Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  19.07.2007 06:58 Zdeněk_V
 
Dnešní novinky : V České republice je zase o něco méně bezpečně. Zločin nabývá na síle a zároveň klesá počet dopadených pachatelů. Podle statistiky policejního prezidia, kterou má Právo dispozici, evidují policisté za první pololetí 183 406 trestných činů, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o bezmála 20 tisíc zločinů více.
Tak to je ta reforma policie? Cukry a biče? Jablka a hrušky? Tomu se říká "perfektně odvedená práce".
  19.07.2007 20:23 cukr a bič
 
Jsou to chudáci, přivedou to do úplného konce. Hlavně, že tu máme důchodce a manažerý pracující za plat+důchod-to je hnus
  20.07.2007 01:24 kolaps skončí
 
Máš pravdu, je to hnus brát plat + důchod, neudýchat tři schody,chodit v pantoflích a ostatním to zakazovat, sebrat jim osobní ohodnocení, sobě ho nasypat do žlabu a spící za stolem očekávat příští rok a do smrti řádově 40 - 50 tis rentu. Ale po jejich odchodu bude příští rok líp, a přej jim ty nemorální a nezasloužené peníze, možná si jich i nějaký měsíc ve zdraví užijí.
  23.07.2007 19:25 Miras
 
Každej, kdo někomu závidí důchod, je ubožák...
  18.07.2007 23:49 Nový plakát
 
Vyvěsit na služebny do recepcí : Poznáte komu nasypali a komu odsypali. Je třeba počítat hvězdičky a odlišovat jejich velikost.
  19.07.2007 10:30 JO
 
A velký a barevný. Ale ani toho si ti velkými a s nasypaným NEVŠIMNOU!
  19.07.2007 20:24 odchody mladých
 
Jednou na ty prasata taky dojde, však on na ulici za chvíli nikdo nebude.
  18.07.2007 13:33 kavak
 
Jak je možné, že už tolik let není řádně zajištěna výstroj řádových policistů... Většina nejpoužívanějších materiálů co policista v běžném výkonu potřebuje sehnat ve výstrojním skladě prosně NENÍ. Např. Perforované letní polobotky .. dle sdělení 2 výstrojních skladů budou na podzim a možná až v zimě. To si je pane ministře můžete strčit do ... nemluvě o policejních kanadách, které jsou nepoužitelné do výkonu. Policejní košile /umělohmotné/ - přál bych vám v nich sloužit!!! Začněte se konečně starat o řádové policisty!!!
  18.07.2007 16:04 petr
 
A ty si myslíš, že ho zajímá tvoje košile, když je celá složka ve stavu v jakým je? Jediný řešení je jít tam, kde se kanady a umělohmotný košile nenosí.
  18.07.2007 22:06 jura
 
Mohu tě uklidnit, kanady není policie sxchopna zajistit, ptoto se budou nakupovat gumáky. poté ti nic nebude bránit v možnosti pronásledovat pachatele i v mokré trávě.
  17.07.2007 12:57 jura
 
ještě donedávna jsem odváděl nějaké daně z podnikání. Díky novýmu zákonu a tím pádem poloviční valorizaci na to ... Radši budu pořád ve ztrátě i za cenu, že mě budou víc kontrolovat. Jak stát ke mně, tak já k němu.
  17.07.2007 18:33 pepa
 
na to si musíž zvyknout nevětší zloděj je stát
  17.07.2007 12:26 Gejza
 
Pro P.K.:
Proč myslíš a jak víš, že "nic"?
  17.07.2007 09:27 for zkušenost
 
odešel jsem z vlastní vůle před 6 měsíci a ještě dnes se mi při vzpomínce na vedení PČR udělá blujno. Z těch falešných bezcharktérních bývalých bolševiků, kteří se snažili zastřít své nekalé chování tím, že někoho potrestali, vyhodili apod. Kolikkrát jsem je jen viděl, jak opilí našrot nasedají na parkovišti do svých vozidel a pak velmi důsledně postupovali při vyhodnocování nedbalostního přestupku řádového policisty, když ho na hodinu za podezření ze spáchání přestupku mimo službu vyhodili.
  17.07.2007 09:57 SOS
 
Je to samý komunista a totalitní pracovník, který dnes vykonává důležitou manažerskou funkci.
  17.07.2007 10:45 P.K.
 
