4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

tak prej na plzeňský univerzitě pár papalášů udělalo švindl kurz za pár měsíců,hmmmmmm a prej tam jsou i z pol.prezídia,ono už se není čemu divit...

Modrá svoloč

Chcete začít podnikat a vydělat si na bohatý život? Napiště na hips14@seznam.cz nebo přejděte na http://hips14.ws

Jo jo pánové, každá sranda něco stojí, vůbec když to stojí, ža ano.

Zrušit policejní prezídium, absolutně k ničemu, ostatně prezentovalo to několik policistů ze zahraničí, že vůbec netuší, nač nám jsou.(22ceti letý blondýny v hodnosti plukovnic s příjmem vysoce nadstandardním, nikdy v životě nebyly na ulici,ale vědí, na který klín se posadit, hlava mi to nebere)howgh

Ještě, aby ve 22 letech nevěděla k čemu to mezi nožkama má. A to nemusí být ani blondýna. Kdybys to měl taky, tak bys taky věděl, komu sednout na klín. Můžeš být blbej, ale musíš vědět jak s tím zacházet a to ty holky, a né jenom na prezídiu, moc dobře vědí. Podle toho taky ty místečka a hodnosti. Ono všechno to ale něco " stojí".

Zdravím, mám otázku. Již nějaký ten rok jsem zařazen na policejním prezidiu a mám pocit, že máte informace o nějakém jiném prezidiu. Prosím alespoň jedno jediné jméno blonďaté plukovnice ve věku 22 let. Žádnou takovou bohužel neznám :-(. Je jen jediný útvar, kde je možná více mladších žen, než by bylo na první pohled zdrávo, ale ten je výrazně administrativního charakteru, určen pro zahraniční spolupráci a tak je na místě kumulace vzdělaných mladých lidí, ovládajících i více cizích jazyků najednou. Naopak jsem moc rád, že policejní prezidium se za posledních pár let, alespoň částečně omladilo, jinak by to byl za chvíli domov důchodců....

O tom, že PP se nadbytečný aparát policejních funkcionářů ví naprosto všichni v této zemi. Tento institut nemá ve světě obdoby.

Taky mám otázku, co policejní prezídium policii přináší vyjma x různých nařízení, který už ani nikdo nemá sílu číst a tím, že díky jejich platu průměruje ostatním řadovým policistům na plat, který nikdo z nich nemá a neměl.V posledním časopise policista, prostřední stránky, kromě pár vyjímek samé pplk.(-nice), kpt.(-ánky), asi o tomhle útvaru byla řeč, že?!.Nakonec alespoň je na co koukat :-)) www.mvcr.cz/clanek/casopisy-policista.aspx - foto uprostřed (zatím ještě řadové :-p)

Zrušit nebo nezrušit PP. Nechválím je ale je to jediný institut, který je v PČR respektován, přes kupu skvělých nápadu. Nedovedu si představit, že by to vzal na krajích a územ. odborech, místy nový - kindermanagent- to by jsme teprve čuměli. Po novém roku to vezmou do vlastních rukou. To můžete veselé psát.

for xxs
Kolego, jestli zrušit nebo nezrušit PP? Z mého pohledu je to jasný - zrušit. Pamatuju doby kdy jsme byli zaměstnanci MV, kde měl ministr náměstka pro policii (tehdy SNB) pro hasiče a další. A ono div se všechno fungovalo a dobře. Nebylo tolik zbytečných lejster, který už stejně nikdo nečte, a vztahy mezi lidmi byly daleko lepší. Heslo pomáhat a chránit platilo taky i když nebylo nikde napsaný. Z toho mi vychází jednoznačně PP zrušit, protože je to úložiště neschopných plukovníků za hříšné peníze.

naše republika není v dobré kondici a proto by bylo záhodno se zamyslet
# nad zbytečnými výdaji. Jsem z pohraničí a nechápu, že stále existuje cizinecká a
# pohraniční policie v takovém počtu policistů, jako v současnosti. Jsou skutečně
# potřeba, když je Schengenský systém? Myslím, že jsou moc dobře zaplaceni a to nemluvě o
# výhodách, které vyplývají ze sl. poměru. Proč ministr Pecina a nejen on neudělá audit,
# který odhalí nepotřebné funkce a složky. Mimojiné na některých úřadech je pracovní
# morálka k pláči a takovéto horentní nasazení by neustál žádný podnikatel.
Začněte konečně zeštíhlovat státní správu a samosprávu. Je potřeba si uvědomit,
že stát není zaopatřovací ústav, ať se konečně začnou smekat. Jedině tam je vidina
velkého ušetření peněz ze st. rozpočtu. Mimoto je třeba podporovat český průmysl a
další obory, nejen automobilní, kteří budou zaměstnávat a tím přispívat do
rozpočtu.

