1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Tak to jste moc dobře neudělala, když jste se snažila o svém "prohřešku" diskutovat na tomto fóru. Zde totiž z řad policistů diskutují z 99 % neschopní dementi, kteří to nikdy nedotáhnou jinam, než na tu ulici. Buďte ráda, že jste nenarazila při silniční kontrole na někoho z nich. Nejraději by vám na místě napařili dva litry a sebrali OTP, ŘP a možná i rodný list. Schválně čtěte jejich reakce na tento můj příspěvek. Určitě se projeví.

Jinak to v hlavě nemáš asi moc v pořádku a doma Tě nenaučili slušnému chování. Mě Ty tvoje žblepty docela uráží. Jsem rád, že Ty jsi z těch chytrých.

A víte, že se o to pokoušeli, ale možná tam byl záblesk zdravého úsudku, ale opradu jen záblesk. Jinak na na mé dotazy nebyl policista ani schopen zareagovat.V tu chvíli si člověk uvědomí, jakou moc má policie. A to nedej Bůh, že by člověk nařčen z nějakého přestupku, tedy myslím mimo silnici. To musí být hrozný na psychiku. Ani se nedivím, když to někdo odnese na zdraví. To na úřadech se mnohé už změnilo , ale u policie ne.(osobní zkušenost). Nejsou schopni hovořit, vést dialog, na mé otázky policista mlčel a neodpovídal. Bohužel je to výsledek i našeho školství, neboť aby měli všichni maturitu, tak udělají ty tzv.rychlokursy s maturitou, kde jim již od 1.ročníku servírují maturitní otázky a oni nemají potřebu se rozvíjet.Stále čekám na reakci pana policisty, co mi tykal
(chybí jim i základy slušného chování , psychologie, a vůbec asi nedělají rozdíl mezi gaunerem a obyčejným slušným člověkem. Mě nejde vůbec o tu 1000,- Kč, ale o tem celkový přístup, protože to je to, o čem člověk přemýšlí. Vždyť peníze, ty se vždycky rozkutálí, ať jich máte hodně nebo málo.

Paní Hano - myslíte si, že ta naše Policie ČR, je tak špatná ?
Dopuručuji Vám tedy na zkušenou na západ od našich hranic, či na jih našich hranic, zda něměčtí či rakouští policisté Vám s úměvem " něco " prominou a sdělí Vám, že to vůbec nevadí, že jste si " nevšimnula ". Nevšimnutí, zapomenutí nikoho z nich nezajímá. Neviděl bych to u nás tak špatně.
Přál bych vám přečíst si například článek o návštěvě Primátora Ústí nad Labem v Belgii, kde byli při zastavení na světelené křižovatce ve městě přepadeni několika osobami přes uzavření ve vozidle ( pachatelé rozbili sklo dveří a stejně si otevřeli ). To jednání policie, která to s nimi na místě řešila a vlastně neřešila a po nevoli primátora, kdy nakonec chtěli na místě sepsat ručně psaný záznam ( o incidentu ? ), se dopracovali k tomu, že policie s nimi sepsala na stanici ručně sepsaný záznam.
Víte vůbec co se v tom samém případě děje v u nás v ČR ?

1. Jedná se minimálně o tr. čin loupeže § 234 tr. zákona a podívhete se na tu sazbu za to.
2. Příjezd policení hlídky v prvním sledu a následně kompletního výjezdu, technik, kriminalistický operativec, policejní rada ( vyšetřovatel ), vzhledem, že se bude jednat o cizince, tak zajištění tlumočníka / platí Policie ČR /. Zajištění dosahového soudce, který musí být přítomen u výslechu vzhledem k tomu, že se poškozený asi již nedostaví k soudu.
Zkušenosti, které mám například s občany Holandska jsou takové, že jsou dosti často překvapeni, jak tady Policie ČR okolo nich " tančí ", ohledává místo činu atd, kdy takové zkušenosti s vlastní policií nemají.
Takže navážet se do Policie ČR je jednoduché a extra jednoduché pro omezence typu " Civil ".
Je třeba si uvědomit, že se někde jaksi na domluvy moc nehraje a z řady dopravních akcí a nebo obecně z výkonu služby očekávají vedoucí funkcionáři výsledky tedy zjištěná jednání, která něco porušují. Mohl bych toho tady napsat na několik stran, ale to je ztráta času.
Zkuste ve své práci předstoupit a říci nějakému svému vedení / jestli jej máte / že nebudete dělat hlouposti, které si oni jako nejchytřejší lidé pod sluncem vymysleli.
Z Vašeho pohledu je to příliš z jednodušené obalené ukřivděností. Tak to vidím já.
A věřte jednomu, že policajti jsou kolikrát služebně trestáni za takové prkotiny, že by Vás to v kůži těchto lidí asi " nadzvedlo ".

