A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Paní Hano nepochybuji, že jste slušný člověk. Nevěřím však, že za negativním vnímáním policistů je pouze vámi popisovaná skutečnost. Nemusím být psycholog, abych mezi řádky vašeho textu našel všechny ty předsudky, kterými je široká veřejnost vůči policii zatížená. Pokud se jich dokážete zbavit, věřte, že i jednání s policistou pro vás nemusí být jen stresujícím zážitkem. Za tykání se omlouvám, nebylo projevem neúcty. Zjednodušuje komunikaci.

Dejte už pokoj s tou ukřivděnou Hanou.Máme snad důležitější věci pro DF nebo ne?

Karle, to ty jsi asi ukřivděnej, že se nediskutuje o tvém problému, viď !

Vážený pane, jsem ráda , že jste se nad mými řádky zamyslel, Vaši omluvu přijímám. Píšete, že tykání zjednodušuje komunikaci.V knize Etiketa - od Ladislava Špačka, je ohledně tykání napsáno: k tykání, potřebujeme souhlasu obou stran. A tak si myslím, že když si v písemném projevu nepíší zrovna kamarádi či známí, mělo by se vždy vykat. Mě osobně by nikdy ani nenapadlo tykat žádnému třeba bezdomovci aj, každý má přeci svou důstojnost.Myslím, že mi zbytečně posouváte, že mám předsudky vůči policii. Vůbec ne. Mám ráda jen slušné a korektní chování, ne nabubřenost, povýšenost a sama se podle toho snažím chovat. Mladým lidem moc fandím, ať dělají kdekoliv, na jakémkoliv postu. Děkuji Vám za Vaše sdělené názory na tomto diskusním fóru a přejí Vám hodně zdraví a ať se Vám u policie daří.

Poldo,ty tady někdy hodíš takový blábol až žasnu."Ne budeme se tady měsíce bavit o prošlé technické pí.Hany"

Odpověď pro Robocop, C1 a bez podpisu (Paní Hano)

Vážení pánové, abych Vás uklidnila, tak STK jsme měli hotovou již během dnešního dopoledně, protože opravdu došlo z naší strany k přehlédnutí termínu. Co jsme si z včerejší kotroly a i na diskusi odnesli je, že Vy jako když neslyšíte a nevidíte. Nejen včera policisty, ale i Vás jsem se ptala , kdy ukládáte pokutu na hranici minima , kdy na hranici maxima a v kterém případě se používá domluva.ˇKonkrétní odpověď žádná !!!!!. Čili o komunikaci nemůže být žádná řeč.
A jěště k té Vámi zmiňované nečinnosti na silnicích . Víte já si myslím, že by se policie měla hlavně soustředit na odhalování opravdu závažných přestupků jako je nepřiměřená rychlost, jízda na červenou ,nesprávné předjíždění , telefonování za jízdy atd.neboť, motoristickou veřejnost, tito neukáznění motoristé na silnici štvou a jsou doslova na každém kroku.. Policisté by měli se pohybovat v blízkosti nebezpečných úseků .Někdy má účastník silničního provozu dojem, že ani nemůže dojet domů v pořádku. A Policie nikde!! Aby tedy byla splněna výše naplánovaných pokut a mohla být dobře zpracována statiska, tak je mnohem snadnější konrolovat, zda obsah lékárničky nemá prošlý termín či si počkat na 1. v měsíci a soustředit se na vozy zda najdou někoho bez platné STK. S výše uvedenými přestupky a jejich dokazováním je jistě více práce , tak se do toho nehrnou.
A jěště bych se Vás chtěla zeptat, jestli Vy vůbec vidíte na úsecích, kde pracujete nějaké nedostatky, které by bylo třeba změnit ve vztahu policista-občan motorista. Zatím z Vašich příspěvků jsem nabyla dojmu, že jste bez chyby. Na Vaší diskusi jsem si všimla, že Vás zajímá hodně finanční ohodnocení, ale nějak se nařeší , kde na vyšší ohodnocení vzít. Vždyť Policie a celá státní správa je placena z peněz daňových poplatníků, tak se přeci musí nejdříve naplnit státní pokladna odvodem daní a pak se teprve můžou zvyšovat platy . Zadlužováním se přeci nic neřeší.
A co Vy jak dodržujete v soukromí silniční předpisy? Myslíte, že Vy byste platili pokutu, kdyby Vás kontroloval kolega policista? Ani nemusíte odpovídat, jako bych Vás slyšela....
Teď jsem si jěště pročetla Vaše příspěvky a zaujalo mne v příspěvku od Robocop, že byl na koberečku.....atd. Člověk se nesmí bát jít do střetu i s nadřízeným, pokud je přesvědčen, že postupuje správně. Přece si po odborné stránce musíte věřit. Pokud se však bojíte obhajovat svůj názor a raději budete mlčet, tak se nikdy nic nezmění a Vy nejste člověk na svém místě. . Vaše sebevědomí se nezvýší a ani si za chvíli nebude vážit sám sebe!! Pracujte na sobě, budete mít pak radost i sám ze sebe, i když to jistě nebude hned. Budu Vám držet palce, abyste se nebál překážek střetů a komplikací, neboť jedině tak člověk "roste" a s ním i jeho sebevědomí.
Pánové mějte se dobře a snad se mi někdy podaří potkat na silnicích vzdělané , sebevědomé, příjemné profesionály Policie, kteří budou se slušnými účastníky silničního provozu komunikovat na úrovni !!! Zdravím Vás!