Cizina se stáhla vice do vnitrozemí a že zrovna ty nechápeš k čemu je , tak to neznamená že je k ničemu. Už není pohraniční, ale to jen detail. A výhody? Bejvávalo. Pojď si to zkusit. Já oddělal v C vice než u PČR...

neboj frantíku, už se začíná u celníků. ti co ted neodejdou s výsluhou, příští rok je jednoduše vyhází. a že jich nebude málo.

pro frantu- když neznáš činnost cizinecké policie, tak nerozhoduj. Pokud si ale v ní pracoval, tak jsi to asi také nezjistil. Nic si z toho nedělej, nejsi sám.

Myslím, že mě stačí z vyprávění pracovníků, co ta dělaj a jestli nechápu 1xKo,1xKV a 1xBP tak už nevím. Co takhle GPS a možná by jsme se divili.

jasně...to umíme...mlátit do vlastních řad. Třeba je začít u sebe a né žalovat. Hlavně závist... to je to co Čechům jde nejlépe, stejně jako rozumět všemu. Pamatuji kdy stál policajt za policajtem ! Každá věc má obě stránky mince a dnes nerozhodují praktici, ale telata !

Tady nejde o závist, ale o to, aby bylo rovnovážně vytíženo každé oddělení. Někde se z toho můžou po.... a jinde no vždyť to každý zná.

bohužel skreslený pohled a subjektivní názor je jedna věc :-(. K cizině rovněž mohl každý. Pokud se nepletu je to naprosto stejný pohled jako pohled civila na darmožrouty policajty. Takže mírnit slova a nežalovat. To nám jde že ? Na CP jsem začínal a zatímco se policajt v městě zašil na "Aralku" tak na hranici tak sotva do krmelce. Trošku soudnosti a nejdřív si to zkusit. Koleg. je v pr... a ono se to jednou každému vrátí, Takž začít u sebe !

Takže je správné, že se policajti zajebávaj. Jestli jsem měl toto pochopit tak to beru. Jinak GPS je to pravé.

Jsou to dříči ... narozdíl od některých, žalovníčků .....
http://www.policie.cz/sluzba-cizinecke-policie-zpravodajstvi.asp x?q=Y3BpPTE%3d

tenhle odkaz funguje líp ...
http://www.policie.cz/clanek/sluzba-cizinecke-policie-galerie-so ubory-zpravodajstvi.aspx

Kavaku to jsou fakt dříči!!!!

pracovníky u PČR a bude po problému a ještě bych propustil 20%. Bohatě to bude stačit!!!!!!! Někde se mají jako v ráji co pánové???????

Zrušit policejní prezídium, absolutně k ničemu, ostatně prezentovalo to několik policistů ze zahraničí, že vůbec netuší, nač nám jsou.(22ceti letý blondýny v hodnosti plukovnic s příjmem vysoce nadstandardním, nikdy v životě nebyly na ulici,ale vědí, na který klín se posadit, hlava mi to nebere)howgh

A co takhle zrušit policii úplně a občané si mohou založit domobranu.
Potom budou v "ráji" všichni, ale obávám se, že spíše někde úplně jinde.

Redukce to je to slovo. Musíš lépe chápat.

PROPADY MEZD
U policie to vře. V souvislosti s očekávaným dalším propadem příjmů stále více policistů mluví o odchodu do civilu. Do konce roku by tak mohlo svléknout uniformu až několik tisíc lidí, za které by kvůli škrtům v rozpočtu nepřišla náhrada.

civilu rychle vystřízlivý, tam se totiž musí makat a spousta jich vzpomíná na PČR a pravidelný příjem. Pravda bratře!

a že všicni vystřízlivý? Co to proboha meleš? Kde to žiješ, ukaž mi to. Strašit můžeš svoji babičku..........

jsou hodně překvapený.

Když si myslíš, že jen v tzv. civilu se musí makat, tak vysvětlí proč se nehlásí uchazeči k Policii. Proč musí být drahé náborové kampaně.

