Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Paní Hano nepochybuji, že jste slušný člověk. Nevěřím však, že za negativním vnímáním policistů je pouze vámi popisovaná skutečnost. Nemusím být psycholog, abych mezi řádky vašeho textu našel všechny ty předsudky, kterými je široká veřejnost vůči policii zatížená. Pokud se jich dokážete zbavit, věřte, že i jednání s policistou pro vás nemusí být jen stresujícím zážitkem. Za tykání se omlouvám, nebylo projevem neúcty. Zjednodušuje komunikaci.

Dejte už pokoj s tou ukřivděnou Hanou.Máme snad důležitější věci pro DF nebo ne?

Karle, to ty jsi asi ukřivděnej, že se nediskutuje o tvém problému, viď !

Vážený pane, jsem ráda , že jste se nad mými řádky zamyslel, Vaši omluvu přijímám. Píšete, že tykání zjednodušuje komunikaci.V knize Etiketa - od Ladislava Špačka, je ohledně tykání napsáno: k tykání, potřebujeme souhlasu obou stran. A tak si myslím, že když si v písemném projevu nepíší zrovna kamarádi či známí, mělo by se vždy vykat. Mě osobně by nikdy ani nenapadlo tykat žádnému třeba bezdomovci aj, každý má přeci svou důstojnost.Myslím, že mi zbytečně posouváte, že mám předsudky vůči policii. Vůbec ne. Mám ráda jen slušné a korektní chování, ne nabubřenost, povýšenost a sama se podle toho snažím chovat. Mladým lidem moc fandím, ať dělají kdekoliv, na jakémkoliv postu. Děkuji Vám za Vaše sdělené názory na tomto diskusním fóru a přejí Vám hodně zdraví a ať se Vám u policie daří.

Poldo,ty tady někdy hodíš takový blábol až žasnu."Ne budeme se tady měsíce bavit o prošlé technické pí.Hany"

Odpověď pro Robocop, C1 a bez podpisu (Paní Hano)

Vážení pánové, abych Vás uklidnila, tak STK jsme měli hotovou již během dnešního dopoledně, protože opravdu došlo z naší strany k přehlédnutí termínu. Co jsme si z včerejší kotroly a i na diskusi odnesli je, že Vy jako když neslyšíte a nevidíte. Nejen včera policisty, ale i Vás jsem se ptala , kdy ukládáte pokutu na hranici minima , kdy na hranici maxima a v kterém případě se používá domluva.ˇKonkrétní odpověď žádná !!!!!. Čili o komunikaci nemůže být žádná řeč.
A jěště k té Vámi zmiňované nečinnosti na silnicích . Víte já si myslím, že by se policie měla hlavně soustředit na odhalování opravdu závažných přestupků jako je nepřiměřená rychlost, jízda na červenou ,nesprávné předjíždění , telefonování za jízdy atd.neboť, motoristickou veřejnost, tito neukáznění motoristé na silnici štvou a jsou doslova na každém kroku.. Policisté by měli se pohybovat v blízkosti nebezpečných úseků .Někdy má účastník silničního provozu dojem, že ani nemůže dojet domů v pořádku. A Policie nikde!! Aby tedy byla splněna výše naplánovaných pokut a mohla být dobře zpracována statiska, tak je mnohem snadnější konrolovat, zda obsah lékárničky nemá prošlý termín či si počkat na 1. v měsíci a soustředit se na vozy zda najdou někoho bez platné STK. S výše uvedenými přestupky a jejich dokazováním je jistě více práce , tak se do toho nehrnou.
A jěště bych se Vás chtěla zeptat, jestli Vy vůbec vidíte na úsecích, kde pracujete nějaké nedostatky, které by bylo třeba změnit ve vztahu policista-občan motorista. Zatím z Vašich příspěvků jsem nabyla dojmu, že jste bez chyby. Na Vaší diskusi jsem si všimla, že Vás zajímá hodně finanční ohodnocení, ale nějak se nařeší , kde na vyšší ohodnocení vzít. Vždyť Policie a celá státní správa je placena z peněz daňových poplatníků, tak se přeci musí nejdříve naplnit státní pokladna odvodem daní a pak se teprve můžou zvyšovat platy . Zadlužováním se přeci nic neřeší.
A co Vy jak dodržujete v soukromí silniční předpisy? Myslíte, že Vy byste platili pokutu, kdyby Vás kontroloval kolega policista? Ani nemusíte odpovídat, jako bych Vás slyšela....
Teď jsem si jěště pročetla Vaše příspěvky a zaujalo mne v příspěvku od Robocop, že byl na koberečku.....atd. Člověk se nesmí bát jít do střetu i s nadřízeným, pokud je přesvědčen, že postupuje správně. Přece si po odborné stránce musíte věřit. Pokud se však bojíte obhajovat svůj názor a raději budete mlčet, tak se nikdy nic nezmění a Vy nejste člověk na svém místě. . Vaše sebevědomí se nezvýší a ani si za chvíli nebude vážit sám sebe!! Pracujte na sobě, budete mít pak radost i sám ze sebe, i když to jistě nebude hned. Budu Vám držet palce, abyste se nebál překážek střetů a komplikací, neboť jedině tak člověk "roste" a s ním i jeho sebevědomí.
Pánové mějte se dobře a snad se mi někdy podaří potkat na silnicích vzdělané , sebevědomé, příjemné profesionály Policie, kteří budou se slušnými účastníky silničního provozu komunikovat na úrovni !!! Zdravím Vás!

