Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

A ještě jedna věc: kdo nemá "gule" odejít, tak ať drží hubu! Honza

a krok

Kolegové, to je teda hrůza! Nejsem žádný velký pamětník, ale rozhodně byly vztahy u policie daleko lepší než dnes. A tato diskuze je toho důkazem. Připomíná mi to diskuze na bulvárním webu, kde se můžete vyjádřit k nové přítelkyni herce nebo potratu celebrity. Proč si pořád stěžovat, nadávat a plivat po ostatních? Práce je v Čechách a v Evropě dost. Pokud se Vám tato situace zajídá, ať již sloužíte rok nebo 30, důstojně odejděte. Jestli tím pomůžete dědkům co sedí na svých místech řadu let, mladým netáhlům nebo naopak těm, kteří by za policii dýchali, je věc druhá. Určitě to pomůže upozornit na tristní stav u Policie. Tedy: pokud jste frustrovaní, ponižovaní, týraní nebo prostě jen nespokojení - odejděte! Brzy to udělám taky. Honza

Moje řeč, bič a pryč, kdo se nebojí makat tak se v "C" v klidu uživí,

O odchodu přemýšlí asi tak 80% policistů, ale vše je závislé na pracovních příležitostech v regionech a věku.

Pan Mgr. MUDr Ivan Langer je Čestný, Ušlechtilý, Rozumný, Atraktivní Krasavec. Je štěstím pro vnitro, že má takového skvělého ministra.

Distingovaný, Erudovaný, Bodrý, Inteligentní, Laskavý.

To řekla vědma? Pan Langer neví nic o policejní práci dole.

A kterej ministr vnitra vnitra se Vám líbil? Napište !

Myslíš služební zákon 361 pro naše manažéry a další vyžírky z nejvyšších platových tříd kariérního zlořádu?

Hlavně, že je na světě nový služební zákon, důležité je že z něho profitují dlouholetí funkcionáři a důchodci a na mladé a řadové policisty tady každý s...........tohle posily z pohraniční policie nezachrání až dostanou první plat tak všichni prchnou.

Alois Civil

Dobrý den
jen jsem se chtěl zeptat zda to co tady píšete nebo z Vás někdo píše myslíte skutečně vážně viz :
Josef Novák

Vážený pane ministře!
K zamyšlení... Nedávno jsem hovořil se známým, který chtěl asi před rokem dostat syna k policii. Ptal jsem se ho, jak to dopadlo a on povídá, že syn šel raději do fabriky k nějakému stroji ( po střední škole s humanitním zaměřením ), poněvadž u policajtů by si tolik nevydělal. Myslíte, že je to normální?

Vaše odpověď
Dobrý den, netvrdím, že ojediněle se takový případ nemůže vyskytnout, ale to musel mít Váš známý velké štěstí, neboť platy dělníků zdaleka nedosahují platů policistů i v těch nižších třídách po nástupu k PČR. Navíc PČR může nabídnout takové výhody jako jsou kratší pracovní doba, delší dovolená, 14 dnů ozdravného pobytu, výsluhové nároky apod., které nejenže nezískáte někde v továrně u strojů, ale ani v jiných státních institucích. S pozdravem, Ivan Langer.

Otázka - Víte jaký je zakladní plat policisty ? , určitě ne když toto tvrdíte a ty vaše bonusy tak ty jsou až za odsloužená léta a né hned první rok, nemůžu se ubránit dojmu, že opravdu nevíte komu a čemu děláte ministra. Jenom pro objasnění u policie jsem byl 10 let a s nastavením nového zákon jsem raději odešel do "C", ano rentu mám a velmi slušnou práci která mě baví a jednání o kterém se mi u policie jenom zdálo, víkendy volné, pravidelný spánek a strava, což u policie je utopie, je třeba opravdu něco udělat nebo tam nezůstane vůbec nikdo, viz statistiky o nárůstu NTČ, za chvíli to bude na lidech a domobraně si chránit svůj majetek, protože co se děje v současné době tak to nemá obdoby, chtělo by se problémem opravdu zabývat a né jen kličkovat okolo a ze všeho se vylhávat, přeji hezký den civil