V několika věznicích měly již přes čtvrt roku fungovat rušičky, které by znemožnily vězňům používat mobilní telefon. Dodnes systém nefunguje a není jasné, zda stát dostane zpátky miliony, které za rušičky zaplatil.
Poté, co se skandál provalil (více zde), složil funkci první náměstek Vězeňské služby Zdeněk Kreuzzieger, který byl za zfušovaný projekt zodpovědný. Přesto dostal jednorázové odchodné kolem půl milionu korun, a navíc bude až do smrti dostávat měsíční rentu přes čtyřicet tisíc korun. Tomu se říká renta. Ani by mi nevadilo, kdyby mi jí valorizovali tak, jak je v zákoně uvedeno.

Čemu se Juro divíš!!!!!!!!!!! Na Generálním ředitelství VS ruka ruku myje. Ministr měl Kulu odvolat. Luděk se jenom vymlouvá, že on nic, to náměstek. Za co bere příplatek za vedení? Kde je jeho odpovědnost. Proč bývalého 1. náměstka Kreuziegera policie neobvinila dříve, než si podal žádost do civilu sám? Papaláši na GŘ VS se opravdu střídají jako roční období. Místa na odborech si jenom vyměňují. Pokud děláš u VS, tak jistě víš, že je na GŘ plno majorů a hodnostně vyšších bez vysokoškolského vzdělání. Mají se dobře a jezdí do ostatních věznic buzerovat. To nemá s kontrolama nic společného. Dnes píší noviny, že by chtěl bývalý 1. náměstek učit v našem vzdělávacím středisku ve Stráži pod Ralskem. To už nemá s jeho
slušností nic společného. Vezme si bohatou rentu, odchodné a bude dávat rady a moudrosti novým bachařům a bude vysmátý!!! Přesně takhle to u nás chodí, Je to u VS i Polcie stejné.

