Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

V jihoafrickém Johannesburgu pokračuje v pondělí soudní proces, ve kterém se rozhoduje o propuštění uprchlého českého podnikatele Radovana Krejčíře na kauci. Podle medií vyjádřil soudce pochybnosti o délce trvání Krejčířova vyšetřování v České republice.

Soudce vedouci kauzu Krejčíře prohlásil, že se mu nelíbí, že vyšetřování v ČR se táhne dlouho. To podle něj může znamenat, že česká policie nemá proti Krejčířovi dost důkazů..." S rychlostí, jakou ČR případ vyšetřuje, to vypadá na dalších deset let"..., řekl soudce na adresu českých vyšetřovatelů. Soudce navíc kritizoval výpověď českého policisty Jiřího Nováka. Řekl, že Novák toho příliš nevěděl ani o svých vlastních případech.

Kauza Krejčíř stála český stát více než mandatorní výdaje pro nezaměstnané. Asi to s tím státním dluhem nebude až tak žhavé, když na mezistátní tragikomedii padnou takový mergle a všichni zainteresovaní jsou nevinní a hlavně naprosto spokojeni.

...a soudruh Langer významně mlčí. :-))

Sparta a komunisti je největší zlo na světě a tady je další důkaz, bože jak plno fanoušků věří ve spravedlnost a čistou hru jedněch i těch druhých!!!!!!!!! Fuj hanba!

Tohle je pravé ořechové. Opisuju:
Spíš by jej měli zajímat ti, co odejdou s koncem roku s "mega" příspěvky (30, 40 a víc tisíc měsíčně do smrti, samozřejmě že spravedlivě, dle dosud platného zákona) z vyšších a vysokých policejních postů.
Jestli toto uplatí?

Pánbůh českých bafuňářů Košťál Košťálovič na adresu statečných zástupců zákona, který pochopili, že bozi se netrestaj, páč sami jsou zákon: ...Po politickém řešení Odeesáckého Sarajeva a uličníka Luxe Mackem mě práce české policie začala prostě nudit... hutná úvaha, snad z přemíry bublinek a pořádný perdy, která zaváněla kerchovem a přivedla soudruha k nebojácným filozofickým úvahám o jeho brzkém mrzkém konci...

A že ho mohli postavit mimo službu - mohli. Na to asi měl "nahoře" moc kamarádů.

Nevím přesně, jak to bylo s tím Mihálovým lustračním osvědčením - zda-li on to předložil nebo to přišlo nadřízenému, ale pokud spolupracoval s rozvědkou, tak asi se shodneme, že vědomě. Kopíruju rozhodnutí NS v obdobné věci

Soubor NS sv. 25, č. T 604.

Jestliže pachatel svému zaměstnavateli předložil padělané potvrzení o zahájení studia a o řádném pokračování v něm, aby tak dosáhl zařazení do vyšší platové třídy, ač pro to nesplňoval požadavek potřebného vzdělání, tak zaměstnavatele uvedl v omyl, že splňuje potřebné požadavky pro zařazení do příslušné platové třídy.

Bylo-li pachateli na základě toho a podle příslušného předpisu upravujícího jeho platové poměry (např. nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) přiznáno vyšší platové zařazení, než jaké by mu správně náleželo, pak je zřejmé, že pobíral neoprávněně vyšší plat, než který mu skutečně náležel, a tím se ke škodě svého zaměstnavatele obohatil.

Za splnění dalších předpokladů lze v takovém jednání spatřovat zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 TrZ. Okolnost, zda a jakým způsobem pachatel vykonával práci ve funkci, do níž byl za těchto okolností neprávem zařazen, je z hlediska naplnění formálních znaků tohoto trestného činu irelevantní.

(usnesení ze dne 14. 5. 2003, sp. zn. 7 Tdo 417/2003)

To ti nevyvracím, ale jistě má vnitro své právníky a budem se o tom bavit až po rozhodnutí, pravomocném, soudu. Do té doby je to, a ty to víš, pouhopouhá spekulace.

A že ho mohli postavit mimo službu - mohli. Na to asi měl "nahoře" moc kamarádů.

