1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Ivan policii vymaže z mapy a budou to tady dělat soukromé agentury.

Ahoj kolegové. Tak nějak tyhle vaše stránky průběžně sleduju a občas se dovídám zajímavý věci. Nálada u PČR je pod psa a já osobně konstatuju, že Langerovo pilíře, jablka a hrušky už pociťuju i já jako strážník MP. Výsledkem Langerovo aktivit je totiž to, že na místním OO PČR je děsnej podstav a kolik hlídek slouží noční a víkendy v okresním městě tu raději nebudu psát. Výsledkem je, že operační důstojník PČR několikrát za noc žádá o výjezd a zákrok MP, protože prostě nemá hlídku. V našem městě jsme si vždycky pomáhali a vycházímě spolu dobře a vždycky jsme si pomohli, když nebyla volná hlídka. Ale OO PČR u nás nemá v poslední době volnou hlídku skoro pořád. A to vím, že se kolegové z OO nikde nezašívají, ale fakt prostě "nejsou lidi". Tak nevím, kam to velký Ivan vede. Tuhle personální a "akceschopnostní" krizi u PČR nepamatuju a to sloužím u MP přes deset let.
Tak vám všem přeju pevný nervy, protože vím, že je potřebujete.

nepropadej panice, bude hůř

Počkej až všichni utečou pak nastoupí 30 letí plukovníci z policejního prezidia a budou dělat svátky, noční zadarmo.

My máme díky podstavu na jiných odděleních služby za další dvě menší oddělení. K tomu nám omezili limity na PHM, takže máme směšných cca 40 km na 12 hod. směnu. Sakra. To přece už musí někde zkolabovat, nebo né? Pan ministr to nevidí. To my na ulici víme, jakej je to med sloužit za další díky nekompetentní práci managementu a ještě za to brát méně peněz. No nic. Mám to za pár a vrátím se asi opět k MP.

Nevíte někdo proč má policista v kanceláří stejné riziko jako policista ve 4TT v přímém výkonu?
Jeden z důvodů proč mladí utíkají.

Protože to tak někdo nastavil.

Prosím tě, než tady něco napíšeš tak věci nazývej pravými jmény. Já i my kolegové u nás na oddělení jsme jako ty řadový poldové, ale díky velkému NTČ a NPŘ většinu pracovní doby strávíme v té tvé zmiňované kanceláři a tím pádem jsme ty kancelářský. Každý z nás a je jedno jestli je územák nebo zpracovatel jezdí na výjezdy a zákroky a pak si to musí zpracovat.

Zdravím všechny přítomné jsem u sboru 13 let a oproti loňskému roku jsem klesnul s platem o 3.000 ,- kč když mám čtyřčlennou rodinu a paltím hypotéku kterou jsem bral za minulých platových podmínek je to pecka pod pás, narovinu zvažuji také odchod ale je pravdou, že v civilním sektoru neí práce zvlášť na severní Moravě, rozhodující by bylo kdybi mi někdo dal návod na výpočet renty od které bych se odpíchnul jestli je tady někdo kdo po 13 letech odešel nebo má nějaké informace prosím ozvěte na můj email kalimero15@seznam.cz, děkuji

Takových policistů jako jsi ty jsou u PČR stovky a tisíce všichni přemýšlejí úplně stejně-jedinou věcí která odchody policistů ovlivvňuje je typ regionu a jaký je sortiment a možnost pracovního uplatnění se zde nachází.

Jdi k ochrance, tam jim teď dal šéf navíc 10 000 Kč.

"kdybi"

počítej kolem 6000.-, odešel jsem před 2roky a měl jsem cca 12let, důvod Schengen a hlavně včasný návrat k práci, kterou jsem se živil před vstupem k PČR. Zlatý léta jsou už dávno pryč a to bylo kolem roku 1998 a počítej s tím, že jsou všude kreténi, ale s rentou a odchodným za zády se tomu chechtáš. Jeden poznatek , PČR mě naučila mít tvrdé lokty a to v C je klad k nezaplacení a žiji z toho dost slušně. Je pravda, že se s těma (dal jsem jim přezdívku a dámy prominou) "čůrákama" začínáme soudit ohledně valorizace příspěvku za službu. A to jsem myslel, že budeme mít klid. Holt život je boj a chránit právo občanů, když už dávno u nás neexistuje právní stát - ???????