jsem u policie již 15 let, když jsem k policii nastupoval měl jsem jiné mínění o službě vlasti, to co se děje v součastnosti mě však směřuje (tak jako většinu mých stejně starých-služebně- kolegů) k odchodu od policie. Nikdy jsem neměl zájem odejít z důvodu nějaké výsluhy nebo odchodného, práce mě bavila, ale dnešní stav, že za každým rohem čeká kontrolní orgán, jestli jem na KB, nebo vyplňování nesmyslných formulářů a tiskovin (kdy se mluvilo o odstraňování zbytečné administrativy), kterých neustále přibývá, práce konkrétní však uniká, námi stíhaní podvodníci a zloději se nám smějí a ví, že hodinu se budu pohybovat na té a té ulici a vesele kradou vedle na parkovišti a ví, že tam hlídka nedorazí neboť má úsek jinde a porušení odchodem z daného úseku, by policistu stálo nemálo finančních prostředků z výplaty, která není NIJAK VELKÁ. Jelikož jsem členem IPA, vím kolik berou kolegové v mém postavení, v danou dobu již nejsem na OOP, to jsem si odchodil, v součastnosti jsem na specializovaném pracovišti, ale plat tomu neodpovídá, školy za mě také nikdo neplatil, bylo jen mým zájmen, abych byl vzdělanějším, názor nadřízených je nechceme chytráky potřebujeme lidi na chodník, ale ti lidé z chodníku také po určité době vyhoří a potřebují změnu, to ale nikoho nezajímá, vedení nebo dokonce i vy pane ministře si myslíte, že 50-ti letý policajt, který má odsloužených 33 let bude chodit po ulici a bude se hrnout do hospúodských rvaček a bitek v nočních ulicích města, to snad ne. Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v jejich řádné službě, proč máte vy jako ministři 170.000,-Kč platy, vy neposloucháte názory a nadávky lidí z ulice, vy s nimi nepracujete, vám nikdo do očí nenadává a nevysmívá se Vám a neponižuje Vaši práci na úroveň bývalých STB a podobně. Vy si sedíte v parlamentu a mudrujete a stejně nic nevyřešíte. Jste chytří jak by řekla naše babka: "Jak ten hlůpý Jan". Nečekám od Vás žádnou odpověď, stejně nic nevyřešíte, ale stav jaký je u policie mě nebaví(abych byl slušný). Práce mě bavila, ale už jsem asi rozhodnutý k odchodu, vím jak se dělá rukama a nebojím se toho, vím, že si vydělám s čistou hlavou daleko víc a v klidu a nikdo mi nebude nadávat a nikdo z vedení se mnou nebude komunikovat stylem já jsem víc a ty jsi jen zástupce a pod. Položte si otázku proč se bavíme o korupci u policie, zaplaťte policistů jejich oprávněné platy a nebodou brát úplatky, proč policista v německu na mém postu bere kolem 130.000,-Kč a do práce chodí rád a těší se na problémy, které bude řešit, já s 21.000,-Kč si nejsem jistý, že to je ta správná motivace dělat ze sebe kývacího osla, můj názor i když se později ukáže jako správný stejně není brán v úvahu a bere se postup "kamarádíčků", kteří berou dobré odměny, ale o práci jako takové stejně nemají páru, spoléhají na druhé a až v závěru se ptají co by měli říkat, až se je někdo na tento problém zeptá a to z důvodu jejich zaneprázdněnosti v pracovní dobu, kdy si museli povykládat s vedoucími, zakouřit si uvařit si uzené koleno, nebo kafíčko, ale co se děje na jejich pracovišti to nestíhají, za takovou motivaci Vám děkuji NECHCI a raději půjdu do civilu a odmakané hodiny dostanu zaplaceny a v jiné výši a nebudu dělat zadarmo nějakých 150 hodin, Vám také neplatí přesčasy? Asi nemusí Vy máte dost, ale co my, kteří máme to co máme (abych byl slušný), a ještě budu dělat zadarmo, těch 150 hodin bych se mohl válet třeba na pláži, kdybych měl dobře zaplacenou ostatní pracovní dobu. Co vy na to pane ministře. Povedete to stále tímto směrem. Co si o nás myslí jiní policisté v zahraničí to Vám asi nemusím prezentovat. I když se Vám názor obyčejného poldy k uším asi nedostane a žijete v jiné sféře, nebo ne? Přemýšlejte o odměnách a odchodech policistů ze služby, odchází někdo kdo je spokojený? Asi ne. Vy byste odešel z parlamentu asi hned na lepší místo, kdyby Vám sebrali Váš plat, nebo kdyby byl malý, nebudeme si nalhávat, že to děláte pro lidi, že? Prachy jsou prachy a když ne na ministerstvu, jsou tu kámoši v nějaké dozorčí radě, je to tak, nefunguješ budeš povýšen, tak to je a bude. Díky za prostor k mému názoru, myslím , že brzy mě bude někdo kontaktovat pro nevhodnost názoru atd.

