4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jiš osum měsíců jse chci stát inspektorem. Hlásím se do temněř všeh víběrovích řízení a přeztože mi vedoucí napsal velmi dobré hodnocení tak jsem neuspěl. Bil byh rád kdyby mě kolegové daly vědět. Sloužím u pohraniční už dvanást roků a vzhledem k šengenu bych chtěl odejít na nějaký pořádný útvar. (do budoucna chci bít kryminalysta) Děkuju

Myslím, že s těmi překlepy jsi to až přehnal. Čekáš účelově asi na negativní reakce. Ode mne žádná nebude, možná se někdo jiný chytí. Jinak Ti přeji hezký den!

Provokatérů na těchto stránkách už bylo dost, takže nejsi určitě první, jestli jsi to pochopil.

přečti si to po sobě ještě jednou a možná zjistíš kde je háček, /tady se není čemu divit, buď rád kde jsi a buď v klidu/

nepýše se osum, ale VOSUM, jinak dobrí

a F jako Fosa, anebo G jako vogoon,

nauč se psát czeszky, inak tě k policii ani z ůlevama nevemoooo :-))) jinak dobrý šťouch :-)))

S vaší gramatikou se k policii hodíte.Přeji hodně štěstí.

Zřejmě ti leží v žaludku příslušníci cizinecké a pohraniční policie. U této složky již dost dlouhou dobu pracuji a nikdy jsem tam nepotkal takového hlupáka jako jsi ty. mějte se pěkně pane kolego

pro -Bohužel-
máš naprostou pravdu a to řešení "na hraně" je možným východiskem z nouze. Stačilo by ve většině případů proplacení cestovních náhrad a tzv."účelovek" by bylo o mnoho méně!!! To by se ale musel někdo chytit za rypák!!! Já se za něj chytám teď proto, že jsem toho takto ještě nevyužil, ale ta doba brzy příjde!!!

Nechtěně jsem to hodil jako sólo příspěvek, ale mělo to patřit do příspěvku -Policista Petr-

Policie nemá pořád peníze, nejsou schopni zaplatit pořádně ozbrojenou složku, jak je možné že u armády to šlo?

Vážený pane ministře, jsem policista a situace současného stavu věcí mne velice znepokojuje. Zaráží mne praktiky vyúčtování nákladů při služebních cestách řadových policistů. Je smutné že v současné době když nejsou lidé a krizová oddělení jsou posilována z jiných oddělení neni těmto policistům poskytnuto k dopravě služební vozidlo a nebo jestliže policista použije své soukromé(neni jiný způsob jak se na převelené pracoviště dostat) nedostane náklady na cestu zaplacené podle sazebníku ale jeho náklady jsou vyúčtovány jako vlak 2třídy a to i když na místo určení žádný vlakový spoj neni. Nezdají se Vám tyto praktiky poněkud divné a myslím si že i v rozporu se zákonem????? U policie si vedení snad může dělat své vlastní zákony v rozporu s již platnýmy zákony????? Asi by se Vám taky nelíbilo kdyby jste si pracovní cesty musel sponzorovat z vlastní kapsy. Byl bych rád kdyby jste na můj příspěvek včas odpověděl. V září mám být totiž odvelen na 1 měsíc na působiště vzdálené od mého mateřského útvaru 100km a z mého trvalého bydliště musím použít soukromé vozidlo jelikož na služební prý nemáme nárok(jsme 2 z oddělení na výpomoc).

Za včasnou reakci předem děkuji.

Chceš-li mít, kolego, jakous takous naději na odpověď, je třeba dotaz položit v sekci "Policie ČR, hasiči". Do sekce "Diskuse" ministr nezasahuje, tedy zde ani neodpovídá...

Už jsem na to přišel ale i tak děkuji.

další věc k zamyšlení. Pokud je policista z Moravy, pracující např.v Praze, povolán do služby ze svého volna, tak si náklady na cestu hradí sám. Pokud je povolán do služby "150 hodin zdarma", tak jej tato služba státu stojí navíc 400-600,-Kč (když nepočítám, že je od rodiny, náklady na stravu aj.). Pak je třeba se zamyslet, proč je takový podstav a lidé odmítají do těchto služeb nastupovat. Řešení je pak "na hraně" v neschopenkách apod. A opět tu máme ze strany zákonodárců reakci na tuto situaci, nezaplatíme prvních XX dní pracovní neschopnosti. Začarovaný kruh a všichni "nahoře" se smějí. Je otázkou, jak dlouho jim ten úsměv vydrží.....

pro -Policista Petr-
Dal jsem do sekce PolicieČR/Hasiči další dotaz panu ministrovi na stejné téma. Snad nám na to někdy odpoví. Nemáš tento problém jen sám, ale minimálně ještě několik stovek dalších kolegů, převážně z Moravy. Je na čase, aby se tímto problémem začal někdo kompetentní zabývat.

souhlasím... u policie, když mají proplatit 10 kč, tak tak to je proces jako hrom, papír+podpisy nadřízených, nejmíň 3 a nedej bože, že spleteš písmenko, tak celý proces opakuješ - hrůza!!!!

