Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

tak prej na plzeňský univerzitě pár papalášů udělalo švindl kurz za pár měsíců,hmmmmmm a prej tam jsou i z pol.prezídia,ono už se není čemu divit...

Modrá svoloč

Chcete začít podnikat a vydělat si na bohatý život? Napiště na hips14@seznam.cz nebo přejděte na http://hips14.ws

Jo jo pánové, každá sranda něco stojí, vůbec když to stojí, ža ano.

Zrušit policejní prezídium, absolutně k ničemu, ostatně prezentovalo to několik policistů ze zahraničí, že vůbec netuší, nač nám jsou.(22ceti letý blondýny v hodnosti plukovnic s příjmem vysoce nadstandardním, nikdy v životě nebyly na ulici,ale vědí, na který klín se posadit, hlava mi to nebere)howgh

Ještě, aby ve 22 letech nevěděla k čemu to mezi nožkama má. A to nemusí být ani blondýna. Kdybys to měl taky, tak bys taky věděl, komu sednout na klín. Můžeš být blbej, ale musíš vědět jak s tím zacházet a to ty holky, a né jenom na prezídiu, moc dobře vědí. Podle toho taky ty místečka a hodnosti. Ono všechno to ale něco " stojí".

Zdravím, mám otázku. Již nějaký ten rok jsem zařazen na policejním prezidiu a mám pocit, že máte informace o nějakém jiném prezidiu. Prosím alespoň jedno jediné jméno blonďaté plukovnice ve věku 22 let. Žádnou takovou bohužel neznám :-(. Je jen jediný útvar, kde je možná více mladších žen, než by bylo na první pohled zdrávo, ale ten je výrazně administrativního charakteru, určen pro zahraniční spolupráci a tak je na místě kumulace vzdělaných mladých lidí, ovládajících i více cizích jazyků najednou. Naopak jsem moc rád, že policejní prezidium se za posledních pár let, alespoň částečně omladilo, jinak by to byl za chvíli domov důchodců....

O tom, že PP se nadbytečný aparát policejních funkcionářů ví naprosto všichni v této zemi. Tento institut nemá ve světě obdoby.

Taky mám otázku, co policejní prezídium policii přináší vyjma x různých nařízení, který už ani nikdo nemá sílu číst a tím, že díky jejich platu průměruje ostatním řadovým policistům na plat, který nikdo z nich nemá a neměl.V posledním časopise policista, prostřední stránky, kromě pár vyjímek samé pplk.(-nice), kpt.(-ánky), asi o tomhle útvaru byla řeč, že?!.Nakonec alespoň je na co koukat :-)) www.mvcr.cz/clanek/casopisy-policista.aspx - foto uprostřed (zatím ještě řadové :-p)

Zrušit nebo nezrušit PP. Nechválím je ale je to jediný institut, který je v PČR respektován, přes kupu skvělých nápadu. Nedovedu si představit, že by to vzal na krajích a územ. odborech, místy nový - kindermanagent- to by jsme teprve čuměli. Po novém roku to vezmou do vlastních rukou. To můžete veselé psát.

for xxs
Kolego, jestli zrušit nebo nezrušit PP? Z mého pohledu je to jasný - zrušit. Pamatuju doby kdy jsme byli zaměstnanci MV, kde měl ministr náměstka pro policii (tehdy SNB) pro hasiče a další. A ono div se všechno fungovalo a dobře. Nebylo tolik zbytečných lejster, který už stejně nikdo nečte, a vztahy mezi lidmi byly daleko lepší. Heslo pomáhat a chránit platilo taky i když nebylo nikde napsaný. Z toho mi vychází jednoznačně PP zrušit, protože je to úložiště neschopných plukovníků za hříšné peníze.

naše republika není v dobré kondici a proto by bylo záhodno se zamyslet
# nad zbytečnými výdaji. Jsem z pohraničí a nechápu, že stále existuje cizinecká a
# pohraniční policie v takovém počtu policistů, jako v současnosti. Jsou skutečně
# potřeba, když je Schengenský systém? Myslím, že jsou moc dobře zaplaceni a to nemluvě o
# výhodách, které vyplývají ze sl. poměru. Proč ministr Pecina a nejen on neudělá audit,
# který odhalí nepotřebné funkce a složky. Mimojiné na některých úřadech je pracovní
# morálka k pláči a takovéto horentní nasazení by neustál žádný podnikatel.
Začněte konečně zeštíhlovat státní správu a samosprávu. Je potřeba si uvědomit,
že stát není zaopatřovací ústav, ať se konečně začnou smekat. Jedině tam je vidina
velkého ušetření peněz ze st. rozpočtu. Mimoto je třeba podporovat český průmysl a
další obory, nejen automobilní, kteří budou zaměstnávat a tím přispívat do
rozpočtu.