Lustrační osvědčení nezasílají nadřízenémuá, ale osobě, které se týká. Je čistě na té osobě, jestli jej předloží a na základě toho splní podmínku pro ustanovení do funkce.
A tohle snad znáte všichni:
§ 250
Podvod
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Nechtěl by jsi toto zopakovat poslancům atd.?

to civil

No potom už není co řešit. A to ještě kdyby jste věděli komu byl přidělen dozor Čunkova trestňáku. -:(

Převzato z teletextu na ČT 1
-----------------------------

MIHÁL DOSTANE TUČNÉ ODSTUPNÉ
PRAHA - Policie vyplatí bývalému šéfovi Interpolu Pavolu Mihálovi na odchodném a výsluze zhruba 2 miliony korun. V pátek to uvedl Český rozhlas. Mihál policii opustil před čtyřmi měsíci na svoji žádost, když se zjistilo, že byl od roku 1983
spolupracovníkem rozvědky.

Policejní prezidium podle rozhlasu tají,kolik přesně Mihál dostane. Ze strohých údajů, které mu prezidium poskytlo, vyplývá, že Mihál dostal jako
odstupné 200 000 Kč a přes 1,7 milionu mu policie vyplatí do odchodu do důchodu.

"Nesouhlasím s tím, nelíbí se mi to,ale musím respektovat platný zákon," řekl ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Všem stejným metrem - ANI NÁHODOU!!!

Které trdlo to sem dalo. Je Vám snad každému jasné, že pokud jmenovaný pán odešel na příspěvek, nějakou kačku (zde uvedeno 200 000,- Kč) podle zákona, jeho platu a odsloužených roků dostane odchodné a pokud je mu např. 45 let, bude 20 let, do důchodu, dostávat ze stejných důvodů (podle zákona, jeho platu a odsloužených roků) příspěvek. Nu a pokud bude např dostávat 8,5 tisíce příspěvku 20 let , tak to každému, s alespoň s odkroucený 5. stupněm základní školy vyjde přes 2 mega. Mohl to napsat jen novinářský negramot navíc proti policejně zaměřený. Spíš by jej měli zajímat ti, co odejdou s koncem roku s "mega" příspěvky (30, 40 a víc tisíc měsíčně do smrti, samozřejmě že spravedlivě dle dosud platného zákona) z vysokých policejních postů. Nebo poslanci na konci období.

Vůbec mi nejde o výsluhu a odchodné jako takové, jde o to, že pan Pavol Mihál je podezřelý z trestného činu a když se na jeho podvod přišlo, nebyl postaven mimo službu jako běžný polda z ulice, kterému se to může stát za každou hovadinu, ale měl možnost odejít na vlastní žádost a ani proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Také si myslím, že na jedné straně dopravák nedá dýchnout a je postaven mimo službu a tento na vysoké funkci je nějak mimo těchto postupů

A to je jen jedna z tisíců křiváren na řadového poldu. To jsou hotový raz dva a ještě vyřvávaj do médií jak s ním zatočí a tvrdě budou trestat. Stačí se podívat jak se trestají poldové z těch "lepších" útvarů a ti dole například za ztracený služebák či dopravní nehody. Tyhle nerovnosti a nepravosti pak působí na rozklad policie uvnitř jako mor. Že by to, ale někdo chtěl narovnat jsem nikde neslyšel. Jen snůška všeobecných blábolů, které stejně nikam nepovedou.

Cituji:"Ze stro-
hých údajů, které mu prezidium poskyt-
lo, vyplývá, že Mihál dostal jako od-
stupné 200 000 Kč a přes 1,7 milionu mu
policie vyplatí do odchodu do důchodu."


Ale,ale kolegové snad nejste tak naivní,jak ti naši novináři,kteří skočí těm našim "manažerům" na kdejaký špek.Nebo mi snad chcete říct,že šéf interpolu v ČR bral 33.333,33,- hrubého měsíčně? (200 000:6 max.odchodných platů)to má dnes kdejaký šéf OOP.A výsluhu 8,5tisíce no nenechte se vysmát!!!!!

