1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Paní Hano nepochybuji, že jste slušný člověk. Nevěřím však, že za negativním vnímáním policistů je pouze vámi popisovaná skutečnost. Nemusím být psycholog, abych mezi řádky vašeho textu našel všechny ty předsudky, kterými je široká veřejnost vůči policii zatížená. Pokud se jich dokážete zbavit, věřte, že i jednání s policistou pro vás nemusí být jen stresujícím zážitkem. Za tykání se omlouvám, nebylo projevem neúcty. Zjednodušuje komunikaci.

Dejte už pokoj s tou ukřivděnou Hanou.Máme snad důležitější věci pro DF nebo ne?

Karle, to ty jsi asi ukřivděnej, že se nediskutuje o tvém problému, viď !

Vážený pane, jsem ráda , že jste se nad mými řádky zamyslel, Vaši omluvu přijímám. Píšete, že tykání zjednodušuje komunikaci.V knize Etiketa - od Ladislava Špačka, je ohledně tykání napsáno: k tykání, potřebujeme souhlasu obou stran. A tak si myslím, že když si v písemném projevu nepíší zrovna kamarádi či známí, mělo by se vždy vykat. Mě osobně by nikdy ani nenapadlo tykat žádnému třeba bezdomovci aj, každý má přeci svou důstojnost.Myslím, že mi zbytečně posouváte, že mám předsudky vůči policii. Vůbec ne. Mám ráda jen slušné a korektní chování, ne nabubřenost, povýšenost a sama se podle toho snažím chovat. Mladým lidem moc fandím, ať dělají kdekoliv, na jakémkoliv postu. Děkuji Vám za Vaše sdělené názory na tomto diskusním fóru a přejí Vám hodně zdraví a ať se Vám u policie daří.

Poldo,ty tady někdy hodíš takový blábol až žasnu."Ne budeme se tady měsíce bavit o prošlé technické pí.Hany"

Odpověď pro Robocop, C1 a bez podpisu (Paní Hano)

Vážení pánové, abych Vás uklidnila, tak STK jsme měli hotovou již během dnešního dopoledně, protože opravdu došlo z naší strany k přehlédnutí termínu. Co jsme si z včerejší kotroly a i na diskusi odnesli je, že Vy jako když neslyšíte a nevidíte. Nejen včera policisty, ale i Vás jsem se ptala , kdy ukládáte pokutu na hranici minima , kdy na hranici maxima a v kterém případě se používá domluva.ˇKonkrétní odpověď žádná !!!!!. Čili o komunikaci nemůže být žádná řeč.
A jěště k té Vámi zmiňované nečinnosti na silnicích . Víte já si myslím, že by se policie měla hlavně soustředit na odhalování opravdu závažných přestupků jako je nepřiměřená rychlost, jízda na červenou ,nesprávné předjíždění , telefonování za jízdy atd.neboť, motoristickou veřejnost, tito neukáznění motoristé na silnici štvou a jsou doslova na každém kroku.. Policisté by měli se pohybovat v blízkosti nebezpečných úseků .Někdy má účastník silničního provozu dojem, že ani nemůže dojet domů v pořádku. A Policie nikde!! Aby tedy byla splněna výše naplánovaných pokut a mohla být dobře zpracována statiska, tak je mnohem snadnější konrolovat, zda obsah lékárničky nemá prošlý termín či si počkat na 1. v měsíci a soustředit se na vozy zda najdou někoho bez platné STK. S výše uvedenými přestupky a jejich dokazováním je jistě více práce , tak se do toho nehrnou.
A jěště bych se Vás chtěla zeptat, jestli Vy vůbec vidíte na úsecích, kde pracujete nějaké nedostatky, které by bylo třeba změnit ve vztahu policista-občan motorista. Zatím z Vašich příspěvků jsem nabyla dojmu, že jste bez chyby. Na Vaší diskusi jsem si všimla, že Vás zajímá hodně finanční ohodnocení, ale nějak se nařeší , kde na vyšší ohodnocení vzít. Vždyť Policie a celá státní správa je placena z peněz daňových poplatníků, tak se přeci musí nejdříve naplnit státní pokladna odvodem daní a pak se teprve můžou zvyšovat platy . Zadlužováním se přeci nic neřeší.
A co Vy jak dodržujete v soukromí silniční předpisy? Myslíte, že Vy byste platili pokutu, kdyby Vás kontroloval kolega policista? Ani nemusíte odpovídat, jako bych Vás slyšela....
Teď jsem si jěště pročetla Vaše příspěvky a zaujalo mne v příspěvku od Robocop, že byl na koberečku.....atd. Člověk se nesmí bát jít do střetu i s nadřízeným, pokud je přesvědčen, že postupuje správně. Přece si po odborné stránce musíte věřit. Pokud se však bojíte obhajovat svůj názor a raději budete mlčet, tak se nikdy nic nezmění a Vy nejste člověk na svém místě. . Vaše sebevědomí se nezvýší a ani si za chvíli nebude vážit sám sebe!! Pracujte na sobě, budete mít pak radost i sám ze sebe, i když to jistě nebude hned. Budu Vám držet palce, abyste se nebál překážek střetů a komplikací, neboť jedině tak člověk "roste" a s ním i jeho sebevědomí.
Pánové mějte se dobře a snad se mi někdy podaří potkat na silnicích vzdělané , sebevědomé, příjemné profesionály Policie, kteří budou se slušnými účastníky silničního provozu komunikovat na úrovni !!! Zdravím Vás!

