4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tak to jste moc dobře neudělala, když jste se snažila o svém "prohřešku" diskutovat na tomto fóru. Zde totiž z řad policistů diskutují z 99 % neschopní dementi, kteří to nikdy nedotáhnou jinam, než na tu ulici. Buďte ráda, že jste nenarazila při silniční kontrole na někoho z nich. Nejraději by vám na místě napařili dva litry a sebrali OTP, ŘP a možná i rodný list. Schválně čtěte jejich reakce na tento můj příspěvek. Určitě se projeví.

Jinak to v hlavě nemáš asi moc v pořádku a doma Tě nenaučili slušnému chování. Mě Ty tvoje žblepty docela uráží. Jsem rád, že Ty jsi z těch chytrých.

A víte, že se o to pokoušeli, ale možná tam byl záblesk zdravého úsudku, ale opradu jen záblesk. Jinak na na mé dotazy nebyl policista ani schopen zareagovat.V tu chvíli si člověk uvědomí, jakou moc má policie. A to nedej Bůh, že by člověk nařčen z nějakého přestupku, tedy myslím mimo silnici. To musí být hrozný na psychiku. Ani se nedivím, když to někdo odnese na zdraví. To na úřadech se mnohé už změnilo , ale u policie ne.(osobní zkušenost). Nejsou schopni hovořit, vést dialog, na mé otázky policista mlčel a neodpovídal. Bohužel je to výsledek i našeho školství, neboť aby měli všichni maturitu, tak udělají ty tzv.rychlokursy s maturitou, kde jim již od 1.ročníku servírují maturitní otázky a oni nemají potřebu se rozvíjet.Stále čekám na reakci pana policisty, co mi tykal
(chybí jim i základy slušného chování , psychologie, a vůbec asi nedělají rozdíl mezi gaunerem a obyčejným slušným člověkem. Mě nejde vůbec o tu 1000,- Kč, ale o tem celkový přístup, protože to je to, o čem člověk přemýšlí. Vždyť peníze, ty se vždycky rozkutálí, ať jich máte hodně nebo málo.

Paní Hano - myslíte si, že ta naše Policie ČR, je tak špatná ?
Dopuručuji Vám tedy na zkušenou na západ od našich hranic, či na jih našich hranic, zda něměčtí či rakouští policisté Vám s úměvem " něco " prominou a sdělí Vám, že to vůbec nevadí, že jste si " nevšimnula ". Nevšimnutí, zapomenutí nikoho z nich nezajímá. Neviděl bych to u nás tak špatně.
Přál bych vám přečíst si například článek o návštěvě Primátora Ústí nad Labem v Belgii, kde byli při zastavení na světelené křižovatce ve městě přepadeni několika osobami přes uzavření ve vozidle ( pachatelé rozbili sklo dveří a stejně si otevřeli ). To jednání policie, která to s nimi na místě řešila a vlastně neřešila a po nevoli primátora, kdy nakonec chtěli na místě sepsat ručně psaný záznam ( o incidentu ? ), se dopracovali k tomu, že policie s nimi sepsala na stanici ručně sepsaný záznam.
Víte vůbec co se v tom samém případě děje v u nás v ČR ?

1. Jedná se minimálně o tr. čin loupeže § 234 tr. zákona a podívhete se na tu sazbu za to.
2. Příjezd policení hlídky v prvním sledu a následně kompletního výjezdu, technik, kriminalistický operativec, policejní rada ( vyšetřovatel ), vzhledem, že se bude jednat o cizince, tak zajištění tlumočníka / platí Policie ČR /. Zajištění dosahového soudce, který musí být přítomen u výslechu vzhledem k tomu, že se poškozený asi již nedostaví k soudu.
Zkušenosti, které mám například s občany Holandska jsou takové, že jsou dosti často překvapeni, jak tady Policie ČR okolo nich " tančí ", ohledává místo činu atd, kdy takové zkušenosti s vlastní policií nemají.
Takže navážet se do Policie ČR je jednoduché a extra jednoduché pro omezence typu " Civil ".
Je třeba si uvědomit, že se někde jaksi na domluvy moc nehraje a z řady dopravních akcí a nebo obecně z výkonu služby očekávají vedoucí funkcionáři výsledky tedy zjištěná jednání, která něco porušují. Mohl bych toho tady napsat na několik stran, ale to je ztráta času.
Zkuste ve své práci předstoupit a říci nějakému svému vedení / jestli jej máte / že nebudete dělat hlouposti, které si oni jako nejchytřejší lidé pod sluncem vymysleli.
Z Vašeho pohledu je to příliš z jednodušené obalené ukřivděností. Tak to vidím já.
A věřte jednomu, že policajti jsou kolikrát služebně trestáni za takové prkotiny, že by Vás to v kůži těchto lidí asi " nadzvedlo ".