Pro - mari polda - ,.
Milý kolego to co tady píšeš jsou pravděpodobně pouze tvé názory ovlivněné tvou funkcí pouze zástupce, jak ve svém článku uvádíš. Samozřejmě s některými mohu souhlasit. Ale s některými ne. Zůstaň sloužit ještě 15 let a pak budeš mluvit jinak. Proč ? Tvoje hloupá věta ve znění „ Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v ¨jejich řádné službě „ , tomuto napovídá. Když už se oháníš Německem, že tam mají poldové 130 000,-Kč a ty máš jenom 21 000,-Kč, tak proč nenapíšeš kolik mají renty poldové v Německu ? ! Pokud já vím tak Německo má 75%. Ta výše renty u německých poldů se ti nezdá veliká ! Co ?! Ty demokrate?!
A podíváme-li se trochu dále tak jaké mají renty naši kolegové policisty tak v Rakousku 80%, Maďarsku 83%. Pokud u nás odchází polda na tentu po 33 létech služby hlídkového policisty a dostane rentu ve výši 50% průměrného platu za poslední rok služby ve výši 14 000,-Kč. Tak to se ti zdá moc !!!!

Pokud jsou všichni zástupci na takové ubohé úrovni jaké jsi ty, tak se vůbec nedivím, že to u PČR vypadá tak jak to vypadá ! Myslím si, že by jsi si měl odchodit chodník ještě 15 let a pak by jsi mluvil jinak. Pak by se ti renta ve výši jak uvádí zákon č. 361/2003 Sb. zdála zase malinká co ? Vůbec se nedivým mladším kolegům, že jsou tak moc naštvaní, když jim velí takový demokratové, jako ty ! Až odejdeš od PČR (myslím si, že ještě nemáš odsloužených 15 let, ale budeš mít), tak si policie uleví, hlavně tvým podřízeným. S takovými, jako ty by stejně reforma u policie nikdy nemohla proběhnout. A pokud závidíš ministrovi za plat, tak proč ses nedostal na jeho místo ? No podle toho co zde uvádíš se ani nedivím, že jsi pouhý zástupce !

Já zde vystupuji pod jménem a pan policista , který mi odpovídá snad nemá identitu?Slušnost by byla se podepsat a pokud nejsme kamarádi.tak je slušnost si i v písemném projevu vykat, jak činím vůči Vám já. No, myslím , že to přirovnání "zloděj křičí chyťte zloděje" je v tomto případě trochu mimo. Já jsem chybu uznala, ale nezdá se mi výše "trestu", tak jsem myslela, že se mi dostane odpoveď na mnou položené otázky.Ale kde nic, tu nic. Třeba se ještě dočkám.Zkuste mi na všechny odpovědět !Nepatříme totiž mezi ty , kteří na věci kašlou, snažíme se mít věci v pořádku a o to víc mrzí, že při tomto opomenutí, které nebylo ani den,jsme dostali "ťafku" a hned následuje sankce! Jeslipak byste byl tak přísný i na své rodiče? Předpokládám, že jste mladý člověk, nás v důchodovém věku na na netu moc není. A ještě něco, dokážete se nad věcí zamyslet, o věcech hovořit a podívat se na na ně i z druhé strany? Možná se dočkám i odpovědi. Zdravím Vás.

Tak jsem se začetla do zdejší Vaší diskuse.... a zjistila jsem to co jsem dávno tušila, ale neměla vlastní zkušenost.Kdyby totiž chytili nějakého grázla (viz příspěvek Roman 30.7.2007 21:20), tak se policistům vysměje do ksichtu a tak si tedy ty čárky dělají na slušných lidech, protože to umí každej blbec a je to tak snadný. Hold ta čárka padla i na nás. O názor jsem požádala i pana ministra, jsem zvědavá co mi odpoví.Takovým přístupem si policie svoji prestiž nezvýší. Teď jde o to, jestli o tom vůbec ti policisté přemýšlí. Ono těch inteligentních na silnicích moc není , spíš si tam možná lněkteří éčí svoje mindráky.

Když už mi odpovídá policista, tak by mi měl také odpovědět , kdy vlastně používá policista tzv. domluvu, a jestli v tomto daném případě to nešlo řešit domluvou. A co ten selský rozum ? Myslím, kdyby chtěli opravdu něco zlepšit, tak budou víc na silnicích a ne jen když potřebují vybrat za každou cenu nějaké pokuty. Že si netroufnou na ta stará auta, která jezdí bez TK to ví snad každý.

