Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pokud někdo závidí práci policie, ať si to jde vyzkoušet.
Zkus závidět miliardy podnikatelům, kteří je vydělali určitě poctivě a neser se do četníků, B L B E.
Podnkatelé mají své fórum, tak se angažuj tam.

Máš pravdu, na takové zavistivce čekají. Třeba mu něco dají, aby neotravoval. Určitě mu jde o peníze.

Typický občan této společnosti. Ještě se honosně občanem nazývá. Vulgární, závistivej a neschopnej si vydělat víc než bejvalej polda s usmolenou rentou. Pochybuju, že někdo s nadprůměrným platem řeší nějaký renty policajtů. Maximálně poslanci, potažmo Kalousek.

5.000 tis za nábor. Prej to tak je v pořádku. Že by to platil Langer ze svýho za špatný vedení policie? ))))))))))))))))))))
Opět se vyhazují prostředky daňových poplatníků (obehraná písnička) za něčí chyby. Tak je to vždy a všude.

Dost z Vás se tady chvástá, jak jste odešli, jak jste bývalí znechucení poldové apod.. Odešli jste proto, že máte rentu. Kdyby jste byli normální zaměstnanci, tak jako desetitisíce jiných (zdravotní sestry, učitelé apod.), tak by jste drželi hubu a krok.
Odcházíte proto, že pouze za nějakých posraných deset odsloužených let máte do důchodu milióny. ZA Co????

Tato stránka je určena pro policisty a jejich diskuzi, jestliže chcete okusit tuto profesi přijdte do našich řad a uvidíte co jste ještě neviděli a budete mluvit jinak.

Závidíte občane? Pravda, nevybočujete z průměru české populace. Zde Však na rozdíl od miliardových podvodů a krádeží, které jsme zaplatili my všichni, každý mohl nastoupit k policii a získat tuto "výhodu". Každá strana má však dvě mince, o ztrátě mnoha práv, o které je policista krácen či rizika plynoucí z tohoto povolání se již nezmiňujete. A jinak, "rentu" nemají jen policisté v Čechách, ale i ve většině západních zemích. Ano, rozdíl zde je, tam jim to nikdo nezávidí.

Kdo končí?
(Občanka, 31. 07. 2007 20:40)Víte občane, vám bude asi těžké něco vysvětlovat, když jste důvody odchodů policistů nepochopil z níže
uváděných příspěvků. Zmiňovaná renta jim to pouze usnadní jako kompenzace za ztrátu odbornosti v původním povolání. Vracet se k původní, nebo i nové profesi není lehké, technologie jsou úplně jinde.
A pokud vám ta renta leží natolik v žaludku, Policie ČR má v současnosti 4000 tisíce volných míst. Pokud projdete přijímacím řízením a splňujete požadavky na vzdělání, máte možnost mít po desti letech "ty miliony do důchodu" také. A také už budete vědět "za co".

dveře mají otevřený všichni, tak prosím ale teď už máte smůlu nyní bude renta až po 15 letech, nový zákon č. 361, nevím jak ostatní ale já jsem k policii nenastupoval proto že za deset let budu brát nějakou rentu to mne v tu dobu nějak nezajímalo, nyní to beru jako přilepšení k výplatě a nemusím mít strach kdo za mne zaplatí hypotéku, češi si holt zavidí i nos mezi očima a vy jste toho zářný příklad,

Pro "občana". Jestli toužíš po těch miliónech, tak to pojď zkusit taky. A až odejdeš do "céčka", tak budeš taky ve vatě...Až do konce života, jak píšeš.

Věř tomu, ty "občane", že drtivá většina z nás při nástupu k této složce neměla o "rentě" ani páru a ani ji to nezajímalo. Svým politickým názorem jsi i ty tuto situaci dohnal tak daleko, že niní to tu drtivou většinu zajímá. A prosil bych tě, aby jsi své nesmysly "zvracel" na jiném foru. Děkuji

Tady je jasně vidět policejní špičky jak kašlou na výkon a na řadové kolegy, které pro ně znamenají skutečně jenom kusy a čárky v nesmyslném plánování a uvažování u PČR. Ať dále vládnou důchodci, manažéři, analytici, kontrolní debilové a další nadpočetní jedinci této složky.

Co bynevládli, resp. despoticky nekomandovali za nehorázné peníze co si vzájemně nasypali do žlabu. Já mít 90.000,-Kč (mají i více) tak se k židli i přilepím abych vydržel do 1.1.2008, vždyť polovina z toho je 45.000,-Kč renty až do důchodu, pochopitelně ještě valorizována. To za to přece stojí sebrat osobní podřízeným a dát ho sobě. Co to je pro ně morálka, co pro ně znamená morální kodex policisty? Jak a komu dokladují svou prác? - pardón, jen samé chvalozpěvy a skutek utek.K vládě takový penzista potřebuje analytika, aby s jeho nepotřebnými výsledky ohromoval ještě vyšší soudruhy, a stejně tomu nikdo nerozumí a ani si neuvědomují jak jsou podváděni ve výsledcích, stačí přece jen vybrat správná čísla a hned je stařík poplácán po pleci a předána mu desetitisícová odměna. Inu, tito důchodci již těď žijí v komunismu, který mnozí sami usilovně před revolucí budovali.