Koukám, že služba u policie je to už jenom o ( špinavých) penězích a pokud možno bez námahy a práce, ano, ano, máte soudruzi příslušnici pravdu, i samotný nejvyšší místní neokomunistické zemičky Klaus jasně soudruhům novinářům při jednom interviu jasně řekl: ...sakra, neptejte se mně jaký jsem člověk, ale ptejte se kolik mám peněz!... :-)

Jan Malenovský

Pane ministře
jsem u policie již více jak 10 let vidím v poslední době zhoršující se personální situaci která se samozřejmě projevuje i na nižší kvalitě práce. Ptala se mně znám á která právě ukončila právnickou fakultu na možnost nastoupení k policii. Volal jsem tedy na personální oddělení a tam mi sdělili že jí mohou nabídnout druhou platovou třídu a obvodní oddělení s platem asi 16.000,- hrubého. Pokud se domníváte že takto přilíkáte lidi k policii tak se domnívám že pouze naprosté zoufalce a nebo někoho kdo zblbnul z detektivek ale toho na obvodě vyléčí do měsíce a uteče. Proto bych rád věděl jestli máte vůbec zájem o lidi s právnickým vzděláním když jim nejste schopni nabídnout alespoň o něco lepší podmínky. Další řeči personalistky o rychlejším postupu jsou alespoň dle mých zkušeností nesmysl protože takzvaný karierní řád je absolutně závislý na tom jak se zachová nadřízený policisty a pokud bude chtít může veškerý karierní postup zarazit tak jako se to v mnoha případech stává.

Jelikož mě odpověď na tuto otázku velmi zajímá a také mě zájímá Váš názor, dovolil jsem se ji zkopírovat ze sekce dotazy na MV. Vy diskutující, umožňili byste rychlejší služební postup nebo rovnou ustanovení na odpovídající služební místo absolventům právnických fakult (myslím kvalitních-takže veřejnoprávních) a civilním absolventům Akademie PČR? Ano nebo ne? Případně, proč ne?

Ne a ne. Proč ? Protože mne baví říkat ne. Protože je jednodušší říkat ne a konečně, protože mohu říkat ne.

Je sice pravdou, že předpoklady k tomu, aby člověk s právnickým vzděláním měl větší přehled, tu jsou, ALE!!! Už jste někdy, někde i v civilním sektoru viděli, aby někomu dali 50tisíc jen za VŠ vzdělání? Věříte, že člověk po ukončení studií je po praktické stránkce odborníkem? Já ne, takže je třeba spojení teorie s praxí a začít se má právě od běžné policejní práce a postupně krůček po krůčku nahoru (o výběrovém řízení a hodnocení raději pomlčím, to je kapitola sama pro sebe - bohužel). Jinak sám mám VŠ vzdělání, jsem na tabulce praporčické a zkušeností mám za 12 let dostatek a tenhle skok by byl i vůči mně podobným nespravedlivý a považoval bych to za odhození rovných šancí pro všechny. Tento můj názor ovšem nesouvisí s další věcí a to 16.000,-hrubého při nástupu.... to je samo o sobě k zamyšlení...a právníci se jistě nepohrnou.....

to můj názor

Děkuji za názor.
Ale v této chvíli musím oponovat, za profesní kariéru jsem poznal desítky policistů, ale skutečně do týmu bych si vzal tři, čtyři (především z hlediska odborného, lidského a přístupu k práci). Otázka byla kladena s vědomím, že by právníci měli zájem o místa vyšetřováků (sedmá platová). Za současného stavu se může právník po škole dostat na SKPV po šesti letech v uniformě, takže po šesti letech o ničem. Nezlob se na mě, ale ikdyž máš 12 let odslouženo, tak můj názor je takový, že právník (pokud má o práci skutečně zájem), Tě i s tvými zkušenostmi strčí po půl roce u cajtů hravě do kapsy.

to personální politika PČR

Ne a ne. Proč ? Protože mne baví říkat ne. Protože je jednodušší říkat ne a konečně, protože mohu říkat ne.

Celkem vtipný.

Ono je to jaksi ještě trochu jinak.

