4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

NEODEJDU PROTOŽE KDYŽ JSEM NASTUPOVAL K HZS NEMĚL JSEM TU VÝHODU RENTY TAK JAKO PČR ČI VOJSKO.A ANI MĚ TO NENAPADLO A NEVĚDĚL JSEM POMALU ,ŽE NĚCO TAKOVÉHO JE.TO ŽE JSME SKOČILI PO MV MĚ ŠTVE.HOPSNOUT K CO NEBO ARMÁDĚ....:-)

Teď tu výhodu máš, tak ji seber za pačesy a upaluj, než ti tu šanci někdo zamázne či něco poděláš.!

Policie očekává další vlnu odchodů, chce jí předejít
28.6.2007 12:30 ČTK

Praha 28. června (ČTK) - Policie očekává na přelomu roku další vlnu odchodů. Již nyní se jí nedostává zhruba 3300 lidí, a proto hledá cesty, jak tomu předejít a přilákat do svých řad nové lidi. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) chce mimo jiné vedoucí pracovníky odměňovat podle toho, jak řeší personální situaci. Doufá, že se problém podaří zvládnout do tří let.

"Jednoduše: když budeš pracovat dobře v personální oblasti, pocítíš to na výplatě, když spatně, máš smůlu, dostaneš méně peněz," řekl Langer při dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru.

Dodal, že policie se již několik let potýká s nedostatkem zhruba 2000 lidí. Další odešli na počátku letošního roku, kdy začal platit nový služební zákon. Podle Langra ale šlo většinou o lidi, kteří u policie sloužili 29 a více let. To podle něho bylo také jedním z cílů zákona.

Dříve totiž odcházeli především policisté sloužící deset až patnáct let, kteří byli pro policii nejcennější. Proto si je chce udržet a dát jim perspektivu, aby se podíleli na plánované reformě policie. Tedy kariérní růst, vzdělávání, finanční ohodnocení. Právě tito lidé by mohli tvořit významný podíl také v očekávané druhé vlně odchodů, protože jim vznikne nárok na výsluhový příspěvek. To znamená pravidelně vyplácený příspěvek za odsloužená léta i po odchodu do civilu.

Vedení policie se nyní snaží vyřešit situaci té části policistů, kteří kvůli novému zákonu berou méně peněz. Podle dřívějších údajů jde o několik tisíc lidí a podle policejního prezidenta Oldřicha Martinů by se měl jejich letošní příjem srovnat s loňským.

Policie chce jednorázově přilákat nové lidi také s pomocí náborové akce. Nový policejní prezident Martinů řekl, že se ale nebudou snižovat kritéria pro přijetí k policii. Zejména ne psychologické testy, na nichž nyní ztroskotá každý druhý uchazeč. Nově by se ale měly více zaměřit na dispozice budoucích policistů, aby je policie co nejlépe využila na místech, která jim budou nejvíce odpovídat.

Individuálním dispozicím by měly více odpovídat i fyzické testy. Obéznímu člověku, který nezvládne předepsané disciplíny, by se tak v budoucnu nemusela práce u policie automaticky uzavřít. Vedení policie podle Martinů zvažuje dvě možnosti: buď takového přijme na dobu určitou, v níž na sobě bude muset zapracovat, anebo mu dá čas, aby si testy zopakoval, až se lépe připraví.

Podle Langra by se mohli o práci u policie ucházet také celníci, až Česká republika příští rok vstoupí do schengenského prostoru. V této souvislosti přejde také zhruba 2300 lidí cizinecké a pohraniční policie k pořádkové a dopravní službě. Rozhodně by ale nemělo ubýt policistů v příhraničních regionech, aby to neovlivnilo bezpečnostní situaci, řekl ministr.

A JE TO VYŘEŠENO!!???????

No to si pan ministr-neministr a PP pouze myslí.

"Podle Langra by se mohli o práci u policie ucházet také celníci, až Česká republika příští rok vstoupí do schengenského prostoru. V této souvislosti přejde také zhruba 2300 lidí cizinecké a pohraniční policie k pořádkové a dopravní službě. Rozhodně by ale nemělo ubýt policistů v příhraničních regionech, aby to neovlivnilo bezpečnostní situaci, řekl ministr."

1.Celníci na hraničních přechodech už dávno nejsou, (jaro 2004 vstup ČR do EU) on asi myslí ty co jsou na rentě už v civilu.
2.Jo,už vidím staré mazáky (většinou kolegové okolo 40ti) z cizinecké a pohraniční policie,jak s "radostí" přecházejí k pořádkové a dopravní službě do 3TT bez směnnosti a ještě k tomu dojíždět plno kilometrů.