S valnou částí zde uvedených připomínek mi nezbývá než souhlasit. Po více jak 20 letech odcházím z PČR. Tenhle čas jsem strávil jak se říká na ulici. A mohu jen konstatovat že se mi neodchází lehce, protože jsem tuhle tisíckrát prokletou práci měl rád. Ovšem s rokem 2007 jako by blázni nabyli vrch nad podstatou práce policie a tato se stala jen fraškou pro oklamání lidí.
A ač jsem chtěl ještě nějaký čas sloužit, poměry u PČR mě natolik zlomily, že jsem se rozhodl odejít.
Tak že všem co to myslí s policií upřímně a tlačí tu káru dál přejui hodně zdaru a zlepšení poměrů.
A ke křiku ať odejdou staří jen říkám, ať odejdou ti co se jen vezou tech rozhodně škoda nebude..protože z těch se většinou rekrutují ti arogantní vynálezci hloupostí.

Pokud je to pravda tak je jasné, že to p. Langer nepsal (asi nějaký komik z jeho kanceláře), ale asi se pod to podepsal. Ono vůbec, když se člověk jen trochu znalý problematiky podívá na mediální prezentaci práce a stavu policie tak mu je jasné, že se lže stále ve větší míře. Problémy se potlačují do pozadí tak, že prakticky pomalu neexistují a pokud ano tak jsou snadno řešitelné. Je to však bohužel v této době zcela běžné až se lhaní stalo určitou módou a to jak ve veřejném tak i v soukromém životě lidí. Policie v současné době na tom není vůbec dobře a to jak po stránce personální, tak celkové nálady a atmosféry panující uvnitř. Není přece normální, aby každý nespokojený, ale i spokojený příslušník stále přemýšlel, kdy od sboru odejde či pokud nemůže kam jinam by se přesunul, aby to bylo snesitelné. Nikdy to nebyla žádná sláva, ale co se děje dnes to nemám skutečně obdoby. Bohužel však ani budoucnost nevypadá nijak pozitivně.

Jak říká Roman - lže se aby bylo všechno naoko v pořádku a lže se stále více. Pamatuji si jak nám bylo vysvětlováno, že nemáme říkat , že nemáme benzin, že to lidi nemusí vědět a co nemusí vědět ?, že policie někde stojí s autem šetří benzin a po městě si hezky jezdí grázlové a hledají si např. nějaké zájmové vozidlo. Problém s nedostatkem benzinu naštěstí od té do by již nebyl.
Nebo situace, kdy zkrátka nejsou lidi, dva policisté na oddělení celou směnu propíší v kanceláři při přijímání různých oznámení, ale při tom jsou tak skvělí, že stačí ještě provést prohlídku strategických objektů v akci " BIN LADIN " a dále ještě v ten samý čas provedou akci " kontrola peněžních ústavů " . Hlavně, že všichni hlásí, že se všechno splnilo, že je lidí dostatek, že se to zvládá a zkrátka to nemá chybičku - při tom je opak pravdou, ale na pravdu se nehraje, jen lži a lži.

Pěkně tu mluvíš Fedofe Fedofovičí. Tak ňák po našem, po staru. Poctivej rabočij nemá na hlouposti čas. Do gulagu s nimi. Da ? A pak pěkně všechno pro sebe.

Paskvil 361 náramně vyhovuje důchodcům, všichni prodlužují a slouží dál i přes nový rok.

taktéž mám zprávy od několika přesluhujících kolegů, že budou pokračovat dál, dokud nedostanou ultimátum. Ani se jim nedivím, udělal bych to také tak, kdyby to šlo, jenže já už se takových poměrů asi nedožiju, ze mne Ivan sedře kůži daleko dřív, pokud zůstanu. Mám posleních pár měsíců na rozmyšlenou. Pokud od 1.ledna nebudou nějaké pozitivní změny, pro nás řadové, tak to na jaře podám a příští letní prázdniny už budu někde na............ čert ví kde.

