Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jiš osum měsíců jse chci stát inspektorem. Hlásím se do temněř všeh víběrovích řízení a přeztože mi vedoucí napsal velmi dobré hodnocení tak jsem neuspěl. Bil byh rád kdyby mě kolegové daly vědět. Sloužím u pohraniční už dvanást roků a vzhledem k šengenu bych chtěl odejít na nějaký pořádný útvar. (do budoucna chci bít kryminalysta) Děkuju

Myslím, že s těmi překlepy jsi to až přehnal. Čekáš účelově asi na negativní reakce. Ode mne žádná nebude, možná se někdo jiný chytí. Jinak Ti přeji hezký den!

Provokatérů na těchto stránkách už bylo dost, takže nejsi určitě první, jestli jsi to pochopil.

přečti si to po sobě ještě jednou a možná zjistíš kde je háček, /tady se není čemu divit, buď rád kde jsi a buď v klidu/

nepýše se osum, ale VOSUM, jinak dobrí

a F jako Fosa, anebo G jako vogoon,

nauč se psát czeszky, inak tě k policii ani z ůlevama nevemoooo :-))) jinak dobrý šťouch :-)))

S vaší gramatikou se k policii hodíte.Přeji hodně štěstí.

Zřejmě ti leží v žaludku příslušníci cizinecké a pohraniční policie. U této složky již dost dlouhou dobu pracuji a nikdy jsem tam nepotkal takového hlupáka jako jsi ty. mějte se pěkně pane kolego

pro -Bohužel-
máš naprostou pravdu a to řešení "na hraně" je možným východiskem z nouze. Stačilo by ve většině případů proplacení cestovních náhrad a tzv."účelovek" by bylo o mnoho méně!!! To by se ale musel někdo chytit za rypák!!! Já se za něj chytám teď proto, že jsem toho takto ještě nevyužil, ale ta doba brzy příjde!!!

Nechtěně jsem to hodil jako sólo příspěvek, ale mělo to patřit do příspěvku -Policista Petr-

Policie nemá pořád peníze, nejsou schopni zaplatit pořádně ozbrojenou složku, jak je možné že u armády to šlo?

Vážený pane ministře, jsem policista a situace současného stavu věcí mne velice znepokojuje. Zaráží mne praktiky vyúčtování nákladů při služebních cestách řadových policistů. Je smutné že v současné době když nejsou lidé a krizová oddělení jsou posilována z jiných oddělení neni těmto policistům poskytnuto k dopravě služební vozidlo a nebo jestliže policista použije své soukromé(neni jiný způsob jak se na převelené pracoviště dostat) nedostane náklady na cestu zaplacené podle sazebníku ale jeho náklady jsou vyúčtovány jako vlak 2třídy a to i když na místo určení žádný vlakový spoj neni. Nezdají se Vám tyto praktiky poněkud divné a myslím si že i v rozporu se zákonem????? U policie si vedení snad může dělat své vlastní zákony v rozporu s již platnýmy zákony????? Asi by se Vám taky nelíbilo kdyby jste si pracovní cesty musel sponzorovat z vlastní kapsy. Byl bych rád kdyby jste na můj příspěvek včas odpověděl. V září mám být totiž odvelen na 1 měsíc na působiště vzdálené od mého mateřského útvaru 100km a z mého trvalého bydliště musím použít soukromé vozidlo jelikož na služební prý nemáme nárok(jsme 2 z oddělení na výpomoc).

Za včasnou reakci předem děkuji.

Chceš-li mít, kolego, jakous takous naději na odpověď, je třeba dotaz položit v sekci "Policie ČR, hasiči". Do sekce "Diskuse" ministr nezasahuje, tedy zde ani neodpovídá...

Už jsem na to přišel ale i tak děkuji.

další věc k zamyšlení. Pokud je policista z Moravy, pracující např.v Praze, povolán do služby ze svého volna, tak si náklady na cestu hradí sám. Pokud je povolán do služby "150 hodin zdarma", tak jej tato služba státu stojí navíc 400-600,-Kč (když nepočítám, že je od rodiny, náklady na stravu aj.). Pak je třeba se zamyslet, proč je takový podstav a lidé odmítají do těchto služeb nastupovat. Řešení je pak "na hraně" v neschopenkách apod. A opět tu máme ze strany zákonodárců reakci na tuto situaci, nezaplatíme prvních XX dní pracovní neschopnosti. Začarovaný kruh a všichni "nahoře" se smějí. Je otázkou, jak dlouho jim ten úsměv vydrží.....

pro -Policista Petr-
Dal jsem do sekce PolicieČR/Hasiči další dotaz panu ministrovi na stejné téma. Snad nám na to někdy odpoví. Nemáš tento problém jen sám, ale minimálně ještě několik stovek dalších kolegů, převážně z Moravy. Je na čase, aby se tímto problémem začal někdo kompetentní zabývat.

souhlasím... u policie, když mají proplatit 10 kč, tak tak to je proces jako hrom, papír+podpisy nadřízených, nejmíň 3 a nedej bože, že spleteš písmenko, tak celý proces opakuješ - hrůza!!!!