Na to nemá žádný funkcionář svůj svůastní zákon, přečti si zákon o cestovních náhradfách.

služební funkcionář vydává rozhodnutí, které musí odůvodnit. A tam je zakopaný pes, dle z.č.186/92Sb. se do rozhodnutí uvádělo: "Vzhledem k vysokým finančním nákladům - zamítám", takže je to na funkcionářích a nemusí to být zrovna zákon....mj.cestovní náhrady jsou uvedeny v zákoně 361/2003Sb.Část desátá, Náhrady cestovních výdajů, kde se píše o přihlédnutí k oprávněným zájmům příslušníka. Jsi přesvědčen o tom, že nejde o oprávněné zájmy příslušníka?

Odpověď pro: "Pavel"
Vážený pane Pavle,
velice si vážím toho, že jste si našel (možná k nelibosti Vašich zde diskutujících kolegů) chvíli času, abyste odpověděl na 2 mé otázky. Opravdu Vám upřimně děkuji, ani jsem v to nedoufala, neboť ostatní jako by se báli sdělit-napsat svůj vlastní názor. Musím řici, že Vámi uváděné rozpětí pokut je férové. Pánové zapomněli, že i v jiných sférách života , a ne jen na silnici, na nás čekají různé sankce-pokuty. Jistě by se jim nelíbilo, aby při malém pochybení hned dostali vždy tu nejvyšší pokutu, jako ten člověk , který soustavně porušuje zákony či nařízení a nic si z ničeho nedělá. Pokud bychom byli zase někdy kontrolování policií , přála by si narazit na policistu Vašeho formátu. Velmi dobře si umíte na místě vyhodnotit situaci a podle toho udělíte-neudělíte pokutu a předpokládám, že odpovíte řidiči i na položenou otázku . Samozřejmostí má být, že i kontolovaný řidič se má chovat slušně, což asi také není pravidlem. Ještě jednou Vám moc děkuji a končím na Vašich stránkách s příspěvky. Ze zvědavosti se teď ze mne stane pasivní návštěvník Vašich diskusních stránek. Přeji Vám i Vašim kolegům všechno dobré , hodně zdraví ,štěstí ,peníze jsou sice důležité, ale to zdraví si za ně nekoupíme. A Vašim kolegům, kteří zde píší přeji , ať mají více radosti ze života, neboť z jejich příspěvků je cítit hodně závisti.... a ať se snaží dělat pozitivní věci, neboť pak budou mít i oni dobrý pocit, že pomáhají věci změnit! Zdravím Vás!

Děkuji Vám, paní Hano, za Vaše řádky, a přeji do budoucna jen příjemná setkání s kolegy policisty...

Jak vyhnat komunisty , esenbáky, a manažéry, kteří tu hamouní za dva platy? Vinou těchto nenažranců zruší renty a poslední jediné plus, které tu zůstalo.

Tvá moudra trousíš na všech stránkách.Proč tolik strachu?Kdo ti bere výsluhu.Proč štveš lidi proti sebe?

To není strach, to je realita a boj s větrnými mlýny a nemělo by to být každému lhostejné co se u policejního sboru za poslední měsíce děje.

Pro paní Hanu
Dobrý den, vážená paní chtěl bych se svým vstupem pokusit ukončit debatu o "prošlé" technické. Zákon neřeší zda je technická "prošlá" týden či desetiletí. Vozidlo, jehož majitel (řidič) nemůže prokázat platnou STK, je nezpůsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. Tečka. Policista, který zjistí tento přestupek, je povinen jej vyřešit. Pokud by jej přešel či bagatelizoval, sám by se dopustil porušení zákona a to s mnohem fatálnějšími důsledky zejména pro sebe. Tyto věci jsou na denním pořádku. Zdá-li se Vám zákonná norma nespravedlivá, nehledejte prosím viníka u Policie ČR. Zákony tvoří Poslanecká sněmovna a Policie je jen nástroj k vymáhání zákona bez sebemenší možnosti zákon upravovat. Co se týče slušnosti, o té snad netřeba hovořit. Pokud policista nevystupoval slušně, je zde možnost stížnosti.

Zase jeden chytrej, kterej potřebuje mít poslední slovo. Vždyť ta paní teď již o STK nediskutovala . Proč doporučuješ stížnost, spíš máš apelovat na slušný chování poldů kdekoliv.