nevidím ve svém příspěvku žádné napadání Vaší osoby, jestli to tak cítíte, tak se omlouvám. Jen jsem Vám sdělil, o jaký přestupek jde, jak se řeší a jaké máte dle zákona možnosti. I to patří ke komunikaci. Pokud máte STK v pořádku, jsem rád, já také. Přestupky na silnicích pokud možno nedělám, nedovolil bych si ovšem říci, že 100%, to ani nelze. Udělá je každý motorista a kdo tvrdí že ne, lže. Zapomenout jistě můžete a záleží právě na té komunikaci s policistou, jak se rozhodne přestupek vyřešit (ve většině případů). Jistě nečeká na silnici na 1. v měsíci, aby si na Vás smlsnul za 1 den propadlou technickou. Já osobně propadlou technickou nepovažuji za malichernost,ovšem vyřešení tohoto přestupku, pokud jde o 1 den bych řešil asi jinak, ale na místě jsem nebyl. Pokud chcete bližší informace k možnosti uložení výše pokuty, tak okolností je několik. Dle evidencí lze zjistit, jak často se dopouštíte, resp.jak často jste byla přistižena při přestupku, další sice subjektivní pohled může být v jakém vozidle jedete a jak působíte svou vizáží. Člověku neupraveného s ušmudlanou košilí ve 30 let starém autě, nebo důchodci bude pokuta 1000,- připadat jako 50.000,-pro podnikatele v 7 bavoráku a hodinkami Rolex, ale i ten "bohatý" může svou slušností a vystupováním ovlivnit konečné rozhodnutí policisty, to jen krátce. Pokud tedy jednáte se vší slušností, tak bude pokuta jiná, než když na policistu vyběhnete z auta a ještě než si vzpomenete, že se lidé vychovaní zdraví, začnete nadávat, že policisté nic nedělají, jen buzerují řidiče a že je platíte z daní. Jednou si to vyzkoušejte a budete snad mile překvapena. Přeji hezký večer a neodsuzujte ostatní podle jedné reakce, to si netroufne ani profesionální psycholog

Teda Fedofe Fedofoviči tvá řeč je ostrá jak kozácká šavle. Ty a já na pořádném koni bychom dokázali věci.

No já se těm tzv. obyčejným lidem nedivím že se jim nelíbí systém rent, když se dějí podobné věci:
http://zpravy.idnes.cz/zavinil-skandal-s-rusickami-dostane-500-t isic-a-rentu-fh1-/domaci.asp?c=A070801_212050_domaci_ost

Ty se považuješ za nadčlověka, že používáš termín obyčejný lidi?

