Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  03.10.2008 12:50 Mgr. Vladislav Kvasnička <vlada.kvasnicka@seznam.cz>
 
1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička
  21.08.2007 00:53 lebeda
 
básničko básničková srdíčko nemáš doma?
  21.08.2007 00:55 domitrij
 
nemáš, doma jsou čtyři zdi a strop---ulítlo náhodně otevřeným oknem do nebe
  20.08.2007 21:45 Pepa
 
PRODÁM MODROU KOČIČKU S ČERNÝM OCÁSKEM. LEVNĚ.
  20.08.2007 21:11 Občan
 
Chci se stát policistou. Kdo mi poradí?
  20.08.2007 21:36 rada
 
Zkus to na www.mvcr.cz, nebo na personalnim oddelenim u vas na okresu.
  21.08.2007 18:03 beznaděj
 
Upřímnou soustrast ..
  20.08.2007 16:53 nové koště made in Ivan
 
Červíčku, Červíčku jakpak chceš motivovat dopravní policisty když jsou všichni na odchodu otrávení z čárkového běsnění, dopravních akcí a nulových pravomocí.
  20.08.2007 20:31 bývalý
 
Ty nic neříkající pilíře a batohy, co takovej cucák může vyřešit? Vždyť i spisovná čeština mu dělá problémy, jestli jste ho někdo slyšel při tiskové konferenci.
  21.08.2007 06:55 ya
 
člověče, raději mlč, vždyť ty jsi s češtinou rovněž na štíru, přečti si to po sobě a až budeš dokonalý, raď jiným.
  21.08.2007 16:08 bývalý nedokonalý
 
pro ya - opravuji na "takový cucák", ale jinak jsi mne nepřesvědčil, že je to jinak, než jsem napsal :-))
  19.08.2007 23:40 Tomino
 
Zdravím všechny řadové policisty......vždyť je to vše fraška stačí si přečíst novou analýzu dopadů.........bože to je vůl ten člověk a to mu lichotím
  20.08.2007 17:02 Bič na lidi z ulice
 
Lžou vždyť všichni policisti co slouží ve výkonu jsou velice zhnuseni náporem práce a přebujelou administrativou.
  19.08.2007 22:54 kkkk
 
Asi jim chybí první stupeň základní školy..tam se začína učit počítat..
  19.08.2007 21:27 Dušan
 
Jen pro informaci.Co nás v přímém výkonu čeká při reformě,která asi poslaneckou sněmovnou projde od nového roku.Zdroj ČTK 2004 Slovensko:

V následujících minutách se společně vydáme k našim sousedům na Slovensko. Tvrdé sociální reformy vlády Mikuláše Dzurindy vyústily v nepokoje v romské menšině. V řadě regionů začali místní Romové rabovat obchody s potravinami. Tvrdili, že drastické snížení sociálních dávek je ke krádežím nutí. Kabinet zareagoval razantním policejním zásahem. Na pomoc policistům v problémových lokalitách bylo vysláno i vojsko. V Trebišově se osada proměnila v hermeticky uzavřené gheto.

Ozbrojení policisté, speciální jednotky s kuklami na hlavách, rozzuření psi a vystrašení, plačící lidé - to byl obrázek uvnitř trebišovské osady, kam jsem se s kolegyní přes přísná opatření po rabovaní přece jen dostala. Policisté vtrhli do každé chatrče a podezřelé nekompromisně zajistili. Ženy ukrývaly potraviny, za které poctivě zaplatily. Strach tu byl cítit na každém kroku. Policisté prý fyzicky napadali i nic netušící děti.

Nevím, co se dělo před mým příchodem, ale žádnou agresivitu vůči dětem jsem při tajném sledování probíhajícího zásahu neviděla. Pravdou je, že drastické snížení sociálních dávek postihlo především romskou komunitu. Určitě není snadné vyjít s pěti dětmi s něco málo přes 4 tisíci korunami. Většina slovenských Romů je sociálně odkázána na stát už řadu let, zaměstnána nikdy nebyla a po pravdě ani velkou šanci najít si práci tady nemá. Vzdělaností neoplývají a ani na hrubou práci je mnozí podnikatelé přijmout nechtějí. Tvrdí, že jsou nespolehliví a práce je tu všeobecně málo. Návrh, aby si Romové v rámci veřejně prospěšných prací uklidili osady, většina jejich obyvatel odmítá.
  21.08.2007 09:40 polda13 <kalimero15@seznam.cz>
 
určitá etnická skupina by si měla konečně uvědomit, že děti nejsou výdělečná činnost i když v tomto státě za přispění státních úředníku je to lepší než pracovat, jsme oba s manželkou zaměstnání a máme dvě děti a to je maximum co si můžeme dovolit
  27.08.2007 22:22 bohouš
 
Nevím kolik lidí se hlásí při volbách a nebo jiných statistikách k romům. Tyto osoby snad ani nechtějí jimi být. K otázce zcizování se uvádí, že jenom občané kradli, ale jedná li se o diskriminační hru, tak každý tento občan je rom...
  19.08.2007 20:14 Josef
 
PETICE !Sdělení 1622. 4.8.2002, akt.1.10.2003.