nevidím ve svém příspěvku žádné napadání Vaší osoby, jestli to tak cítíte, tak se omlouvám. Jen jsem Vám sdělil, o jaký přestupek jde, jak se řeší a jaké máte dle zákona možnosti. I to patří ke komunikaci. Pokud máte STK v pořádku, jsem rád, já také. Přestupky na silnicích pokud možno nedělám, nedovolil bych si ovšem říci, že 100%, to ani nelze. Udělá je každý motorista a kdo tvrdí že ne, lže. Zapomenout jistě můžete a záleží právě na té komunikaci s policistou, jak se rozhodne přestupek vyřešit (ve většině případů). Jistě nečeká na silnici na 1. v měsíci, aby si na Vás smlsnul za 1 den propadlou technickou. Já osobně propadlou technickou nepovažuji za malichernost,ovšem vyřešení tohoto přestupku, pokud jde o 1 den bych řešil asi jinak, ale na místě jsem nebyl. Pokud chcete bližší informace k možnosti uložení výše pokuty, tak okolností je několik. Dle evidencí lze zjistit, jak často se dopouštíte, resp.jak často jste byla přistižena při přestupku, další sice subjektivní pohled může být v jakém vozidle jedete a jak působíte svou vizáží. Člověku neupraveného s ušmudlanou košilí ve 30 let starém autě, nebo důchodci bude pokuta 1000,- připadat jako 50.000,-pro podnikatele v 7 bavoráku a hodinkami Rolex, ale i ten "bohatý" může svou slušností a vystupováním ovlivnit konečné rozhodnutí policisty, to jen krátce. Pokud tedy jednáte se vší slušností, tak bude pokuta jiná, než když na policistu vyběhnete z auta a ještě než si vzpomenete, že se lidé vychovaní zdraví, začnete nadávat, že policisté nic nedělají, jen buzerují řidiče a že je platíte z daní. Jednou si to vyzkoušejte a budete snad mile překvapena. Přeji hezký večer a neodsuzujte ostatní podle jedné reakce, to si netroufne ani profesionální psycholog

Teda Fedofe Fedofoviči tvá řeč je ostrá jak kozácká šavle. Ty a já na pořádném koni bychom dokázali věci.

No já se těm tzv. obyčejným lidem nedivím že se jim nelíbí systém rent, když se dějí podobné věci:
http://zpravy.idnes.cz/zavinil-skandal-s-rusickami-dostane-500-t isic-a-rentu-fh1-/domaci.asp?c=A070801_212050_domaci_ost

Ty se považuješ za nadčlověka, že používáš termín obyčejný lidi?