No každopádně to bude v budoucnosti zajímavé. Důchodců hodně. Plátců daní málo. Nevím kde na to všechno bude chtít vzít stát peníze.

PS: Jen v Armádě již dnes přijde na výdaje s odchodným a rentama cca 1/8 rozpočtu armady. A to se ještě profesionální armáda nerozjela. Kde bude tento štědrý systém rent za 20let? Kde berete tu jistotu že tu rentu opravdu dostanete. Stejně tak nemáte jistotu že dostanete dobrý důchod

Mnohem jistější jsou peníze které dostanu dnes než peníze které mi někdo slibuje za 10-20 let.

Tak si spočítej, kolik dostaneš, až tě po 15 letech u PČR vyhodí díky zdravotnímu stavu.....to se pak nebudeš stíhat divit, jak byla ta renta dobrá....přečti si ten zákon pořádně a srovnej pro a proti

Je dobře, že jsi si rýpnul do Armády ČR. Nechápu, že nikdo ještě pořádně nepoukázal na to, jak absurdní a nezasloužené sociální výdobytky vojáčkové pobírají. A to si ještě vytváří ze svého rozpočtu jakési vlastní rezervní fondy (nevím na co ? ) , za loňský rok to údajně činilo plných 11.000.000.000,- Kč !! Poukázal na to nedávno jeden poslanec ve sněmovně a nikoho to nezajímalo. Tvrdím jedno, na rozdíl od vojáčků (teď nemluvím o těch, co jsou ve skutečné bojové misi, avšak těch je jen zlomeček a mají to sakra dobře zaplaceno) jsou řadoví poldové na ulici ve skutečné válce každý den .....

Zkusili jste si někdy vypočítat. Kdyby se zrušily renty o kolik desítek procent by se mohlo přidat aktívním příslušníkům bezpečnostních složek.

Mi to vychází pokud průměrná doba služby u těchto složek je 15let 60-70% navíc.

PS: A místo rent by mohli zavest povíné zaměstnání lidí z bezpečnostních složek ve veřejné zprávě tak jak tomu bylo za starého mocnářství :D.
Prostě vysloužilý 40letý pochůskář by dostal teplé místo někde na radnici možna by se pak i veřejná správa zlepšila.

Daleko reálnějším a efektivním řešením by bylo drastické zeštíhlení nesmyslného POLICEJNÍHO PREZÍDIA.

Zkusil jsi někdy počítat pravděpodobnost, jak dlouho by se dával bezpečnostní sbor dohromady, kdyby chytli na renty a odchodné dle tvého návrhu? Chlapče, prober se a nevymýšlej hlouposti, jediné co by změnili je jen to první, do státního by tě nikdo stejně nevzal, takže spadni na zem.....

Řada lidí z civilu totiž vůbec nechápe skutečný význam příspěvků za službu (rent) a neuvědomují si, že renty mají především obrovský stabilizační účinek. Tisíce poldů mají trpělivost a dnes slouží jen proto, že mají vidinu renty, kterou jednou zaslouženě za ta léta služby dostanou. V momentě, kdy by byly renty v jednom okamžiku zcela bez náhrad zrušeny, došlo by k okamžitému kolapsu policie jako celku a nástupu těžké celospolečenské anarchie. Přes veškeré proklamace všemožných politiků o nutnosti renty přehodnotit (dnes například Kateřina au-au ve zprávách prohlásila, že renty by měly dostávat jen ti dobří příslušníci - kteří to jsou ?, kdo to bude posuzovat ? Kateřina au-au ?) si to nikdo z nich nakonec zrušit nedovolí, protože následky by pro ně byly politicky likvidační. Stačí, co dokázal blbej zákon o služebním poměru a 150 hod. neplacených přesčasů zdarma....

Kateřina AU AU ráda kecá do věcí, kterým nerozumí stejně jako lidoví tvořitelé ze sněmovny.....