Cizina se stáhla vice do vnitrozemí a že zrovna ty nechápeš k čemu je , tak to neznamená že je k ničemu. Už není pohraniční, ale to jen detail. A výhody? Bejvávalo. Pojď si to zkusit. Já oddělal v C vice než u PČR...

neboj frantíku, už se začíná u celníků. ti co ted neodejdou s výsluhou, příští rok je jednoduše vyhází. a že jich nebude málo.

pro frantu- když neznáš činnost cizinecké policie, tak nerozhoduj. Pokud si ale v ní pracoval, tak jsi to asi také nezjistil. Nic si z toho nedělej, nejsi sám.

Myslím, že mě stačí z vyprávění pracovníků, co ta dělaj a jestli nechápu 1xKo,1xKV a 1xBP tak už nevím. Co takhle GPS a možná by jsme se divili.

jasně...to umíme...mlátit do vlastních řad. Třeba je začít u sebe a né žalovat. Hlavně závist... to je to co Čechům jde nejlépe, stejně jako rozumět všemu. Pamatuji kdy stál policajt za policajtem ! Každá věc má obě stránky mince a dnes nerozhodují praktici, ale telata !

Tady nejde o závist, ale o to, aby bylo rovnovážně vytíženo každé oddělení. Někde se z toho můžou po.... a jinde no vždyť to každý zná.

bohužel skreslený pohled a subjektivní názor je jedna věc :-(. K cizině rovněž mohl každý. Pokud se nepletu je to naprosto stejný pohled jako pohled civila na darmožrouty policajty. Takže mírnit slova a nežalovat. To nám jde že ? Na CP jsem začínal a zatímco se policajt v městě zašil na "Aralku" tak na hranici tak sotva do krmelce. Trošku soudnosti a nejdřív si to zkusit. Koleg. je v pr... a ono se to jednou každému vrátí, Takž začít u sebe !

Takže je správné, že se policajti zajebávaj. Jestli jsem měl toto pochopit tak to beru. Jinak GPS je to pravé.

Jsou to dříči ... narozdíl od některých, žalovníčků .....
http://www.policie.cz/sluzba-cizinecke-policie-zpravodajstvi.asp x?q=Y3BpPTE%3d

tenhle odkaz funguje líp ...
http://www.policie.cz/clanek/sluzba-cizinecke-policie-galerie-so ubory-zpravodajstvi.aspx

Kavaku to jsou fakt dříči!!!!

pracovníky u PČR a bude po problému a ještě bych propustil 20%. Bohatě to bude stačit!!!!!!! Někde se mají jako v ráji co pánové???????

Zrušit policejní prezídium, absolutně k ničemu, ostatně prezentovalo to několik policistů ze zahraničí, že vůbec netuší, nač nám jsou.(22ceti letý blondýny v hodnosti plukovnic s příjmem vysoce nadstandardním, nikdy v životě nebyly na ulici,ale vědí, na který klín se posadit, hlava mi to nebere)howgh

A co takhle zrušit policii úplně a občané si mohou založit domobranu.
Potom budou v "ráji" všichni, ale obávám se, že spíše někde úplně jinde.

Redukce to je to slovo. Musíš lépe chápat.

PROPADY MEZD
U policie to vře. V souvislosti s očekávaným dalším propadem příjmů stále více policistů mluví o odchodu do civilu. Do konce roku by tak mohlo svléknout uniformu až několik tisíc lidí, za které by kvůli škrtům v rozpočtu nepřišla náhrada.

civilu rychle vystřízlivý, tam se totiž musí makat a spousta jich vzpomíná na PČR a pravidelný příjem. Pravda bratře!

a že všicni vystřízlivý? Co to proboha meleš? Kde to žiješ, ukaž mi to. Strašit můžeš svoji babičku..........

jsou hodně překvapený.