Vás v tý Praze by měli co nejdřív oplotit,jste naprosto odtrženi od reality.

Vyřešit do konce roku situaci policistů, co nyní berou méně peněz? No díky, to se syn napakuje - dostat na vánoce 30 tisíc není také k zahození. Jen by jim měli také zpětně vypočítat daně a požádat Kalouska o dotaci. Bude to pěkný balík.

Je těžké racionálně jednat a při tom zakrýt zoufalství situace viďte pánové? - top manageři. Jsem zvědavý jaké extempóre ještě předvedete při řešení situace, kterou jste sami (či hlavně sám) způsobili. A to ještě ani nejsme v půli poločasu rozpadu. Jedno je ale jasné, to co jste dosud udělali nevedlo ke zlepšení situace, ale jen a jen k jejímu zhoršení. ... a bude hůř.

Pro občanku, je mi jasné, že se za tebou skrývá policajt, každý ví, že se daň z příjmů vypočítá za celý rok, něsíčně se platí jen zálohy a je tedy jedno jestli bereš jedenáct měsíců méně a dvanáctým to vyrovnáš nebo v průměru jedenáct měsíců víc. Součet za rok je podstatný.

...koukám, že dneska nevytáhl Topolánek ven ani tu modrou gulu. Čuňase si teď trochu podávaj místní prodejné media na pokyn pravé ruky hloupého chachara Dalíka, za to, že si dovolil před PS obhajovat neobhajitelné. Při tom, co je to pro dnešní zkorumpovanou národní frontu jeden, dva, tři mega, to jsou drobný neschopných a tůze hloupých, který jim dělaj jenom křoví a zástěrku pro daleko větší zlodějny. A jedna z ober zlodějen je taky na obzoru. 780 miliard kaček pro místní komunální feudály z ODS, kteří je maj už teď rozporcovány do posledního halířku, teda zatím centíku.
Co se týká dokladů pro podklady jakéhosi unijního účetnictví Krejčířova tiskárna v Těšíně je na pokyn Radovana připravena vyrábět pro Klausovy boys kladnou platební historii, po případě i falešný eurovky, kdyby se muselo něco vracet, soudruzi z PP PČR a ÚOOZ by mohli vyprávět, teda kdyby je modrý triumvirát Kubice, Langer, Vidím nevyměnil sice za slaboduché pětadvacetileté plukovníky, za to loajální ke každému modrému shitu ze strakovky...

http://zpravy.atlas.cz/domov/124302-policie-ocekava-dalsi-vlnu-o dchodu-chce-ji-predejit.aspx

POZDĚ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Podle zdrojů blízkým ČSÚ a státní správy k výhře ODS v posledních parlamentních volbách nepomohl ani tak Kubice se svojí smyšlenou provokací jak manipulace při sčítaní volebních výsledků na Úřadě.

Jestli jsi s tímto pravopisem policista, tak se nedivím vtipům o policistech, naštěstí je drtivá většina inteligentních.

Otto nerozumí žertu, že?

Poměrně zajímavý a přesvědčivý rozhovor v diskuzi policejního prezidenta s M.Jílkovou na idnes. Že by se pánům nahoře konečně trošku rozsvicovalo v hlavách a uvědomovali si úskalí práce na ulici spojené se zbytečnou administrativou.

...a o čem to bylo..?!...

http://zpravy.idnes.cz/at-policiste-mysli-vlastni-hlavou-rika-se f-policie-f81-/domaci.asp?c=A070627_124353_domaci_ton

No,zase se nenechej ukolébat nějakým rozhovorem pro novináře,kteří rozumí všemu,ale ničemu pořádně.Takových blábolů o zlepšení prac.podmínek a administrativy jsem slyšel až,až. Ale v přímém výkonu to prakticky vůbec nepoznám,spíš naopak.

Touto cestou to půjde - snížením kritérií při náboru, jinak už to prostě nejde, kvalita jde stranou ( rozhovor Jílkové s novým PP PČR )

A pak máte další přímo obrovský problém. Chybí vám až tři tisíce policistů. Sám přiznáváte, že chybějí nejvíc na základních útvarech.
Hm, to je pravda. Dokonce máme podstav 3300 policistů. Z toho je 1000 policistů, kteří sloužili více než 29 let, to znamená, že jejich odchod se očekával. Ale je pravda, že 3300 už je číslo dostatečně vysoké, že je načase to zastavit. Jenomže nábor se nám nedaří od začátku roku takovým způsobem, abychom naplnili stavy policie na sto procent.