nevidím ve svém příspěvku žádné napadání Vaší osoby, jestli to tak cítíte, tak se omlouvám. Jen jsem Vám sdělil, o jaký přestupek jde, jak se řeší a jaké máte dle zákona možnosti. I to patří ke komunikaci. Pokud máte STK v pořádku, jsem rád, já také. Přestupky na silnicích pokud možno nedělám, nedovolil bych si ovšem říci, že 100%, to ani nelze. Udělá je každý motorista a kdo tvrdí že ne, lže. Zapomenout jistě můžete a záleží právě na té komunikaci s policistou, jak se rozhodne přestupek vyřešit (ve většině případů). Jistě nečeká na silnici na 1. v měsíci, aby si na Vás smlsnul za 1 den propadlou technickou. Já osobně propadlou technickou nepovažuji za malichernost,ovšem vyřešení tohoto přestupku, pokud jde o 1 den bych řešil asi jinak, ale na místě jsem nebyl. Pokud chcete bližší informace k možnosti uložení výše pokuty, tak okolností je několik. Dle evidencí lze zjistit, jak často se dopouštíte, resp.jak často jste byla přistižena při přestupku, další sice subjektivní pohled může být v jakém vozidle jedete a jak působíte svou vizáží. Člověku neupraveného s ušmudlanou košilí ve 30 let starém autě, nebo důchodci bude pokuta 1000,- připadat jako 50.000,-pro podnikatele v 7 bavoráku a hodinkami Rolex, ale i ten "bohatý" může svou slušností a vystupováním ovlivnit konečné rozhodnutí policisty, to jen krátce. Pokud tedy jednáte se vší slušností, tak bude pokuta jiná, než když na policistu vyběhnete z auta a ještě než si vzpomenete, že se lidé vychovaní zdraví, začnete nadávat, že policisté nic nedělají, jen buzerují řidiče a že je platíte z daní. Jednou si to vyzkoušejte a budete snad mile překvapena. Přeji hezký večer a neodsuzujte ostatní podle jedné reakce, to si netroufne ani profesionální psycholog

Teda Fedofe Fedofoviči tvá řeč je ostrá jak kozácká šavle. Ty a já na pořádném koni bychom dokázali věci.

No já se těm tzv. obyčejným lidem nedivím že se jim nelíbí systém rent, když se dějí podobné věci:
http://zpravy.idnes.cz/zavinil-skandal-s-rusickami-dostane-500-t isic-a-rentu-fh1-/domaci.asp?c=A070801_212050_domaci_ost

Ty se považuješ za nadčlověka, že používáš termín obyčejný lidi?

