4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Praha 15. června (ČTK) - Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek, řekl Nečas v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN)."Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," uvedl. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně.

To,už mělo být u nás dávno.Něco podobného je na Slovensku už několik let. Jen jsem zvědav,jak chtějí politici v Praze vyřešit velké nepokoje,krádeže............. když tisíce policistů v přímém výkonu od vás utíká do civilu a kancelářské nedostane nikdo do terénu.Tak co s tím?

Ještě doplním. Tak to vypadalo začátkem roku na Slovensku:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/19779
http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360
http://www.romea.cz/index.php?id=slovensko

To už mě naštěstí nezajímá v tu dobu už budu dávno v civilu , ať si ty nepokoje vyřeší modré straky,jak chtějí.

Mě nejvíc vytočila tady ta věta:
"Uvedené finance byly použity na příplatky vojákům za noční služby, cestovní náklady, stravu a povinné sociální odvody"

http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360

A policista PČR bude zasahovat do zelených a bez příplatků!!! No, tak o tom si nechte zdát !!!

no zmena u PCR zadna. MV je tragickej. Na postu PP clovek ktery na mezinarodnich vztazich opravdu nemel co podelat ale hlavne ze ma ty managerske zkusenosti. krasna komedie na pokracovani. jooo a kdyz ted ta PCR nesmeruje do australie tak do ktere prdele ted ????

Proč policie není schopna svým zaměstnancům, převážně lidem ve výkonu, kteří tráví čas v neklimatizovaných vozidlech zajistit pitný režim v těchto náročných a extrémních vedrech? Nebo snad stravenka za 25,-Kč na 24 h je dostačující?

No neblbni, copak Tě bude zaměstnavatel ještě mimo platu živit a napájet?

Šetřit se musí všude.

zdravím jak to tu čtu tak je mi Vás líto hoši/ženy/ taky jsem sloužil 10 let na jaře jsem vzal kramle bylo mi řečeno systém je špatný ale ono to půjde i bez vás, takže jsem řekl sbohem a teď dělám na sebe a peníze mám teď 20 tis. týdně a svůj klídek + rentičku

Ferdo, nedělej to. Já už tu přemíru demagogie, lží, neserióznosti ze strany zaměstnavatele i médii ovlivněné veřejnosti nesu velmi těžce a během léta, maximálně podzimu odejdu do "C". Platy se skutečně propadly ať Ivánek říká co chce a komu chce (pokud mu to ještě někdo věří). Situace se měsíc od měsíce zhoršuje. Natoupíš-li, absolvuješ ZOTku a poté půjdeš k útvaru. Nikoli tam, kde si vybereš, ale vzhledem ke katastrofálním odchodům tam, kde to nejvíce hoří. Tedy Praha a severní okresy ČR. Dostaneš 3, maximálně 4 TT, což bude cca. 17k čistého. Nedělej si iluze, budou ti slibovat něco jiného, ale tohle je pravda. V práci budeš imrvére, chybí lidi a služby se musí obsadit. Nedostaneš to zaplaceno, na to je těch 150 hodin. Materiální vybavení nemá cenu komentovat, kde a jak se najíš nikoho nezajímá. Budeš se přetahovat s ožraly a feťáky, čelit nikoli slušným lidem, těch za službu moc nepotkáš, do styku příjdeš jenom těmi druhými. Nebudeš moc usnout, ten hnůj budeš mít v hlavě stále. Budeš zavalen administrativou, plnou skříň spisů kterým běží lhůty, ale státního zástupce nezajímá, že to stihnout nejde. Takto si budeš žít a aby toho nebylo dost, budou tě neustále kontrolovat, zda máš kravatu, vyplněné idiotské pátrací pomůcky a tisíce jiných nesmyslů. Osobně říkám - již nikdy bych do této řeky nevstoupil. Nikomu to ale také nerozmlouvám, jsme dospělí lidé a rozhodujeme o sobě sami. (Tedy alespoň se to domníváme) Rozhodni se sám.

Napsal si to dobře, ale pochybuji, že po škole bude mít 17000,-Kč. čistého, podle mne, když půjde do 4. třídy se směností, tak bude mít tak 16.000,-Kč.