V několika věznicích měly již přes čtvrt roku fungovat rušičky, které by znemožnily vězňům používat mobilní telefon. Dodnes systém nefunguje a není jasné, zda stát dostane zpátky miliony, které za rušičky zaplatil.
Poté, co se skandál provalil (více zde), složil funkci první náměstek Vězeňské služby Zdeněk Kreuzzieger, který byl za zfušovaný projekt zodpovědný. Přesto dostal jednorázové odchodné kolem půl milionu korun, a navíc bude až do smrti dostávat měsíční rentu přes čtyřicet tisíc korun. Tomu se říká renta. Ani by mi nevadilo, kdyby mi jí valorizovali tak, jak je v zákoně uvedeno.

Čemu se Juro divíš!!!!!!!!!!! Na Generálním ředitelství VS ruka ruku myje. Ministr měl Kulu odvolat. Luděk se jenom vymlouvá, že on nic, to náměstek. Za co bere příplatek za vedení? Kde je jeho odpovědnost. Proč bývalého 1. náměstka Kreuziegera policie neobvinila dříve, než si podal žádost do civilu sám? Papaláši na GŘ VS se opravdu střídají jako roční období. Místa na odborech si jenom vyměňují. Pokud děláš u VS, tak jistě víš, že je na GŘ plno majorů a hodnostně vyšších bez vysokoškolského vzdělání. Mají se dobře a jezdí do ostatních věznic buzerovat. To nemá s kontrolama nic společného. Dnes píší noviny, že by chtěl bývalý 1. náměstek učit v našem vzdělávacím středisku ve Stráži pod Ralskem. To už nemá s jeho
slušností nic společného. Vezme si bohatou rentu, odchodné a bude dávat rady a moudrosti novým bachařům a bude vysmátý!!! Přesně takhle to u nás chodí, Je to u VS i Polcie stejné.

