Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak to jste moc dobře neudělala, když jste se snažila o svém "prohřešku" diskutovat na tomto fóru. Zde totiž z řad policistů diskutují z 99 % neschopní dementi, kteří to nikdy nedotáhnou jinam, než na tu ulici. Buďte ráda, že jste nenarazila při silniční kontrole na někoho z nich. Nejraději by vám na místě napařili dva litry a sebrali OTP, ŘP a možná i rodný list. Schválně čtěte jejich reakce na tento můj příspěvek. Určitě se projeví.

Jinak to v hlavě nemáš asi moc v pořádku a doma Tě nenaučili slušnému chování. Mě Ty tvoje žblepty docela uráží. Jsem rád, že Ty jsi z těch chytrých.

A víte, že se o to pokoušeli, ale možná tam byl záblesk zdravého úsudku, ale opradu jen záblesk. Jinak na na mé dotazy nebyl policista ani schopen zareagovat.V tu chvíli si člověk uvědomí, jakou moc má policie. A to nedej Bůh, že by člověk nařčen z nějakého přestupku, tedy myslím mimo silnici. To musí být hrozný na psychiku. Ani se nedivím, když to někdo odnese na zdraví. To na úřadech se mnohé už změnilo , ale u policie ne.(osobní zkušenost). Nejsou schopni hovořit, vést dialog, na mé otázky policista mlčel a neodpovídal. Bohužel je to výsledek i našeho školství, neboť aby měli všichni maturitu, tak udělají ty tzv.rychlokursy s maturitou, kde jim již od 1.ročníku servírují maturitní otázky a oni nemají potřebu se rozvíjet.Stále čekám na reakci pana policisty, co mi tykal
(chybí jim i základy slušného chování , psychologie, a vůbec asi nedělají rozdíl mezi gaunerem a obyčejným slušným člověkem. Mě nejde vůbec o tu 1000,- Kč, ale o tem celkový přístup, protože to je to, o čem člověk přemýšlí. Vždyť peníze, ty se vždycky rozkutálí, ať jich máte hodně nebo málo.

Paní Hano - myslíte si, že ta naše Policie ČR, je tak špatná ?
Dopuručuji Vám tedy na zkušenou na západ od našich hranic, či na jih našich hranic, zda něměčtí či rakouští policisté Vám s úměvem " něco " prominou a sdělí Vám, že to vůbec nevadí, že jste si " nevšimnula ". Nevšimnutí, zapomenutí nikoho z nich nezajímá. Neviděl bych to u nás tak špatně.
Přál bych vám přečíst si například článek o návštěvě Primátora Ústí nad Labem v Belgii, kde byli při zastavení na světelené křižovatce ve městě přepadeni několika osobami přes uzavření ve vozidle ( pachatelé rozbili sklo dveří a stejně si otevřeli ). To jednání policie, která to s nimi na místě řešila a vlastně neřešila a po nevoli primátora, kdy nakonec chtěli na místě sepsat ručně psaný záznam ( o incidentu ? ), se dopracovali k tomu, že policie s nimi sepsala na stanici ručně sepsaný záznam.
Víte vůbec co se v tom samém případě děje v u nás v ČR ?

1. Jedná se minimálně o tr. čin loupeže § 234 tr. zákona a podívhete se na tu sazbu za to.
2. Příjezd policení hlídky v prvním sledu a následně kompletního výjezdu, technik, kriminalistický operativec, policejní rada ( vyšetřovatel ), vzhledem, že se bude jednat o cizince, tak zajištění tlumočníka / platí Policie ČR /. Zajištění dosahového soudce, který musí být přítomen u výslechu vzhledem k tomu, že se poškozený asi již nedostaví k soudu.
Zkušenosti, které mám například s občany Holandska jsou takové, že jsou dosti často překvapeni, jak tady Policie ČR okolo nich " tančí ", ohledává místo činu atd, kdy takové zkušenosti s vlastní policií nemají.
Takže navážet se do Policie ČR je jednoduché a extra jednoduché pro omezence typu " Civil ".
Je třeba si uvědomit, že se někde jaksi na domluvy moc nehraje a z řady dopravních akcí a nebo obecně z výkonu služby očekávají vedoucí funkcionáři výsledky tedy zjištěná jednání, která něco porušují. Mohl bych toho tady napsat na několik stran, ale to je ztráta času.
Zkuste ve své práci předstoupit a říci nějakému svému vedení / jestli jej máte / že nebudete dělat hlouposti, které si oni jako nejchytřejší lidé pod sluncem vymysleli.
Z Vašeho pohledu je to příliš z jednodušené obalené ukřivděností. Tak to vidím já.
A věřte jednomu, že policajti jsou kolikrát služebně trestáni za takové prkotiny, že by Vás to v kůži těchto lidí asi " nadzvedlo ".