Na to nemá žádný funkcionář svůj svůastní zákon, přečti si zákon o cestovních náhradfách.

služební funkcionář vydává rozhodnutí, které musí odůvodnit. A tam je zakopaný pes, dle z.č.186/92Sb. se do rozhodnutí uvádělo: "Vzhledem k vysokým finančním nákladům - zamítám", takže je to na funkcionářích a nemusí to být zrovna zákon....mj.cestovní náhrady jsou uvedeny v zákoně 361/2003Sb.Část desátá, Náhrady cestovních výdajů, kde se píše o přihlédnutí k oprávněným zájmům příslušníka. Jsi přesvědčen o tom, že nejde o oprávněné zájmy příslušníka?

Odpověď pro: "Pavel"
Vážený pane Pavle,
velice si vážím toho, že jste si našel (možná k nelibosti Vašich zde diskutujících kolegů) chvíli času, abyste odpověděl na 2 mé otázky. Opravdu Vám upřimně děkuji, ani jsem v to nedoufala, neboť ostatní jako by se báli sdělit-napsat svůj vlastní názor. Musím řici, že Vámi uváděné rozpětí pokut je férové. Pánové zapomněli, že i v jiných sférách života , a ne jen na silnici, na nás čekají různé sankce-pokuty. Jistě by se jim nelíbilo, aby při malém pochybení hned dostali vždy tu nejvyšší pokutu, jako ten člověk , který soustavně porušuje zákony či nařízení a nic si z ničeho nedělá. Pokud bychom byli zase někdy kontrolování policií , přála by si narazit na policistu Vašeho formátu. Velmi dobře si umíte na místě vyhodnotit situaci a podle toho udělíte-neudělíte pokutu a předpokládám, že odpovíte řidiči i na položenou otázku . Samozřejmostí má být, že i kontolovaný řidič se má chovat slušně, což asi také není pravidlem. Ještě jednou Vám moc děkuji a končím na Vašich stránkách s příspěvky. Ze zvědavosti se teď ze mne stane pasivní návštěvník Vašich diskusních stránek. Přeji Vám i Vašim kolegům všechno dobré , hodně zdraví ,štěstí ,peníze jsou sice důležité, ale to zdraví si za ně nekoupíme. A Vašim kolegům, kteří zde píší přeji , ať mají více radosti ze života, neboť z jejich příspěvků je cítit hodně závisti.... a ať se snaží dělat pozitivní věci, neboť pak budou mít i oni dobrý pocit, že pomáhají věci změnit! Zdravím Vás!

Děkuji Vám, paní Hano, za Vaše řádky, a přeji do budoucna jen příjemná setkání s kolegy policisty...

Jak vyhnat komunisty , esenbáky, a manažéry, kteří tu hamouní za dva platy? Vinou těchto nenažranců zruší renty a poslední jediné plus, které tu zůstalo.

Tvá moudra trousíš na všech stránkách.Proč tolik strachu?Kdo ti bere výsluhu.Proč štveš lidi proti sebe?

To není strach, to je realita a boj s větrnými mlýny a nemělo by to být každému lhostejné co se u policejního sboru za poslední měsíce děje.

Pro paní Hanu
Dobrý den, vážená paní chtěl bych se svým vstupem pokusit ukončit debatu o "prošlé" technické. Zákon neřeší zda je technická "prošlá" týden či desetiletí. Vozidlo, jehož majitel (řidič) nemůže prokázat platnou STK, je nezpůsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. Tečka. Policista, který zjistí tento přestupek, je povinen jej vyřešit. Pokud by jej přešel či bagatelizoval, sám by se dopustil porušení zákona a to s mnohem fatálnějšími důsledky zejména pro sebe. Tyto věci jsou na denním pořádku. Zdá-li se Vám zákonná norma nespravedlivá, nehledejte prosím viníka u Policie ČR. Zákony tvoří Poslanecká sněmovna a Policie je jen nástroj k vymáhání zákona bez sebemenší možnosti zákon upravovat. Co se týče slušnosti, o té snad netřeba hovořit. Pokud policista nevystupoval slušně, je zde možnost stížnosti.

Zase jeden chytrej, kterej potřebuje mít poslední slovo. Vždyť ta paní teď již o STK nediskutovala . Proč doporučuješ stížnost, spíš máš apelovat na slušný chování poldů kdekoliv.

