Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

http://www.novinky.cz/domaci/namestci-policejniho-prezidenta-pro -sve-funkce-obesli-zakon_121266_d26b4.html

Plný souhlas.Červíčka neznám, nechci mu křivdit, ale zákonitě se musím ptát, kolika dalším policistům, kteří se kvůli svému zařazení nemohli přihlásit do výběrového řízení, bylo umožněno účelově je přeřadit o třídu výš? Takhle to vypadá, že mu někdo vyšlapal cestičku a vytvořil možnost se přihlásit do výběrového řízení jen jemu. Možná že časem se zjistí jeho provázanost na někoho vlivného, nakonec jak jinak se funkce obsazují? Zkrátka je to hnus včetně toho vysvětlení vrchnosti, kterým zdůvodňovali v odvoláních proč několu snížili plat s účinností nového zákona. Nikoho ale již nezajímá, že stejné zdůvodnění by se mělo vztahovat i na ně, proč si oni naopak několikanásobně navýšili osobní ohodnocení a začali vytvářet podmínky pro to, aby pracovití policisté raději sami odcházeli do civilu? Takto z policejnío sboru vzniká "dědkostroj". Jak je vidět asi to této společnosti vyhovuje, když policie místo aby korupci potírala,.... není to tak dlouho co jsme byli poučováni o personální korupci, její nepřijatelnosti, ale jak nazvat způsob, jakým jsou některá místa obsazována?

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Milý Honzíku,když to máš v civilu tak špatné,tak se dej k policii,abys poznal,jaké to tam je,ale ty nemůžeš!Dle tvého vyjadřování soudím,že máš sotva ukončené základní vzdělání a tudíž nemáš šanci.To víš,takový hlupáček,jako ty,se na nic nehodí a to je asi důvod toho,proč s tebou všude zametají.Měl jsi se líp učit ,ale s tvým IQ to asi nešlo.Takže si zase nasaď rukavice a šup do práce.

Když si to necháš líbit ! Budeš pořád jenom žebrota !

Pane Honzo, jsi trochu na jiné frekvenci, v civilu zavřeš dveře po práci, ale u policie ne. Jdeš domů a přemýšlíš jak jsi ten zákrok provedl, jestli si na tebe tento hajzl nepodá trestní oznámení, který si poté musíš vyřídit sám. V civilu tě postaví ke stroji a řeknou makat a poučí tě co maš a nemáš dělat atd.

Opravuji slovo rentiér, v návalu zlosti, jak se k nám současným a bývalým policistům, hasičům, bachařům stát chová, v každém zaměstnání jsou nějaké výhody, ale zde se každým rokem požitky oklešťují.Toto není nářek, jak si zde někteří civilisté a provokatéři myslí, ale nikdo zadarmo dělat nebude.

Po Silvestru odejde většina z vedení, je jim to přáno, ale dělníci policie budou dělat pořád za menší peníz, bez úcty od státu, jestli se otevře zákon, tak se výslužky pak v novém roce orubou, nulová valorizace a další zvěrstva. Všude v Evropě je normální zákon pro policisty, hasiče, bachaře a ostatní. Dále odhlasován balíček, jeden člověk rozhoduje o osudu národa, budou platit nejenom děti a důchodci , ale i pak asi duchové. Tímto chci říci, že není žádná jistota, sloužit třeba 25 let, jako já v přímém výkonu, poslanci se špatně vyspí a žádné jistoty, výsluhový příspěvek není a podobně, ve věku 40 ti let Vás pak nikdo nechce, je to můj názor, ale služba u policie je neperspektivní, jsem v civilu, všude se musí makat, ale dělat zadarmo 150 hodin, nadělávat 10 svátků a podobně, to ani u soukromníka není, mladý člověk, v tomto případě jde o dům dál, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy.

Naprostý souhlas - 150 zdarma + 75 zdarma (za 10 svátků) = naddělaná celá dovolená.

Takovou znechucenost policistů na ulici jsem už dlouho neviděl. Myslím, že 47000 policistů v zemi je třeba přehodnotit a zredukovat policejní prezidium a všechny řídící složky, aby tady nepracovalo nakonec jen pár stovek lidí ve výkonu a zbytek si neužíval důchodů a dobrých podmínek které služební zákon pro funkcionáře a pupkáče připravil.

Stále nemohu pochopit, kdy už konečně udělá pan ministr audit. O tom hovořil na počátku své funkce. Poté by bylo vidět, kolik zbytečných nadřízených a ředitelů a dalších je zcela zbytečných. Proč poslednímu policistovi má velet nejméně 5 možná že i více velitelů až po PP. K tomu uvádím, že jeden kontrolní orgán přijde zkontrolovat jestl máš u sebě bloky, druhý jesdtli máš čistou obuv a tak bych mohl poukazovat dál.

Přesně tak, pupkáčůje v kancelářích jako much a vymýšlejí jen samé nesmysly. mají obrovské prachy a kluci ve výkonu jsou za nuzáky. je potřeba, aby to veřejnost věděla. policistů je dost, ale v kancelářích.

Zdar všem policejním uplakánkům !!!

Ty jsi ale debil!

Upír: :-)))

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Já už v civilu makám a jsem s rentou spokojený. U fízlů to bylo horší.

Zase další polointeligent, které si plete dojmy a pojmy. Jestli je poukazování na realitu fňukání tak na toto DF nechoď. Kritizovat a urážet poldy ti jde, kdy se ti zvedne sebevědomí co hrdino ? V reálu to bude už horší, kdy budeš takový ten typ co nic nevidí a v životě by někomu nepomohl, ale na prvním rohu bude vykřikovat, že policajti hovno dělají a nic nevyšetří.