Tak jsem řekl kamarádovi o práci u policie a po předložení platových podmínek mě vyhnal jak nemocného psa.

Sleduji Vaši diskuzi, ačkoliv si vydělávám na sebe, moji firmu a lidi co jsou v ní zaměstnaní. Firma je větší a tudíž mám i dva pesonalisty. Jejich základní činností jsou personálná záležitosti. ZA CO BEROU PLATY PERSONALISTI POLICIE ČR?? Nedaří se jim? TAK JE PROPUSŤTE! A POLICISTÉ AŤ JSOU V ULICÍCH, ne aby nahrazovali jejich práci. Děkuji, i já odvádím daně...

Nejsmutnější je na tom, že celý policejní aparát čítá cca 42000 policistů, ale jen pár stovek je venku na ulici mezi lidmi za dost osekané peníze po slavném novém zákonu. Těžko někoho znáborují, když mu nemají co nabídnout narozdíl od armády ČR.

souhlas , taková je bohužel skutečnost

Nejhorší na těch personalistech je, že oni proto nic nedělají a když tak málo, protože nábor k policii je hodnocením z velké části policistů na ulici. Ty mají ve svém v mnohabodovém hodnocení také bod, kolik oveček dohnali k policii. Když budeš hodnocen za všechny úkoly, ale nesplníš nábor, tak jsi špatný.

Odpověď pro " Robocop":
Vážený pane , jestli jste postřehl, tak jsem se v posledních příspěvcích vůbec nevěnovala pokutě, ale komunikaci policistů s občany. Co kdyby jste k tomu zaujal svůj komentář! Myslíte, že že strany policie je všechno O.K.? Proč stále píšete jen k danému přestupku a nad dalšími vyřčenými tázkami se nezamyslíte. Ještě k výši pokut, jak uvádíte ve svém příspěvku. Jestli existuje nějaké rozmezí v udělování výše pokut, tak přeci musíte umět posoudit, kdy udělíte pokutu na samé hranici min. a kdy na hranici maxima. Přeci nemůžete (můžete) dávat stále pokuty na max. hranici, pak by bylo zbytečné .aby existovla nějaká rozmezí. Jestliže máte zdravé sebevědomí a jste si tzv.silný v kramflecích, tak si přeci svoje rozhodnutí obhájíte a třeba budete mít z toho i dobrý pocit. Nebo patříte mezi ty, kteří splní jakékoliv přání svého nadřízeného,jen aby měli tzv.klid .Možná, že výše udělení pokud je jedním z měřítek úspěšnosti obvodních odd. ale víte co by mne zajímalo, jak se Váš nadřízený dozví, že jste s některým řidičem řešil jeho přestupek tzv.domluvou? Vy o tom vedete statistiku? Pokud nebudou chtít něco změnit v ovzduší naší policie mladí lidé, tak tu budeme mít stále tu starou veřejnou bezpečnost pod novým názvem "Policie". Zdravím Vás a věřím, že si najdete čas,a třeba odpovíte. Nemám proti Vám žádnou zášť, jen si stále lámu hlavu, proč se v diskusi neumí reagovat na celý příspěvek.

pro Hanu
Vaše další příspěvky jsem si přečetl až nyní a reagoval jsem na Váš první příspěvek. A o té komunikaci musíte nejdříve napsat z jakého pohledu ?. Jestli myslíte při udělení pokuty, když Vám policista za přestupek uloží pokutu. Přece s tím nemusíte souhlasit, kdy na toto máte právo a policista je v tomto případě povinen s vámi na místě sepsat oznámení a přestupek bude řešit správní orgán.