No každopádně to bude v budoucnosti zajímavé. Důchodců hodně. Plátců daní málo. Nevím kde na to všechno bude chtít vzít stát peníze.

PS: Jen v Armádě již dnes přijde na výdaje s odchodným a rentama cca 1/8 rozpočtu armady. A to se ještě profesionální armáda nerozjela. Kde bude tento štědrý systém rent za 20let? Kde berete tu jistotu že tu rentu opravdu dostanete. Stejně tak nemáte jistotu že dostanete dobrý důchod

Mnohem jistější jsou peníze které dostanu dnes než peníze které mi někdo slibuje za 10-20 let.

Tak si spočítej, kolik dostaneš, až tě po 15 letech u PČR vyhodí díky zdravotnímu stavu.....to se pak nebudeš stíhat divit, jak byla ta renta dobrá....přečti si ten zákon pořádně a srovnej pro a proti

Je dobře, že jsi si rýpnul do Armády ČR. Nechápu, že nikdo ještě pořádně nepoukázal na to, jak absurdní a nezasloužené sociální výdobytky vojáčkové pobírají. A to si ještě vytváří ze svého rozpočtu jakési vlastní rezervní fondy (nevím na co ? ) , za loňský rok to údajně činilo plných 11.000.000.000,- Kč !! Poukázal na to nedávno jeden poslanec ve sněmovně a nikoho to nezajímalo. Tvrdím jedno, na rozdíl od vojáčků (teď nemluvím o těch, co jsou ve skutečné bojové misi, avšak těch je jen zlomeček a mají to sakra dobře zaplaceno) jsou řadoví poldové na ulici ve skutečné válce každý den .....

Zkusili jste si někdy vypočítat. Kdyby se zrušily renty o kolik desítek procent by se mohlo přidat aktívním příslušníkům bezpečnostních složek.

Mi to vychází pokud průměrná doba služby u těchto složek je 15let 60-70% navíc.

PS: A místo rent by mohli zavest povíné zaměstnání lidí z bezpečnostních složek ve veřejné zprávě tak jak tomu bylo za starého mocnářství :D.
Prostě vysloužilý 40letý pochůskář by dostal teplé místo někde na radnici možna by se pak i veřejná správa zlepšila.

Daleko reálnějším a efektivním řešením by bylo drastické zeštíhlení nesmyslného POLICEJNÍHO PREZÍDIA.

Zkusil jsi někdy počítat pravděpodobnost, jak dlouho by se dával bezpečnostní sbor dohromady, kdyby chytli na renty a odchodné dle tvého návrhu? Chlapče, prober se a nevymýšlej hlouposti, jediné co by změnili je jen to první, do státního by tě nikdo stejně nevzal, takže spadni na zem.....

Řada lidí z civilu totiž vůbec nechápe skutečný význam příspěvků za službu (rent) a neuvědomují si, že renty mají především obrovský stabilizační účinek. Tisíce poldů mají trpělivost a dnes slouží jen proto, že mají vidinu renty, kterou jednou zaslouženě za ta léta služby dostanou. V momentě, kdy by byly renty v jednom okamžiku zcela bez náhrad zrušeny, došlo by k okamžitému kolapsu policie jako celku a nástupu těžké celospolečenské anarchie. Přes veškeré proklamace všemožných politiků o nutnosti renty přehodnotit (dnes například Kateřina au-au ve zprávách prohlásila, že renty by měly dostávat jen ti dobří příslušníci - kteří to jsou ?, kdo to bude posuzovat ? Kateřina au-au ?) si to nikdo z nich nakonec zrušit nedovolí, protože následky by pro ně byly politicky likvidační. Stačí, co dokázal blbej zákon o služebním poměru a 150 hod. neplacených přesčasů zdarma....

Kateřina AU AU ráda kecá do věcí, kterým nerozumí stejně jako lidoví tvořitelé ze sněmovny.....