Je pravda, že do dvou let jim od této firmy uteče mnoho lidí a to zejména nás v produktivním věku, kdy máme odslouženo kolem 10 let. V roce 1999 budu mít čistých 12 let + ZVS. Popravdě mám obavu, zda mám čekat tři roky ve strachu, zda se dočkám 15 let. Tři roky je dlouhá doba a může se stát spoustu věcí - nemoc, průser .... Práce mě baví a jsem čerstvě na SKPV a vím, že se mi bude stýskat. Za dobu co sloužím, je policie nyní v největších sračkách. Lidi nejsou a nebudou. To co přichází z policejních škol je z poloviny tragedie, a to se chytají příjmat lidi, který nezvládnou fyzický a je mi jasné, že dle potřeby snížej i to ostatní, pokud to bude únosné. No co si budeme říkat, ono to bylo stejné i dříve, když nebyly lidi, jenom se o tom nemluvilo. Do armády se cpou miliardy a já musím na SKPV jezdit v orezlé Felicii, a to ještě když se na mě dostane řada. Je to ostuda. Celých deset let poslouchám stejné kecy, že to bude lepší, abych vydržel. Panu ministrovi se to kecá. Když něco selže, tak se to svede na minulé vlády a hotovo. Pane ministře, slíbil jste, že do dvou let zde bude moderní a fungující policejní sbor, tak jsem zvědavý, kde za dva roky budu. Asi to bude ten civil a zřejmě nebudu sám. Jestli se pletu, tak se vám osobně omluvím.

Jdi hned, měl-li jsi loni větší průměr, jdi k 31.12.2007 máš-li jej lepší letos.

nejvýhodnější je k 30.11., stačí počítat

Tady to lepší asi už nebude nový zákon to ukázal všem policistům v přímém výkonu a čekat na reformu by bylo šílenstvím.

Však to taky podávám.

Náborová akce NAJDI HLUPÁKA právě začíná, už mají dveře otevřené kdejaká individua a ženy všech ras.

Mě už to nezajímá asi jsem totálně po novém roce vyhořel a připravuju žádost.

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k plánované akci UBS - 11. 07. 2007
Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k demonstraci UBS

Výkonný výbor NOS PČR projednal dne 11. 07. 2007 dopis prozatímního předsedy UBS Miloše Plechatého ze dne 03. 07. 2007, týkající se uspořádání demonstrace příslušníků bezpečnostních sborů v září 2007 na Staroměstském náměstí v Praze (materiál je připojen níže).

Výkonný výbor nesouhlasí s ultimativním postupem nejen vůči zaměstnavateli, ale i vůči dalším odborovým svazům bezpečnostních sborů.

V měsíci květnu 2007 Unie bezpečnostních sborů požadovala, aby do doby než bude zákon změněn „se služba přesčas řešila tzv. podplánováním těchto přesčasových hodin v rámci služební pohotovosti. To by v praxi znamenalo, že každá hodina služby přesčas by byla konána v době služební pohotovosti. Tím by byla splněna podmínka nároku na služební příjem či náhradní volno za práci přesčas, jak je uvedeno v § 126 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.“. Uvedený postup by však byl v rozporu s ustanovením § 62 zákona, podle něhož „Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.“ Služební funkcionář, který by nařídil služební pohotovost jen pro účely proplacení případné služby přesčas i v případě, kdy věděl, že služba přesčas bude skutečně vykonána, by se dopustil protiprávního jednání. Vytvoření závazného pokynu není tedy po právní stránce možné.

Další požadavek UBS zněl: „Výkon služby přesčas by měl být využíván pouze v opodstatnělém zájmu služby a dále, v souladu se zákonem o krizovém řízení č. 240/2000 Sb. ve znění pozdějších změn, řádně odůvodněn, aby nedocházelo pouze k neúčelnému čerpání finančních prostředků“.

Z porady policejního prezidenta ze dne 17. 05. 2007 vzešel na základě jednání s NOS PČR trvalý úkol pro služební funkcionáře policie č. 45/K, jehož text zní: „Případné plánování služby přesčas je nutno vždy řádně odůvodnit důležitým zájmem služby, vyhlášením krizového stavu nebo ve výjimečných případech veřejným zájmem, tak jak předpokládá § 54 zákona o služebním poměru“. Nelze si nepovšimnout, že požadavek UBS tak byl beze zbytku splněn. Plnění a dodržování tohoto trvalého úkolu je jistě polem působnosti pro odborový svaz, který se rozhodně nezbavuje práva jednat s vedením Policie České republiky a Ministerstva vnitra. Ukončení jednání není krokem vpřed, ale zbavení se výsad, daných odborovým svazům zákonem.

