4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Ivan policii vymaže z mapy a budou to tady dělat soukromé agentury.

Ahoj kolegové. Tak nějak tyhle vaše stránky průběžně sleduju a občas se dovídám zajímavý věci. Nálada u PČR je pod psa a já osobně konstatuju, že Langerovo pilíře, jablka a hrušky už pociťuju i já jako strážník MP. Výsledkem Langerovo aktivit je totiž to, že na místním OO PČR je děsnej podstav a kolik hlídek slouží noční a víkendy v okresním městě tu raději nebudu psát. Výsledkem je, že operační důstojník PČR několikrát za noc žádá o výjezd a zákrok MP, protože prostě nemá hlídku. V našem městě jsme si vždycky pomáhali a vycházímě spolu dobře a vždycky jsme si pomohli, když nebyla volná hlídka. Ale OO PČR u nás nemá v poslední době volnou hlídku skoro pořád. A to vím, že se kolegové z OO nikde nezašívají, ale fakt prostě "nejsou lidi". Tak nevím, kam to velký Ivan vede. Tuhle personální a "akceschopnostní" krizi u PČR nepamatuju a to sloužím u MP přes deset let.
Tak vám všem přeju pevný nervy, protože vím, že je potřebujete.

nepropadej panice, bude hůř

Počkej až všichni utečou pak nastoupí 30 letí plukovníci z policejního prezidia a budou dělat svátky, noční zadarmo.

My máme díky podstavu na jiných odděleních služby za další dvě menší oddělení. K tomu nám omezili limity na PHM, takže máme směšných cca 40 km na 12 hod. směnu. Sakra. To přece už musí někde zkolabovat, nebo né? Pan ministr to nevidí. To my na ulici víme, jakej je to med sloužit za další díky nekompetentní práci managementu a ještě za to brát méně peněz. No nic. Mám to za pár a vrátím se asi opět k MP.

Nevíte někdo proč má policista v kanceláří stejné riziko jako policista ve 4TT v přímém výkonu?
Jeden z důvodů proč mladí utíkají.

Protože to tak někdo nastavil.

Prosím tě, než tady něco napíšeš tak věci nazývej pravými jmény. Já i my kolegové u nás na oddělení jsme jako ty řadový poldové, ale díky velkému NTČ a NPŘ většinu pracovní doby strávíme v té tvé zmiňované kanceláři a tím pádem jsme ty kancelářský. Každý z nás a je jedno jestli je územák nebo zpracovatel jezdí na výjezdy a zákroky a pak si to musí zpracovat.

Zdravím všechny přítomné jsem u sboru 13 let a oproti loňskému roku jsem klesnul s platem o 3.000 ,- kč když mám čtyřčlennou rodinu a paltím hypotéku kterou jsem bral za minulých platových podmínek je to pecka pod pás, narovinu zvažuji také odchod ale je pravdou, že v civilním sektoru neí práce zvlášť na severní Moravě, rozhodující by bylo kdybi mi někdo dal návod na výpočet renty od které bych se odpíchnul jestli je tady někdo kdo po 13 letech odešel nebo má nějaké informace prosím ozvěte na můj email kalimero15@seznam.cz, děkuji

Takových policistů jako jsi ty jsou u PČR stovky a tisíce všichni přemýšlejí úplně stejně-jedinou věcí která odchody policistů ovlivvňuje je typ regionu a jaký je sortiment a možnost pracovního uplatnění se zde nachází.

Jdi k ochrance, tam jim teď dal šéf navíc 10 000 Kč.

"kdybi"

počítej kolem 6000.-, odešel jsem před 2roky a měl jsem cca 12let, důvod Schengen a hlavně včasný návrat k práci, kterou jsem se živil před vstupem k PČR. Zlatý léta jsou už dávno pryč a to bylo kolem roku 1998 a počítej s tím, že jsou všude kreténi, ale s rentou a odchodným za zády se tomu chechtáš. Jeden poznatek , PČR mě naučila mít tvrdé lokty a to v C je klad k nezaplacení a žiji z toho dost slušně. Je pravda, že se s těma (dal jsem jim přezdívku a dámy prominou) "čůrákama" začínáme soudit ohledně valorizace příspěvku za službu. A to jsem myslel, že budeme mít klid. Holt život je boj a chránit právo občanů, když už dávno u nás neexistuje právní stát - ???????