jsem u policie již 15 let, když jsem k policii nastupoval měl jsem jiné mínění o službě vlasti, to co se děje v součastnosti mě však směřuje (tak jako většinu mých stejně starých-služebně- kolegů) k odchodu od policie. Nikdy jsem neměl zájem odejít z důvodu nějaké výsluhy nebo odchodného, práce mě bavila, ale dnešní stav, že za každým rohem čeká kontrolní orgán, jestli jem na KB, nebo vyplňování nesmyslných formulářů a tiskovin (kdy se mluvilo o odstraňování zbytečné administrativy), kterých neustále přibývá, práce konkrétní však uniká, námi stíhaní podvodníci a zloději se nám smějí a ví, že hodinu se budu pohybovat na té a té ulici a vesele kradou vedle na parkovišti a ví, že tam hlídka nedorazí neboť má úsek jinde a porušení odchodem z daného úseku, by policistu stálo nemálo finančních prostředků z výplaty, která není NIJAK VELKÁ. Jelikož jsem členem IPA, vím kolik berou kolegové v mém postavení, v danou dobu již nejsem na OOP, to jsem si odchodil, v součastnosti jsem na specializovaném pracovišti, ale plat tomu neodpovídá, školy za mě také nikdo neplatil, bylo jen mým zájmen, abych byl vzdělanějším, názor nadřízených je nechceme chytráky potřebujeme lidi na chodník, ale ti lidé z chodníku také po určité době vyhoří a potřebují změnu, to ale nikoho nezajímá, vedení nebo dokonce i vy pane ministře si myslíte, že 50-ti letý policajt, který má odsloužených 33 let bude chodit po ulici a bude se hrnout do hospúodských rvaček a bitek v nočních ulicích města, to snad ne. Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v jejich řádné službě, proč máte vy jako ministři 170.000,-Kč platy, vy neposloucháte názory a nadávky lidí z ulice, vy s nimi nepracujete, vám nikdo do očí nenadává a nevysmívá se Vám a neponižuje Vaši práci na úroveň bývalých STB a podobně. Vy si sedíte v parlamentu a mudrujete a stejně nic nevyřešíte. Jste chytří jak by řekla naše babka: "Jak ten hlůpý Jan". Nečekám od Vás žádnou odpověď, stejně nic nevyřešíte, ale stav jaký je u policie mě nebaví(abych byl slušný). Práce mě bavila, ale už jsem asi rozhodnutý k odchodu, vím jak se dělá rukama a nebojím se toho, vím, že si vydělám s čistou hlavou daleko víc a v klidu a nikdo mi nebude nadávat a nikdo z vedení se mnou nebude komunikovat stylem já jsem víc a ty jsi jen zástupce a pod. Položte si otázku proč se bavíme o korupci u policie, zaplaťte policistů jejich oprávněné platy a nebodou brát úplatky, proč policista v německu na mém postu bere kolem 130.000,-Kč a do práce chodí rád a těší se na problémy, které bude řešit, já s 21.000,-Kč si nejsem jistý, že to je ta správná motivace dělat ze sebe kývacího osla, můj názor i když se později ukáže jako správný stejně není brán v úvahu a bere se postup "kamarádíčků", kteří berou dobré odměny, ale o práci jako takové stejně nemají páru, spoléhají na druhé a až v závěru se ptají co by měli říkat, až se je někdo na tento problém zeptá a to z důvodu jejich zaneprázdněnosti v pracovní dobu, kdy si museli povykládat s vedoucími, zakouřit si uvařit si uzené koleno, nebo kafíčko, ale co se děje na jejich pracovišti to nestíhají, za takovou motivaci Vám děkuji NECHCI a raději půjdu do civilu a odmakané hodiny dostanu zaplaceny a v jiné výši a nebudu dělat zadarmo nějakých 150 hodin, Vám také neplatí přesčasy? Asi nemusí Vy máte dost, ale co my, kteří máme to co máme (abych byl slušný), a ještě budu dělat zadarmo, těch 150 hodin bych se mohl válet třeba na pláži, kdybych měl dobře zaplacenou ostatní pracovní dobu. Co vy na to pane ministře. Povedete to stále tímto směrem. Co si o nás myslí jiní policisté v zahraničí to Vám asi nemusím prezentovat. I když se Vám názor obyčejného poldy k uším asi nedostane a žijete v jiné sféře, nebo ne? Přemýšlejte o odměnách a odchodech policistů ze služby, odchází někdo kdo je spokojený? Asi ne. Vy byste odešel z parlamentu asi hned na lepší místo, kdyby Vám sebrali Váš plat, nebo kdyby byl malý, nebudeme si nalhávat, že to děláte pro lidi, že? Prachy jsou prachy a když ne na ministerstvu, jsou tu kámoši v nějaké dozorčí radě, je to tak, nefunguješ budeš povýšen, tak to je a bude. Díky za prostor k mému názoru, myslím , že brzy mě bude někdo kontaktovat pro nevhodnost názoru atd.