No každopádně to bude v budoucnosti zajímavé. Důchodců hodně. Plátců daní málo. Nevím kde na to všechno bude chtít vzít stát peníze.

PS: Jen v Armádě již dnes přijde na výdaje s odchodným a rentama cca 1/8 rozpočtu armady. A to se ještě profesionální armáda nerozjela. Kde bude tento štědrý systém rent za 20let? Kde berete tu jistotu že tu rentu opravdu dostanete. Stejně tak nemáte jistotu že dostanete dobrý důchod

Mnohem jistější jsou peníze které dostanu dnes než peníze které mi někdo slibuje za 10-20 let.

Tak si spočítej, kolik dostaneš, až tě po 15 letech u PČR vyhodí díky zdravotnímu stavu.....to se pak nebudeš stíhat divit, jak byla ta renta dobrá....přečti si ten zákon pořádně a srovnej pro a proti

Je dobře, že jsi si rýpnul do Armády ČR. Nechápu, že nikdo ještě pořádně nepoukázal na to, jak absurdní a nezasloužené sociální výdobytky vojáčkové pobírají. A to si ještě vytváří ze svého rozpočtu jakési vlastní rezervní fondy (nevím na co ? ) , za loňský rok to údajně činilo plných 11.000.000.000,- Kč !! Poukázal na to nedávno jeden poslanec ve sněmovně a nikoho to nezajímalo. Tvrdím jedno, na rozdíl od vojáčků (teď nemluvím o těch, co jsou ve skutečné bojové misi, avšak těch je jen zlomeček a mají to sakra dobře zaplaceno) jsou řadoví poldové na ulici ve skutečné válce každý den .....

Zkusili jste si někdy vypočítat. Kdyby se zrušily renty o kolik desítek procent by se mohlo přidat aktívním příslušníkům bezpečnostních složek.

Mi to vychází pokud průměrná doba služby u těchto složek je 15let 60-70% navíc.

PS: A místo rent by mohli zavest povíné zaměstnání lidí z bezpečnostních složek ve veřejné zprávě tak jak tomu bylo za starého mocnářství :D.
Prostě vysloužilý 40letý pochůskář by dostal teplé místo někde na radnici možna by se pak i veřejná správa zlepšila.

Daleko reálnějším a efektivním řešením by bylo drastické zeštíhlení nesmyslného POLICEJNÍHO PREZÍDIA.

Zkusil jsi někdy počítat pravděpodobnost, jak dlouho by se dával bezpečnostní sbor dohromady, kdyby chytli na renty a odchodné dle tvého návrhu? Chlapče, prober se a nevymýšlej hlouposti, jediné co by změnili je jen to první, do státního by tě nikdo stejně nevzal, takže spadni na zem.....

Řada lidí z civilu totiž vůbec nechápe skutečný význam příspěvků za službu (rent) a neuvědomují si, že renty mají především obrovský stabilizační účinek. Tisíce poldů mají trpělivost a dnes slouží jen proto, že mají vidinu renty, kterou jednou zaslouženě za ta léta služby dostanou. V momentě, kdy by byly renty v jednom okamžiku zcela bez náhrad zrušeny, došlo by k okamžitému kolapsu policie jako celku a nástupu těžké celospolečenské anarchie. Přes veškeré proklamace všemožných politiků o nutnosti renty přehodnotit (dnes například Kateřina au-au ve zprávách prohlásila, že renty by měly dostávat jen ti dobří příslušníci - kteří to jsou ?, kdo to bude posuzovat ? Kateřina au-au ?) si to nikdo z nich nakonec zrušit nedovolí, protože následky by pro ně byly politicky likvidační. Stačí, co dokázal blbej zákon o služebním poměru a 150 hod. neplacených přesčasů zdarma....

Kateřina AU AU ráda kecá do věcí, kterým nerozumí stejně jako lidoví tvořitelé ze sněmovny.....