Tak jsem řekl kamarádovi o práci u policie a po předložení platových podmínek mě vyhnal jak nemocného psa.

Sleduji Vaši diskuzi, ačkoliv si vydělávám na sebe, moji firmu a lidi co jsou v ní zaměstnaní. Firma je větší a tudíž mám i dva pesonalisty. Jejich základní činností jsou personálná záležitosti. ZA CO BEROU PLATY PERSONALISTI POLICIE ČR?? Nedaří se jim? TAK JE PROPUSŤTE! A POLICISTÉ AŤ JSOU V ULICÍCH, ne aby nahrazovali jejich práci. Děkuji, i já odvádím daně...

Nejsmutnější je na tom, že celý policejní aparát čítá cca 42000 policistů, ale jen pár stovek je venku na ulici mezi lidmi za dost osekané peníze po slavném novém zákonu. Těžko někoho znáborují, když mu nemají co nabídnout narozdíl od armády ČR.

souhlas , taková je bohužel skutečnost

Nejhorší na těch personalistech je, že oni proto nic nedělají a když tak málo, protože nábor k policii je hodnocením z velké části policistů na ulici. Ty mají ve svém v mnohabodovém hodnocení také bod, kolik oveček dohnali k policii. Když budeš hodnocen za všechny úkoly, ale nesplníš nábor, tak jsi špatný.

Odpověď pro " Robocop":
Vážený pane , jestli jste postřehl, tak jsem se v posledních příspěvcích vůbec nevěnovala pokutě, ale komunikaci policistů s občany. Co kdyby jste k tomu zaujal svůj komentář! Myslíte, že že strany policie je všechno O.K.? Proč stále píšete jen k danému přestupku a nad dalšími vyřčenými tázkami se nezamyslíte. Ještě k výši pokut, jak uvádíte ve svém příspěvku. Jestli existuje nějaké rozmezí v udělování výše pokut, tak přeci musíte umět posoudit, kdy udělíte pokutu na samé hranici min. a kdy na hranici maxima. Přeci nemůžete (můžete) dávat stále pokuty na max. hranici, pak by bylo zbytečné .aby existovla nějaká rozmezí. Jestliže máte zdravé sebevědomí a jste si tzv.silný v kramflecích, tak si přeci svoje rozhodnutí obhájíte a třeba budete mít z toho i dobrý pocit. Nebo patříte mezi ty, kteří splní jakékoliv přání svého nadřízeného,jen aby měli tzv.klid .Možná, že výše udělení pokud je jedním z měřítek úspěšnosti obvodních odd. ale víte co by mne zajímalo, jak se Váš nadřízený dozví, že jste s některým řidičem řešil jeho přestupek tzv.domluvou? Vy o tom vedete statistiku? Pokud nebudou chtít něco změnit v ovzduší naší policie mladí lidé, tak tu budeme mít stále tu starou veřejnou bezpečnost pod novým názvem "Policie". Zdravím Vás a věřím, že si najdete čas,a třeba odpovíte. Nemám proti Vám žádnou zášť, jen si stále lámu hlavu, proč se v diskusi neumí reagovat na celý příspěvek.

pro Hanu
Vaše další příspěvky jsem si přečetl až nyní a reagoval jsem na Váš první příspěvek. A o té komunikaci musíte nejdříve napsat z jakého pohledu ?. Jestli myslíte při udělení pokuty, když Vám policista za přestupek uloží pokutu. Přece s tím nemusíte souhlasit, kdy na toto máte právo a policista je v tomto případě povinen s vámi na místě sepsat oznámení a přestupek bude řešit správní orgán.