K obecnému požadavku UBS zrušit ustanovení o nezaplacených 150 hodinách služby přesčas, je nutno konstatovat, že v současné době je Poslanecké sněmovně předložen k projednání návrh na novelizaci zákona č. 361/2003 Sb. právě v oblasti 150 přesčasových hodin. Vyjma toho je v závěrech porady vedení Ministerstva vnitra a odborových svazů ze dne 30. 04. 2007 přislíbeno vytvoření expertní komise pro komplexní novelizaci zákona, jejímiž členy budou i zástupci odborových svazů. Pokud o to samozřejmě budou mít zájem. Nelze tedy říci, že se nic nemění.

Z uvedených důvodů nepovažujeme demonstraci za přijatelnou a nebudeme se na ní podílet. Zejména za situace, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc bez možnosti spolurozhodování o takovéto akci.

Nadále chceme a budeme jednat o všech problémech, které se týkají nejen aplikace zákona č. 361/2003 Sb. Proto žádáme členy NOS PČR, ale i ostatní policisty, aby využívali poměrně širokých možností, zakotvených v ustanoveních §§ 197 – 200 zákona č. 361/2003 Sb. a cestou svých základních organizací a odborových orgánů upozorňovali na případy špatné aplikace zákona nebo i na jiné problémy. Konkrétní údaje a případy jsou cenným argumentem pro další vyjednávání.

S tímto stanoviskem byl seznámen i druhý adresát dopisu, předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit .

V Praze dne 11. července 2007

Za Výkonný výbor NOS PČR: JUDr. Milan Štěpánek, předseda, v. r.

Konečně někdo normální.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

To je pravda, máš jedničku. Ti nahoře cítí, že na ně nebude dole za chvilku mít kdo dělat, tak ty dole hezkýma řečičkama blbnou. Toť celé.

Mám takový obavy, aby než ta Vaše slavná organizace něcodojedná, nebylo pozdě, takže podle Vás je v současné době vše OK a žádný propady platů nejsou, nebo je to podle Vás v pořádku

Přesně tak "BACHAŘ" řekl jsi to správně, nejvíce to odskákali všichni co dělají v nepřetržitém režimu a klukům kteří staví a kontrolují kamiony a osobáky ve dne a v noci na dálnicích (Celníci) dají 2 platové třídy a to jim ještě plošně sebrali 500 Kč na rizikovém příplatku a odůvodnili to tím,že ta práce kterou vykonávají není tak riziková jak si před tím mysleli. Takže na dálnicích se asi nic přes den a už vůbec né v noci nemůže stát---vždyť nehodovost a bezohlednost na našich silnicích přeci není!!!!
Samozřejmě mluvím i za ostatní složky-- kde je situace podobná. každopádně na Staromák také dorazím. mějte se

http://zpravy.atlas.cz/ekonomika/125898-nezamestnanost-v-cervnu- klesla-na-6-3-pct.aspx

A oni nám co máme nárok na rentu,ještě sníží platy,když dnes už není problém najít solidně placené místo :-) Mají co chtěli! Není nad "manažéry" u PČR

Když opravdu není co řešit a končíš, tak dej pak vědět, kde jsi si vyděl alespoň tolik, jak u tý špatný policie. Budeme čekat.

pa pa

Taky to balím, manažéři mohou nastoupit a splnit si svůj sen o nočních, svátcích zadarmo.

Chlapče jestli jsi tak slabý v kramflekách a nevyděláš si v obyčejné dělnické profesi, spolu s malou rentou (10 - 15 000 Kč), víc než máš na nešéfovským místě u policie, tak jdi do háječku. Anebo postaru "vrať se do hrobu".