Bývalé kolegyně, bývalí kolegové, potencionální uchazeči,

dovolte mi se s Vámi podělit o jednu příjemnou zprávu, která postihla mě jako bývalého a několik dalších sloužících, i bývalých z SPJ Praha.
Ke dni 15.7.2007 mi Správa hl. m. Prahy P ČR (dále jen SHMP) navýšila můj účet cca o 50 tis. Kč, již zdaněných, jako doplatek mzdy za služební pohotovost na pracovišti na SPJ za období červen 2000 - duben 2001, o který jsme bojovali de facto 7 let a nakonec zvítězili. To, ale není všechno. Ke dni 16.7.2007 mi SHMP navýšila můj účet o dalších cca 45 tis. Kč nedanitelných, což jsou úroky z prodlení. Dámy a pánové, jak vidíte, byly to dobře uložené penízky díky lidem (Platil, Snopek, Husák, Bublan), kteří se všemocným způsobem snažili bránit nám náš nárok zaplatit, ačkoliv věděli, že nám to náleží. Právní stanovisko legislativního odboru MV letošního roce vše zvrátilo v náš prospěch s konečným kladným výsledkem vydáním rozhodnotí současným ředitelem SHMP. Vězte, že cesta k vítězství byla nelehká (nátlaky, vyhrožování, přeložení, zpětné přeložení atd.). Týká se to několik desítek policistů, včetně bývalých, kterým nárok byl proplacen. Sami si dokážete spočítat, kolik, díky postupu výše jmenovaným, utrpěl státní rozpočet, zejména na úrocích, a to nemluvím o tom, kdyby si s námi v té době zažádali všichni. Tito se dnes svého nároku marně domáhají a mohu s jistotou říct, že nedomohou, neboť jejich nárok je dnes promlčen. Mohou si za to svou připosraností, a že jich je.
Chtěl jsem tímto jen říci, aby jste se nikdy nenechali žádným zm…dem s funkcí zastrašit a nikomu neustupovali, a hlavně jsem chtěl nastínit zapaleným potencionálním uchazečům o práci u policie situaci služby vlasti, jaká je čeká v reálu, aby alespoň částečně tušili, kam lezou, komu a jak mají tam vlézt, kde stejně budou jen a jen číslo. Na závěr jen řeknu „jsem rád, že jsem už civil, nestěžuji si, sloužící držte se“!!!
Civil Šťastný

Nad tímto příspěvkem by se měly patřičné osoby na vysokých postech zamyslet. Toho kdo to způsobil patřičně potrestat, vždyť je to v souladu s reformou modroptáčníků. Bude hůř a nebudem se stačit divit.

Jak je možné, že policie něco někomu nevyplatí dle zákona? To snad ani nejde!!! Vždyť platové výměry a veškeré náležitosti ohledně platů mají na finančním oddělení. Když já se nějak obohatím na úkor Policie, tak to hned musím vrátit, opačně to musí Policie také, to bylo snad i ve starém zákoně!!! V tomto by snad zádná lhůta ani neměla platit.

jak se říká ekis neekis s hodinama se kouzlí jak o život....Einstein by na tom mohl postavit novou teorii...kdyby tu byl..nejkrásnější jsou ovšem "zelené hodiny" ty se snad dají navlíknout na všechno ač zákon prý hovoří jinak...

Gratuluji,jen to chce ještě zveřejnit v TV,jak se hospodaří v PČR!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zdravim kolego, jsem jednim z tech, kteri se soudili taktez a opravnenych naroku dosahli jiz pred cca 3 lety. Jediny, koho ovsem budou trestat za chyby funkcionaru jsou opet obycejni policiste, kteri se techto naroku domahaji. Jak kdysi trefne uvedl JUDr.Spurny z PA...Pyrhovo vitezstvi a mel z casti pravdu. To, co stale slouzici drzi nad vodou je hrdost, cest a odvaha. Preji hodne stesti v soukromem sektrou, kazdym mesicem z SPJ Praha odchazi dalsi a dalsi dele slouzici kolegove a jiste nejde o generacni obmenu. Zamyslet by se ovsem meli zodpovedni, ale dle nich je vlastne vse v poradku, takze slouzime za chybejici o to vic {samozrejme slibovane prescasy k dorovnani platu nejsou, vse se lepi ze dne na den} zdravim, dalsi z SPJ.

kluk jeden ušatej:

http://www.natvrdo.cz/index.php3? lang=cz&menu=2&submenu=0&stranka=obrazky_detail.php3&id_kategori e=8&ukazatel=22

