4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Paní Hano nepochybuji, že jste slušný člověk. Nevěřím však, že za negativním vnímáním policistů je pouze vámi popisovaná skutečnost. Nemusím být psycholog, abych mezi řádky vašeho textu našel všechny ty předsudky, kterými je široká veřejnost vůči policii zatížená. Pokud se jich dokážete zbavit, věřte, že i jednání s policistou pro vás nemusí být jen stresujícím zážitkem. Za tykání se omlouvám, nebylo projevem neúcty. Zjednodušuje komunikaci.

Dejte už pokoj s tou ukřivděnou Hanou.Máme snad důležitější věci pro DF nebo ne?

Karle, to ty jsi asi ukřivděnej, že se nediskutuje o tvém problému, viď !

Vážený pane, jsem ráda , že jste se nad mými řádky zamyslel, Vaši omluvu přijímám. Píšete, že tykání zjednodušuje komunikaci.V knize Etiketa - od Ladislava Špačka, je ohledně tykání napsáno: k tykání, potřebujeme souhlasu obou stran. A tak si myslím, že když si v písemném projevu nepíší zrovna kamarádi či známí, mělo by se vždy vykat. Mě osobně by nikdy ani nenapadlo tykat žádnému třeba bezdomovci aj, každý má přeci svou důstojnost.Myslím, že mi zbytečně posouváte, že mám předsudky vůči policii. Vůbec ne. Mám ráda jen slušné a korektní chování, ne nabubřenost, povýšenost a sama se podle toho snažím chovat. Mladým lidem moc fandím, ať dělají kdekoliv, na jakémkoliv postu. Děkuji Vám za Vaše sdělené názory na tomto diskusním fóru a přejí Vám hodně zdraví a ať se Vám u policie daří.

Poldo,ty tady někdy hodíš takový blábol až žasnu."Ne budeme se tady měsíce bavit o prošlé technické pí.Hany"

Odpověď pro Robocop, C1 a bez podpisu (Paní Hano)

Vážení pánové, abych Vás uklidnila, tak STK jsme měli hotovou již během dnešního dopoledně, protože opravdu došlo z naší strany k přehlédnutí termínu. Co jsme si z včerejší kotroly a i na diskusi odnesli je, že Vy jako když neslyšíte a nevidíte. Nejen včera policisty, ale i Vás jsem se ptala , kdy ukládáte pokutu na hranici minima , kdy na hranici maxima a v kterém případě se používá domluva.ˇKonkrétní odpověď žádná !!!!!. Čili o komunikaci nemůže být žádná řeč.
A jěště k té Vámi zmiňované nečinnosti na silnicích . Víte já si myslím, že by se policie měla hlavně soustředit na odhalování opravdu závažných přestupků jako je nepřiměřená rychlost, jízda na červenou ,nesprávné předjíždění , telefonování za jízdy atd.neboť, motoristickou veřejnost, tito neukáznění motoristé na silnici štvou a jsou doslova na každém kroku.. Policisté by měli se pohybovat v blízkosti nebezpečných úseků .Někdy má účastník silničního provozu dojem, že ani nemůže dojet domů v pořádku. A Policie nikde!! Aby tedy byla splněna výše naplánovaných pokut a mohla být dobře zpracována statiska, tak je mnohem snadnější konrolovat, zda obsah lékárničky nemá prošlý termín či si počkat na 1. v měsíci a soustředit se na vozy zda najdou někoho bez platné STK. S výše uvedenými přestupky a jejich dokazováním je jistě více práce , tak se do toho nehrnou.
A jěště bych se Vás chtěla zeptat, jestli Vy vůbec vidíte na úsecích, kde pracujete nějaké nedostatky, které by bylo třeba změnit ve vztahu policista-občan motorista. Zatím z Vašich příspěvků jsem nabyla dojmu, že jste bez chyby. Na Vaší diskusi jsem si všimla, že Vás zajímá hodně finanční ohodnocení, ale nějak se nařeší , kde na vyšší ohodnocení vzít. Vždyť Policie a celá státní správa je placena z peněz daňových poplatníků, tak se přeci musí nejdříve naplnit státní pokladna odvodem daní a pak se teprve můžou zvyšovat platy . Zadlužováním se přeci nic neřeší.
A co Vy jak dodržujete v soukromí silniční předpisy? Myslíte, že Vy byste platili pokutu, kdyby Vás kontroloval kolega policista? Ani nemusíte odpovídat, jako bych Vás slyšela....
Teď jsem si jěště pročetla Vaše příspěvky a zaujalo mne v příspěvku od Robocop, že byl na koberečku.....atd. Člověk se nesmí bát jít do střetu i s nadřízeným, pokud je přesvědčen, že postupuje správně. Přece si po odborné stránce musíte věřit. Pokud se však bojíte obhajovat svůj názor a raději budete mlčet, tak se nikdy nic nezmění a Vy nejste člověk na svém místě. . Vaše sebevědomí se nezvýší a ani si za chvíli nebude vážit sám sebe!! Pracujte na sobě, budete mít pak radost i sám ze sebe, i když to jistě nebude hned. Budu Vám držet palce, abyste se nebál překážek střetů a komplikací, neboť jedině tak člověk "roste" a s ním i jeho sebevědomí.
Pánové mějte se dobře a snad se mi někdy podaří potkat na silnicích vzdělané , sebevědomé, příjemné profesionály Policie, kteří budou se slušnými účastníky silničního provozu komunikovat na úrovni !!! Zdravím Vás!