maximální výše pokuty, kterou jste mohla dostat za přestupky, kterých jste se dopustila jsou 2000,-Kč v blokovém řízení. O max.pokutu tedy nešlo. Každé rozhodnutí v takovém případě, kdy existuje rozmezí je na konkrétním policistovi. O komunikaci jste se vyjádřila až nyní, musíte si uvědomit, že nikdo z nás na místě nebyl a způsob dialogu (nedialogu) mezi Vámi a policistou nezná. Pokud při řešení přestupku nesouhlasíte s výší uložené pokuty,máte právo se proti její výši odvolat, vyjádřit se na předložený tiskopis a o přestupku rozhodne úřad. V takovém případě policista přestupek v blokovém řízení na místě neřeší. Ve správním řízení Vám ovšem v případě neúspěchu "hrozí" většinou pokuta vyšší. Z toho důvodu je jednodušší si na policisty anonymně zanadávat na diskusi nebo v hodpůdce u piva,jak to většina přestupců aj.s oblibou dělá. Jen málokdo ovšem přizná, že si pokutu zasloužil a dostal po právu. Přeji hezký den a opět v rámci komunikace doporučuji STK a emise navštívit, škodíte pak jen sama sobě.

Dále statistika udělených pokut je opravdu jednou ze sledovaných kritérii u PČR a u nás na oddělení se do začátku tohoto roku moc nehledělo na jejich výši. V současné době se i u nás na toto hledí a nafasovali jsme manuál s doporučenou výši pokut za přestupky na úseku dopravy.
A pokuta ve výši 1.000,- Kč je dle tohoto manuálu doporučená pokuta za váš přestupek.

Pro autora reakce "Paní Hano"

Člověče, když jsem si přečetl, tvou poslední větu v reakci, tak musím uznat, že jsi opravdu BLB!

možná jsem blb, ale je ti po tom prd. Ty se nauč psát čárky ve větě....

Civile jseš jen běžný ubožák nevybočující z řady té české menšiny co si vidí jen na špičku nosu, ale jinak nic dohoromady neví. Ale každý má nějaký názor. Děkujeme ti, že jsi se dostatečně projevil. Budeme o tom " jistě " přemýšlet.

řadový polda, který každý den pije od rána do večera ( odpoledne ) kafe, nohy má na stole, přečte si několik vydání novin, nacpe si na dlouhém obědě břicho a spokojeně odchází domů v natěšené představě tučné renty. Doufám, že jsem ti zvedl tlak z toho blahobytu u Policie ČR ( 4.000 volných míst u PČR připravených pro blahobyt)

Policisté dostanou za nového parťáka až pět tisíc
http://www.novinky.cz/domaci/policiste-dostanou-za-noveho-partak a-az-pet-tisic_120015_q4chs.html
Tak tohle už fakt nepochopím, místo aby těm klukům na ulicích i jinde přidali pár korun na víc, aby je u PČR udrželi, tak vynakládají nemalé prostředky na nábor nových policistů, kdy je to asi pro ně výhodnější. Za jak dlouho se stane tento uchazeč však opravdovým policistou (jestli se jim někdy stane) si však nikdo neuvědomuje, trvá to i několik let než se řádně zapracuje a tuto funknci může vykonávat bez toho, aby se neustále druhého na něco ptal, popř. jel na nápad sám. Kolegové vědí o čem mluvím.

Protože tam ve vedení sídlí tupci, trubci a práce neznalí laici. Bude tu neuvěřitelný koloběh odchodů a příchodů policistů a ve skutečnosti nebude nikdo nic umět a mít větší praxi a znalosti oboru.

Skutečnost je taková, že v posledních asi dvou letech odešli do civilu stovky opravdu dobrých zkušených profíků, vyšetřovatelů i řadových poldů a nikdo se nesnažil je u policie efektivně pozdržet ( a není to jen o penězích !). Tito lidé skutečně dnes u policie chybí a těžko je nahrazuje někdo jiný. U policie to není jen o naplnění tabulkových stavů, což si však řada lidí v managementu myslí, ale především o kvalitě a zkušenosti lidí, kteří tyto tabulkové stavy naplňují. Kdo práci policie jen trochu rozumí, tak ví, že jakákoli dílčí sebemenší zkušenost použitá ve správnou chvíli v praxi může mít absolutní dopad na výsledek. (např. na dopadení gaunera).