A když se dostaneš po škole na dopravku do 3TT bez 10 %směnnosti a odečteš hodinový průměr ze 150 hodin,tak jseš na 13.000,- čistého. To má víc soused,který je "jen" vyučen a dělá u soustruhu.Nemám nic proti dělnickým profesím,byl to jen příklad.

V kostce si to napsal výstižně. Naivní pohled na policejní práci, jako na velmi dobře oceněnou pohodovou práci je naprosto mimo realitu. Je třeba se poptat policistů samých ( ale ne těch co slouží měsíc, případně jsou ještě na škola - ti vědí ještě prd o čem to je ).

Tohle by měl být text náborového letáku k PČR. Holá fakta,
ne růžové brýle pana ministra.

Chlapi, výstižněji, než to napsal Yirka, to ani napsat nejde!

Ještě jste ferdovi zapoměli napsat že bude mít při vstupu k PČR tři roky zkušební lhůtu. Nikdo mu nedá půjčku, hypotéku, prostě nic. Jestli je mladý a plánuje popřípadě založit rodinu a pořídit si bydlení, tak na to může z policejního platu zapomenout. Takže si ferdo přečti všechny příspevky pořádně a dobře to zvaž. Já už jsem od spolku naštěstí pryč a rozhodně nelituji.

Jednu radu: má to cenu chodit ke státní policii? díky

Doporučuji přečíst si příspěvky zpětně a obrázek si udělejte sám. Pokud by se toto rozhodování týkalo mne, velice bych to nyní zvažovala.
Budete mít nad míru povinností, ale daleko méně práv oproti jiným povoláním. Nebude pro vás platit presumpce neviny jako pro jiné občany. Ač budete hájit a prosazovat
zákony vymyšlené jinými, ten otloukánek na posledním článku budete vy, protože ať policie udělá co udělá, je to vždycky špatně. Pravděpodobně se vám rozpadne rodina, protože být manželkou policisty může být jen "svatá" ženská. Díky médiím se na vás vaše okolí bude dívat jako na potencionálního lumpa, který bere úplatky, mlátí a střílí nevinné lidi. Nikdy se od nikoho nedočkáte slůvka "děkuji".A za to všechno přísaháte, že v případě potřeby položíte život.
Jestli tohle všechno překousnete, pak ano, má cenu jít ke
státní policii. Je to krásné poslání.

ne

To je to nejhorší rozhodnutí , které můžeš udělat!!!!!!!!!!!!!

Ale jistě, žádné jiné zaměstnání není tak SEXY!!

Zastavme zbidačování a diskriminování policistů na ulici. Zastavme nerovnoprávné odměnování u policejní složky.

Zatím jsem se zařazením v 5PT (původně 9PT) s 6 stupněm celkově po 4 sečtených výplatách v plusu " krásných " 100,- Kč oproti výplatám za rok 2006, ale již s pátou výplatou budu v součtu v mínusu 1.000,- Kč. Pečlivě si výplatní pásky střádám a vyhodnocuji a přes to je to propad ať kecají co kecají a to i přes navýšení rizikového příplatku o 1.000,- neboť do současné doby jsem zdarma odvedl 100 hodin ( poctivě ), tedy nějakých nezaplacených 14.000,- Kč a pokud těchto 14.000,- Kč odečtu, jsem sakra v mínusu. Dělají to dobře - nasírat lidi umějí a přál bych jim slyšet těch nadávek co běží mezi obyčejnými policisty. To je nová vize, prestiž, motivace a pod. ???