nevidím ve svém příspěvku žádné napadání Vaší osoby, jestli to tak cítíte, tak se omlouvám. Jen jsem Vám sdělil, o jaký přestupek jde, jak se řeší a jaké máte dle zákona možnosti. I to patří ke komunikaci. Pokud máte STK v pořádku, jsem rád, já také. Přestupky na silnicích pokud možno nedělám, nedovolil bych si ovšem říci, že 100%, to ani nelze. Udělá je každý motorista a kdo tvrdí že ne, lže. Zapomenout jistě můžete a záleží právě na té komunikaci s policistou, jak se rozhodne přestupek vyřešit (ve většině případů). Jistě nečeká na silnici na 1. v měsíci, aby si na Vás smlsnul za 1 den propadlou technickou. Já osobně propadlou technickou nepovažuji za malichernost,ovšem vyřešení tohoto přestupku, pokud jde o 1 den bych řešil asi jinak, ale na místě jsem nebyl. Pokud chcete bližší informace k možnosti uložení výše pokuty, tak okolností je několik. Dle evidencí lze zjistit, jak často se dopouštíte, resp.jak často jste byla přistižena při přestupku, další sice subjektivní pohled může být v jakém vozidle jedete a jak působíte svou vizáží. Člověku neupraveného s ušmudlanou košilí ve 30 let starém autě, nebo důchodci bude pokuta 1000,- připadat jako 50.000,-pro podnikatele v 7 bavoráku a hodinkami Rolex, ale i ten "bohatý" může svou slušností a vystupováním ovlivnit konečné rozhodnutí policisty, to jen krátce. Pokud tedy jednáte se vší slušností, tak bude pokuta jiná, než když na policistu vyběhnete z auta a ještě než si vzpomenete, že se lidé vychovaní zdraví, začnete nadávat, že policisté nic nedělají, jen buzerují řidiče a že je platíte z daní. Jednou si to vyzkoušejte a budete snad mile překvapena. Přeji hezký večer a neodsuzujte ostatní podle jedné reakce, to si netroufne ani profesionální psycholog

Teda Fedofe Fedofoviči tvá řeč je ostrá jak kozácká šavle. Ty a já na pořádném koni bychom dokázali věci.

No já se těm tzv. obyčejným lidem nedivím že se jim nelíbí systém rent, když se dějí podobné věci:
http://zpravy.idnes.cz/zavinil-skandal-s-rusickami-dostane-500-t isic-a-rentu-fh1-/domaci.asp?c=A070801_212050_domaci_ost

Ty se považuješ za nadčlověka, že používáš termín obyčejný lidi?