A co jsi udělal proto,aby v této protiprávní čiinosti již dále nepokračovali? Nic? Tak tady nehrej ramena! Ty nebolševíku! Ti co o něch píšeš měli 25 let,dvě vysoké a na rameni plk!
  17.07.2007 22:36 chlapče P.K.
 
já osobně viděl, jak dopadli kolegové, kteří měli pro strach sakra uděláno a s takovou sortou se nemazlili... Nechtěj vědět, jak tito pocitví poldové dopadli, opravdu nechtěj (a ten ožralý ještě povýšil)...nemáš ani tucha, jaká je realita
  19.07.2007 15:50 -p-
 
Mám tomu tedy rozumět tak, že pro ty, co zůstali, je základním kvalifikačním předpokladem připosranost??
  19.07.2007 19:15 :-)
 
Nazývej si to jak chceš,ale pochopíš to až tehdy, když půjde o tebe....
  20.07.2007 17:45 odchody mladých
 
Bolševiků a esenbáků je mezi námi pořád dost, mají zajímavé a bezcharakterní názory.
  17.07.2007 08:44 Gejza pro A.V.
 
S tím poučením máš samozřejmě pravdu, ale pak nevím proč zaměstnanci finančně plánovacího odboru, sociální evidence nad rámec svých pravomocí vyplňovali a předkládali lidem, co ukončili služební poměr, k podpisu již předem vyplněné žádosti, např. o příspěvek za službu nebo důchod, když si tyto žádosti měl vyplnit každý sám za sebe?
Nevím, proč bych měl mít znalost zák. 361/2003 Sb., toho paskvilu, který vykořisťuje příslušníky v přímém výkonu, dělá z nich otroky, snížil jim platy a těm na teplých místečkách platy neúměrně zvýšil na úkor platů příslušníků v ulicích, když se na mne tento zákon nevztahuje a nevztahuje se na nikoho, kdo ukončil služební poměr podle zák. 186/1992 Sb.? viz. § 1 odst. 1 zák. 361/2003 Sb.
Asi ses A.V. ještě v tomto státě, zejména u MV nedomáhal spravedlnosti a svých práv, když jsi tak nadšený.
Přečti si např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, č. 3 As 14/2006-115. Všem bývalým policistům, kteří se tehda odvolali, tak vedení MV odepsalo lži, že ustanovení § 118/2 z.č. 186/1992 Sb. se týká jen předčasného st.důchodu a všichni jim na tuto lež skočili, až na žalobce ve shora uvedeném rozsudku, který žalobu vyhrál.
V současné době se také domáhám svých práv a je až neuvěřitelné, jak vedení PČR a MV dokáže intrikovat a jak s největší vážnosti zneužívají svých pravomocí, přičemž je nezajímá žádné ustanovení zákonů a vše si vykládají po svém.
Přeji ti pane A.V. hodně štěstí u bezpečnostního sboru a taky ti přeji, aby tě vedení MV taky okradlo, tak jako okradli v minulosti důchodce a v současné době bývalé policisty, kterým valorizovali příspěvek polovoiční částkou, než jaká jim skutečně náleží a aby ses pak musel domáhat svých práv u soudu.
  17.07.2007 09:37 Aurora
 
Okrádají nás stále. Zákonem č.361/2003 jsem přišel o dva roky na době rozhodné pro výsluhový příspěvek za ZVS oproti kolegům, kteří odešli do 01.01.2007, jsem diskriminován.. O další minimálně dva roky jsem byl okraden za dvacetdva let služby dle kopií výkazu pracovní doby, což uchovávám pro případný soudní spor, kterou jsem odpracoval, ale započtena nikde není. Jsem zvědav, jak zaměstnavatel bude výkazy prac. doby soudu dokládat a zdali je vůbec má. Jenom dle EKIS v roce 2006 naslouženo 438 hodin navíc, což je cca 2,5 měsíce.
  17.07.2007 07:12 Zkušenost
 
Před 30 měsíci jsem odešel po 20ti letech z manažerského postu do civilu. Zřejmě proto, že byli zvyklí se setkávat s odchodlíky jen za průser, tak se přesně tak ke mně chovali. Jsem moc rád, že už tuto kapitolu života mám za sebou, ale do dnes si vzpomínám, jak mi bylo z těch ubožáků na správě na blití.
  20.07.2007 01:39 *
 