Pro –nespokojený policista-, prosím tě uvádíš, že jsi nespokojený policista. Moc o tom pochybuji,protože si myslím, že nejsi policista. Proč protože ani neznáš zákon. A který? No ten na který tak nadáváš. Mohl by jsi mi laskavě napsat v kterém ustanovení zákona č.361/2003 Sb. se hovoří něco o tom, že slouží p ř e s l u h u j í c í policista, nebo, že nemůže sloužit přesluhující policista? Kromě (teoreticky) souběhu s § 215/2,b, zák.č.361/2003 Sb.
Domnívám se, že je třeba takovým lidem poděkovat, pokud vydrželi sloužit státu tak velikou dobu. Že obětovali své zdraví, svůj osobní život v prospěch něčeho dobrého, spravedlivého. A ne jim závidět a psát ubohé báchorky na netu a zesměšňovat policii před očima veřejnosti. Já osobně si myslím, že až takový závistiví, vykutálení lidé jako ty od policie odejdou, tak teprve pak může nastat opravdová reforma policie. Tato bude realizovaná s lidmi, kteří to myslí doopravdy a především budou mít zájem o tuto práci dlouhodobě a budou si jí vážit. A nebudou uvažovat, že si to na jaře podám, aby se mi to oplatilo. Vydrž taky ty sloužit 30 a více let a pak si dovol někoho kritizovat ! A závěrem chytrolínku vykutálený a závistivý můžeš mi napsat v kterém ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. mohou ukládat služební funkcionáři svým podřízeným ultimátum? Myslím si, že ty a tobě podobní provokatéři, rozeštvávači by jste se měli v první řadě stydět za to co tady předvádíte a jak tu loď policie ČR sami vědomě potápíte. Mám totiž strašně rád lidi, kteří se domnívají, že perfektně ovládají svá práva, ale o svých povinnostech nechtějí už ani slyšet. Obávám se, ty a tobě podobní se od nich moc neodlišujete. Moc bych chtěl vidět firmu, která by si nechala líbit to co PČR ? To už by jsi asi ani nebyl jejím pracovníkem? A snad se to zanedlouho změní! Kdy ? Až takový různí neschopní lidé a Bambusové opustí prostor kormidelníků a potápějící se loď nabere ten správný směr a přestane se potápět. Za což si myslím, že by bylo třeba některým lidem poděkovat a ne na ně nadávat!

Fedofe ne, nemáš obejktivní pravdu, asi jen tu svou. Předně je vidět, že máš asi pěknou zašívárku, když neustále sleduješ jen net a píšeš neobjektivní názory. Musím se zastat "nespokojeného policisty", který uvedl, že přesluhující ne-dostanou ultimátum. Vždyť je to pravda, ty informace letěly celou republikou, konkrétně sloužící nad 58 let, pak to ministerstvo dementovalo.A pokud chceš hovořit o prospěchářích tak počkej do příštího roku, kolik z těchto dnes aktivních, nepostradatelných, přestárlých (věk 55 let podle mne měl zůstat jako důchodový), vyhořelých policistů, zejména manažerů bude sloužit do svých 65 let. Nikdo neboť oni jsou ti prospěcháři, kteří čekají jen na to až budou mít odloužený rok podle nového zákona aby z něho mohli uplatnit zvýšené nároky. Pochopitelně že již dnes berou důchod, to by jim žádná civilní firma neumožnila.To máš pravdu a neumožnila by jim ani chlubení se prací jiných, neustálé zdůrazňování, že bez nich to nejde, že všichni kolem dotyčného nestojí za nic, tak kde je kolego pravda? Asi je to v každém územním celku odlišné. Přesto jim nezávidím ale ten kdo tuto loď potápí jsou právě funkcionáři a že by ve vrcholných funkcích seděli nějací mladší jsem si nevšiml. Stačí si vzít seznam PP a zamyslet se nad tím, čí práva (zda naše, nebo svoje) ti důchodci hájí. Hlavně všichni vykřikují, že to mají za pár, jdou do civilu a tak to posloucháme od některých několik let a pořád přežívají, honí politické zásluhy, atd.