No každopádně to bude v budoucnosti zajímavé. Důchodců hodně. Plátců daní málo. Nevím kde na to všechno bude chtít vzít stát peníze.

PS: Jen v Armádě již dnes přijde na výdaje s odchodným a rentama cca 1/8 rozpočtu armady. A to se ještě profesionální armáda nerozjela. Kde bude tento štědrý systém rent za 20let? Kde berete tu jistotu že tu rentu opravdu dostanete. Stejně tak nemáte jistotu že dostanete dobrý důchod

Mnohem jistější jsou peníze které dostanu dnes než peníze které mi někdo slibuje za 10-20 let.

Tak si spočítej, kolik dostaneš, až tě po 15 letech u PČR vyhodí díky zdravotnímu stavu.....to se pak nebudeš stíhat divit, jak byla ta renta dobrá....přečti si ten zákon pořádně a srovnej pro a proti

Je dobře, že jsi si rýpnul do Armády ČR. Nechápu, že nikdo ještě pořádně nepoukázal na to, jak absurdní a nezasloužené sociální výdobytky vojáčkové pobírají. A to si ještě vytváří ze svého rozpočtu jakési vlastní rezervní fondy (nevím na co ? ) , za loňský rok to údajně činilo plných 11.000.000.000,- Kč !! Poukázal na to nedávno jeden poslanec ve sněmovně a nikoho to nezajímalo. Tvrdím jedno, na rozdíl od vojáčků (teď nemluvím o těch, co jsou ve skutečné bojové misi, avšak těch je jen zlomeček a mají to sakra dobře zaplaceno) jsou řadoví poldové na ulici ve skutečné válce každý den .....

Zkusili jste si někdy vypočítat. Kdyby se zrušily renty o kolik desítek procent by se mohlo přidat aktívním příslušníkům bezpečnostních složek.

Mi to vychází pokud průměrná doba služby u těchto složek je 15let 60-70% navíc.

PS: A místo rent by mohli zavest povíné zaměstnání lidí z bezpečnostních složek ve veřejné zprávě tak jak tomu bylo za starého mocnářství :D.
Prostě vysloužilý 40letý pochůskář by dostal teplé místo někde na radnici možna by se pak i veřejná správa zlepšila.

Daleko reálnějším a efektivním řešením by bylo drastické zeštíhlení nesmyslného POLICEJNÍHO PREZÍDIA.

Zkusil jsi někdy počítat pravděpodobnost, jak dlouho by se dával bezpečnostní sbor dohromady, kdyby chytli na renty a odchodné dle tvého návrhu? Chlapče, prober se a nevymýšlej hlouposti, jediné co by změnili je jen to první, do státního by tě nikdo stejně nevzal, takže spadni na zem.....

Řada lidí z civilu totiž vůbec nechápe skutečný význam příspěvků za službu (rent) a neuvědomují si, že renty mají především obrovský stabilizační účinek. Tisíce poldů mají trpělivost a dnes slouží jen proto, že mají vidinu renty, kterou jednou zaslouženě za ta léta služby dostanou. V momentě, kdy by byly renty v jednom okamžiku zcela bez náhrad zrušeny, došlo by k okamžitému kolapsu policie jako celku a nástupu těžké celospolečenské anarchie. Přes veškeré proklamace všemožných politiků o nutnosti renty přehodnotit (dnes například Kateřina au-au ve zprávách prohlásila, že renty by měly dostávat jen ti dobří příslušníci - kteří to jsou ?, kdo to bude posuzovat ? Kateřina au-au ?) si to nikdo z nich nakonec zrušit nedovolí, protože následky by pro ně byly politicky likvidační. Stačí, co dokázal blbej zákon o služebním poměru a 150 hod. neplacených přesčasů zdarma....

Kateřina AU AU ráda kecá do věcí, kterým nerozumí stejně jako lidoví tvořitelé ze sněmovny.....