Začetl jsem se do diskuzních příspěvků a nevím. Chápu některé z vás, ale nevím. Nevím, co si mám myslet. Peníze byly, jest a boudou vždy citlivou věcí. Po nástupní škole jsem v polovině 80. let sloužil jako hlídkař na ulici středně velkého města za 2.200,- Kč čistého (navíc jsem to nesměl nikde říkat, protože příjem byl tajný . Kolega sloužící o 5 let déle měl jako starší inspektor 3.000,- Kč - tedy skoro o třetinu vyšší plat!!!! Nezaviděl jsem mu, sloužili jsme za paušál, mnohdy od nevidím do nevidím. Napamatuji, že by se počítaly hodiny. Je pravda, že bylo přesně stanoveno, kdy, za jakých podmínek a o kolik se každému plat zvýší. S novým zákonem bylo paušální odměňování zrušeno a otevřel se prostor pro "chytračení". Už ani mnohým těm dole nešlo o principy, o věc, o ideály služby jako takové. Začalo se myslet na výplatu, máme přece tržní hospodářství. Logické, peníze jsou potřeba za každého režimu. Většina našeho nynějšího sboru za paušál nikdy nesloužila a řeči o "poslání" jsou k jí k smíchu. Určitě je bolestné pro současného hlídkaře, který díky směsi příplatků získal peníze většinou převyšující výplatu zkušeného kriminalisty (nebo se jí aspoň blížil) a nyní je platem o onu takřka třetinu níže. Na druhou stranu, kdyby ten minulýstav setrval, co by jej motivovalo se z chodníku dostat na další vyšší příčku. Jak postrčit nadaného, ale někdy s prominutím líného a díky systému trošku vychytralého hocha a na další stupínek. Kdo z vás do této diskuze přispívajících chce opravdu stoupat v policejní hierarchii pro ideál sloužit lidem, právu, téhle zemi (byť mnohdy hanebně reprezentované)? Nejde vám opravdu jen o ty peníze a vidiny pohodlnějšího života ?

Plně s vámi souhlasím. Také jsem začínal před víc jak čtvrt stoletím na ulici. Když jsem pak z obvodního odd. po řadě let přecházel na na vyšetřovačku, tak jsem šel s výplatou dolů, ale netížilo mě to, protože jsem měl v první řadě zájem o práci. A také jsem chápal, že nemohu mít stejné peníze, jako kolegové, kteří vyšetřují již řadu let. A to byl v té době finanční rozdíl 50,- Kč! Na OO jsem měl funkční 3.000,- Kčs, na vyšetřovačce 2.950,-. V každém případě jsem na sobě neustále pracoval, abych něčeho dosáhl, něco věděl a znal a ve vyšetřování se neztratil. Dnes mi připadá, že nové generaci jde skutečně jen o ty peníze, ale kvalita odvedené práce, odbornost, profesionalita, jí nic neříká. Čtu často spisy, které "vyrobili" na OO. A pláču. Že jim nic neříká skutková podstata trestného činu, je asi věcí zcestného školského systému MV. Ale že nejsou schopni ani pořádně používat svůj rodný jazyk? To je smutné. A tak po 27 letech velmi vážně přemýšlím o odchodu do civilu. Ať nám to nová generace předvede. Snad jen na dokreslení jeden případ za všechny: Při výjezdu jsem byl na "mrtvole" v maringotce, a to v letošních vedrech. Ten muž tam nebyl den ani dva, ale evidentně delší dobu. Lékař nezjistil cizí zavinění, totožnost byla zjištěna. Věc patřila MO. Při manipulaci s mrtvolou tato "praskla". Policisté z MO odmítli do maringotky vůbec vstoupit, po prasknutí odmítli dělat OMTČ. Nic nepomohlo, že na místo byl povolán zástupce ředitele OŘ. Ani ten s nimi nehnul. Kdo tedy ohledání provedl, nevím. Když to úpůjde takto dál, tak za pár let se dám na cestu nájemního vraha a nikdo na nic nepřijde, protože v PČR nebude nikdo, kdo by řádně provedl ohledání. Je to smutné, ale je to tak.