Pro - mari polda - ,.
Milý kolego to co tady píšeš jsou pravděpodobně pouze tvé názory ovlivněné tvou funkcí pouze zástupce, jak ve svém článku uvádíš. Samozřejmě s některými mohu souhlasit. Ale s některými ne. Zůstaň sloužit ještě 15 let a pak budeš mluvit jinak. Proč ? Tvoje hloupá věta ve znění „ Proč dávat vysoké odchodné a renty, proč nezaplatíte pořádně policisty v ¨jejich řádné službě „ , tomuto napovídá. Když už se oháníš Německem, že tam mají poldové 130 000,-Kč a ty máš jenom 21 000,-Kč, tak proč nenapíšeš kolik mají renty poldové v Německu ? ! Pokud já vím tak Německo má 75%. Ta výše renty u německých poldů se ti nezdá veliká ! Co ?! Ty demokrate?!
A podíváme-li se trochu dále tak jaké mají renty naši kolegové policisty tak v Rakousku 80%, Maďarsku 83%. Pokud u nás odchází polda na tentu po 33 létech služby hlídkového policisty a dostane rentu ve výši 50% průměrného platu za poslední rok služby ve výši 14 000,-Kč. Tak to se ti zdá moc !!!!

Pokud jsou všichni zástupci na takové ubohé úrovni jaké jsi ty, tak se vůbec nedivím, že to u PČR vypadá tak jak to vypadá ! Myslím si, že by jsi si měl odchodit chodník ještě 15 let a pak by jsi mluvil jinak. Pak by se ti renta ve výši jak uvádí zákon č. 361/2003 Sb. zdála zase malinká co ? Vůbec se nedivým mladším kolegům, že jsou tak moc naštvaní, když jim velí takový demokratové, jako ty ! Až odejdeš od PČR (myslím si, že ještě nemáš odsloužených 15 let, ale budeš mít), tak si policie uleví, hlavně tvým podřízeným. S takovými, jako ty by stejně reforma u policie nikdy nemohla proběhnout. A pokud závidíš ministrovi za plat, tak proč ses nedostal na jeho místo ? No podle toho co zde uvádíš se ani nedivím, že jsi pouhý zástupce !

Já zde vystupuji pod jménem a pan policista , který mi odpovídá snad nemá identitu?Slušnost by byla se podepsat a pokud nejsme kamarádi.tak je slušnost si i v písemném projevu vykat, jak činím vůči Vám já. No, myslím , že to přirovnání "zloděj křičí chyťte zloděje" je v tomto případě trochu mimo. Já jsem chybu uznala, ale nezdá se mi výše "trestu", tak jsem myslela, že se mi dostane odpoveď na mnou položené otázky.Ale kde nic, tu nic. Třeba se ještě dočkám.Zkuste mi na všechny odpovědět !Nepatříme totiž mezi ty , kteří na věci kašlou, snažíme se mít věci v pořádku a o to víc mrzí, že při tomto opomenutí, které nebylo ani den,jsme dostali "ťafku" a hned následuje sankce! Jeslipak byste byl tak přísný i na své rodiče? Předpokládám, že jste mladý člověk, nás v důchodovém věku na na netu moc není. A ještě něco, dokážete se nad věcí zamyslet, o věcech hovořit a podívat se na na ně i z druhé strany? Možná se dočkám i odpovědi. Zdravím Vás.

Tak jsem se začetla do zdejší Vaší diskuse.... a zjistila jsem to co jsem dávno tušila, ale neměla vlastní zkušenost.Kdyby totiž chytili nějakého grázla (viz příspěvek Roman 30.7.2007 21:20), tak se policistům vysměje do ksichtu a tak si tedy ty čárky dělají na slušných lidech, protože to umí každej blbec a je to tak snadný. Hold ta čárka padla i na nás. O názor jsem požádala i pana ministra, jsem zvědavá co mi odpoví.Takovým přístupem si policie svoji prestiž nezvýší. Teď jde o to, jestli o tom vůbec ti policisté přemýšlí. Ono těch inteligentních na silnicích moc není , spíš si tam možná lněkteří éčí svoje mindráky.

Když už mi odpovídá policista, tak by mi měl také odpovědět , kdy vlastně používá policista tzv. domluvu, a jestli v tomto daném případě to nešlo řešit domluvou. A co ten selský rozum ? Myslím, kdyby chtěli opravdu něco zlepšit, tak budou víc na silnicích a ne jen když potřebují vybrat za každou cenu nějaké pokuty. Že si netroufnou na ta stará auta, která jezdí bez TK to ví snad každý.