Tak jsem řekl kamarádovi o práci u policie a po předložení platových podmínek mě vyhnal jak nemocného psa.

Sleduji Vaši diskuzi, ačkoliv si vydělávám na sebe, moji firmu a lidi co jsou v ní zaměstnaní. Firma je větší a tudíž mám i dva pesonalisty. Jejich základní činností jsou personálná záležitosti. ZA CO BEROU PLATY PERSONALISTI POLICIE ČR?? Nedaří se jim? TAK JE PROPUSŤTE! A POLICISTÉ AŤ JSOU V ULICÍCH, ne aby nahrazovali jejich práci. Děkuji, i já odvádím daně...

Nejsmutnější je na tom, že celý policejní aparát čítá cca 42000 policistů, ale jen pár stovek je venku na ulici mezi lidmi za dost osekané peníze po slavném novém zákonu. Těžko někoho znáborují, když mu nemají co nabídnout narozdíl od armády ČR.

souhlas , taková je bohužel skutečnost

Nejhorší na těch personalistech je, že oni proto nic nedělají a když tak málo, protože nábor k policii je hodnocením z velké části policistů na ulici. Ty mají ve svém v mnohabodovém hodnocení také bod, kolik oveček dohnali k policii. Když budeš hodnocen za všechny úkoly, ale nesplníš nábor, tak jsi špatný.

Odpověď pro " Robocop":
Vážený pane , jestli jste postřehl, tak jsem se v posledních příspěvcích vůbec nevěnovala pokutě, ale komunikaci policistů s občany. Co kdyby jste k tomu zaujal svůj komentář! Myslíte, že že strany policie je všechno O.K.? Proč stále píšete jen k danému přestupku a nad dalšími vyřčenými tázkami se nezamyslíte. Ještě k výši pokut, jak uvádíte ve svém příspěvku. Jestli existuje nějaké rozmezí v udělování výše pokut, tak přeci musíte umět posoudit, kdy udělíte pokutu na samé hranici min. a kdy na hranici maxima. Přeci nemůžete (můžete) dávat stále pokuty na max. hranici, pak by bylo zbytečné .aby existovla nějaká rozmezí. Jestliže máte zdravé sebevědomí a jste si tzv.silný v kramflecích, tak si přeci svoje rozhodnutí obhájíte a třeba budete mít z toho i dobrý pocit. Nebo patříte mezi ty, kteří splní jakékoliv přání svého nadřízeného,jen aby měli tzv.klid .Možná, že výše udělení pokud je jedním z měřítek úspěšnosti obvodních odd. ale víte co by mne zajímalo, jak se Váš nadřízený dozví, že jste s některým řidičem řešil jeho přestupek tzv.domluvou? Vy o tom vedete statistiku? Pokud nebudou chtít něco změnit v ovzduší naší policie mladí lidé, tak tu budeme mít stále tu starou veřejnou bezpečnost pod novým názvem "Policie". Zdravím Vás a věřím, že si najdete čas,a třeba odpovíte. Nemám proti Vám žádnou zášť, jen si stále lámu hlavu, proč se v diskusi neumí reagovat na celý příspěvek.

pro Hanu
Vaše další příspěvky jsem si přečetl až nyní a reagoval jsem na Váš první příspěvek. A o té komunikaci musíte nejdříve napsat z jakého pohledu ?. Jestli myslíte při udělení pokuty, když Vám policista za přestupek uloží pokutu. Přece s tím nemusíte souhlasit, kdy na toto máte právo a policista je v tomto případě povinen s vámi na místě sepsat oznámení a přestupek bude řešit správní orgán.