Tak jsem řekl kamarádovi o práci u policie a po předložení platových podmínek mě vyhnal jak nemocného psa.

Sleduji Vaši diskuzi, ačkoliv si vydělávám na sebe, moji firmu a lidi co jsou v ní zaměstnaní. Firma je větší a tudíž mám i dva pesonalisty. Jejich základní činností jsou personálná záležitosti. ZA CO BEROU PLATY PERSONALISTI POLICIE ČR?? Nedaří se jim? TAK JE PROPUSŤTE! A POLICISTÉ AŤ JSOU V ULICÍCH, ne aby nahrazovali jejich práci. Děkuji, i já odvádím daně...

Nejsmutnější je na tom, že celý policejní aparát čítá cca 42000 policistů, ale jen pár stovek je venku na ulici mezi lidmi za dost osekané peníze po slavném novém zákonu. Těžko někoho znáborují, když mu nemají co nabídnout narozdíl od armády ČR.

souhlas , taková je bohužel skutečnost

Nejhorší na těch personalistech je, že oni proto nic nedělají a když tak málo, protože nábor k policii je hodnocením z velké části policistů na ulici. Ty mají ve svém v mnohabodovém hodnocení také bod, kolik oveček dohnali k policii. Když budeš hodnocen za všechny úkoly, ale nesplníš nábor, tak jsi špatný.

Odpověď pro " Robocop":
Vážený pane , jestli jste postřehl, tak jsem se v posledních příspěvcích vůbec nevěnovala pokutě, ale komunikaci policistů s občany. Co kdyby jste k tomu zaujal svůj komentář! Myslíte, že že strany policie je všechno O.K.? Proč stále píšete jen k danému přestupku a nad dalšími vyřčenými tázkami se nezamyslíte. Ještě k výši pokut, jak uvádíte ve svém příspěvku. Jestli existuje nějaké rozmezí v udělování výše pokut, tak přeci musíte umět posoudit, kdy udělíte pokutu na samé hranici min. a kdy na hranici maxima. Přeci nemůžete (můžete) dávat stále pokuty na max. hranici, pak by bylo zbytečné .aby existovla nějaká rozmezí. Jestliže máte zdravé sebevědomí a jste si tzv.silný v kramflecích, tak si přeci svoje rozhodnutí obhájíte a třeba budete mít z toho i dobrý pocit. Nebo patříte mezi ty, kteří splní jakékoliv přání svého nadřízeného,jen aby měli tzv.klid .Možná, že výše udělení pokud je jedním z měřítek úspěšnosti obvodních odd. ale víte co by mne zajímalo, jak se Váš nadřízený dozví, že jste s některým řidičem řešil jeho přestupek tzv.domluvou? Vy o tom vedete statistiku? Pokud nebudou chtít něco změnit v ovzduší naší policie mladí lidé, tak tu budeme mít stále tu starou veřejnou bezpečnost pod novým názvem "Policie". Zdravím Vás a věřím, že si najdete čas,a třeba odpovíte. Nemám proti Vám žádnou zášť, jen si stále lámu hlavu, proč se v diskusi neumí reagovat na celý příspěvek.

pro Hanu
Vaše další příspěvky jsem si přečetl až nyní a reagoval jsem na Váš první příspěvek. A o té komunikaci musíte nejdříve napsat z jakého pohledu ?. Jestli myslíte při udělení pokuty, když Vám policista za přestupek uloží pokutu. Přece s tím nemusíte souhlasit, kdy na toto máte právo a policista je v tomto případě povinen s vámi na místě sepsat oznámení a přestupek bude řešit správní orgán.

