Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  01.08.2007 17:39 dis
 
Pokud někdo závidí práci policie, ať si to jde vyzkoušet.
Zkus závidět miliardy podnikatelům, kteří je vydělali určitě poctivě a neser se do četníků, B L B E.
Podnkatelé mají své fórum, tak se angažuj tam.
  01.08.2007 17:41 pepe
 
Máš pravdu, na takové zavistivce čekají. Třeba mu něco dají, aby neotravoval. Určitě mu jde o peníze.
  01.08.2007 15:18 jura
 
Typický občan této společnosti. Ještě se honosně občanem nazývá. Vulgární, závistivej a neschopnej si vydělat víc než bejvalej polda s usmolenou rentou. Pochybuju, že někdo s nadprůměrným platem řeší nějaký renty policajtů. Maximálně poslanci, potažmo Kalousek.
  02.08.2007 06:29 jura
 
5.000 tis za nábor. Prej to tak je v pořádku. Že by to platil Langer ze svýho za špatný vedení policie? ))))))))))))))))))))
Opět se vyhazují prostředky daňových poplatníků (obehraná písnička) za něčí chyby. Tak je to vždy a všude.
  31.07.2007 19:24 Občan
 
Dost z Vás se tady chvástá, jak jste odešli, jak jste bývalí znechucení poldové apod.. Odešli jste proto, že máte rentu. Kdyby jste byli normální zaměstnanci, tak jako desetitisíce jiných (zdravotní sestry, učitelé apod.), tak by jste drželi hubu a krok.
Odcházíte proto, že pouze za nějakých posraných deset odsloužených let máte do důchodu milióny. ZA Co????
  31.07.2007 20:14 negativa
 
Tato stránka je určena pro policisty a jejich diskuzi, jestliže chcete okusit tuto profesi přijdte do našich řad a uvidíte co jste ještě neviděli a budete mluvit jinak.
  31.07.2007 20:46 Václav
 
Závidíte občane? Pravda, nevybočujete z průměru české populace. Zde Však na rozdíl od miliardových podvodů a krádeží, které jsme zaplatili my všichni, každý mohl nastoupit k policii a získat tuto "výhodu". Každá strana má však dvě mince, o ztrátě mnoha práv, o které je policista krácen či rizika plynoucí z tohoto povolání se již nezmiňujete. A jinak, "rentu" nemají jen policisté v Čechách, ale i ve většině západních zemích. Ano, rozdíl zde je, tam jim to nikdo nezávidí.
  31.07.2007 20:48 Občanka
 
Kdo končí?
(Občanka, 31. 07. 2007 20:40)Víte občane, vám bude asi těžké něco vysvětlovat, když jste důvody odchodů policistů nepochopil z níže
uváděných příspěvků. Zmiňovaná renta jim to pouze usnadní jako kompenzace za ztrátu odbornosti v původním povolání. Vracet se k původní, nebo i nové profesi není lehké, technologie jsou úplně jinde.
A pokud vám ta renta leží natolik v žaludku, Policie ČR má v současnosti 4000 tisíce volných míst. Pokud projdete přijímacím řízením a splňujete požadavky na vzdělání, máte možnost mít po desti letech "ty miliony do důchodu" také. A také už budete vědět "za co".
  31.07.2007 21:11 |♀|
 
dveře mají otevřený všichni, tak prosím ale teď už máte smůlu nyní bude renta až po 15 letech, nový zákon č. 361, nevím jak ostatní ale já jsem k policii nenastupoval proto že za deset let budu brát nějakou rentu to mne v tu dobu nějak nezajímalo, nyní to beru jako přilepšení k výplatě a nemusím mít strach kdo za mne zaplatí hypotéku, češi si holt zavidí i nos mezi očima a vy jste toho zářný příklad,
  31.07.2007 22:58 Rentiér
 
Pro "občana". Jestli toužíš po těch miliónech, tak to pojď zkusit taky. A až odejdeš do "céčka", tak budeš taky ve vatě...Až do konce života, jak píšeš.
  01.08.2007 21:20 hrosifarma
 