Je pravda, že do dvou let jim od této firmy uteče mnoho lidí a to zejména nás v produktivním věku, kdy máme odslouženo kolem 10 let. V roce 1999 budu mít čistých 12 let + ZVS. Popravdě mám obavu, zda mám čekat tři roky ve strachu, zda se dočkám 15 let. Tři roky je dlouhá doba a může se stát spoustu věcí - nemoc, průser .... Práce mě baví a jsem čerstvě na SKPV a vím, že se mi bude stýskat. Za dobu co sloužím, je policie nyní v největších sračkách. Lidi nejsou a nebudou. To co přichází z policejních škol je z poloviny tragedie, a to se chytají příjmat lidi, který nezvládnou fyzický a je mi jasné, že dle potřeby snížej i to ostatní, pokud to bude únosné. No co si budeme říkat, ono to bylo stejné i dříve, když nebyly lidi, jenom se o tom nemluvilo. Do armády se cpou miliardy a já musím na SKPV jezdit v orezlé Felicii, a to ještě když se na mě dostane řada. Je to ostuda. Celých deset let poslouchám stejné kecy, že to bude lepší, abych vydržel. Panu ministrovi se to kecá. Když něco selže, tak se to svede na minulé vlády a hotovo. Pane ministře, slíbil jste, že do dvou let zde bude moderní a fungující policejní sbor, tak jsem zvědavý, kde za dva roky budu. Asi to bude ten civil a zřejmě nebudu sám. Jestli se pletu, tak se vám osobně omluvím.

Jdi hned, měl-li jsi loni větší průměr, jdi k 31.12.2007 máš-li jej lepší letos.

nejvýhodnější je k 30.11., stačí počítat

Tady to lepší asi už nebude nový zákon to ukázal všem policistům v přímém výkonu a čekat na reformu by bylo šílenstvím.

Však to taky podávám.

Náborová akce NAJDI HLUPÁKA právě začíná, už mají dveře otevřené kdejaká individua a ženy všech ras.

Mě už to nezajímá asi jsem totálně po novém roce vyhořel a připravuju žádost.

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k plánované akci UBS - 11. 07. 2007
Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k demonstraci UBS

Výkonný výbor NOS PČR projednal dne 11. 07. 2007 dopis prozatímního předsedy UBS Miloše Plechatého ze dne 03. 07. 2007, týkající se uspořádání demonstrace příslušníků bezpečnostních sborů v září 2007 na Staroměstském náměstí v Praze (materiál je připojen níže).

Výkonný výbor nesouhlasí s ultimativním postupem nejen vůči zaměstnavateli, ale i vůči dalším odborovým svazům bezpečnostních sborů.

V měsíci květnu 2007 Unie bezpečnostních sborů požadovala, aby do doby než bude zákon změněn „se služba přesčas řešila tzv. podplánováním těchto přesčasových hodin v rámci služební pohotovosti. To by v praxi znamenalo, že každá hodina služby přesčas by byla konána v době služební pohotovosti. Tím by byla splněna podmínka nároku na služební příjem či náhradní volno za práci přesčas, jak je uvedeno v § 126 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.“. Uvedený postup by však byl v rozporu s ustanovením § 62 zákona, podle něhož „Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.“ Služební funkcionář, který by nařídil služební pohotovost jen pro účely proplacení případné služby přesčas i v případě, kdy věděl, že služba přesčas bude skutečně vykonána, by se dopustil protiprávního jednání. Vytvoření závazného pokynu není tedy po právní stránce možné.

Další požadavek UBS zněl: „Výkon služby přesčas by měl být využíván pouze v opodstatnělém zájmu služby a dále, v souladu se zákonem o krizovém řízení č. 240/2000 Sb. ve znění pozdějších změn, řádně odůvodněn, aby nedocházelo pouze k neúčelnému čerpání finančních prostředků“.

Z porady policejního prezidenta ze dne 17. 05. 2007 vzešel na základě jednání s NOS PČR trvalý úkol pro služební funkcionáře policie č. 45/K, jehož text zní: „Případné plánování služby přesčas je nutno vždy řádně odůvodnit důležitým zájmem služby, vyhlášením krizového stavu nebo ve výjimečných případech veřejným zájmem, tak jak předpokládá § 54 zákona o služebním poměru“. Nelze si nepovšimnout, že požadavek UBS tak byl beze zbytku splněn. Plnění a dodržování tohoto trvalého úkolu je jistě polem působnosti pro odborový svaz, který se rozhodně nezbavuje práva jednat s vedením Policie České republiky a Ministerstva vnitra. Ukončení jednání není krokem vpřed, ale zbavení se výsad, daných odborovým svazům zákonem.