Milá Hano. Znáš to o tom jak zloděj křičí, ať se chytí zloděj. Dej si vše do pořádku a nežádej shovívavost, když sama umíš jenom soudit. Toto byla domluva o kterou žádáš. A věř mi, že upřimná.

Podle me zaleží na poldovi který tě zastaví a zda se s ním da rozumně domluvit,jelikož se jedná o pouze jeden den prošlé TK.Já osobně znám několik tzv. trhačů BP,kteří ti pokutu dají za cokoliv.I když v tvém případě jsi měla prošlou TK a nic se nedá dělat.

Stala se mi dnes tato věc. Byli jsme pokutováni za prošlou TK.Podle vyznačení na autě byla platná do 07/2007. Dnes t.j. 1.8.2007 v 21 hod. , pouhých 21 hod. nemělo tedy vozidlo neplatnou TK. Z naší strany došlo k přehlédnutí termínu platnosti. Myslíte, že má být řidič vozidla hned pokutován 1000,-Kč ? Původně zněla pokuta na výši 2000,- Kč . Myslíte, že vozidlo, které je staré 4 roky a mělo jít na 1. plánovanou TK ,ohrožuje tak hrubým způsobem další účastníky silnič.provozu. Na vozidle nebyly shledány žádné další závady.Domnívám se, že policistům chybí selský rozum, aby rozeznali podstatné od nepodstatného. V tomto
případě měla následovat domluva. Byl kontrolován řidič i na alkohol s výsledkem 0,00. Prosím o vyjádření! Děkuji

Buďte rádi, že šlo "jen" o 1000,-Kč pokuty. Kdybyste měli nedej Bože nehodu, tak se nedoplatíte a pojišťovna se Vám vysměje. Doporučuji co nejdříve na povinnou technickou kontrolu s měřením emisí. Mj.stojí do 1000,-Kč :-) a nemusíte se rozčilovat za svou chybu na policisty, kteří dělají jen svou práci.

Pro paní Hanu
Vážená paní neurazte se, ale tento problém, který jste si zavinili sami, vidíte pouze jedním pohledem. Kritizujete postup policisty, který Vám za tento přestupek udělil pokutu ve výši 1.000 ,- Kč, kdy podle vás šlo tento banální přestupek vyřešit domluvou. Uvědomujete si vůbec, že z hlediska zákona je jedno jestli je technická prohlídka neplatná jeden den nebo měsíc. Buď je platná nebo není, když není vozidlo je nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a může být třeba i v perfektním technickém stavu. Buďte soudná a uvědomte si co zde někdo napsal přede mnou, že v případě, že by jste zavinila dopravní nehodu tak vaše pojišťovna u které máte vozidlo pojištěno neuhradí způsobenou škodu.
A na závěr jestli nevíte tak v současné době média a veřejnost kritizuje PČR za nečinnost na silnicích, kdy se tedy nedivte, že to kolega vyřešil pokutou. Proč by se měl za vaší chybu nechat nadávat od vedoucího za to, že tento přestupek vyřešil domluvou. S osobní zkušenosti Vám řeknu, že jsem opakovaně byl na koberečku za to, že jsem dal za přestupek dle mínění nadřízeného nízkou pokutu a nechci si domyslet co by následovalo za řešení domluvou.

Ano placené verbování k PČR je skutečnost, oni tady nikdy dobře zaplacený profesionální sbor nechtějí mít.

KDO ÚSPĚŠNĚ ZNÁBORUJE NOVÉHO POLICISTU DOSTANE ZDANITELNOU ODMĚNU 5000. TAK TO JE OPRAVDU KONEČNÁ A UBOHOST.

...to snad né!!!

Takže když vám dohodím nějakýho dementa, tak mi dáte pět táců? Vy jste fakt paka!

Občane, to je vše, co dokážete vyplodit??? Kdybych měl alespoň 50% jistotu, že budete úspěšný (úspěšný znamená, že k PČR opravdu nastoupíte a projdete všemi testy a prověrkami), tak vás naverbuji a mám na dovolenou..... Z vašeho vyjádření ovšem moc v úspěch nevěřím, takže zase letos bez dovolené....:-(((( :-))))