maximální výše pokuty, kterou jste mohla dostat za přestupky, kterých jste se dopustila jsou 2000,-Kč v blokovém řízení. O max.pokutu tedy nešlo. Každé rozhodnutí v takovém případě, kdy existuje rozmezí je na konkrétním policistovi. O komunikaci jste se vyjádřila až nyní, musíte si uvědomit, že nikdo z nás na místě nebyl a způsob dialogu (nedialogu) mezi Vámi a policistou nezná. Pokud při řešení přestupku nesouhlasíte s výší uložené pokuty,máte právo se proti její výši odvolat, vyjádřit se na předložený tiskopis a o přestupku rozhodne úřad. V takovém případě policista přestupek v blokovém řízení na místě neřeší. Ve správním řízení Vám ovšem v případě neúspěchu "hrozí" většinou pokuta vyšší. Z toho důvodu je jednodušší si na policisty anonymně zanadávat na diskusi nebo v hodpůdce u piva,jak to většina přestupců aj.s oblibou dělá. Jen málokdo ovšem přizná, že si pokutu zasloužil a dostal po právu. Přeji hezký den a opět v rámci komunikace doporučuji STK a emise navštívit, škodíte pak jen sama sobě.

Dále statistika udělených pokut je opravdu jednou ze sledovaných kritérii u PČR a u nás na oddělení se do začátku tohoto roku moc nehledělo na jejich výši. V současné době se i u nás na toto hledí a nafasovali jsme manuál s doporučenou výši pokut za přestupky na úseku dopravy.
A pokuta ve výši 1.000,- Kč je dle tohoto manuálu doporučená pokuta za váš přestupek.

Pro autora reakce "Paní Hano"

Člověče, když jsem si přečetl, tvou poslední větu v reakci, tak musím uznat, že jsi opravdu BLB!

možná jsem blb, ale je ti po tom prd. Ty se nauč psát čárky ve větě....

Civile jseš jen běžný ubožák nevybočující z řady té české menšiny co si vidí jen na špičku nosu, ale jinak nic dohoromady neví. Ale každý má nějaký názor. Děkujeme ti, že jsi se dostatečně projevil. Budeme o tom " jistě " přemýšlet.

řadový polda, který každý den pije od rána do večera ( odpoledne ) kafe, nohy má na stole, přečte si několik vydání novin, nacpe si na dlouhém obědě břicho a spokojeně odchází domů v natěšené představě tučné renty. Doufám, že jsem ti zvedl tlak z toho blahobytu u Policie ČR ( 4.000 volných míst u PČR připravených pro blahobyt)

Policisté dostanou za nového parťáka až pět tisíc
http://www.novinky.cz/domaci/policiste-dostanou-za-noveho-partak a-az-pet-tisic_120015_q4chs.html
Tak tohle už fakt nepochopím, místo aby těm klukům na ulicích i jinde přidali pár korun na víc, aby je u PČR udrželi, tak vynakládají nemalé prostředky na nábor nových policistů, kdy je to asi pro ně výhodnější. Za jak dlouho se stane tento uchazeč však opravdovým policistou (jestli se jim někdy stane) si však nikdo neuvědomuje, trvá to i několik let než se řádně zapracuje a tuto funknci může vykonávat bez toho, aby se neustále druhého na něco ptal, popř. jel na nápad sám. Kolegové vědí o čem mluvím.

Protože tam ve vedení sídlí tupci, trubci a práce neznalí laici. Bude tu neuvěřitelný koloběh odchodů a příchodů policistů a ve skutečnosti nebude nikdo nic umět a mít větší praxi a znalosti oboru.

Skutečnost je taková, že v posledních asi dvou letech odešli do civilu stovky opravdu dobrých zkušených profíků, vyšetřovatelů i řadových poldů a nikdo se nesnažil je u policie efektivně pozdržet ( a není to jen o penězích !). Tito lidé skutečně dnes u policie chybí a těžko je nahrazuje někdo jiný. U policie to není jen o naplnění tabulkových stavů, což si však řada lidí v managementu myslí, ale především o kvalitě a zkušenosti lidí, kteří tyto tabulkové stavy naplňují. Kdo práci policie jen trochu rozumí, tak ví, že jakákoli dílčí sebemenší zkušenost použitá ve správnou chvíli v praxi může mít absolutní dopad na výsledek. (např. na dopadení gaunera).