maximální výše pokuty, kterou jste mohla dostat za přestupky, kterých jste se dopustila jsou 2000,-Kč v blokovém řízení. O max.pokutu tedy nešlo. Každé rozhodnutí v takovém případě, kdy existuje rozmezí je na konkrétním policistovi. O komunikaci jste se vyjádřila až nyní, musíte si uvědomit, že nikdo z nás na místě nebyl a způsob dialogu (nedialogu) mezi Vámi a policistou nezná. Pokud při řešení přestupku nesouhlasíte s výší uložené pokuty,máte právo se proti její výši odvolat, vyjádřit se na předložený tiskopis a o přestupku rozhodne úřad. V takovém případě policista přestupek v blokovém řízení na místě neřeší. Ve správním řízení Vám ovšem v případě neúspěchu "hrozí" většinou pokuta vyšší. Z toho důvodu je jednodušší si na policisty anonymně zanadávat na diskusi nebo v hodpůdce u piva,jak to většina přestupců aj.s oblibou dělá. Jen málokdo ovšem přizná, že si pokutu zasloužil a dostal po právu. Přeji hezký den a opět v rámci komunikace doporučuji STK a emise navštívit, škodíte pak jen sama sobě.

Dále statistika udělených pokut je opravdu jednou ze sledovaných kritérii u PČR a u nás na oddělení se do začátku tohoto roku moc nehledělo na jejich výši. V současné době se i u nás na toto hledí a nafasovali jsme manuál s doporučenou výši pokut za přestupky na úseku dopravy.
A pokuta ve výši 1.000,- Kč je dle tohoto manuálu doporučená pokuta za váš přestupek.

Pro autora reakce "Paní Hano"

Člověče, když jsem si přečetl, tvou poslední větu v reakci, tak musím uznat, že jsi opravdu BLB!

možná jsem blb, ale je ti po tom prd. Ty se nauč psát čárky ve větě....

Civile jseš jen běžný ubožák nevybočující z řady té české menšiny co si vidí jen na špičku nosu, ale jinak nic dohoromady neví. Ale každý má nějaký názor. Děkujeme ti, že jsi se dostatečně projevil. Budeme o tom " jistě " přemýšlet.

řadový polda, který každý den pije od rána do večera ( odpoledne ) kafe, nohy má na stole, přečte si několik vydání novin, nacpe si na dlouhém obědě břicho a spokojeně odchází domů v natěšené představě tučné renty. Doufám, že jsem ti zvedl tlak z toho blahobytu u Policie ČR ( 4.000 volných míst u PČR připravených pro blahobyt)

Policisté dostanou za nového parťáka až pět tisíc
http://www.novinky.cz/domaci/policiste-dostanou-za-noveho-partak a-az-pet-tisic_120015_q4chs.html
Tak tohle už fakt nepochopím, místo aby těm klukům na ulicích i jinde přidali pár korun na víc, aby je u PČR udrželi, tak vynakládají nemalé prostředky na nábor nových policistů, kdy je to asi pro ně výhodnější. Za jak dlouho se stane tento uchazeč však opravdovým policistou (jestli se jim někdy stane) si však nikdo neuvědomuje, trvá to i několik let než se řádně zapracuje a tuto funknci může vykonávat bez toho, aby se neustále druhého na něco ptal, popř. jel na nápad sám. Kolegové vědí o čem mluvím.

Protože tam ve vedení sídlí tupci, trubci a práce neznalí laici. Bude tu neuvěřitelný koloběh odchodů a příchodů policistů a ve skutečnosti nebude nikdo nic umět a mít větší praxi a znalosti oboru.

Skutečnost je taková, že v posledních asi dvou letech odešli do civilu stovky opravdu dobrých zkušených profíků, vyšetřovatelů i řadových poldů a nikdo se nesnažil je u policie efektivně pozdržet ( a není to jen o penězích !). Tito lidé skutečně dnes u policie chybí a těžko je nahrazuje někdo jiný. U policie to není jen o naplnění tabulkových stavů, což si však řada lidí v managementu myslí, ale především o kvalitě a zkušenosti lidí, kteří tyto tabulkové stavy naplňují. Kdo práci policie jen trochu rozumí, tak ví, že jakákoli dílčí sebemenší zkušenost použitá ve správnou chvíli v praxi může mít absolutní dopad na výsledek. (např. na dopadení gaunera).