Jožo
Asi moc zkušeností ze života nemáš, jinak by jsi nehovořil ve vágních formulacích o apelu na slušnost. Jediná - opakuji - jediná možnost je stížnost. Lidé (policisté, lékaři, frézaři i listonoši a spousta dalších) buď JSOU nebo NEJSOU slušní. S tím nic nenaděláš jakýmikoliv apely, chytrolíne.

pro Ya
Seš tupej uvědomělej policajt, kterej nemá v palici nic jinýho, než zákony, který odporují zdravému rozumu. Seš opravdu muž na správným místě. Zákony sice tvoří Poslanecká sněmovna, ale tam sedí podobní pakoši jako seš Ty, Tak se na ně nevymlouvej. Díky takovejm uvědomělejm debilům jako seš Ty je tady právě takovej ukrutnej bordel.

For Jura nebo Jožo případně ještě jinak
No, jsi prostě hňup a hňupem zůstaneš, tvé slinty nebudu ani komentovat, o tvém IQ si snad udělá obrázek každý soudný člověk...

To ty by sis zařídil Petře asi jinak, viď ! Proto tě to unavuje, když si na těchto stránkách někdo dovolí napsat pohled z druhé strany a ty se tím pak pročítáš.

U firmy,kde je rok od roku méně práv a peněz - končím s PČR

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=479895

A to jako opravdu, nebo je to jen takovej štěk! A co potom, už máš místo?

Áďo,ty se ptáš,jako kdyby u vás nikdo nechtěl skončit,nebo jsi dobře placený manažér a takové informace tě nezajímají

Práva ubývají a platy rostou pouze manažérům-takže taky to podávám a balím.

odpoveď pro zn. Paní Hano
Vážený pane, jsem potěšena Vašimi řádky , že jste dokázal napsat své názory a jak by jste postupoval Vy. Je vidět, že při práci přemýšlíte a nepotřebujete tedy ke své práci i žádný manuál a asi byste si dokázal zdůvodnit svoje rozhodnutí. K další části Vašeho příspěvku se již nebudu vyjadřovat, protože při jednání s kýmkoliv se chovám slušně a tak se mne to netýká. To by byla jen polemika. Již nechci zahlcovat Vaši policejní diskusi svými příspěvky (jak jsem si všimla, některým se to vůbec nelíbí) , přesto Vás požádám o zodpovězení 2 otázek. 1./Jak se Váš nadřízený dozví, že jste přestupek řešil domluvou 2./ Je řidič povinen mít u sebe i "Osvědčení o měření emisí-příloha technického průkazu (červenooranžové barvy), když je na vozidle známka vylepena a příp.kde je to v zákoně.
Policista totiž tento doklad požadoval. Při koupi vozu jsme nic nedostali , až nyní na 1.STK. Děkuji Vám za Vaši odpověď. Zdravím Vás .

ad.1./ Nedozví, pokud se mu členové hlídky sami "nepochlubí"...
ad.2./ "Osvědčení o ME" u sebe mít nemusíte, je přílohou technického průkazu, tedy "velkého techničáku", navíc se skutečně vydává až při prvním měření emisí - tedy u nového auta po čtyřech letech. Na místě spíše slouží orientačně pro určení data ukončení platnosti TK, neboť ME se zpravidla provádí ve stejný den jako TK.
K Vámi uvedenému případu - na místě lze skutečně řešit až do 2.000,-Kč, zdali byla TK propadlá jeden den, nebo měsíc, bylo možno při absenci "osvědčení o ME" zjistit lustrací přes operační středisko. Nálepka proštípnutá na 07/07 neznamená, že TK platí do konce měsíce, ale že končí v červenci, konkrétní datum je v technickém průkazu a rovněž např. v registru vozidel. Osobně u slušně jednajících řidičů, kteří mají vše ostatní v pořádku, do 3-5 dnů po termínu TK dokážu přivřít oči, při přetažení termínu o týden - měsíc ukládám 500,- atd... Pokud ovšem někdo vyjede jako postřelený, dovedu využít zákonem stanovenou taxu. I policista je jen člověk, a jak se do lesa volá ...

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=111783&238p=TNOVINY&238d=02.08 .2007&238o=

Tak a je to tady.Díky nenažranosti komunistických "manažerů",kteří si paskvil 361 napsali jen pro sebe,tak podle mne renty do konce roku zruší nebo max.očešou.Takže vám soudruzi tímto "děkuji" a slova TAKY SE DOČKÁŠ si strčte do pr..le. Toto už veřejnost díky vám nerozchodí.

Pak ale veřejnost bude muset rozchodit, že na ulicích nejsou žádní policisté a budou si muset vytvořit domobrany. Sice ušetří, ale krk si budou nasazovat sami.

Jestli zruší renty tak jim tady bude pracovat domoobrana a pomocná stráž. Všechny manažerský vandráky a důchodce co pobírají dva platy vyhnat svinským krokem.