1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pro některé místní hloupé ovce z modrou lobotomií trochu nedávné politické historie -

Čunek na dotaz čtenáře v tisku, zda " se budou dotovat i ostatní lidé jako cikáni", řekl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se Vás "špatní" politici zastanou a řeknou - on je chudák."
K tvrzení, že drtivá většina Romů zneužívá sociální dávky, uvedl: " Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte těch Romů pracovat hodně. "

Na dotaz, že ho některé organizace považují za rasistu a člověka, který nemá dostatečný morální kredit kázat někomu o morálce a nebo ji dokonce vynucovat, odpověděl..."nazývají mě rasistou, představitelem nastupujícího klerofašismu v Čechách, ale já s tím nemám absolutně žádný problém....

Tož tak, soudruzi, ti nahoře bez skrupulí a v poho rozebíraj miliardy a Vy se tady jebete o drobný, za které by jste prý ještě lépe sloužili těmto gaunerům - není Vám ani trochu stydno, soudruzi příslušnici ?!

K POLICII ZAČÍNAJÍ NÁBOROVAT ŽENSKÉ POHLAVÍ, PRO TY JSOU VÝPLATY ODPOVÍDAJÍCÍ A SPOKOJENI JSOU VŠICHNI.

Ženský do přímého výkonu bych nedával, to je jako by jsme je posílali do dolů rubat uhlí :-) Nějak se mi to příčí. Pamatuju doby, kdy jich bylo na celém okrese 5 a to ještě v kancelářích. Při zákroku se policajt nemusel bát, že ženský v hlídce někdo ublíží, protože ssebou žádnou neměl :-))

Jim je jedno, jestli přijdou chlapi, ženský, děcka nebo důchodci... Jde jim jen o kusy, o čárky, čísla... Navíc taková ženská, která ráda buzeruje řidiče (je jich bohužel většina) a uloží spoustu pokut, je jim milejší než dvoumetrovej a metrákovej chlap, kterej si tyhle komplexy neléčí.

Je to tak, s ženskou je strach sloužit. Zakročovat a současně dávat pozor, aby se ji nic nestalo je skutečně náročné. Průměrná ženská - mladá holka má tak v průměru 50 kg i s botama, opasekem a pistolí, tak co od takových na ulici očekávaj nevim. Je to demagogie jako plno jiných věcí. Když už tak patří do kanceláře, kde mohou uplatnit svou v průměru větší zodpovědnost než mají chlapy. Ale jak píšete za chvíli budou brát třeba bezruký, slepý či hluchý, hlavně, že budou kusy. Kam tohle vše vede je snad jasné.

Minulý týden jsem se náhodou na ulici v Praze potkal s novopečenou kolegyní, která měla svou PRVNÍ službu na ulici, ještě k tomu v noci. Na dotaz, co u Policie očekává mi sdělila, že si jen musí pár měsíců odšlapat na ulici a že už má stejně domluvené místečko v kanceláři, neboť pár rodinných příslušníků má u tohoto spolku, a už se pro ni vytváří teplé místo. Takže další netáhlo u spolku! Když jsem se jí ptal, jestli půjde natvrdo do zákroku s kolegou, tak mi odvětila, že se do žádných akcí pouštět nebude!!! Chudák parťák, který s ní bude sloužit!!! A to prosím, za stejný plat!!! Někdo riskuje, někdo ne, ale v průměru to riziko není zase takové, odvětí pan ministr. Nebudeme míchat jablka s hruškama, ale dáme si raději švestky!

nemáte tak docela pravdu, já sloužil z ženskýma rád, do zákroroku žádný problém, a na zadokumentování daného skutku úplná pohoda.

Tak to ani omylem, s ženskou sloužit ve hlídce, to je většinou za trest...

Novinka z parlamentu. Je to již jisté. Znovu se budou prodávat odpustky.

Obec 500lidí 9poslanců,předseda finanční komise na Cibulkovém seznamu STB jako důvěrník,myslím si,že kdo dříve těžil ze zrůdného režimu nemá právo se drát do funkcí,poradí někdo jak na to aby tento bezpáteřní člověk byl nucen odstoupit ze zastupitelstva?Předem děkuji za radu.Stonjek.

A proč by měl odstupovat? Na rozdíl od vás si ho jiní lidé zvolili. U nás dvě poslední volební období dělala starostku komunistka, která do revoluce dělala na OV KSČ. A žádný jiný starosta před ní se nestaral lépe. Je to o práci pro obec, ne o "seznamech".

Jdi už, s prominutí, se šaškárnama typu "STB" do p..... . Máš 20 let po revoluci, snad záleží na tom, kdo co, jak dobře umí. A jestli jsi ublíženej tím, že s prominutím umíš kulový, tak to víš že lid, vedoucí i soukromník dá přednost tomu, který na rozdíl od tebe umí a jen nečumí. Neebo je dobrej tak, že si sám šéfuje. Páčko neděláčku.

Máme u nás na Kladně jedno volné místo, kdybyste měly zájem. Kolega ( 50 ) musel ze zdravotních důvodů. Na kmenový knize mu řekli, že mu to dělá 15 890,-. Docela dobrý, ne.

To víš že dobrý. Až budeš mít 50 let a něco odděláno, pádi také. A teď nezáviď, jsi s tím ubohý.

Hele JO to je diskuse a ne odsuzování.

Já diskutuji a navíc radím mladému, nezkušenému, možná trochu pomýlenému kolegovi. A v žádném případě jej neodsuzuji! Jo.