Na SKPV ( nemyslím kriminalisty ) je to jen o papírech, samozřejmě lepších teoretických znalostech práva ( bylo by špatné kdy by je neměli ) a také velmi často o lidech ( ne o všech ), kteří by ani na tom základním útvaru dělat nemohli, protože jaksi zkrátka to denní honění se po případech a jejich zpracování, tedy právě vyjíždění na několik oznámení současně a neustálého zhodnocování co nejříve, co potom, aby nebyl půser, že se nezajistilo místo činu - to s pravidelnými obědy na SKPV nemá nic společného a to jistě každý déle sloužící polda ví jak to je. Prostě na oddělení OOP, MOP je to denodenní chlebíček nestíhání přijímání oznámení, honění se a k tomuto srovnání jsou vyšetřováci dosti často nervozní, když při výjezdu jednou za měsíc nestíhají, protože se vyvrbily dva případy, které jsou věcně jejich. Tak to prostě je.

Někdo prostě zase není na to, aby byl den co den zavřený v kanceláři a při tom nápadu na základním útvaru se člověk alespoň trochu dostane ven.

Takže dle mého názoru je člověk s právnickým vzděláním na obvodě jen mrháním " lidského potenciálu " a je to nesmysl, takže jeho místo je okamžitě SKPV. Něco jiného jsou ale vysokoškoláci bez právního zaměření. Tam je VŠ úplně k ničemu. Mít VŠ není vůbec žádný předoklad k tomu, že si osvojil policejní práci za 1/10 doby co nevysokoškolák - to je o zkušenostech, zejména při práci s pachateli, jejich osobní znalost a pod.
Řada vyšetřováků co prošla od píky, tedy přes obvodní oddělení moc dobře ví, že to na tom oddělení není žádný med a že to je taková všehochuť práce - práce s drbanama, neustálé sepisování a přijímaní oznámení atd.. Přefiltrované ( něco ) potom odchází na SKPV, kde se to stává objektem zjednodušené kritiky, ale zase zasvěcení vědí, že se někdy dostat k výslechu podezřelých nebo i dalších poškozených je na obvodních odděleních k vůli neustálému přijímání nápadu trestné činnosti časově těžko zvládnutelné, tak jak si někdo naivně myslí, zejména ti vyšetřováci co nikdy na oddělení nebyli a nepoznali to " množství všechochuťi " a jsou schopni psát stěžovatelské romány na oddělení, jak nebylo " dostatečně " pracováno na spisu a proč nebylo uděláno tohle nebo onohle a kdyby jen věděli, jak se na tom oddělení nestíhá, tak by takové kraviny nepsali.

Takže tím jsem chtěl jen říci - právník a jeho odborné pravní kvality šupem na SKPV, ale bohužel to bude člověk, který nikdy nepozná ten frmol na odděleních a tedy to, že nad těmito lidmi není třeba ofrňovat nos. Každé má prostě svoje

Jinak jsem velmi zvědav, jak se v rámci kariérního řádu budou a hlavně kým naplňovat místa na OHK SKPV. Mám pocit, že do budoucna se v rámci těchto oddělení budou jen a pouze dělat c..... na úvěráky.

Je to vlastně problém věcné příslušnosti, ale proč se vlastně výživy prověřují na obvodech, když každé trestní oznámení na výživu je prakticky dneska už sděleno. Mám pocit, že je to vlastně ztráta času, když obvod nabere, prověří a postoupí na SKPV, kde se s tím vyšetřovák seznámí a sdělí - někdy to zabere i půl roku, přičemž v některých případech by šlo výživu udělat i ve "zkracáku".
Ale k našemu tématu, boční vstup existuje :-)

to, kdo by mě během půl roku strčil do kapsy s právnickým vzděláním, necháme koňovi....:-) určitě je nezbytná praxe a státní závěrečnou zkoušku z práva mám taky. Vše je o lidech, přístupu a schopnostech a je jedno, jaké má kdo vzdělání, praxí doženeš během "pár měsíců" (jsi-li schopný) i to, co ti studia nedala...hezký den

Ať už jdou ti 14 letí k šípku. Renty by měli dát ihned po 20 létech služby a byl by pokoj sakra. Takovejch vykutálenejch je většina. Zobani jedni!

někdo je vykutálený a někdo zase vylízaný, že fixo

Nevím kam tím míříš hele, ale tohle se nedělá se takhle vyjadřovat o vých kolezích

Tak už ten vegáč cizinecké policii skončí.Konečně budou muset taky něco dělat.