V několika věznicích měly již přes čtvrt roku fungovat rušičky, které by znemožnily vězňům používat mobilní telefon. Dodnes systém nefunguje a není jasné, zda stát dostane zpátky miliony, které za rušičky zaplatil.
Poté, co se skandál provalil (více zde), složil funkci první náměstek Vězeňské služby Zdeněk Kreuzzieger, který byl za zfušovaný projekt zodpovědný. Přesto dostal jednorázové odchodné kolem půl milionu korun, a navíc bude až do smrti dostávat měsíční rentu přes čtyřicet tisíc korun. Tomu se říká renta. Ani by mi nevadilo, kdyby mi jí valorizovali tak, jak je v zákoně uvedeno.

Čemu se Juro divíš!!!!!!!!!!! Na Generálním ředitelství VS ruka ruku myje. Ministr měl Kulu odvolat. Luděk se jenom vymlouvá, že on nic, to náměstek. Za co bere příplatek za vedení? Kde je jeho odpovědnost. Proč bývalého 1. náměstka Kreuziegera policie neobvinila dříve, než si podal žádost do civilu sám? Papaláši na GŘ VS se opravdu střídají jako roční období. Místa na odborech si jenom vyměňují. Pokud děláš u VS, tak jistě víš, že je na GŘ plno majorů a hodnostně vyšších bez vysokoškolského vzdělání. Mají se dobře a jezdí do ostatních věznic buzerovat. To nemá s kontrolama nic společného. Dnes píší noviny, že by chtěl bývalý 1. náměstek učit v našem vzdělávacím středisku ve Stráži pod Ralskem. To už nemá s jeho
slušností nic společného. Vezme si bohatou rentu, odchodné a bude dávat rady a moudrosti novým bachařům a bude vysmátý!!! Přesně takhle to u nás chodí, Je to u VS i Polcie stejné.