Víte, když už se to motá jen kolem těch peněz, chtěl bych taky přispět. Nejde o peníze, jde hlavně o nesmyslné hodiny zdarma a o to, že nejsou lidi se svýma rodinama. O vybavení a pracovním prostředí se raději nevyjadřuji, stejně jako o systému vzdělávání ve výkonu a další odborné přípravě. To trápí nejvíc starší poldy. Spousta z nás podnikala, další mínus. A když už hovoříte o tom zkušeném kriminalistovi, tak si pořádně pročtěte tabulku platových tarifů. Ten kriminalista nesloužící ve směnném provozu na tom není nijak slavně a hodiny zdarma platí i pro něj. Zaplatit za odvedenou práci a dát funkcionářům možnost, aby mohli motivovat schopné, ne paušál sem paušál tam. Už sám paušál je demotivující. Proč by se jeden měl snažit a dřít od rána do večera, když bude mít stejný plat jako ten, co to má na háku.....hezký den přeji

Pánové souhlasím s vámi, ale jen částečně. Zapomněli jste napsat to "B". Jaký objem práce jste tehdy odváděli ve srovnání s nároky na příslušníka v současné době. Ty vtipy na policajty za komunismu měly něco do sebe. Vše bylo zpomalené asi tak 3x oproti dnešku, takže se příslušník v klidu dožil důchodu. Dnes to není pomalu reálné. A m.j. taky již žijeme v jiné společnosti - kapitalismu, kde je pravidlem, že se za odvedenou práci platí. To platí dnes všude, akorát u policie napadlo nějakého chytráka uplatnit principy ze "starých" časů". Samozřejmě, že je potřeba nastavit určitou hirearchii, aby ten hlídkař neměl pocit, že je na tom lépe, než třeba kriminalista. Měli to, ale nastavit tak, aby nešel s penězi oproti minulosti dolů, když jdou všude platy nahoru. Prostě někteří lidé odvedli velmi špatnou práci a poškodili policii na dlouhá léta a ať si každý říká co chce, je to tak.

Taky jsem nastupoval za 2.800,- Kč měsíčně. Na druhou stranu co všechno sis za tyto peníze koupil. Měl jsi respekt, byl jsi vážený občan, vylezl jsi na ulici, každej tě zval na kafe, řezník na svačinku, hospodskej na oběd, sousedí na zabiječku. Kolik jsi za službu utratil peněz? A hrozilo tě tenkrát nějaké nebezpečí. Moc ho nebylo. Když tě viděl nějakej kriminálník, obrátil se a raději utekl. Nadával tě někdo v tej době?Plivali na tebe?Prali se s tebou?To by s nima rodná strana zatočila, viď. Tak prosím tě nesrovnávej minulou a dnešní dobu. A ještě k tej vejpltě. Kolik jsi v tej době zaplatil za nájemné. Jestli 10 procent, tak je to moc. Zbytek jsi měl na ostatní věci a jítlo. Sám víš, že jsi nakoupil na víkend za 100,- Kč pro celou rodinu a ještě si nadával kolik jsi utratil peněz. Stačí tě dneska tisícikoruna?Mohl bych pokračovat vstahy mezi podřízenejma a nadřízenejma, který jsou nesrovnatelný. Administrativní zátěží. Víš že jsi nepamatuji, že by jsme v té době něco psali. Myslím tím nějaký kvanta zbytečných papírů. A ten nápad. Menší oddělení 2 TČ za tejdem, ty větší 3 kusy. To byl fofr a za lepšího personálního obsazení. Dál nebudu pokračovat. V klidu si vyšetřuj. Já už jsem taky v klidu. Po 20 letech jsem opustil tenhkle šílenej ansábl. A to když jsem nastoupil, jsem si nedoved představit, že někdy půjdu do důchodu, jak se mi služba líbila. Tak bývalý kolegove, držim palce, aby se služba a peníze vrátily alespoň na minulou úroveň a vám pane vyšetřovateli přeju, aby když jste na sobě tak zapracoval, se na vás Lenger nevyspal. Mějte se.

Jo a ještě něco. Myslim si, že jsi si případ měl převzít na místě a tu ohledačku udělat sám. Nevěřím, že by lékař jednoznačně vyvrátil cizí zavinění, když se dle tvého sdělení jednalo o tak starou mrtvolu. Třeba jsi nemohl, protože jsi zvracel za rohem. A nebo vyšetřovačky pracujou všude stejně. Všechno hodit na ty nejposlednější v nejnižších třídách a já mám čisté ruce.

Jaký je kapitán, takové je mužstvo. Noví kolegové pracují, tak jak je v nástupní škole naučili a jak to vidí kolem sebe. Za vzory jim slouží jejich bezprostřední nadřízení. Nikdo nemůže být o 100% lepší než jeho okolí...