K obecnému požadavku UBS zrušit ustanovení o nezaplacených 150 hodinách služby přesčas, je nutno konstatovat, že v současné době je Poslanecké sněmovně předložen k projednání návrh na novelizaci zákona č. 361/2003 Sb. právě v oblasti 150 přesčasových hodin. Vyjma toho je v závěrech porady vedení Ministerstva vnitra a odborových svazů ze dne 30. 04. 2007 přislíbeno vytvoření expertní komise pro komplexní novelizaci zákona, jejímiž členy budou i zástupci odborových svazů. Pokud o to samozřejmě budou mít zájem. Nelze tedy říci, že se nic nemění.

Z uvedených důvodů nepovažujeme demonstraci za přijatelnou a nebudeme se na ní podílet. Zejména za situace, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc bez možnosti spolurozhodování o takovéto akci.

Nadále chceme a budeme jednat o všech problémech, které se týkají nejen aplikace zákona č. 361/2003 Sb. Proto žádáme členy NOS PČR, ale i ostatní policisty, aby využívali poměrně širokých možností, zakotvených v ustanoveních §§ 197 – 200 zákona č. 361/2003 Sb. a cestou svých základních organizací a odborových orgánů upozorňovali na případy špatné aplikace zákona nebo i na jiné problémy. Konkrétní údaje a případy jsou cenným argumentem pro další vyjednávání.

S tímto stanoviskem byl seznámen i druhý adresát dopisu, předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit .

V Praze dne 11. července 2007

Za Výkonný výbor NOS PČR: JUDr. Milan Štěpánek, předseda, v. r.

Konečně někdo normální.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

To je pravda, máš jedničku. Ti nahoře cítí, že na ně nebude dole za chvilku mít kdo dělat, tak ty dole hezkýma řečičkama blbnou. Toť celé.

Mám takový obavy, aby než ta Vaše slavná organizace něcodojedná, nebylo pozdě, takže podle Vás je v současné době vše OK a žádný propady platů nejsou, nebo je to podle Vás v pořádku

Přesně tak "BACHAŘ" řekl jsi to správně, nejvíce to odskákali všichni co dělají v nepřetržitém režimu a klukům kteří staví a kontrolují kamiony a osobáky ve dne a v noci na dálnicích (Celníci) dají 2 platové třídy a to jim ještě plošně sebrali 500 Kč na rizikovém příplatku a odůvodnili to tím,že ta práce kterou vykonávají není tak riziková jak si před tím mysleli. Takže na dálnicích se asi nic přes den a už vůbec né v noci nemůže stát---vždyť nehodovost a bezohlednost na našich silnicích přeci není!!!!
Samozřejmě mluvím i za ostatní složky-- kde je situace podobná. každopádně na Staromák také dorazím. mějte se

http://zpravy.atlas.cz/ekonomika/125898-nezamestnanost-v-cervnu- klesla-na-6-3-pct.aspx

A oni nám co máme nárok na rentu,ještě sníží platy,když dnes už není problém najít solidně placené místo :-) Mají co chtěli! Není nad "manažéry" u PČR

Když opravdu není co řešit a končíš, tak dej pak vědět, kde jsi si vyděl alespoň tolik, jak u tý špatný policie. Budeme čekat.

pa pa

Taky to balím, manažéři mohou nastoupit a splnit si svůj sen o nočních, svátcích zadarmo.

Chlapče jestli jsi tak slabý v kramflekách a nevyděláš si v obyčejné dělnické profesi, spolu s malou rentou (10 - 15 000 Kč), víc než máš na nešéfovským místě u policie, tak jdi do háječku. Anebo postaru "vrať se do hrobu".