jsem u policie již 15 let, když jsem k policii nastupoval měl jsem jiné mínění o službě vlasti, to co se děje v součastnosti mě však směřuje (tak jako většinu mých stejně starých-služebně- kolegů) k odchodu od policie. Nikdy jsem neměl zájem odejít z důvodu nějaké výsluhy nebo odchodného, práce mě bavila, ale dnešní stav, že za každým rohem čeká kontrolní orgán, jestli jem na KB, nebo vyplňování nesmyslných formulářů a tiskovin (kdy se mluvilo o odstraňování zbytečné administrativy), kterých neustále přibývá, práce konkrétní však uniká, námi stíhaní podvodníci a zloději se nám smějí a ví, že hodinu se budu pohybovat na té a té ulici a vesele kradou vedle na parkovišti a ví, že tam hlídka nedorazí neboť má úsek jinde a porušení odchodem z daného úseku, by policistu stálo nemálo finančních prostředků z výplaty, která není NIJAK VELKÁ. Jelikož jsem členem IPA, vím kolik berou kolegové v mém postavení, v danou dobu již nejsem na OOP, to jsem si odchodil, v součastnosti jsem na specializovaném pracovišti, ale plat tomu neodpovídá, školy za mě také nikdo neplatil, bylo jen mým zájmen, abych byl vzdělanějším, názor nadřízených je nechceme chytráky potřebujeme lidi na chodník, ale ti lidé z chodníku také po určité době vyhoří a potřebují změnu, to ale nikoho nezajímá, vedení nebo dokonce i vy pane ministře si myslíte, že 50-ti letý policajt, který má odsloužených 33 let bude chodit po ulici a bude se hrnout do hospúodských rvaček a bitek v nočních ulicích města, to snad ne. Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v jejich řádné službě, proč máte vy jako ministři 170.000,-Kč platy, vy neposloucháte názory a nadávky lidí z ulice, vy s nimi nepracujete, vám nikdo do očí nenadává a nevysmívá se Vám a neponižuje Vaši práci na úroveň bývalých STB a podobně. Vy si sedíte v parlamentu a mudrujete a stejně nic nevyřešíte. Jste chytří jak by řekla naše babka: "Jak ten hlůpý Jan". Nečekám od Vás žádnou odpověď, stejně nic nevyřešíte, ale stav jaký je u policie mě nebaví(abych byl slušný). Práce mě bavila, ale už jsem asi rozhodnutý k odchodu, vím jak se dělá rukama a nebojím se toho, vím, že si vydělám s čistou hlavou daleko víc a v klidu a nikdo mi nebude nadávat a nikdo z vedení se mnou nebude komunikovat stylem já jsem víc a ty jsi jen zástupce a pod. Položte si otázku proč se bavíme o korupci u policie, zaplaťte policistů jejich oprávněné platy a nebodou brát úplatky, proč policista v německu na mém postu bere kolem 130.000,-Kč a do práce chodí rád a těší se na problémy, které bude řešit, já s 21.000,-Kč si nejsem jistý, že to je ta správná motivace dělat ze sebe kývacího osla, můj názor i když se později ukáže jako správný stejně není brán v úvahu a bere se postup "kamarádíčků", kteří berou dobré odměny, ale o práci jako takové stejně nemají páru, spoléhají na druhé a až v závěru se ptají co by měli říkat, až se je někdo na tento problém zeptá a to z důvodu jejich zaneprázdněnosti v pracovní dobu, kdy si museli povykládat s vedoucími, zakouřit si uvařit si uzené koleno, nebo kafíčko, ale co se děje na jejich pracovišti to nestíhají, za takovou motivaci Vám děkuji NECHCI a raději půjdu do civilu a odmakané hodiny dostanu zaplaceny a v jiné výši a nebudu dělat zadarmo nějakých 150 hodin, Vám také neplatí přesčasy? Asi nemusí Vy máte dost, ale co my, kteří máme to co máme (abych byl slušný), a ještě budu dělat zadarmo, těch 150 hodin bych se mohl válet třeba na pláži, kdybych měl dobře zaplacenou ostatní pracovní dobu. Co vy na to pane ministře. Povedete to stále tímto směrem. Co si o nás myslí jiní policisté v zahraničí to Vám asi nemusím prezentovat. I když se Vám názor obyčejného poldy k uším asi nedostane a žijete v jiné sféře, nebo ne? Přemýšlejte o odměnách a odchodech policistů ze služby, odchází někdo kdo je spokojený? Asi ne. Vy byste odešel z parlamentu asi hned na lepší místo, kdyby Vám sebrali Váš plat, nebo kdyby byl malý, nebudeme si nalhávat, že to děláte pro lidi, že? Prachy jsou prachy a když ne na ministerstvu, jsou tu kámoši v nějaké dozorčí radě, je to tak, nefunguješ budeš povýšen, tak to je a bude. Díky za prostor k mému názoru, myslím , že brzy mě bude někdo kontaktovat pro nevhodnost názoru atd.