Nač ironické poznámky typu YA, každý se musí rozhodnout, zda mu nebude někde líp. U Policie ČR jsou místa, kde je to čekání do důchodu a jsou místa a těch je většina na těch běžných zatížených odděleních, která všechno poctivě vyžerou co se týká plnění od A do Z včetně současných 150 hodiny, že ? , kdy naproti tomu se někde jen napíše a je to, že ?, takže já se nikomu nedivím, když toho má někde již dost a rozhodne se odejít - netřeba za to kritizovat. Současný stav u Policie ČR není žádný med a optimistické nálady ještě před 3-4 lety jsou ne na nule, ale někde hluboko v mínusu krom vyvolených. Prostě s policajtama se už nějaký ten rok slušně zametá a co je horší, že je to právě čím dál horší a ne lepší.

Takže se opravdu odchodům nedivím a je to věc rozhodnutí a z přetrhání doslova pupeční šnůry s tímhle povoláním, které se každému zažere pod kůži a odchod snadný není.

Přečetl jsem si za 3 týdny příspěvky, děs a hrůza, byl jsem na výslechu na OOP Karlovy Vary, ale zde také podstav policistů a další co byli v hlídce na fil. festivalu, neviděl jsem nadšení .Je pravdou, že v civilu to není žádný med, jsem zvyklý dělat, za určitý tařif bez příplatků. Dá se k tomu připojit tzv výsluhový příspěvek, jsem na tom finančně lépe, než bych byl na OoP Česká Lípa na bývalé funkci. Jenomže c 25 letech na ulici jste opotřebovaní, zdraví již tolik neslouží, věk již problém 44 let. V civilní práci to lidé nemají lehké, ale společnost si musí uvědomit, že policista, hasič, bachař je potřeba, měl by se slušně v přímém výkonu / na ulici / slušně zaplatit.Nový zákon je diskriminující pro řadové a legálněje okrádá za poctivě vykonanou práci. Kdyby nebyla výsluha třeba po 20 ti letech, nenajdete práci v civilu, tak je sebevražda jít sloužit pro společnost, dělat policistu.Je to specifická práce, je třeba. Stát je vykradený a šetřit na řadových policistech a dalších je nesmysl, výši renty bych dal ccc 15000,-Kč, aby to lidi nedráždilo, až půjdou plukovníci na rentu, je jim to přáno. Je dosti lidí, co přejí policistovi slušný život, když dělá svoji práci profesionálně , ale ať není legálně okrádán. Ten kapitalismus není nic dobrého pro řadového občana, ale při fungující justici by se zabránilo rozkrádání státu, a byly by peníze na vše, i na platy státních úředníků. Pro ty co slouží, přeji hodně zdraví, štěstí, dejte na sebe v práci pozor, sloužil jsem cc 25 let, vím o čem mluvím, jsem v civilu, mám čistou hlavu, bez šikany, nebýt paskvilu, sloužil bych dál, věřím v lepší zítřky bývalý kolega z České Lípy.

Vždyť stačí přirovnat nástupní plat u ARMÁDY ČR a u POLICIE ČR. Jediné co novým zákonem vytvořili je zvýšení platů manažérům a tím i "navýšení" průměrného platu! Prostě bič na lidi venku ve všech směrech.

Pro bývalého kolegu por. Marka Ladislava. Myslím si, že ti nikdo nebránil, aby jsi si udělal vysokou školu a stal se taky plukovníkem. Taky si myslím, že jsi nemusel sloužit 25 let na ulici a mohl jsi ukázat své kvality a dostat se výše. Na komunisty se už vymlouvat nemůžeš, tak to bude asi nejspíš tvá neschopnost dostat se výše. A za co jsi dostal ve starém zákoně poručíka , když jsi byl řadový policista? Zaráži mě jedna věc. Na jedné straně přeješ bývalým kolegům štěstí, ale větší renty než 15 000 korun už jim nepřeješ, aby to údajně lidi nedráždilo?! Nejsem si vůbec vědom toho, jako ty, že nový sl. zákon legálně okrádá policisty a je pro řadové policisty diskriminující . Ty někoho znáš , kdo podal na policii pro toto trestní oznámení? Já ne. Ale znám mnoho kolegů, kterým už byl zvednut základní plat. A pokud vím, tak ještě bude, jak slíbil MV. A nevšiml jsem si , že by někdo z těchto měl chuť jít demonstrovat, nebo dokonce odejít do C. Píšeš, že jsi přečetl za tři týdny příspěvky a je to děs a hrůza? Moc s tebou nesouhlasím, protože taky rád čtu na uvedené téma. Ale pokud chci brát diskusní příspěvky vážně, tak je nemůžu číst zde. Ale čtu je hlavně na intranetu a v návrzích v reformě policie od lidí, kteří to myslí s policii vážně a neberu vážně příspěvky od lidí, kteří znají policii když platí pokuty, nebo když počítají mříže na PC. A ne od lidí co zde píši pod různými smyšlenými nicky nebo jmény a svými články chtějí vědomě poškodit, zesměšnit policii ČR před ostatními daňovými poplatníky, kteří neví o čem je vůbec řeč. A pokud už jsi na druhé straně v civilu, kde jsi podle diskusního příspěvku spokojen, tak si to užij.