PROTI ČIPOVÉ TOTALITĚ


Milí lidé,


Je načase vám oznámit VAŠI SITUACI a informovat vás o VAŠÍ POZICI v rámci LOUTKOVÉHO SYSTÉMU. Už bylo dost ohlupování lidí vědci, úředníky a jinými VNĚJŠÍMI strukturami.

ČÁST LIDÍ PRACUJE INTENZIVNĚ NA ČIPOVÉM OVLÁDACÍM SYSTÉMU VŠECH LIDÍ PLANETY ZEMĚ. TENTO SYSTÉM V PŘÍPADĚ REALIZACE BUDE ZNAMENAT ÚPLNOU ZTRÁTU TĚCH ZBÝVAJÍCÍCH SVOBOD, KTERÉ LIDÉ NYNÍ MAJÍ. Lidé, kteří na tomto pracují, žijí v ÚPLNÉ NEVĚDOMOSTI z hlediska DŮSLEDKŮ – DUCHOVNÍHO DOPADU, co to bude pro ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA člověka znamenat. ČIPY JSOU SOUČÁSTÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ PŘES MIKROVLNY, JAKO U MOBILŮ !

SYSTÉM OVLÁDÁNÍ LIDÍ JE BUDOVÁN POSTUPNĚ A NENÁPADNĚ, ABY LIDÉ NEKLADLI ŽÁDNÝ ODPOR, A TO SE DĚJE. JDE O SJEDNOCENÍ STÁTNÍ SPRÁVY (nyní EU), SJEDNOCENÍ MĚNY (nyní EURO), ZAVEDENÍ NEJPRVE ČIPOVÝCH UNIVERZÁLNÍCH OBČANSKÝCH (či ZDRAVOTNÍCH či ŘIDIČSKÝCH) PRŮKAZŮ (v ČR do r. 2005, ministr Březina (1998-2002), ministr Mlynář (2002-dále)). V ČR jsou již v provozu menší subsystémy – pro městskou autobusovou dopravu (Frýdek – Místek, Znojmo, Břeclav, aj.), vlaky (nyní pro zvyk karty Z), osobní automobily (zavádí se kamery pro snímání SPZ pod záminkou podzimního summitu NATO, pak čipy pro mýtné), pro zdravotnictví (Litoměřicko). V oblasti zaměstnání se buduje pod částí systému ISO 9000, jehož systémy budou taktéž dobře sloužit k ovládání lidí. Další částí je mobilní komunikace a internet a připravovaný MOBILNÍ INTERNET. Dále je připraveno bankovnictví (platební karty – bankomaty, obchody). ZTRÁTOU SVOBOD míníme VELKÉ MOŽNOSTI části lidí POHODLNĚ a EFEKTIVNĚ pracovat se všemi podrobnými přesnými osobními údaji (včetně pohybu osob – vstupy budov, ve volném terénu snímání na dálku - stačí drátek do karty), A TAK ZNEUŽÍVAT OSOBNÍ INFORMACE K MASIVNÍMU OVLÁDÁNÍ LIDÍ – OKRÁDÁNÍ JE O JEJICH ENERGIE PROTI JEJICH VŮLI.

JAKMILE SE LIDÉ DOSTANOU DO TOHOTO SYSTÉMU, NEMOHOU SE VRÁTIT ZPĚT, DO SYSTÉMU PŮVODNÍHO.

NEEXISTUJE ŽÁDNÁ TECHNICKÁ ANI MORÁLNÍ – DUCHOVNÍ ZÁRUKA – PROTI ZNEUŽITÍ. Již dnes je v ČR denně 180 000 vstupů do policejní databáze, a ta obsahuje jen zlomek informací, které se teprve připravují k použití. Budou to NAVÍC: Všechny zdravotní údaje od lékaře, biometrie – otisky prstů, IRIS oka, osobní fotografie, údaje o zaměstnání (jak minulém, tak aktuální podrobný pohyb), finanční údaje, majetkové údaje (nemovitosti i movité věci očíslované v čipu !) údaje o POHYBU osob – vstupy budov, městská hromadná doprava, autobusy, vlaky, osobní automobily. Vstupy do databáze nelze nijak efektivně ochránit před zneužitím negativními lidmi, kterých je zde mnoho.