Věř tomu, ty "občane", že drtivá většina z nás při nástupu k této složce neměla o "rentě" ani páru a ani ji to nezajímalo. Svým politickým názorem jsi i ty tuto situaci dohnal tak daleko, že niní to tu drtivou většinu zajímá. A prosil bych tě, aby jsi své nesmysly "zvracel" na jiném foru. Děkuji
  31.07.2007 17:54 Titanic
 
Tady je jasně vidět policejní špičky jak kašlou na výkon a na řadové kolegy, které pro ně znamenají skutečně jenom kusy a čárky v nesmyslném plánování a uvažování u PČR. Ať dále vládnou důchodci, manažéři, analytici, kontrolní debilové a další nadpočetní jedinci této složky.
  02.08.2007 00:25 Nesmrtelní
 
Co bynevládli, resp. despoticky nekomandovali za nehorázné peníze co si vzájemně nasypali do žlabu. Já mít 90.000,-Kč (mají i více) tak se k židli i přilepím abych vydržel do 1.1.2008, vždyť polovina z toho je 45.000,-Kč renty až do důchodu, pochopitelně ještě valorizována. To za to přece stojí sebrat osobní podřízeným a dát ho sobě. Co to je pro ně morálka, co pro ně znamená morální kodex policisty? Jak a komu dokladují svou prác? - pardón, jen samé chvalozpěvy a skutek utek.K vládě takový penzista potřebuje analytika, aby s jeho nepotřebnými výsledky ohromoval ještě vyšší soudruhy, a stejně tomu nikdo nerozumí a ani si neuvědomují jak jsou podváděni ve výsledcích, stačí přece jen vybrat správná čísla a hned je stařík poplácán po pleci a předána mu desetitisícová odměna. Inu, tito důchodci již těď žijí v komunismu, který mnozí sami usilovně před revolucí budovali.
  31.07.2007 12:16 Civil Šťastný
 
Bývalé kolegyně, bývalí kolegové, potencionální uchazeči,

dovolte mi se s Vámi podělit o jednu příjemnou zprávu, která postihla mě jako bývalého a několik dalších sloužících, i bývalých z SPJ Praha.
Ke dni 15.7.2007 mi Správa hl. m. Prahy P ČR (dále jen SHMP) navýšila můj účet cca o 50 tis. Kč, již zdaněných, jako doplatek mzdy za služební pohotovost na pracovišti na SPJ za období červen 2000 - duben 2001, o který jsme bojovali de facto 7 let a nakonec zvítězili. To, ale není všechno. Ke dni 16.7.2007 mi SHMP navýšila můj účet o dalších cca 45 tis. Kč nedanitelných, což jsou úroky z prodlení. Dámy a pánové, jak vidíte, byly to dobře uložené penízky díky lidem (Platil, Snopek, Husák, Bublan), kteří se všemocným způsobem snažili bránit nám náš nárok zaplatit, ačkoliv věděli, že nám to náleží. Právní stanovisko legislativního odboru MV letošního roce vše zvrátilo v náš prospěch s konečným kladným výsledkem vydáním rozhodnotí současným ředitelem SHMP. Vězte, že cesta k vítězství byla nelehká (nátlaky, vyhrožování, přeložení, zpětné přeložení atd.). Týká se to několik desítek policistů, včetně bývalých, kterým nárok byl proplacen. Sami si dokážete spočítat, kolik, díky postupu výše jmenovaným, utrpěl státní rozpočet, zejména na úrocích, a to nemluvím o tom, kdyby si s námi v té době zažádali všichni. Tito se dnes svého nároku marně domáhají a mohu s jistotou říct, že nedomohou, neboť jejich nárok je dnes promlčen. Mohou si za to svou připosraností, a že jich je.
Chtěl jsem tímto jen říci, aby jste se nikdy nenechali žádným zm…dem s funkcí zastrašit a nikomu neustupovali, a hlavně jsem chtěl nastínit zapaleným potencionálním uchazečům o práci u policie situaci služby vlasti, jaká je čeká v reálu, aby alespoň částečně tušili, kam lezou, komu a jak mají tam vlézt, kde stejně budou jen a jen číslo. Na závěr jen řeknu „jsem rád, že jsem už civil, nestěžuji si, sloužící držte se“!!!
Civil Šťastný
  31.07.2007 14:54 fff
 