Pro Jardu. Představuješ klasického vyšetřovatele, který nezažil práci na obvodním oddělení po revoluci. Myslím, že se ti s léty trochu vymazala paměť jak to tehdy chodilo. Jaký policajti dělali zpracovatele v minulosti a jaký dnes. Jsou to kluci, kteří slouží pár měsíců a už musejí dělat spisy ze vším všudy. V tvé době bylo na všechno hafo času a trestní řízení dělali jen ti nejstarší a nejzkušenější, ti mladí na ně několik let koukali a pomalu se to učili, což dnes vůbec nefunguje, kdy nejstarší policajt třeba slouží jen pár let. A nakonec sloužil jsem na na obvodě tak i SKPV takže můžu posoudit jak se, kde pracuje, takže prosím tě nepiš, že se na obvodě někomu do něčeho nechtělo, toto jednání je ukázkové pro složku, kde pracuješ. Proč na obvodě nikdo nechce pracovat mluví za vše.

Plnej s o u h l a s se STARŠÍM. Já jsem v polovině 1980 sloužil tehdy SNB OO-VB v okr. městě a měl jsem 2850,-Kč. Jenže tehdy člověk sloužil proto , že ho to bavilo. Měl nějakou radost z výkonu práce. V životě bych si nedovolil to co dnes ti mladí!
Co se týče jejich práv tak to všichni vědí na co mají nárok. Ale co se týče jejich povinnosti, tak to je jiné, snaží se obejít co se jen dá. Mysleli si , že když půjdou k policii, tak nebudou nic dělat a na výplatu budou chudit s krosnou. Opak je pravdou. Práce jim moc nevoní. Pak se vůbec nedivím, že ve sdělovacích prostředcích slyším takové nesmyslné blbosti jako , že každý před revolucí musel být komunista a že STB byla komunistická tajná policie?! Předpokládám, že nový policejní prezident už udělá konečně pořádek. Moc mě udivuje, že skupinka poslanců, kteří si asi chtějí uvařit svou předvolební polivčičku se jako snaží zrušit 150 hod. zadarmo. A proč jí tedy předloni schválili ? Tak mám pocit, že někteří porevoluční policisté by potřebovali přidat práce ,aby neměli čas na nesmyslné bludné řeči.

Moje poslední reakce v této diskuzi. Milý Martine, z tvého projevu dovozuji, že buď jsi za komunistů sloužil na opravdu malém oddělení někde v na jichu čech, nebo jsi v té dobe vůbec nesloužil. Je pravda, že nápad byl výrazně menší proti konci 80. let . Jenže v současné době je trend kriminality v mnohých a pro tehdejší dobu charakteristických kritériích rovněž výrazně menší - mám na mysli zejména majetkovou kriminalitu. Myslíšli-si, že tehdejší policista neměl v podstatě co práci, žiješ v omylu. Každy územář na základním útvaru vedl územní a objektový svazek daného území, k tomu jednotku PSVB, navštěvoval povinně schůze samosprávy (a nemělo to nic společného s případnou stranickou příslušností) a významných průmyslových celků, vykonával a vedl dokumentaci osob s nařízeným ochranným dohledem, zpracovávaval veškerou agendu žádosti o nový občanský průkaz, spojoval při stále službě telefony, vyslýchal, zahajpoval trestní stíhání ve věci jak u naznámé trestné činnosti, tak i proti známým pachatelům (většina tehdejší tr. činnosti byla vedena a zrpacovávána na základních útvarech), kontroloval a na základě zákona o všeobecném dozoru prokuratury nad zákonností upozorňoval na závady zajištěníá továrních objektů, škol, státní institucí, silnic..... a tak bych mohl pokračoat ještě dlouho. Jak jistě víš, veškerá tato činnost má nějaký písemný výstup. Do toho musel sloužit veškerá možná i nemožná opatření k různým "výročím" (okupací v srpnu 1968 počínaje, vítezným Únorem 48 pokračujíc až po Silvestra konče. A jestli si myslíš, žes přišel v uniformě do hospody na rvačku a měsl vyhráno, jseš rovněž na omylu. Prali jsme se stejněn jako dnes, navíc jsme byli v myslích většiny nenáviděni jako ti, co slouží komunistickému režimu, byť to vždy byla služba právu (chceš-li boj proti kriminalitě). Právu, které se v otázkách zločinnosti nijak výrazně a zásadně nezměnilo v porovnání s dneškem. Jediné, co tehdy fungovalo, byl trest za fyzický útok na policistu, případně za jeho zranění pachatelem. Tam si myslím, že soud a žalobce postupoval mnohem důrazněji s vědomím, že útok nebyl veden na pouhého policistu, ale na princip právního státu (byť tehdy socialistického). Dívám-li se okolo ve státech Evropy, tento pricip zastávají, ať je politika taková či maková. Takové nasazení opravdu vyžadovalo policistu tělem i duší, policistu na 24 hodin (přeci někde bydlíš, s někým žiješ, máš sousedy, znáš starostu ap. -jsou policistou, jako on je farářem, starostou, lékařem,...). Mnoho z toho, co jsem nastínil, dnes z přípěvků kolegů postrádám.