Budování systému v ČR pod dvanáctiletým prezidentstvím pana Havla Václava a jeho následníků znamená jeho naprosté NEPOCHOPENÍ a SELHÁNÍ. Ani on, ani státní úředníci NEMAJÍ ve svých programech ZVÝŠENÍ KVALITY ŽIVOTA LIDÍ – tj. také SNÍŽENÍ odevzdané práce společnosti na míru NEZBYTNOU tak, aby lidé měli VÍCE ČASU NA KVALITNÍ ŽIVOT. Přitom ekonomická úroveň UMOŽŇUJE SNÍŽIT PRACOVNÍ ZATÍŽENÍ LIDÍ. Co se týče tzv. úřadu pro ochranu osobních údajů, tak ten sám je naprosto bezmocný již dnes ve věci zneužívání osobních dat (šíření databází osobních údajů lidí mezi firmami a jejich nezákonné aktivity s těmito údaji, apod.). Drtivá většina zaměstnavatelů má zájem, aby mu zaměstnanec odevzdal MAXIMUM SVÉ ENERGIE, a snaží se k tomu použít všech dostupných prostředků, jež má k dispozici. INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE TYTO MOŽNOSTI ZVÝŠÍ NA MAXIMUM ! TENTO POSTUP ALE NEZAJISTÍ VYŠŠÍ ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ LIDÍ, ALE PŘESNĚ NAOPAK – UDĚLÁ Z NICH ÚPLNÉ LOUTKY A OTROKY SE ZNIČENÍM VŠECH STÁVAJÍCÍCH SVOBOD !

Proto je nyní na vás, milí lidé, zda budete jen PŘIHLÍŽET budování ORWELOVSKÉ TOTALITY, nebo se na ní dokonce PODÍLET, anebo SVÝM HLASEM V PETICI PŘISPĚJETE ALESPOŇ ZÁKONNÝM ZPŮSOBEM K ZAMEZENÍ TAKOVÉHO OVLÁDACÍHO SYSTÉMU LIDÍ. VYCIŤUJTE SRDCEM !

Každý, kdo NEUDĚLÁ NIC proti tomuto systému, SI JEJ VYZKOUŠÍ NA VLASTNÍ KŮŽI, A TAK POZNÁ, CO SI SVÝM NEGATIVNÍM - PASIVNÍM, LIKNAVÝM A NEROZHODNÝM POSTOJEM PŘIPRAVIL. BUDE NA TOM HŮŘ, NEŽ ZVÍŘÁTKA. Nikdo z nich tomuto systému NEUNIKNE NIKDE NA PLANETĚ ZEMI, NEBOŤ JDE O CELOPLANETÁRNÍ SYSTÉM. Události 11.9.2001 tomuto slouží.

Také v Bibli – Apokalypsa sv. Jana - je informace o tomto systému:

„A (bestie) učiní, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i nevolníci, dostanou znamení na pravou ruku a na čelo. Aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, jenom ten, kdo má znamení nebo jméno bestie, nebo číslo jejího jména (666).“

Čipové občanské karty pak budou totiž během několika let cílově nahrazeny samotnými čipy pod kůži (jejich prodej lidem v USA již začal), takovými, jaké jsou již dnes používány u některých domácích zvířat (psi atd.). Tyto čipy budou mít také funkci propracovaného OVLÁDÁNÍ MYSLI. Většina ovládacích energií má jít nejprve světlovodným systémem 10 GB/s (křemíkové světlovody pod zemí) a pak cílově nákladným družicovým systémem, který postupně buduje EU !!!


DALŠÍ INFORMACE VČETNĚ POZITIVNÍHO ŘEŠENÍ PRO JEDNOTLIVCE I VLÁDY NALEZNETE V DOSTATEČNÉM ROZSAHU PŘES 5000 STRAN A 1000 OBRÁZKŮ NA INTERNETU www.vesmirni-lide.cz a www.cosmic-people.com . O budování čipového systému ve světě – viz PROJEKT L.U.C.I.D a TOTALITNÍ SVĚTOVLÁDA (Herzán). Zde též novinové články o varování Karlem Gottem (čl. 65), schválení čipových zdravotních průkazů Bruselem s plánem zavedení do r. 2005 (čl. 86), čipové karty VZP (čl. 118), čipy ve volebním programu ČSSD 2002 (čl. 92), čipy MENŠÍ než 1 mm (TOSHIBA, čl. 121), čipy v autobusech (čl. 129), čipový sledovací systém VŠECH aut (mýtné, čl. 130 – 132), výměna za čárové kódy zboží a jejich ÚPLNÉ pořadové očíslování s dálkovým přenosem dat (čl. 135), a výroba nových čipů (INTEL, čl. 136), pasy v EU: otisk prstu i snímek oka (čl. ..). ŽE JE O TYTO DŮLEŽITÉ INFORMACE VELKÝ ZÁJEM SVĚDČÍ POČET VSTUPŮ – 320 000 CZ A 85 000 EN (1.10.2003). Informujte lidi, včetně úředníků a pracovníků médií !