Nad tímto příspěvkem by se měly patřičné osoby na vysokých postech zamyslet. Toho kdo to způsobil patřičně potrestat, vždyť je to v souladu s reformou modroptáčníků. Bude hůř a nebudem se stačit divit.
  31.07.2007 15:32 Nespokojený Policista
 
Jak je možné, že policie něco někomu nevyplatí dle zákona? To snad ani nejde!!! Vždyť platové výměry a veškeré náležitosti ohledně platů mají na finančním oddělení. Když já se nějak obohatím na úkor Policie, tak to hned musím vrátit, opačně to musí Policie také, to bylo snad i ve starém zákoně!!! V tomto by snad zádná lhůta ani neměla platit.
  31.07.2007 17:16 blaf
 
jak se říká ekis neekis s hodinama se kouzlí jak o život....Einstein by na tom mohl postavit novou teorii...kdyby tu byl..nejkrásnější jsou ovšem "zelené hodiny" ty se snad dají navlíknout na všechno ač zákon prý hovoří jinak...
  31.07.2007 18:21 Pavel
 
Gratuluji,jen to chce ještě zveřejnit v TV,jak se hospodaří v PČR!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  01.08.2007 13:49 SPJ
 
Zdravim kolego, jsem jednim z tech, kteri se soudili taktez a opravnenych naroku dosahli jiz pred cca 3 lety. Jediny, koho ovsem budou trestat za chyby funkcionaru jsou opet obycejni policiste, kteri se techto naroku domahaji. Jak kdysi trefne uvedl JUDr.Spurny z PA...Pyrhovo vitezstvi a mel z casti pravdu. To, co stale slouzici drzi nad vodou je hrdost, cest a odvaha. Preji hodne stesti v soukromem sektrou, kazdym mesicem z SPJ Praha odchazi dalsi a dalsi dele slouzici kolegove a jiste nejde o generacni obmenu. Zamyslet by se ovsem meli zodpovedni, ale dle nich je vlastne vse v poradku, takze slouzime za chybejici o to vic {samozrejme slibovane prescasy k dorovnani platu nejsou, vse se lepi ze dne na den} zdravim, dalsi z SPJ.
  30.07.2007 22:13 |~|
 
kluk jeden ušatej:

http://www.natvrdo.cz/index.php3? lang=cz&menu=2&submenu=0&stranka=obrazky_detail.php3&id_kategori e=8&ukazatel=22
  30.07.2007 21:20 Roman
 
Už jsem přišel o iluze o tom, že to u ploicie bude někdy lepší. Práce policisty už nabyla úplně jiného významu, připadám si spíš jako likvidátor pojišťovny (odd. dopravních nehod:-( ), zahrabaný po hlavu ve spisech a hromadou zbytečných papírů. Jen jednou (asi před rokem a půl) jsem si dovolil na odd. něco otevřeně kritizovat. Ajajaj to jsem přehnal, dva roky u policie a už jsem byl problematickej, tak jsem dostal pěkně přes prsty. Od té doby jsem pod drobnohledem vedoucích a to se pracuje moooc příjemně... Nejvíc mě s prominutím sere, že vybavení se kterým pracujeme je v troskách, prostory, kde pracujeme se dají směle srovnat s vybydleným domem, který obývá banda sqoterů, žalostnej podstav, místo 35 lidí je na odd. 15 službyschopných lidí, kteří pouze nabírají další a další případy, ale aby měli čas něco opravdu vyřešit to je utopie. A nejvíc mě na tom všem baví to, že vedení se tváří, že vše je naprosto ok a to, že to nezvládáme je pouze naše zhovadilost a pak se začne vytahovat, že tam a tam jsou na tom hůř a jak to zvládají, takže jsme jenom banda debilů a když se to někomu nelíbí, tak může jít (protože přívaly lidí čekají za dveřma až budou moc nastoupit k tak prestižnímu spolku jako je Policie ČR). Takže já asi půjdu, protože tenhle spolek je v takových sračkách, ze kterých už ho dostane asi jen pán bůh. Je mi líto, ale u policie už nemám být na co hrdej a peníze to asi taky nespraví. Grázlové se nám smějou do ksichtu a buzerovat slušný lidi dovede s prominutím každej blbec (hlavní je honit čárky!!!)
  30.07.2007 21:40 bič, bič a bič
 