Tady vidíte jasnej příklad toho kdo má prachy tak má všechno.Jinej by seděl a ani by mu nedali možnost kauce.Jo krejčíř to je šéf ... Tak dáme soutěž kde se bude skrývat ted?Já tipuju : JIŽNÍ AMERIKU

33:ty jsi asi velkej chlap vid:-)

Tak v JAR nám propustili Krejčíře na kauci, kde jsou silácké kecy Langera, když byl Krejčíř zatčen.
Nynější vláda je velkou HANBOU NAŠÍ REPUBLIKY.

Píšeš jak zapšklý komunista co nemůže zkousnout, že bony do Tuzexu, které skrblil mu jsou k ničemu a že stranickou legitimací si může vytřít akorát tak prdel a ještě si rozškrábe hemoroidy !!!

Tak mám po 3 nočních za sebou, pěkně za poděkování bez finančního ohodnocení a příplatků. Pan Martinů žije jako náš ministr ve virtuální realitě a myslí si, že nespokojených policistů je snad jenom 1000. Spíš absolutně spokojených manažerů bude 1000 nikoli lidí co chodí za peníze vytvořené novým zákonem do zaměstnání o sobotách, nedělích, svátcích se lopotí v podstavech.

Pokud si tak stěžuješ tak proč nezměníš firmu? Proč nejdeš dělat do Kolína do automobilky, nebo do Ostravy na šachtu? Tam by jsi spíval jinou písničku a dozvěděl by ses i ti tví kámoši co je to vůbec práce! A hlavně za jaké peníze ! A jestli závidíš manažerům na presidiu, tak proč tam nejdeš dělat ty? No pokud na to nemáš tak nám nepiš pohádky. Měl jsi se lépe učit !

Nech lidi vyjádřit názor 33 patří to k demokratickému projevu.

Pro POLDA33 - podle toho co jsi napsal jsi buď 1) civil co neví o čem mluví a jen chce napadat a proto jestli děláš na šachtě, tak běž k policii, když si myslíš jak je to lukrativní a bezproblémové nosit uniformu 2) nebo jsi jeden z těch prasat co bere 50 000 - je u policie 20 let, sedí na okrese, pro nikoho nic dobrého neudělá a jen skrblí a skrblí peníze, aby je mohl na konci roku vrátit jako nespotřebované a dostat za to k Vánocům od prezídia finanční prémii

Hezky jsi to napsal. Lépe to nejde.

Kolegové pravý polda 33 je řadový polda z ulice, který sem občas píše.
Tohle nahoře je jen jeho imitace s prázdným mozkem, která se schovala uboze za jeho název. Polda 33 moc dobře zná strasti a " radosti " služby řadového poldy a " výhod " 361

Hmmmm tak to znám taky jsem dneska zkončil 3 noční a pokaždé jsem šel o hodinu domů později jelikož se lidi rozhodli že budou okolo 6 hodiny ranní bourat. Joooo spisů jako nasráno a pokaždé zadarmiko. V září podávám a jdu do prdele. Já tady nebudu dělat zadarmo ze sebe vola nějakýmu rádoby Langerovi

Jdi do 4. tř, k ochrance, tam nemusíš po směně nic dopisovat (ale jsi tam zadáčo ob 24).

Tam je to bez papírování, ale také bez postupu a s buzer....

Taková pomocná či dodůchodová.

Ale šéfuje tam generál! Jako za komunistů.

Pro ty, kteří dělají chytré a zesměšňují se před lidmi, kteří do toho vidí o mnoho víc jsem Vám zkopíroval zajímavý článek o rentách. Myslíte si , že když ořežou důchody,tak Vám mohou přidat platy? Myslíte si , že když ořežou renty tak Vám mohou přidat platy? Ne protože ty peníze nejsou z rozpočtu na peníze z kterých Vám jdou platy. Co s Vámi mohu souhlasit je to, že renty by se u bezpečnostních sborů měli vyplácet až od 20 let. A co se týče mě, tak jsem rád, že po téměř 30 let. Pr. odejdu na silvestra na rentu, protože se za některé poldy opravdu musím stydět. Za renty závidíte někteří, ale za práci, zničené zdraví ne ? Co Vám mohu popřát tak to je chuť a zájem o práci, nezávidět druhým, možná, že až si odsloužíte taky svoje, tak dostanete renty, ale to už budou ty renty daleko větší jako např v Rakousku 80%,Maďarsku 83%, no protože už budeme v EVROPĚ. To pak nebudete psát , aby je ořezali co ? Protože budete staří, vyždímaní psychicky i fyzicky, budete moc dobře vědět, že Vás už do práce nikdo neveme, protože za ty roky už kromě policejní práce nebudete své původní řemeslo vůbec umět. Jinak Vám upřímně mohu sdělit, že budu taky rád, až naši zákonodárci zvýši rozpočet pro policii a konečně se dočkáte vyšších platů, jaké si zasloužíte. A že policejní práce bude opět honorována na určité finanční i morální výši, jak si zaslouží.

---------------------------------------------------------------- --------------------------------------------




Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit předseda OSH


29.5.2007

Plný souhlas.

Proč byla slibována policistům odměna ve výši 3000,-Kč za to ,když seženou nového adepta k policii. V současné době,ale toto neplatí, jelikož prý nejsou peníze na tyto odměny. Toto je výsměch pro ty co se snažili někoho sehnat. Nebo se mají ti nově získaní zase poučit, jak se lže u policie a nedrží slovo?