Už jsem přišel o iluze o tom, že to u ploicie bude někdy lepší. Práce policisty už nabyla úplně jiného významu, připadám si spíš jako likvidátor pojišťovny (odd. dopravních nehod:-( ), zahrabaný po hlavu ve spisech a hromadou zbytečných papírů. Jen jednou (asi před rokem a půl) jsem si dovolil na odd. něco otevřeně kritizovat. Ajajaj to jsem přehnal, dva roky u policie a už jsem byl problematickej, tak jsem dostal pěkně přes prsty. Od té doby jsem pod drobnohledem vedoucích a to se pracuje moooc příjemně... Nejvíc mě s prominutím sere, že vybavení se kterým pracujeme je v troskách, prostory, kde pracujeme se dají směle srovnat s vybydleným domem, který obývá banda sqoterů, žalostnej podstav, místo 35 lidí je na odd. 15 službyschopných lidí, kteří pouze nabírají další a další případy, ale aby měli čas něco opravdu vyřešit to je utopie. A nejvíc mě na tom všem baví to, že vedení se tváří, že vše je naprosto ok a to, že to nezvládáme je pouze naše zhovadilost a pak se začne vytahovat, že tam a tam jsou na tom hůř a jak to zvládají, takže jsme jenom banda debilů a když se to někomu nelíbí, tak může jít (protože přívaly lidí čekají za dveřma až budou moc nastoupit k tak prestižnímu spolku jako je Policie ČR). Takže já asi půjdu, protože tenhle spolek je v takových sračkách, ze kterých už ho dostane asi jen pán bůh. Je mi líto, ale u policie už nemám být na co hrdej a peníze to asi taky nespraví. Grázlové se nám smějou do ksichtu a buzerovat slušný lidi dovede s prominutím každej blbec (hlavní je honit čárky!!!)

Takové problémy a nechuť k práci panují v převážné části všech policejních služeben a pracovišť po celé zemi a pány manažéry vůbec nic nezajímá kromě nasypaných peněz do koryt. Je to velký hnus.

ČR má velké množství policistů, kde jsou všichni zalezlí? Vyžeňte ty důchodce na ulici.

to sis dovolil moc šlapl jsi na kuří oko a to se pánům od MANAGERU /magorům/ nedělá,

Jen to ne, jen ať jsou ve svých kancelářích, i tam se nadělají dost zla a ostudy co se prolákne ven, zejména k odborné veřejnosti.To již před nějakou dobou bylo dokonce v zápise z republikové porady státních zástupců, že Krajské státní zastupitelství (kraj již bohužel nevím ale lze to dohledat) nemá s kým na SKPV kraje jednat protože velitel trestnímu řízení nerozumí, což o něm prohlásil i jeho nadřízený. Přesto prý chtěli (možná i proto) zrušit zástupce velitele, který byl jediný s kým státní zastupitelství po odborné stránce mohlo jako s nejvyšším šéfem kraje komunikovat. Předpoládám, že ten schopný zástupce už neslouží a velitel se svého křesla drží co může. Je pak lepší když tito důchodci sedí v kanceláři a nechají všemu volný průběh a nic nekazí. Nové myšlenky nemají a staré myšlení, no však to všichni vidíme. Neumím si představit tu spoušť je poslat na ulici, co by tam dělali? Vždyť s prominutím někteří pomalu neudrží prd ani myšlenku, když nespí v kanceláři tak jsou někde, nebo v lázních, nebo na manažerském pobytu, nebo u doktora,....

myslíš že v norách sedí jen důchodci...podívej se kolik má policie jen tiskových mluvčích a mezi nimi moc důchodců vidět není...

Důchodci čekají na nejvhodnější okamžik k odchodu do civilu, přitom mezitím zpravidla pobírají důchod i plat, no rozhodně se jich ale nedočkáš na ulici, myslím že by ani nevěděli, co na té ulici mají dělat, protože když tito lidé sloužili v uniformách na ulici, psala se ještě 70. léta a řešila se úplně jiná problematika....

Na Seznamu asi zrušili diskusi, jsem zvědav, kdy se tak stane tady. Pochybuji, že tu kritiku bude někdo dlouhodobě snášet, protože i ve výhledu do vzdálené budoucnosti není vidět nic pozitivního. Dost by mě překvapilo, kdyby se panu ministrovi resp. jeho podřízeným podařilo skutečně v pravém slova smyslu zreformovat policii. A jestli si někdo myslí, že zruší balíčky, trochu opraví služebny či dodá několik nových příslušníků s pocitem, že něco dokázal tak se hluboce mýlí. To jsou věci zcela samozřejmé, nehodné nijakého uznání. To, že chybí je až absurdní a u normálně fungující státní složky absolutně nemyslitelné. Takže pane ministře všichni čekáme co skutečně předvedete pro ty základní složky na kterých policie stojí a padá. Lží, fabulací a kamufláží už bylo tolik, že dalším už nikdo skutečně neuvěří.

Hoši tady se to stejně rozsype do pár měsíců. Ten Langer je opravdu někde jinde. Čímpak chce ty lidi namotivovat, když všichni přemýšlí a připravují odchod od policie. Samé reformy samé nařízení a platy jsou stejné ba dokonce ještě menší než loni. Nažrali se akorát manažéři a ti tady zůstanou v tom administrativním chaosu sami.