Obézní policisté

Jak tuto krizovou situaci hodláte vyřešit?
Rozhodl jsem se udělat revizi kritérií při nabírání policistů. Psychologická vyšetření musí zůstat tak, jak jsou. Ale druhá věc jsou zdravotní a fyzické prověrky. Dnes přijde uchazeč a je třeba obézní a neudělá ani pět dřepů. Já sice zjistím, že má předpoklad udělat třeba po třech měsících deset dřepů. Přesto ho musím odmítnout jenom proto, že jich teď udělá jen pět a ne oněch požadovaných deset. Takže jsem si dělal revizi, jak to vypadá s počtem odpadlých uchazečů, a rozhodl jsem, že se musíme zaměřit víc na jejich předpoklady.

A nestane se, že noví policisté budou nekvalitní? Když snížíte fyzické požadavky, tak aby ten policista vůbec dohonil zloděje…
Ne ne. Obecně fyzické testy nesnižujeme. My je jen nebudeme požadovat na vstupu, ale zjistíme, jestli má uchazeč předpoklady je splnit. Další věc je zdravotní způsobilost. Dneska se obecně zdravotní stav populace zhoršuje. Nemocemi a potížemi, které se vyskytovaly u padesátníků, třeba bolesti zad, dneska trpí už i studenti. To znamená, že musíme vycházet z reálného zdravotního stavu populace. Vezměte si alergie. Dnes je pomalu každý druhý alergik, ale my máme striktně stanoveno, že uchazeč nesmí mít žádnou alergii. Takže si kladu otázku, jestli musíme tak přísně lpět na těchto kritériích.

To je už docela síla s tím snižováním fyzických prověrek pro uchazeče.

Už je to tady.Dalším krokem bude na 1000% přijetí do služebního poměru bez středoškolského vzdělání.Ještě,že to mám za pár.

Nevím jak Vy kolegové, ale mě při přečtení tohoto příspěvku zamrazilo. Tak místo jak říká kolega Kinder-policajtů myslím nové kolegy o výšce kolem 160 cm a váze 60 Kg se budou nabírat Buřt-policajti. Kromě pana ministra je každému jasné, že schopní a fyzicky zdatní jedinci, kteří mají zájem o službu v ozbrojených složkách dají přednost Armádě ČR před Policii ČR. A ty, kteří nejsou tolik fyzicky zdatní a nesplnili by kritéria pro vstup do Armády, ale k Policii ano raději zůstanou v soukromém sektoru. Tak co bude nastupovat k PČR ?

Pokud se bude mluvit o požadavcívh na přijetí k ozbrojenému sboru a fyzických prověrek, tak Vás musím milí policisté upokojit. U Vězeňské služby pracuje velmi mnho kolegů a to i mladých bez maturity. Prostě v Čechách nejsou lidi, tam se bere vše, co je aspoň trochu schopné sloužit. Tito jsou hodně často zařateni v 5. patové třídě(eskortní směna), na rozdíl od maturantů, ti jsou převážně ve 3. třídě. Samozřejmě, že to není v každé věznici stejné. Že bych žertoval? To ne! Pánové, přál bych Vám vidět naše tělesné prověrky. No krása. Ty udělá i invalida na vozíku, tímto se jich nechci dotknout. Je ale zajímavé, že když se potom podíváme na výsledky, ty jsou věřejně k dispozici, jsme nemile překvapeni, že naši obézní a vůbec nesportující kolegové mají pokaždé lepší výsledky než ti, kteří pravidelně sportují. Pokud se někdo ozve, že to je podraz, protože víme, jak kdo plnil disciplíny, se zlou se u nadřízených potáže! Co ktomu dodat? Ozbrojené složky jsou jeden velký bordel!!!!!!!

No, nevím, ale rozhovor p. Jílkové s pol. prezidentem mě rozhodně nepřesvědčil o tom, že by tento člověk byl v obraze. Když uvádí číslo 3.300 scházejících policistů, tak asi má špatné informace. K 27.6.2007 MV vykazovalo víc jak 4.000 volných míst u PČR. Že by ten rozhovor byl tak starý? V ostatních otázkách byl prezident značně nejistým, rozpačitým a nepřesvědčivým.

Další dva kolegové z oddělení odcházejí, říkali pouze že si zkusili jak to půjde za nového zákona a nevidí budoucnost.