ŘÍKÁTE SI, ŽE JSTE SVOBODNÍ – TÍMTO VÁM VYVRACÍME VAŠI PŘEDSTAVU SVOBODY, VE SKUTEČNOSTI SE JEDNÁ O PSEUDOSVOBODU – STAV UMĚLE ZFABRIKOVANÝ SKRYTĚ TĚMI, KTEŘÍ VÁS OVLÁDAJÍ - NEGATIVNÍ LIDÉ na Zemi i z Vesmíru, autoři pseudosystému.

ŘÍKÁTE SI, ŽE MÁTE DEMOKRACII – TÍMTO VÁM VYVRACÍME VAŠI PŘEDSTAVU DEMOKRACIE, VE SKUTEČNOSTI SE JEDNÁ O PSEUDODEMOKRACII. DOBŘE ZVAŽTE SVÉ ROZHODNUTÍ !


JSEM PROTI

ZAVÁDĚNÍ ČIPOVÝCH OBČANSKÝCH (ZDRAVOTNÍCH, ŘIDIČSKÝCH) PRŮKAZŮ

Jméno a přímení:
Trvalé bydliště:
(ulice, obec, PSČ)
Podpis:

Prosím, pište čitelně, TISKACÍM PÍSMEM, aby Váš hlas byl platný.

K petici si můžete vyžádat formulář se 40 řádky na podpisy. Petice platí stále. Hlas zašlete autoru petice:

ING. IVO A. BENDA, P.O. BOX 51, 470 06 ČESKÁ LÍPA 6, mobil +420-603-491600.




Petice byla odeslána také do parlamentu a senátu ČR 10.9.2002. Ve sdělení 1646 jsou texty úředních dopisů o předání této informace poslancům a senátorům ČR (senátorům z 11.9.2002, poslancům 18.9.2002). Jejich kopie naleznete na internetu www.vesmirni-lide.cz pod novinovými články č.112.

Dále je šířena všemi způsoby tisícům lidem zemí českých i v zahraničí (info), zde např. také 4000 pracovníků médií a 1000 pracovníků církví ji již obdrželo (30.9.2002), starostové měst a obcí atd.
  19.08.2007 20:31 Petr
 
Ty už ten čip máš, že jo?
  19.08.2007 22:22 Jo
 
Ten má nejméně čtyři.
  19.08.2007 19:50 rozpad policie
 
Tak v severomoravském kraji je prý nedostatek policistů. Opravdu si pánové manažéři a důchodci myslíte, že policisté od pohraniční a cizinecké policie až uvidí platové podmínky a realitu neopustí taky řady tohoto rozpadajícího se spolku.
  20.08.2007 17:52 DrStrazny <DrStrazny@seznam.cz>
 
Už odcházejí. Většina z nich ještě teď koncem srpna nezná "přesné místo služebního zařazení po 1.1.2008". Před několika lety totiž podobně lhali "manageři" celníkům..... Jistá korýtka mají asi jen pánové a dámy z přebujelého ObŘSCPP ( v roce 1990 jich tam bylo asi 15, dnes minimálně 150....)
  20.08.2007 22:11 ÄÄÄ╚╚{§█
 
Přesne tak, pohraniční a cizina nebude delat tu nejhorsi práci obvodáka
  22.08.2007 10:46 AdolfGalland
 
for DrStrazny - jen pro přesnost, ne 150, ale 160. A že jsou do haj....lu ? Divíte se ? Pod vedením dementů, jako je velký Tony, alias "krnovský katany" a jemu podobných, se klukům nedivím.
  27.08.2007 22:24 bohouš
 
Je zajímavé, že odchází pouze policisté, kteří jsou v přímém výkonu, ale veoucí a manažéři ne. Ono je lepší, aby bylo dvacet manažérů na jednoho poldu...
  19.08.2007 17:04 Krach
 
Takhle to již nejde dál.
(Krach, 19. 08. 2007 16:40)Zvažuje někdo zde na foru zříci se služební přísahy a zdůvodnění, proč tak činníme. Bylo by možno toto zařadit, jako jeden z bodů demo-manifestace? Otázka pro VV UBS. My jsme téměř rozhodnuti, již jen podat žádost o uvolnění ze sl. poměru, která je již měsíc vyplněna.
  19.08.2007 22:24 Ji
 
Tak proč ji nepodáte. Máte na to již jen září, z lepšího loňského průměru, jinak půjdeš z letošního!
  20.08.2007 16:59 13 let 2 měsíce
 
Taky odcházím totálně bez nějakého finančního zlepšení a lepšího výhledu pro policisty ve výkonu.