Pro - mari polda - ,.
Milý kolego to co tady píšeš jsou pravděpodobně pouze tvé názory ovlivněné tvou funkcí pouze zástupce, jak ve svém článku uvádíš. Samozřejmě s některými mohu souhlasit. Ale s některými ne. Zůstaň sloužit ještě 15 let a pak budeš mluvit jinak. Proč ? Tvoje hloupá věta ve znění „ Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v ¨jejich řádné službě „ , tomuto napovídá. Když už se oháníš Německem, že tam mají poldové 130 000,-Kč a ty máš jenom 21 000,-Kč, tak proč nenapíšeš kolik mají renty poldové v Německu ? ! Pokud já vím tak Německo má 75%. Ta výše renty u německých poldů se ti nezdá veliká ! Co ?! Ty demokrate?!
A podíváme-li se trochu dále tak jaké mají renty naši kolegové policisty tak v Rakousku 80%, Maďarsku 83%. Pokud u nás odchází polda na tentu po 33 létech služby hlídkového policisty a dostane rentu ve výši 50% průměrného platu za poslední rok služby ve výši 14 000,-Kč. Tak to se ti zdá moc !!!!

Pokud jsou všichni zástupci na takové ubohé úrovni jaké jsi ty, tak se vůbec nedivím, že to u PČR vypadá tak jak to vypadá ! Myslím si, že by jsi si měl odchodit chodník ještě 15 let a pak by jsi mluvil jinak. Pak by se ti renta ve výši jak uvádí zákon č. 361/2003 Sb. zdála zase malinká co ? Vůbec se nedivým mladším kolegům, že jsou tak moc naštvaní, když jim velí takový demokratové, jako ty ! Až odejdeš od PČR (myslím si, že ještě nemáš odsloužených 15 let, ale budeš mít), tak si policie uleví, hlavně tvým podřízeným. S takovými, jako ty by stejně reforma u policie nikdy nemohla proběhnout. A pokud závidíš ministrovi za plat, tak proč ses nedostal na jeho místo ? No podle toho co zde uvádíš se ani nedivím, že jsi pouhý zástupce !

Já zde vystupuji pod jménem a pan policista , který mi odpovídá snad nemá identitu?Slušnost by byla se podepsat a pokud nejsme kamarádi.tak je slušnost si i v písemném projevu vykat, jak činím vůči Vám já. No, myslím , že to přirovnání "zloděj křičí chyťte zloděje" je v tomto případě trochu mimo. Já jsem chybu uznala, ale nezdá se mi výše "trestu", tak jsem myslela, že se mi dostane odpoveď na mnou položené otázky.Ale kde nic, tu nic. Třeba se ještě dočkám.Zkuste mi na všechny odpovědět !Nepatříme totiž mezi ty , kteří na věci kašlou, snažíme se mít věci v pořádku a o to víc mrzí, že při tomto opomenutí, které nebylo ani den,jsme dostali "ťafku" a hned následuje sankce! Jeslipak byste byl tak přísný i na své rodiče? Předpokládám, že jste mladý člověk, nás v důchodovém věku na na netu moc není. A ještě něco, dokážete se nad věcí zamyslet, o věcech hovořit a podívat se na na ně i z druhé strany? Možná se dočkám i odpovědi. Zdravím Vás.

Tak jsem se začetla do zdejší Vaší diskuse.... a zjistila jsem to co jsem dávno tušila, ale neměla vlastní zkušenost.Kdyby totiž chytili nějakého grázla (viz příspěvek Roman 30.7.2007 21:20), tak se policistům vysměje do ksichtu a tak si tedy ty čárky dělají na slušných lidech, protože to umí každej blbec a je to tak snadný. Hold ta čárka padla i na nás. O názor jsem požádala i pana ministra, jsem zvědavá co mi odpoví.Takovým přístupem si policie svoji prestiž nezvýší. Teď jde o to, jestli o tom vůbec ti policisté přemýšlí. Ono těch inteligentních na silnicích moc není , spíš si tam možná lněkteří éčí svoje mindráky.

Když už mi odpovídá policista, tak by mi měl také odpovědět , kdy vlastně používá policista tzv. domluvu, a jestli v tomto daném případě to nešlo řešit domluvou. A co ten selský rozum ? Myslím, kdyby chtěli opravdu něco zlepšit, tak budou víc na silnicích a ne jen když potřebují vybrat za každou cenu nějaké pokuty. Že si netroufnou na ta stará auta, která jezdí bez TK to ví snad každý.