Mám stejné zkušenosti. Zastrašování těch, kdo si dali stížnosti proti platovým výměrům, zneužívání pracovitých policistů, znepříjemňování práce těm, kteří získávají či mají civilní práva a nedej Máňo ještě Judra a to vše s cílem je odstavit na vedlejší kolej aby staříci mohli v klidu na šéfovské židli přečkat do příštího roku,kdy jim budou vypočteny nároky za letošní rok. A proto nic nedělají, aby se vyhnuli odpovědnosti, maximálně nás buzerují. Proto je firma tam kde je. Nechápeme proč ministr nechává odcházet nás mladé a rozmrzelé, neschopné dědky z dob předchozích a zřejmě i zásluch z dob předchozích, nechává na manažerských postech.
  16.07.2007 17:14 pepe
 
Problém je v tom, že někdo škrtne, přeskočí jiskra a vy všichni vzplanete. Rozlišujete......
  16.07.2007 08:44 ?
 
Část policejních odborářů svolává na září demonstraci
14.07.2007 - 17:49, autor: ČTK.

Praha - Policejní odboráři z Unie bezpečnostních sborů (UBS), která je radikálnější než "velké" policejní odbory, svolává na 15. září demonstraci, informoval server iDnes.cz. Organizátoři se podle něj zlobí, že vedení nesplnilo sliby a nenapravilo křivdy, které jim způsobil nový služební zákon.

Nejvíce jim vadí, že musí prvních 150 přesčasových hodin odpracovat zdarma, nelíbí se jim neproplácení služeb o svátcích a podle nich jsou neustále porušována i další práva příslušníků bezpečnostních složek, uvádí server. Vedení Nezávislého odborového svazu policie (NOS) s akcí nesouhlasí.

"To, co bylo slíbeno, se nestalo. Dohodl se jakýsi trvalý úkol, který nic neřeší. Připadá nám, že nás jenom ignorují," odůvodnil serveru demonstraci šéf UBS Miloš Plechatý. Věří, že řadoví členové "velkých odborů" demonstraci podpoří. "Píšou nám, že se nebudou řídit vedením a že přijedou," řekl.

Odboráři očekávají několikatisícovou účast. Věří, že je podpoří také hasiči nebo příslušníci vězeňské služby. Vedení NOS policie s demonstrací nesouhlasí a argumentuje tím, že poslanci nyní projednávají dílčí novelu služebního zákona a ministerstvo vnitra slíbilo vytvořit expertní komisi, která vypracuje jeho celkovou úpravu.

"Z uvedených důvodů nepovažujeme demonstraci za přijatelnou a nebudeme se na ní podílet. Zejména za situace, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc bez možnosti spolurozhodování o takovéto akci," uvedl v prohlášení předseda výkonného výboru NOS Milan Štěpánek.

UBS svolala už únorový protest na pražském Výstavišti, kam přišlo 2000 policistů a hasičů z celé republiky. Menší protest zopakovali nespokojenci koncem dubna. Dnes tvrdí, že nebyly naplněny dohody z této doby, na nichž se dohodli s ministrem vnitra Ivanem Langrem.

Langer se tehdy dohodl se zástupci odborů všech bezpečnostních sborů na nutnosti změnit služební zákon. Do vlády by měla novela zákona přijít do konce roku a platit by mohla v roce 2008. Odborářům vadí i pokles platů, jež podle nich způsobil právě nový služební zákon. Vedení ministerstva ovšem poukázalo na to, že platy všech policistů meziročně za první čtvrtletí letošního roku vzrostly o 2225 korun. Podle Langra ze 46.722 policistů postihl pokles 5278, z hasičů, kterých je 9385, doplatilo na zákon 284. Ministr uvedl, že tyto poklesy se snaží vyrovnávat a hodlá v tom pokračovat.

Nový zákon změnil pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde o zhruba 72.000 lidí. Největší část tvoří policisté.
  16.07.2007 13:08 Demonstrace
 
V pořádku, pracovat zadarmo o sobotách, nedělích a svátcích nelze. Cukr by měl být přerozdělen mezi všechny.
  16.07.2007 13:29 Ivan L.
 
Systém je nastaven správně, nesrovnávejte jablka s hruškama.
P.S. nasrat a rozmazat. Za "76".