2 starší ( 13.06.2007 18:01 ): Kolego. Sloužím pouhých cca 8 let. Nemyslím si zdaleka, že bych patřil mezi policisty, kteří nastoupili za účelem jednoduchého výdělku. Nastupoval jsem s vědomím, že budu i sloužit zdarma, že tato práce nebude žádný med, že moc respektován nebudu. Jaká byla ale realita mě doslova šokovalo. V současné době by mi nevadily ani ty přesčasy, kdyby byly smysluplné a viděl bych nějakou vizi. Bohužel ale služba pro jiné útvary, kde již lidé odešli a nemají jak postavit služby, nesmyslné papírování, kdy nikoho nenapadne přijít a zeptat se, co považujeme za nesmyslné a vlastní iniciativa skončí u vedoucího útvaru a další věci mě psychicky doslova drtí. Službu před r. 89 nemohu posoudit, ale když jsem jako civilista potkal příslušníka, sklopil jsem zrak a přemýšlel, jestli jsem se náhodou něčeho nedopustil. Když vidím, jak se k nám někteří občané nyní chovají, je mi smutno a nebaví mě to. Koneckonců se jim ani nedivím, když vidím, jak se do policie pouští politici, kteří by měli především ctít zákony a respektovat nezávislost policie ( viz. CZT, 1. Máj - paní auau ).

Pro Honzu: Možná představuji klasického vyšetřovatele. Ale pro upřesnění. Začínal jsem na Praze 1, šest let jsem dělal zpracovatele v MO Školská. Pokud ti to nic neříká, zeptej se pamětníků. V té době byl na tomto MO nápad tr. činnosti, jako v celém okrese České Budějovice. Po revoluci jsem pracoval na vyšetřovačce na Praze 4, kde byl nápad jako v celém tehdejším Jihočeském kraji. OO, kde, jak zmiňuje jiný kolega, byl nápad za týden 3 věci, jsem nezažil. V době služby na MO Školská jsem se "úspěšně" rozvedl, protože domů jsem se dostal tak jednou za dva dny. A to bez příplatků, placených přesčasů atd. To nebylo o penězích, víš?

Oldřich Martinů, policejní prezident

12. 6. 2007 14:30 - 15:30

V úterý jste mohli zpovídat nového policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který do funkce nastoupil na začátku června.


ČTĚTE DALŠÍ PŘÍSPĚVKY:

mad.jit: Budou policistům zachovány výsluhové renty i v roce 2008 nebo uvažuje vlády o jejich zrušení případně snížení? Jaký je Váš postoj k této problematice? Děkuji
martinu: Jsem proti jakémukoliv snižování výsluhových příspěvků a novelizaci zákona o služebním poměru, který nedávno vstoupil v účinnost a ještě jsme se jej ani pořádně nenaučili aplikovat

TAKŽE CHLAPCI KE STROJŮM ČI NA PŘÍSPĚVEK. JINAK JIŽ TO NEBUDE. TO JAK JSTE KAŽDÝ NA TOM.