Milá Hano. Znáš to o tom jak zloděj křičí, ať se chytí zloděj. Dej si vše do pořádku a nežádej shovívavost, když sama umíš jenom soudit. Toto byla domluva o kterou žádáš. A věř mi, že upřimná.

Podle me zaleží na poldovi který tě zastaví a zda se s ním da rozumně domluvit,jelikož se jedná o pouze jeden den prošlé TK.Já osobně znám několik tzv. trhačů BP,kteří ti pokutu dají za cokoliv.I když v tvém případě jsi měla prošlou TK a nic se nedá dělat.

Stala se mi dnes tato věc. Byli jsme pokutováni za prošlou TK.Podle vyznačení na autě byla platná do 07/2007. Dnes t.j. 1.8.2007 v 21 hod. , pouhých 21 hod. nemělo tedy vozidlo neplatnou TK. Z naší strany došlo k přehlédnutí termínu platnosti. Myslíte, že má být řidič vozidla hned pokutován 1000,-Kč ? Původně zněla pokuta na výši 2000,- Kč . Myslíte, že vozidlo, které je staré 4 roky a mělo jít na 1. plánovanou TK ,ohrožuje tak hrubým způsobem další účastníky silnič.provozu. Na vozidle nebyly shledány žádné další závady.Domnívám se, že policistům chybí selský rozum, aby rozeznali podstatné od nepodstatného. V tomto
případě měla následovat domluva. Byl kontrolován řidič i na alkohol s výsledkem 0,00. Prosím o vyjádření! Děkuji

Buďte rádi, že šlo "jen" o 1000,-Kč pokuty. Kdybyste měli nedej Bože nehodu, tak se nedoplatíte a pojišťovna se Vám vysměje. Doporučuji co nejdříve na povinnou technickou kontrolu s měřením emisí. Mj.stojí do 1000,-Kč :-) a nemusíte se rozčilovat za svou chybu na policisty, kteří dělají jen svou práci.

Pro paní Hanu
Vážená paní neurazte se, ale tento problém, který jste si zavinili sami, vidíte pouze jedním pohledem. Kritizujete postup policisty, který Vám za tento přestupek udělil pokutu ve výši 1.000 ,- Kč, kdy podle vás šlo tento banální přestupek vyřešit domluvou. Uvědomujete si vůbec, že z hlediska zákona je jedno jestli je technická prohlídka neplatná jeden den nebo měsíc. Buď je platná nebo není, když není vozidlo je nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a může být třeba i v perfektním technickém stavu. Buďte soudná a uvědomte si co zde někdo napsal přede mnou, že v případě, že by jste zavinila dopravní nehodu tak vaše pojišťovna u které máte vozidlo pojištěno neuhradí způsobenou škodu.
A na závěr jestli nevíte tak v současné době média a veřejnost kritizuje PČR za nečinnost na silnicích, kdy se tedy nedivte, že to kolega vyřešil pokutou. Proč by se měl za vaší chybu nechat nadávat od vedoucího za to, že tento přestupek vyřešil domluvou. S osobní zkušenosti Vám řeknu, že jsem opakovaně byl na koberečku za to, že jsem dal za přestupek dle mínění nadřízeného nízkou pokutu a nechci si domyslet co by následovalo za řešení domluvou.

Ano placené verbování k PČR je skutečnost, oni tady nikdy dobře zaplacený profesionální sbor nechtějí mít.

KDO ÚSPĚŠNĚ ZNÁBORUJE NOVÉHO POLICISTU DOSTANE ZDANITELNOU ODMĚNU 5000. TAK TO JE OPRAVDU KONEČNÁ A UBOHOST.

...to snad né!!!

Takže když vám dohodím nějakýho dementa, tak mi dáte pět táců? Vy jste fakt paka!

Občane, to je vše, co dokážete vyplodit??? Kdybych měl alespoň 50% jistotu, že budete úspěšný (úspěšný znamená, že k PČR opravdu nastoupíte a projdete všemi testy a prověrkami), tak vás naverbuji a mám na dovolenou..... Z vašeho vyjádření ovšem moc v úspěch nevěřím, takže zase letos bez dovolené....:-(((( :-))))