k - Otázce pohledu - ani nevím jak tě oslovit, protože toto neuvádíš! Zásadně píšu a sleduji net v osobním volně , protože v práci tuto možnost nemám. Takže s tou tvou zašivárnou opatrně. Víš kolik informací již obletěli celou republiku ? Kolik špíny bylo vypuštěno od různým provokatérů UBS a podobných bezcharakterních tzv. demokratů? Samozřejmě , že mám své názory a objektivní pravdu nemáš ani ty. Objektivní pravda samozřejmě v této otázce neexistuje.Protože každý má možnost se projevit a ukázat své kvality a pracovat třebas i na PP! Já jsem přesvědčen, že naší loď nepotápějí služební funkcionáři. Na svých názorech musím trvat.To je zajimavé, že ti to u armády např. nevadí. A ti pokud vím mají větší renty a např. příspěvek na bydlení od r.1959. A kdybys věděl jak se z nás smějí???????? Vůbec se jim nedivím.

Fedofe, koukni do své emailové schránky. Přeji jinak hezký den

Fedofe připadáš mě jako by jsi přilétl z Marsu, nebo máš jen odlišné vidění světa nevím, každopádně jsi se svými názory fakt divnej.

Pozor na něj !!! Snaží se zde poštvávat lidi. On a jemu podobní sloužili za dob hluboké toptality, a proto tak dlouho vydržel u policie. Kdyby měl nastoupit nyní, za podmínek danných novým služebním zákonem č. 361 (=paskvil na N-tou), tak by hovořil jinak. Ale jemu tento zákon vyhovuje. Proč asi ???

Samo, přece každý chce odejít s lepšího průměru a ten ti za letošek započítají pouze za podmínky, že ukončíš až k 31.12.2007. I se základním právnickým policejním vzděláním by jsi se měl v tvém základním zákoně dobře vyznat anebo si jej alespoň přečíst než napíšeš takovouto blbost!

To je dobře, že jsi tak vzdělaný, že jsi zde veřejně na to dokázal odpovědět. Proto ta "hloupost" byla takto pojata, páč se čekalo, že někdo "chytrý" na ní odpoví :-) Dík

Pro tebe se opravdu hodí pořekadlo: Chytrého, aby pohledal, zato blbců je jako by je z nebe shazovali. Viď "pro Jaku".

Ty moudra si nech. Bráníš FEDOFA ? Blbec? (to je věc pohledu, to že spácháš VŠ, ještě neznamená, že jsem moudrý a zkušený a že všemu rozumím nejlépe). Každý má kromě pracovních i dost svých starostí. Někteří dosáhli po dlouhé době práce u firmy určitých hodností (a praxi, která je k nezaplacení!) a nyní byli degradováni. Na to konto se občas stane, že se někdo zeptá "Proč máš tuto hodnost? Ty jsi něco provedl, že tě degradovali?" A navrch ještě 150 hod. ZADARMO (resp. bez legálně sml. stanovené - dohodnuté fin. odměny za tyto hodiny) a bez příplatků za SO, NE, NO a svátky. Ten zákon je paskvil a ten, kdo ho spustil, nejspíše ani nevěděl jakou způsobí paseku !!! A navrch z něho mělo být mnoho věcí vypuštěno nebo zrušeno jak to chtěl odbor. svaz !!! Přesto, že na spoustu nedostatků v zák.č. 361 bylo poukazováno, tak je tam schválně nechali ! A měli by se hledat viníci, kteří způsobili, že jsou zaměstnanci st. ozbr. složek nespokojeni, že kvůli tomu odcházejí zaměstnanci, kteří by jinak určitě byli ještě státu prospěšní. Na opačné straně odejdou ti, kteří si tímto zákonem významně polepšili a už ho horoucně vyčkávali od roku 2003. Nic proti tomu, ale myslím si, že tyto současné podmínky se již opakovat nebudou, protože pak se teprve začne šetřit ! A politici budou přemýšlet jak ještě na zaměstnancích bezp. sborů ušetřit.