Když si myslíš, že jen v tzv. civilu se musí makat, tak vysvětlí proč se nehlásí uchazeči k Policii. Proč musí být drahé náborové kampaně.

Žádné náborové kampaně se již nekonají a k policii se hlásí mnohem více lidí než lze přijmout. A v tzv. přechodném období neodchází žádné velké množství policistů.
Zeptej se personalistů, na každém bývalém okrese je, a ti určitě vše potvrdí!

To máš pravdu, vystřízliví, ale jen ti co jsou líní jako vši. Kdo umí makat, tak si práci vždycky najde, ale to co teď nabrali k P ČR to děs. Ti se tam budou držet jako klíšťata, poněvadž takoví by se asi opravdu v civilu neuplatnili a opravdu by vzpomínali na práci u Policie ČR. A ještě jednu věc. Než takovej nábor co byl za pana Langera, tak to raději nic a je dobře, že je zastavený. Ať si to každý přebere jak chce, ale s takovým náborem to by nebyla Policie, ale dětský pionýrský tábor placený ze státních peněz. Ono tohle už stačilo.

Pane Langr,vaše hysterie mě opět pobavila při duelu s panem Pecinou.Jste jako malé dítě,kterému vzali jeho hračku.Taky kolem sebe kopete a chováte se jako fracek.Budete se divit,ale lidé jsou s touto vládou spokojeni více než s předešlou,protože ta narozdíl od té vaší pracuje a nevede žabomyší války.Když se sejdou rozumní lidé,kteří své práci rozumí,přijdeme na to,že to jde i bez vás politiků.

Íčkovi šlo pouze o lázně a netransparentní výběrová řízení.

Ičkovi nešlo jen o lázně a netransparentní převody majetku, ale především mu šlo o vládu nad MV. Kdo vládne na MV, ten vládne celé republice. To on a jeho kamarádi potřebovali, proto teď tak vyvádí nejen Ičko, ale celá ODS a brojí proti Pecinovi.

Už aby byly nové volby a doufejme, že vyhraje ČSSD. Jakmile vyhraje ta zkorumpovaná strana ODS ( nebo Kalouskova Top 09 ), tak to je konec a nejen pro státní zaměstnance, ale pro všechny nebohaté zaměstnance. Ale zase ty co si na úkor nás nahrabali, si za ODS nahrabou ještě víc.

Ivano, absolutbě nebíš o čem mluvíš.

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

vol teda krakkatici Langera vole

Policista se účastnil lynče na údajného zloděje
Sedm rozhněvaných mužů mezi kterými byl i policista vzalo před týdnem spravedlnost velmi svérázně do rukou. Tragickým vyvrcholením jejich trestné výpravy byl ubitý člověk.

Neměl šmejd krást. Kdo by si nechránil svůj majetek. Policie někdy najde pachatele, ale odcizenou věc málokdy. A o co jde občanovi? O pachatele nebo o majetek? Policii o pachatele ( kvůli čárce ), občanovi o majetek, ten se může na pachatele vykašlat. A když to nejde po dobrém, tak to musí jít po zlém. Neříkám, že ho měli zabít, to v žádném případě, ale dostat do čumáku si takovej šmejd zaslouží.

Ti, kdo dostali nasypáno, sem určitě nechodí...

Proto sem chodím :-))

Příší rok dostane nasypáno každý řadový policista, nikoliv však na výplatní pásce, ale k "krmítku" se spisy. Policistů méně a ještě za míň peněz. I v době krize by za těchto podmínek sloužil jen blázen. U policie jsou teď výborné vyhlídky do budoucna, ale lepší se nerozhlížet a plnit absurdní pokyny vedení. Věřím tomu, že ten kdo má teď šanci na rentu tak ji vezme a za včas odejde, snížení platů totiž nebude jen na rok 2010, jak se všude mediálně zveřejňuje. Peníze nejsou a naše země nemůže utáhnout takovou masu státních zaměstnanců a k tomu jim ještě zvyšovat plat když to jde s námi z kopce. Dojde na má slova.