Nač ironické poznámky typu YA, každý se musí rozhodnout, zda mu nebude někde líp. U Policie ČR jsou místa, kde je to čekání do důchodu a jsou místa a těch je většina na těch běžných zatížených odděleních, která všechno poctivě vyžerou co se týká plnění od A do Z včetně současných 150 hodiny, že ? , kdy naproti tomu se někde jen napíše a je to, že ?, takže já se nikomu nedivím, když toho má někde již dost a rozhodne se odejít - netřeba za to kritizovat. Současný stav u Policie ČR není žádný med a optimistické nálady ještě před 3-4 lety jsou ne na nule, ale někde hluboko v mínusu krom vyvolených. Prostě s policajtama se už nějaký ten rok slušně zametá a co je horší, že je to právě čím dál horší a ne lepší.

Takže se opravdu odchodům nedivím a je to věc rozhodnutí a z přetrhání doslova pupeční šnůry s tímhle povoláním, které se každému zažere pod kůži a odchod snadný není.

Přečetl jsem si za 3 týdny příspěvky, děs a hrůza, byl jsem na výslechu na OOP Karlovy Vary, ale zde také podstav policistů a další co byli v hlídce na fil. festivalu, neviděl jsem nadšení .Je pravdou, že v civilu to není žádný med, jsem zvyklý dělat, za určitý tařif bez příplatků. Dá se k tomu připojit tzv výsluhový příspěvek, jsem na tom finančně lépe, než bych byl na OoP Česká Lípa na bývalé funkci. Jenomže c 25 letech na ulici jste opotřebovaní, zdraví již tolik neslouží, věk již problém 44 let. V civilní práci to lidé nemají lehké, ale společnost si musí uvědomit, že policista, hasič, bachař je potřeba, měl by se slušně v přímém výkonu / na ulici / slušně zaplatit.Nový zákon je diskriminující pro řadové a legálněje okrádá za poctivě vykonanou práci. Kdyby nebyla výsluha třeba po 20 ti letech, nenajdete práci v civilu, tak je sebevražda jít sloužit pro společnost, dělat policistu.Je to specifická práce, je třeba. Stát je vykradený a šetřit na řadových policistech a dalších je nesmysl, výši renty bych dal ccc 15000,-Kč, aby to lidi nedráždilo, až půjdou plukovníci na rentu, je jim to přáno. Je dosti lidí, co přejí policistovi slušný život, když dělá svoji práci profesionálně , ale ať není legálně okrádán. Ten kapitalismus není nic dobrého pro řadového občana, ale při fungující justici by se zabránilo rozkrádání státu, a byly by peníze na vše, i na platy státních úředníků. Pro ty co slouží, přeji hodně zdraví, štěstí, dejte na sebe v práci pozor, sloužil jsem cc 25 let, vím o čem mluvím, jsem v civilu, mám čistou hlavu, bez šikany, nebýt paskvilu, sloužil bych dál, věřím v lepší zítřky bývalý kolega z České Lípy.

Vždyť stačí přirovnat nástupní plat u ARMÁDY ČR a u POLICIE ČR. Jediné co novým zákonem vytvořili je zvýšení platů manažérům a tím i "navýšení" průměrného platu! Prostě bič na lidi venku ve všech směrech.

Pro bývalého kolegu por. Marka Ladislava. Myslím si, že ti nikdo nebránil, aby jsi si udělal vysokou školu a stal se taky plukovníkem. Taky si myslím, že jsi nemusel sloužit 25 let na ulici a mohl jsi ukázat své kvality a dostat se výše. Na komunisty se už vymlouvat nemůžeš, tak to bude asi nejspíš tvá neschopnost dostat se výše. A za co jsi dostal ve starém zákoně poručíka , když jsi byl řadový policista? Zaráži mě jedna věc. Na jedné straně přeješ bývalým kolegům štěstí, ale větší renty než 15 000 korun už jim nepřeješ, aby to údajně lidi nedráždilo?! Nejsem si vůbec vědom toho, jako ty, že nový sl. zákon legálně okrádá policisty a je pro řadové policisty diskriminující . Ty někoho znáš , kdo podal na policii pro toto trestní oznámení? Já ne. Ale znám mnoho kolegů, kterým už byl zvednut základní plat. A pokud vím, tak ještě bude, jak slíbil MV. A nevšiml jsem si , že by někdo z těchto měl chuť jít demonstrovat, nebo dokonce odejít do C. Píšeš, že jsi přečetl za tři týdny příspěvky a je to děs a hrůza? Moc s tebou nesouhlasím, protože taky rád čtu na uvedené téma. Ale pokud chci brát diskusní příspěvky vážně, tak je nemůžu číst zde. Ale čtu je hlavně na intranetu a v návrzích v reformě policie od lidí, kteří to myslí s policii vážně a neberu vážně příspěvky od lidí, kteří znají policii když platí pokuty, nebo když počítají mříže na PC. A ne od lidí co zde píši pod různými smyšlenými nicky nebo jmény a svými články chtějí vědomě poškodit, zesměšnit policii ČR před ostatními daňovými poplatníky, kteří neví o čem je vůbec řeč. A pokud už jsi na druhé straně v civilu, kde jsi podle diskusního příspěvku spokojen, tak si to užij.