Žádné náborové kampaně se již nekonají a k policii se hlásí mnohem více lidí než lze přijmout. A v tzv. přechodném období neodchází žádné velké množství policistů.
Zeptej se personalistů, na každém bývalém okrese je, a ti určitě vše potvrdí!

To máš pravdu, vystřízliví, ale jen ti co jsou líní jako vši. Kdo umí makat, tak si práci vždycky najde, ale to co teď nabrali k P ČR to děs. Ti se tam budou držet jako klíšťata, poněvadž takoví by se asi opravdu v civilu neuplatnili a opravdu by vzpomínali na práci u Policie ČR. A ještě jednu věc. Než takovej nábor co byl za pana Langera, tak to raději nic a je dobře, že je zastavený. Ať si to každý přebere jak chce, ale s takovým náborem to by nebyla Policie, ale dětský pionýrský tábor placený ze státních peněz. Ono tohle už stačilo.

Pane Langr,vaše hysterie mě opět pobavila při duelu s panem Pecinou.Jste jako malé dítě,kterému vzali jeho hračku.Taky kolem sebe kopete a chováte se jako fracek.Budete se divit,ale lidé jsou s touto vládou spokojeni více než s předešlou,protože ta narozdíl od té vaší pracuje a nevede žabomyší války.Když se sejdou rozumní lidé,kteří své práci rozumí,přijdeme na to,že to jde i bez vás politiků.

Íčkovi šlo pouze o lázně a netransparentní výběrová řízení.

Ičkovi nešlo jen o lázně a netransparentní převody majetku, ale především mu šlo o vládu nad MV. Kdo vládne na MV, ten vládne celé republice. To on a jeho kamarádi potřebovali, proto teď tak vyvádí nejen Ičko, ale celá ODS a brojí proti Pecinovi.

Už aby byly nové volby a doufejme, že vyhraje ČSSD. Jakmile vyhraje ta zkorumpovaná strana ODS ( nebo Kalouskova Top 09 ), tak to je konec a nejen pro státní zaměstnance, ale pro všechny nebohaté zaměstnance. Ale zase ty co si na úkor nás nahrabali, si za ODS nahrabou ještě víc.

Ivano, absolutbě nebíš o čem mluvíš.

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

Milá Ivano, projevem hysterie jsou urážky, neboť k nim se uchyluje člověk, pokud nemá argumenty. Slova pana Peciny, který jedním dechem tvrdí, že je výrazně apolitický a druhým dechem projevuje přání, že by tím ministrem vnitra byl rád i po volbách. Za kterou asi stranu? Opravdu výrazně apolitický projev. Konkrétně Pecina si nepokrytě připravuje křeslo, pokud SOCANI vyhrajou. Takže bez politiků to nejde, protože ministr vnitra politický totiž je.................i bez voleb

vol teda krakkatici Langera vole

Policista se účastnil lynče na údajného zloděje
Sedm rozhněvaných mužů mezi kterými byl i policista vzalo před týdnem spravedlnost velmi svérázně do rukou. Tragickým vyvrcholením jejich trestné výpravy byl ubitý člověk.

Neměl šmejd krást. Kdo by si nechránil svůj majetek. Policie někdy najde pachatele, ale odcizenou věc málokdy. A o co jde občanovi? O pachatele nebo o majetek? Policii o pachatele ( kvůli čárce ), občanovi o majetek, ten se může na pachatele vykašlat. A když to nejde po dobrém, tak to musí jít po zlém. Neříkám, že ho měli zabít, to v žádném případě, ale dostat do čumáku si takovej šmejd zaslouží.

Ti, kdo dostali nasypáno, sem určitě nechodí...

Proto sem chodím :-))

Příší rok dostane nasypáno každý řadový policista, nikoliv však na výplatní pásce, ale k "krmítku" se spisy. Policistů méně a ještě za míň peněz. I v době krize by za těchto podmínek sloužil jen blázen. U policie jsou teď výborné vyhlídky do budoucna, ale lepší se nerozhlížet a plnit absurdní pokyny vedení. Věřím tomu, že ten kdo má teď šanci na rentu tak ji vezme a za včas odejde, snížení platů totiž nebude jen na rok 2010, jak se všude mediálně zveřejňuje. Peníze nejsou a naše země nemůže utáhnout takovou masu státních zaměstnanců a k tomu jim ještě zvyšovat plat když to jde s námi z kopce. Dojde na má slova.