maximální výše pokuty, kterou jste mohla dostat za přestupky, kterých jste se dopustila jsou 2000,-Kč v blokovém řízení. O max.pokutu tedy nešlo. Každé rozhodnutí v takovém případě, kdy existuje rozmezí je na konkrétním policistovi. O komunikaci jste se vyjádřila až nyní, musíte si uvědomit, že nikdo z nás na místě nebyl a způsob dialogu (nedialogu) mezi Vámi a policistou nezná. Pokud při řešení přestupku nesouhlasíte s výší uložené pokuty,máte právo se proti její výši odvolat, vyjádřit se na předložený tiskopis a o přestupku rozhodne úřad. V takovém případě policista přestupek v blokovém řízení na místě neřeší. Ve správním řízení Vám ovšem v případě neúspěchu "hrozí" většinou pokuta vyšší. Z toho důvodu je jednodušší si na policisty anonymně zanadávat na diskusi nebo v hodpůdce u piva,jak to většina přestupců aj.s oblibou dělá. Jen málokdo ovšem přizná, že si pokutu zasloužil a dostal po právu. Přeji hezký den a opět v rámci komunikace doporučuji STK a emise navštívit, škodíte pak jen sama sobě.

Dále statistika udělených pokut je opravdu jednou ze sledovaných kritérii u PČR a u nás na oddělení se do začátku tohoto roku moc nehledělo na jejich výši. V současné době se i u nás na toto hledí a nafasovali jsme manuál s doporučenou výši pokut za přestupky na úseku dopravy.
A pokuta ve výši 1.000,- Kč je dle tohoto manuálu doporučená pokuta za váš přestupek.

Pro autora reakce "Paní Hano"

Člověče, když jsem si přečetl, tvou poslední větu v reakci, tak musím uznat, že jsi opravdu BLB!

možná jsem blb, ale je ti po tom prd. Ty se nauč psát čárky ve větě....

Civile jseš jen běžný ubožák nevybočující z řady té české menšiny co si vidí jen na špičku nosu, ale jinak nic dohoromady neví. Ale každý má nějaký názor. Děkujeme ti, že jsi se dostatečně projevil. Budeme o tom " jistě " přemýšlet.

řadový polda, který každý den pije od rána do večera ( odpoledne ) kafe, nohy má na stole, přečte si několik vydání novin, nacpe si na dlouhém obědě břicho a spokojeně odchází domů v natěšené představě tučné renty. Doufám, že jsem ti zvedl tlak z toho blahobytu u Policie ČR ( 4.000 volných míst u PČR připravených pro blahobyt)

Policisté dostanou za nového parťáka až pět tisíc
http://www.novinky.cz/domaci/policiste-dostanou-za-noveho-partak a-az-pet-tisic_120015_q4chs.html
Tak tohle už fakt nepochopím, místo aby těm klukům na ulicích i jinde přidali pár korun na víc, aby je u PČR udrželi, tak vynakládají nemalé prostředky na nábor nových policistů, kdy je to asi pro ně výhodnější. Za jak dlouho se stane tento uchazeč však opravdovým policistou (jestli se jim někdy stane) si však nikdo neuvědomuje, trvá to i několik let než se řádně zapracuje a tuto funknci může vykonávat bez toho, aby se neustále druhého na něco ptal, popř. jel na nápad sám. Kolegové vědí o čem mluvím.

Protože tam ve vedení sídlí tupci, trubci a práce neznalí laici. Bude tu neuvěřitelný koloběh odchodů a příchodů policistů a ve skutečnosti nebude nikdo nic umět a mít větší praxi a znalosti oboru.

Skutečnost je taková, že v posledních asi dvou letech odešli do civilu stovky opravdu dobrých zkušených profíků, vyšetřovatelů i řadových poldů a nikdo se nesnažil je u policie efektivně pozdržet ( a není to jen o penězích !). Tito lidé skutečně dnes u policie chybí a těžko je nahrazuje někdo jiný. U policie to není jen o naplnění tabulkových stavů, což si však řada lidí v managementu myslí, ale především o kvalitě a zkušenosti lidí, kteří tyto tabulkové stavy naplňují. Kdo práci policie jen trochu rozumí, tak ví, že jakákoli dílčí sebemenší zkušenost použitá ve správnou chvíli v praxi může mít absolutní dopad na výsledek. (např. na dopadení gaunera).