Milá Hano. Znáš to o tom jak zloděj křičí, ať se chytí zloděj. Dej si vše do pořádku a nežádej shovívavost, když sama umíš jenom soudit. Toto byla domluva o kterou žádáš. A věř mi, že upřimná.

Podle me zaleží na poldovi který tě zastaví a zda se s ním da rozumně domluvit,jelikož se jedná o pouze jeden den prošlé TK.Já osobně znám několik tzv. trhačů BP,kteří ti pokutu dají za cokoliv.I když v tvém případě jsi měla prošlou TK a nic se nedá dělat.

Stala se mi dnes tato věc. Byli jsme pokutováni za prošlou TK.Podle vyznačení na autě byla platná do 07/2007. Dnes t.j. 1.8.2007 v 21 hod. , pouhých 21 hod. nemělo tedy vozidlo neplatnou TK. Z naší strany došlo k přehlédnutí termínu platnosti. Myslíte, že má být řidič vozidla hned pokutován 1000,-Kč ? Původně zněla pokuta na výši 2000,- Kč . Myslíte, že vozidlo, které je staré 4 roky a mělo jít na 1. plánovanou TK ,ohrožuje tak hrubým způsobem další účastníky silnič.provozu. Na vozidle nebyly shledány žádné další závady.Domnívám se, že policistům chybí selský rozum, aby rozeznali podstatné od nepodstatného. V tomto
případě měla následovat domluva. Byl kontrolován řidič i na alkohol s výsledkem 0,00. Prosím o vyjádření! Děkuji

Buďte rádi, že šlo "jen" o 1000,-Kč pokuty. Kdybyste měli nedej Bože nehodu, tak se nedoplatíte a pojišťovna se Vám vysměje. Doporučuji co nejdříve na povinnou technickou kontrolu s měřením emisí. Mj.stojí do 1000,-Kč :-) a nemusíte se rozčilovat za svou chybu na policisty, kteří dělají jen svou práci.

Pro paní Hanu
Vážená paní neurazte se, ale tento problém, který jste si zavinili sami, vidíte pouze jedním pohledem. Kritizujete postup policisty, který Vám za tento přestupek udělil pokutu ve výši 1.000 ,- Kč, kdy podle vás šlo tento banální přestupek vyřešit domluvou. Uvědomujete si vůbec, že z hlediska zákona je jedno jestli je technická prohlídka neplatná jeden den nebo měsíc. Buď je platná nebo není, když není vozidlo je nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a může být třeba i v perfektním technickém stavu. Buďte soudná a uvědomte si co zde někdo napsal přede mnou, že v případě, že by jste zavinila dopravní nehodu tak vaše pojišťovna u které máte vozidlo pojištěno neuhradí způsobenou škodu.
A na závěr jestli nevíte tak v současné době média a veřejnost kritizuje PČR za nečinnost na silnicích, kdy se tedy nedivte, že to kolega vyřešil pokutou. Proč by se měl za vaší chybu nechat nadávat od vedoucího za to, že tento přestupek vyřešil domluvou. S osobní zkušenosti Vám řeknu, že jsem opakovaně byl na koberečku za to, že jsem dal za přestupek dle mínění nadřízeného nízkou pokutu a nechci si domyslet co by následovalo za řešení domluvou.

Ano placené verbování k PČR je skutečnost, oni tady nikdy dobře zaplacený profesionální sbor nechtějí mít.

KDO ÚSPĚŠNĚ ZNÁBORUJE NOVÉHO POLICISTU DOSTANE ZDANITELNOU ODMĚNU 5000. TAK TO JE OPRAVDU KONEČNÁ A UBOHOST.

...to snad né!!!

Takže když vám dohodím nějakýho dementa, tak mi dáte pět táců? Vy jste fakt paka!

Občane, to je vše, co dokážete vyplodit??? Kdybych měl alespoň 50% jistotu, že budete úspěšný (úspěšný znamená, že k PČR opravdu nastoupíte a projdete všemi testy a prověrkami), tak vás naverbuji a mám na dovolenou..... Z vašeho vyjádření ovšem moc v úspěch nevěřím, takže zase letos bez dovolené....:-(((( :-))))