Tak za 1.používám jen jeden nick.
za 2.udělat něco pro sebe,to myslíš něco ,jako můj kolega,který má VŠ a vedení ho nikde nepustí,protože je u nás podstav a osobní hodnocení na výběrové řízení mu napíše dobré.Takže je v 4TT a nikde se nedostane.Tak si to nějak myslel - udělat něco pro sebe?
Ty určitě nebudeš z přímého výkonu,takové jelito u nás snad není.

Jsem v přímém výkonu služby. Ty slušňáku. Právě proto co tady uvádíš bys měl podat návrh na úpravu sl. zákona,protože se blíží jeho novelizace. Navrhni něco lepšího, pokud si myslíš , že to bude lepší

Tak ještě jednou a p o m a l u, návrhy ke změně paskvilu 361,které navrhovalo začátkem roku plno policistů (stíháš?)má,jak UBS tak NOSP.

Kolegyně a kolegové PČR i ostatních bezpečnostních sborů zdravím Vás. (nemyslím tím různé provokatéry a štváče z UBS, jura, pepa z depa a ostatní ikváče). Zajímalo by mě , když to tady náhodou čtu, kolik jste si připravili Vašich návrhů k připravované novelizaci služebního zákona č. 361/2003 Sb. No já jen, aby jste v roce 2008 zase nefňukali a nenadávali jako teď, že všechno stálo a stojí za ho..o. Takže když jste všichni tak moc chytří tak udělejte taky něco i pro sebe a možná i pro ostatní. Velká škoda, že převážná většina diskutujících pod různými nicky není na našem policejním intranetu, kde by diskuze měla opravdu nějaký smysl, kromě házení špíny na policii ČR.

Fedofe drž už konečně TLAMU.Jinak plno návrhů má UBS i NOSP,stačí jen umět číst a hledat.

Petře- nejsi ty náhodou vícenickový ? No podle toho jak se chováš! Potřeboval by jsi alespoň školení základní slušnosti. Jinak odbory NOSP ČR nebo návrhy různých provokatérů a rozeštvávačů mezi policisty UBS mě nezajímají. Navrhoval jsem diskutujícím, aby udělali taky něco pro sebe, místo nadávání a pošpiňování policie ČR jako celku. Jinak prozatím tlamu držet nemohu,protože jí nemám, ledaže bych tu tvou.

Tak za 1.používám jen jeden nick.
za 2.udělat něco pro sebe,to myslíš něco ,jako můj kolega,který má VŠ a vedení ho nikde nepustí,protože je u nás podstav a osobní hodnocení na výběrové řízení mu napíše dobré.Takže je v 4TT a nikde se nedostane.Tak si to nějak myslel - udělat něco pro sebe?
Ty určitě nebudeš z přímého výkonu,takové jelito u nás snad není.

Zákon nepotřebuje žádné velké úpravy. Je však potřeba zrušit 150 hod práce zadarmo. Znovu zaplatit noční a svátky. Přehodnotit hodnosti a třídy. Další kapitolou jsou výběrová řízení, kde vše funguje já na bráchu. Další podstatnou věcí je vytvořit zeď mezi policií a politickými tlaky, které jsou zcela nepřístupné. Velmi podstatné také je, aby se vedoucí pracovníci začali slušně chovat ke svým podřízeným a neměli je za póvl. A posledním bodem jsou finance pro policii. Jestliže policie nebude slušně zaplacena, tak se k ní nikdy nebudou hlásit lidé, kteří doopravdy něco v hlavě mají. Zatím si také nejsem jistý, jestli pan ministr Langer je tím pravým mužem na svém místě.

Není to nijak složité ! Jen by musel někdo chtít, s tím něco dělat a ne sraat na lidi. Ty návrhy změn byli již navrhovány předtím, než paskvil 361 vzešel (byl vržen) do praxe. A na různé NEDOSTATKY tohoto paskvilu bylo již POUKAZOVÁNO Svazem odborů v Praze a přesto je tam NESCHOPNÍ lidí, kteří o tom rozhodovali NECHALI ! Proč ?