Jožo
Asi moc zkušeností ze života nemáš, jinak by jsi nehovořil ve vágních formulacích o apelu na slušnost. Jediná - opakuji - jediná možnost je stížnost. Lidé (policisté, lékaři, frézaři i listonoši a spousta dalších) buď JSOU nebo NEJSOU slušní. S tím nic nenaděláš jakýmikoliv apely, chytrolíne.

pro Ya
Seš tupej uvědomělej policajt, kterej nemá v palici nic jinýho, než zákony, který odporují zdravému rozumu. Seš opravdu muž na správným místě. Zákony sice tvoří Poslanecká sněmovna, ale tam sedí podobní pakoši jako seš Ty, Tak se na ně nevymlouvej. Díky takovejm uvědomělejm debilům jako seš Ty je tady právě takovej ukrutnej bordel.

For Jura nebo Jožo případně ještě jinak
No, jsi prostě hňup a hňupem zůstaneš, tvé slinty nebudu ani komentovat, o tvém IQ si snad udělá obrázek každý soudný člověk...

To ty by sis zařídil Petře asi jinak, viď ! Proto tě to unavuje, když si na těchto stránkách někdo dovolí napsat pohled z druhé strany a ty se tím pak pročítáš.

U firmy,kde je rok od roku méně práv a peněz - končím s PČR

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=479895

A to jako opravdu, nebo je to jen takovej štěk! A co potom, už máš místo?

Áďo,ty se ptáš,jako kdyby u vás nikdo nechtěl skončit,nebo jsi dobře placený manažér a takové informace tě nezajímají

Práva ubývají a platy rostou pouze manažérům-takže taky to podávám a balím.

odpoveď pro zn. Paní Hano
Vážený pane, jsem potěšena Vašimi řádky , že jste dokázal napsat své názory a jak by jste postupoval Vy. Je vidět, že při práci přemýšlíte a nepotřebujete tedy ke své práci i žádný manuál a asi byste si dokázal zdůvodnit svoje rozhodnutí. K další části Vašeho příspěvku se již nebudu vyjadřovat, protože při jednání s kýmkoliv se chovám slušně a tak se mne to netýká. To by byla jen polemika. Již nechci zahlcovat Vaši policejní diskusi svými příspěvky (jak jsem si všimla, některým se to vůbec nelíbí) , přesto Vás požádám o zodpovězení 2 otázek. 1./Jak se Váš nadřízený dozví, že jste přestupek řešil domluvou 2./ Je řidič povinen mít u sebe i "Osvědčení o měření emisí-příloha technického průkazu (červenooranžové barvy), když je na vozidle známka vylepena a příp.kde je to v zákoně.
Policista totiž tento doklad požadoval. Při koupi vozu jsme nic nedostali , až nyní na 1.STK. Děkuji Vám za Vaši odpověď. Zdravím Vás .

ad.1./ Nedozví, pokud se mu členové hlídky sami "nepochlubí"...
ad.2./ "Osvědčení o ME" u sebe mít nemusíte, je přílohou technického průkazu, tedy "velkého techničáku", navíc se skutečně vydává až při prvním měření emisí - tedy u nového auta po čtyřech letech. Na místě spíše slouží orientačně pro určení data ukončení platnosti TK, neboť ME se zpravidla provádí ve stejný den jako TK.
K Vámi uvedenému případu - na místě lze skutečně řešit až do 2.000,-Kč, zdali byla TK propadlá jeden den, nebo měsíc, bylo možno při absenci "osvědčení o ME" zjistit lustrací přes operační středisko. Nálepka proštípnutá na 07/07 neznamená, že TK platí do konce měsíce, ale že končí v červenci, konkrétní datum je v technickém průkazu a rovněž např. v registru vozidel. Osobně u slušně jednajících řidičů, kteří mají vše ostatní v pořádku, do 3-5 dnů po termínu TK dokážu přivřít oči, při přetažení termínu o týden - měsíc ukládám 500,- atd... Pokud ovšem někdo vyjede jako postřelený, dovedu využít zákonem stanovenou taxu. I policista je jen člověk, a jak se do lesa volá ...

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=111783&238p=TNOVINY&238d=02.08 .2007&238o=

Tak a je to tady.Díky nenažranosti komunistických "manažerů",kteří si paskvil 361 napsali jen pro sebe,tak podle mne renty do konce roku zruší nebo max.očešou.Takže vám soudruzi tímto "děkuji" a slova TAKY SE DOČKÁŠ si strčte do pr..le. Toto už veřejnost díky vám nerozchodí.

Pak ale veřejnost bude muset rozchodit, že na ulicích nejsou žádní policisté a budou si muset vytvořit domobrany. Sice ušetří, ale krk si budou nasazovat sami.

Jestli zruší renty tak jim tady bude pracovat domoobrana a pomocná stráž. Všechny manažerský vandráky a důchodce co pobírají dva platy vyhnat svinským krokem.