Jsi v civilu a máš čistou hlavu tak už se nes... do policie. Stát je vyktsadený a poslanci a další si zvyšují příplatekl na bydlení a jiné prebendy ta proč lidé nekřičí, proč za ty roky jen 15.000,- Už toho nech a užívej si civil

Žasnu, jak je možné v našem právním státě, v PČR, že do dnešního dne, t.j. 10.7.2007, nebyla vyřízena moje stížnost proti rozhodnutí o platovém výměru k 1.1.2007, kterým mi byl snížen plat řádově o tisíce výrazným snížením osobního ohodnocení. Rozhodnout nadřízení dokázali bleskurychle, i o navýšení platového tarifu sobě. Kde je objektivita, kde je dodržení platných předpisů ze strany nadřízených? Jak je možné, že si nadřízený dovolí sobě nechat přidat osobní a podřízenému, kterého hodnotil velmi dobře, ho odebere nebo výrazně sníží. A pak ani neodpoví na stížnost. Asi je ale třeba všechno nechat vyhnít, aby ti co si přidali mohli příští rok odejít s nemorálně zíkanou rentou na úkor svých podřízených, kdy mnozí z nich z těchto důvodů raději již odešli do civilu. Nač vymýšlet změnu kriterií pro přijetí nových policistů, když staží aby management dodržoval to co sami od nás požadují, konkrétně chování dle etického kodexu, bez výjimek. Pak by nikdo do civilu neodcházel! To ale nezajíma jak vidno ani pol. prezidenta ani ministra.

Když už tak žasneš, tak nám sděl , kde jsi si na polici stěžoval a co ti kdo odepsal? Pochybuji, že můžeš prokázat své tvrzení, že ti nadřízený snížil plat. Tak tady nelži. Od nového roku jsi byl ustanoven na funkci, ale nebyl jsi převeden! A pokud vím, tak ti byl zvýšen základní plat! Tak co to tady předvádíš. A opravdu nevím, jestli jsi tak hloupej , ale jak můžeš trvdit, že tvůj nadřízený odejde s nemorálně získanou rentou na úkor svých podřízených ? Ty opravdu nevíš , že ty peníze na renty nejsou peníze ca máš na plat? Takže pokud něco nevíš, tak blbě nemluv a nezesměšňuj sebe i policii. A holt pokud závidíš za výsluhové nároky tvého nadřízeného, tak si je ty nádhero odsluž ! To je to samý jako by jsi někomu záviděl za důchod a myslel by jsi si, že je to na tvůj úkor. Vy mladí by jste sakra chtěli všechno a i hned a zadarmo! Tak si to taky musíš odpracovat ty komediante !

Nesloužím sice moc dlouho, ale divím se, že vrchnost z presídia nezareaguje,pokud se tady stále lže?????????? Co si ti poldové navymýšlejí! To je ale naňba!

Jedině hromadné výpovědi jim otevřou oči.

Pokud si tady chceš plácat svoje myšlenky, ta si alespoň vymysli nějaké své jméno a neotírej se o mě. Já jako ty nesmýšlím. Jinak nevím kdo tady lže. Já mám do současné doby navíc 4.000 korun oproti minulé stejné době a to díky 2 oprávněným odměnám ( které jsem měl minulý rok také ), ale na rozdíl oproti minulému roku mám k běžným přesčasovým hodinám oddělaných přirozeně nestíháním zpracování nápadu a práce na spisech, také dalších " volně plánovaných zelených hodin a do současné doby ve výši 120, takže jsem zdarma oddělal jistě nějakých 15.000,- čístého a tímto jsem tedy oproti minulému roku v propadu, protože tohle vykořisťování v novodobé historii PČR po roce 1989 neznám. Takže takhlen to je ty chytráku.