Takové problémy a nechuť k práci panují v převážné části všech policejních služeben a pracovišť po celé zemi a pány manažéry vůbec nic nezajímá kromě nasypaných peněz do koryt. Je to velký hnus.
  30.07.2007 20:15 Reforma
 
ČR má velké množství policistů, kde jsou všichni zalezlí? Vyžeňte ty důchodce na ulici.
  30.07.2007 21:58 |~|
 
to sis dovolil moc šlapl jsi na kuří oko a to se pánům od MANAGERU /magorům/ nedělá,
  31.07.2007 00:04 proreforma
 
Jen to ne, jen ať jsou ve svých kancelářích, i tam se nadělají dost zla a ostudy co se prolákne ven, zejména k odborné veřejnosti.To již před nějakou dobou bylo dokonce v zápise z republikové porady státních zástupců, že Krajské státní zastupitelství (kraj již bohužel nevím ale lze to dohledat) nemá s kým na SKPV kraje jednat protože velitel trestnímu řízení nerozumí, což o něm prohlásil i jeho nadřízený. Přesto prý chtěli (možná i proto) zrušit zástupce velitele, který byl jediný s kým státní zastupitelství po odborné stránce mohlo jako s nejvyšším šéfem kraje komunikovat. Předpoládám, že ten schopný zástupce už neslouží a velitel se svého křesla drží co může. Je pak lepší když tito důchodci sedí v kanceláři a nechají všemu volný průběh a nic nekazí. Nové myšlenky nemají a staré myšlení, no však to všichni vidíme. Neumím si představit tu spoušť je poslat na ulici, co by tam dělali? Vždyť s prominutím někteří pomalu neudrží prd ani myšlenku, když nespí v kanceláři tak jsou někde, nebo v lázních, nebo na manažerském pobytu, nebo u doktora,....
  31.07.2007 17:20 scart
 
myslíš že v norách sedí jen důchodci...podívej se kolik má policie jen tiskových mluvčích a mezi nimi moc důchodců vidět není...
  02.08.2007 22:33 malovenkovan
 
Důchodci čekají na nejvhodnější okamžik k odchodu do civilu, přitom mezitím zpravidla pobírají důchod i plat, no rozhodně se jich ale nedočkáš na ulici, myslím že by ani nevěděli, co na té ulici mají dělat, protože když tito lidé sloužili v uniformách na ulici, psala se ještě 70. léta a řešila se úplně jiná problematika....
  30.07.2007 19:00 Vojta
 
Na Seznamu asi zrušili diskusi, jsem zvědav, kdy se tak stane tady. Pochybuji, že tu kritiku bude někdo dlouhodobě snášet, protože i ve výhledu do vzdálené budoucnosti není vidět nic pozitivního. Dost by mě překvapilo, kdyby se panu ministrovi resp. jeho podřízeným podařilo skutečně v pravém slova smyslu zreformovat policii. A jestli si někdo myslí, že zruší balíčky, trochu opraví služebny či dodá několik nových příslušníků s pocitem, že něco dokázal tak se hluboce mýlí. To jsou věci zcela samozřejmé, nehodné nijakého uznání. To, že chybí je až absurdní a u normálně fungující státní složky absolutně nemyslitelné. Takže pane ministře všichni čekáme co skutečně předvedete pro ty základní složky na kterých policie stojí a padá. Lží, fabulací a kamufláží už bylo tolik, že dalším už nikdo skutečně neuvěří.
  30.07.2007 17:40 odchody do civilu
 
Hoši tady se to stejně rozsype do pár měsíců. Ten Langer je opravdu někde jinde. Čímpak chce ty lidi namotivovat, když všichni přemýšlí a připravují odchod od policie. Samé reformy samé nařízení a platy jsou stejné ba dokonce ještě menší než loni. Nažrali se akorát manažéři a ti tady zůstanou v tom administrativním chaosu sami.