Jsi v civilu a máš čistou hlavu tak už se nes... do policie. Stát je vyktsadený a poslanci a další si zvyšují příplatekl na bydlení a jiné prebendy ta proč lidé nekřičí, proč za ty roky jen 15.000,- Už toho nech a užívej si civil

Žasnu, jak je možné v našem právním státě, v PČR, že do dnešního dne, t.j. 10.7.2007, nebyla vyřízena moje stížnost proti rozhodnutí o platovém výměru k 1.1.2007, kterým mi byl snížen plat řádově o tisíce výrazným snížením osobního ohodnocení. Rozhodnout nadřízení dokázali bleskurychle, i o navýšení platového tarifu sobě. Kde je objektivita, kde je dodržení platných předpisů ze strany nadřízených? Jak je možné, že si nadřízený dovolí sobě nechat přidat osobní a podřízenému, kterého hodnotil velmi dobře, ho odebere nebo výrazně sníží. A pak ani neodpoví na stížnost. Asi je ale třeba všechno nechat vyhnít, aby ti co si přidali mohli příští rok odejít s nemorálně zíkanou rentou na úkor svých podřízených, kdy mnozí z nich z těchto důvodů raději již odešli do civilu. Nač vymýšlet změnu kriterií pro přijetí nových policistů, když staží aby management dodržoval to co sami od nás požadují, konkrétně chování dle etického kodexu, bez výjimek. Pak by nikdo do civilu neodcházel! To ale nezajíma jak vidno ani pol. prezidenta ani ministra.

Když už tak žasneš, tak nám sděl , kde jsi si na polici stěžoval a co ti kdo odepsal? Pochybuji, že můžeš prokázat své tvrzení, že ti nadřízený snížil plat. Tak tady nelži. Od nového roku jsi byl ustanoven na funkci, ale nebyl jsi převeden! A pokud vím, tak ti byl zvýšen základní plat! Tak co to tady předvádíš. A opravdu nevím, jestli jsi tak hloupej , ale jak můžeš trvdit, že tvůj nadřízený odejde s nemorálně získanou rentou na úkor svých podřízených ? Ty opravdu nevíš , že ty peníze na renty nejsou peníze ca máš na plat? Takže pokud něco nevíš, tak blbě nemluv a nezesměšňuj sebe i policii. A holt pokud závidíš za výsluhové nároky tvého nadřízeného, tak si je ty nádhero odsluž ! To je to samý jako by jsi někomu záviděl za důchod a myslel by jsi si, že je to na tvůj úkor. Vy mladí by jste sakra chtěli všechno a i hned a zadarmo! Tak si to taky musíš odpracovat ty komediante !

Nesloužím sice moc dlouho, ale divím se, že vrchnost z presídia nezareaguje,pokud se tady stále lže?????????? Co si ti poldové navymýšlejí! To je ale naňba!

Jedině hromadné výpovědi jim otevřou oči.

Pokud si tady chceš plácat svoje myšlenky, ta si alespoň vymysli nějaké své jméno a neotírej se o mě. Já jako ty nesmýšlím. Jinak nevím kdo tady lže. Já mám do současné doby navíc 4.000 korun oproti minulé stejné době a to díky 2 oprávněným odměnám ( které jsem měl minulý rok také ), ale na rozdíl oproti minulému roku mám k běžným přesčasovým hodinám oddělaných přirozeně nestíháním zpracování nápadu a práce na spisech, také dalších " volně plánovaných zelených hodin a do současné doby ve výši 120, takže jsem zdarma oddělal jistě nějakých 15.000,- čístého a tímto jsem tedy oproti minulému roku v propadu, protože tohle vykořisťování v novodobé historii PČR po roce 1989 neznám. Takže takhlen to je ty chytráku.