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-paroubek.php?itemid=1 060#nucleus_cf

mám problém, tak za kolik mi chlapci sprovodíte ze světa?! :-)

Dotazy na Ivana Langera ze dne 22.5.2007 – www.langer.cz

petr petr

Proč mám po 8 letech započtené praxe a dobrých pracovních výsledcích u PČR menší plat než nově nastoupivší dělník do TPCA Kolín bez vzdělání. Mám maturitu, udělal jsem veškeré testy, mám praxi i výsledky - tak proč?

petr petr

Sloužím 6 let na OOP Kolín a když jsem nastoupil sloužily v noci čtyři hlídky, které jezdily nebo chodily po městě. Nyní slouží jedna dvoučlenná maximálně dvě. Postavila se zde automobilka a její zaměstnaci zde bydlí. Němělo by dojít logicky k navýšení počtu hlídek a ne k jejich snížení. Policisté vidí, jak dochází k trestné činnosti a mohou pouze jezdit a toto dokumentovat.

Část odpovědi I. Langera

Vážený pane Petře, jako ministr se bohužel neumím vyjádřit k tomu, proč na obvodním oddělení v Kolíně slouží čím dál méně policistů, zda tito lidé slouží někde jinde, nebo jsou neobsazená místa apod., to bohužel nevím. Tento dotaz musí směřovat na samotnou Policii ČR.


Dvě odpovědi z rozhovoru s Martinem Římanem – Ekonom č.25 str. 30 (téma se netýká PČR)

Otázka: K čemu dál studie dochází?
Odpověď: Dále studie například uvádí case study z kolínské zóny. Na ní je dokumentováno, jak to nakonec funguje, když se pobídka udělí investici v regionu, který nemá absorpční schopnosti z hlediska pracovní síly. Výsledkem je, že počet zahraničních pracovníků v okrese Kolín vzrostl mezi lety 2004 a 2006, tedy v době rozjezdu automobilky TPCA, o 1500 lidí. Když uvážíme, že jedno takové pracovní místo stojí stát na pobídkách průměrně 1,5 mil. Korun, dělá to přes 2 mld. , kterými stát dotoval pracovní místa pro zahraniční zaměstnance.
Otázka: Víte určitě, že těch 1500 zahraničních dělníků jsou zaměstnanci automobilky TPCA nebo navazující výroby a služeb.
Odpověď: Nevíme to exaktně, protože automobilka nesděluje, kolik zaměstnává zahraničních dělníků. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o malou lokalitu, kde dominantním novým prvkem je TPCA, tak je možno vyslovit hypotézu, že to tak je.


Závěr z výše uvedeného, ať si udělá každý sám.

Protože máme ministra a vedení policie, které problémy řadových policistů nezajímá a neřeší.

Fáma, nebo skutečnost.
(Aurora, 24. 06. 2007 23:02)Co je pravdy na skutečnosti, že se po novelizaci z.č.361 nebude započítávat denní VŠ studium do nároků na výsluhový příspěvek. Prý, že toto studium bylo platné pro výkon služby, tak, jako mateřská dovolená a základní, nebo náhradní voj. služba.

To by bylo jen spravedlivé.
Nesloužil jsi, zvyšoval jsi si jen kvalifikaci pro vyšší posty, zatím co jiní v si stejně vysoké vzdělání vystudovali před nástupem k PČR v civilu zadara.

Co chceš, teď se za 12 měsíců nakapsuješ o k 31.12.2007 si pádíš do civilu. A s vejškou od policie se ti penízky v civilu jen pohrnou. A k tomu ta renta! Holt, ale budeš muset makat!

Chlapci, říká vám něco retroaktivita zákona? Pokud to bude, tak od doby účinnosti novely, nikoliv zpětně. To by tam taky mohli napsat, že máte vrátit nějaký peníze, protože jste brali větší plat než odvedli práci, nebo že Vám "přidali" až moc. I když na druhé straně v této zemi je možné vše. Porušování ústavních principů nikoho moc netrápí. Odrbat příslušníka se stalo jakousi módou.

Tak to jsi pane předešlý hovořil blbě. Zeptej se na to pana generála z ochranky. Ten hovoří o tom, že policisté dostali v minulých letech nesprávně přidáno a tak teď mají spravedlivě méně.

rtu - a všiml sis, jak se braly po 1.1.2007 ohledy na retroaktivitu při ustanovování do služebního poměru na dobu určitou u lidí, kteří již byli v poměru na dobu neurčitou, jak se zachází s retroaktivitou v souvislosti s výsluhami apod...? Jak nám říkával na ZOPce v Hrdlořezích JUDr. Křupka - paragraf je kroucenej a děravej, na to nezapomínejte...