Robocop:
Ty se nauč češtinu, jasnovidectví ti oc nejde. To tvý KDY je hrozný, chtěl bych to po tobě někde na úřadech číst. Jinak já jsem policajt 10 let, takže vím, co policajti dělají a nedělají moc dobře. A stojim si za tim, všichni pořád brečíte, jaký jste chudinky, nadáváte na odbory, ale většina z těch uplakánků pro zlepšení nikdy nic neudělala. Jo a jsem řadovej, než mě zase někdo napadne, že jsem pupík z managementu.

30-ti letý policisto sloužící na Severu Čech. Dle tvé kritiky jseš asi nikdy nechybující policejní stroj, tedy takový ideální stroj, jaký mají ve svých představách naši nadřízení. Nic nezkazíš, máš vždy dobrý úsudek na hranici 6 smyslu. Ve 30 letech uvažuješ, že již nejseš cucák, ale na druhou stranu je 50 polda na odstřel - nebo se mýlím ?
Co jsi udělal ze své nicotné pozice pěšáka ty ? Hádáš se s nadřízenými, píšeš sebezničující stížnosti ? Z čeho soudíš, že policajti ( takto je to adresováno na všechny ) dělají špatně ? Ty děláš jen dobře, nikdy nechybuješ ? Neznám nikoho kolem sebe, kdo by občas nepochybil ( jak v civilu tak u policie ) a myslím si při své " skromnosti " a reálného pohledu na svět kolem sebe a množství administrativní práce, že lidé kolem mě dělají s ohledem k časově vypjatým situacím v " lidských mezích ".

Pokud jsi nadčlověk ( a někteří si to mohou i myslet ), tak tento názor rychle přejdi a vůbec se tím nerozptyluj.

Jinak všude jsou ti " méně schopní ", ale je to jako všude jinde, ale na oddělení, kde se nestíhá se nikdo flákat nemůže - jednoduše to není možné.

A jako poslední sdělím, že já občas chybuji také, ačkoliv nechci, takže " nedělám moc dobře ", také si stěžuji, protože je to v současnosti nejhorší období u Policie ČR, nevím proč bych měl dělat zadarmo, proč si nadělávat svátky a pod. a ztotožňuji se zde s takovými názory, tedy se MIRDO hlásím k uplakánkům.

Počkej, jak jsi na to přišel, že se nikdy nepletu, nebo že odsuzuju starší kolegy ? O tom se snad nebavíme, ne? Možná si nepochopil mojí větu, myslel jsem tím že vím moc dobře, co policajti dělají a nedělají. Ne co dělají dobře a špatně. To jsme si asi nerozuměli.
Jinak jsem sice řadový, ale šlapka na ulici už taky nejsem. A co jsem udělal pro to, abych nebyl nicotný pěšák já? Udělal jsem přijímačky na PA a až jí vystuduju tak se něco lepšího najde, to se spolehni.

Spolehnout se skutečně můžu na to, že je u policie hysterie s " vysokoškolstvím " a že kdo nemá VŠ není " IN ". Od nás si spousta lidí dělá PA, lesnické VŠ a jiné VŠ zajímavých směrů - důvod ? Dle jejich slov jen útěk z té " klidné služby na základním oddělení ".
Jaká je dnes realita ? Ti co se již vrátili z denních studií, které jeden čas povolovali, nyní slouží zpět na místech odkud původně odešli ( aby se tam již nemuseli vrátit ) a nemuseli se tak honit - pracovat a byli na teplém místě. Nyní jsou zařazeni jako územáci ve 4 PT a mohou začít svůj kariérní postup. Akorát to má jeden háček. Vysokoškoláků je už v nynější době jako nas......o. Funkce jsou dosti obsazeny novými často mladými lidmi s VŠ, další lidé jsou na těch všelijakých " tématicky zajímavých " VŠ a ti se brzo budou také hlásit o " teplá karierní místa ".
No jen doufám, že nás ty neschopné pitomce bez VŠ, kteří jsme jaksi nenaběhli na tu vlnu hysterie si honem dělat lesnickou VŠ, případně PA, abychom byli také "IN" s VŠ, že nás nebudou kamenovat za to, že se tak málo snažíme - kolega již byl totiž v hodnocení vedoucího za nestudování na VŠ sníženě hodnocen v kolonce sebezdělávání, tedy jak říkám kdo nemá VŠ je dle jistého přemýšlení určitých " chytrých " lidí břídil a do značné míry lze z tohoto usuzovat, že optimální by bylo, kdybychom všichni studovali VŠ, sledovaná prostudovanost by byla 100 %, samé studijní volno a pod. Personálně by byl stav na odděleních ještě ve větším srabu než teď a zřejmě ještě asi i budce.

Za své prvotní prohlášení,že jsi debil,se omlouvám všem debilům.To co tu předvádíš je naprosto ubíjející.
Nad tvými názory je se třeba zamyslet a bát se o budoucnost policie jako celku a modlit se,aby lidé tvého ražení z PČR rychle vymizeli.Takové řiťolezy,jako jsi ty také znám,je jich všude kolem nás dost,usmívají se člověku do očí a za zády ho natřou u nadřízeného a těší se,jak si budují kariéru.
A místečko po výšce už máš tím pádem určitě zařízené,vždyť na tom už teď usilovně pracuješ.
Nejmenuješ se náhodou Mirda Langer?

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

Upír:
To je paráda, ty mě znáš, nebo co? Podle tvýho projevu zase já soudím, že jsi jeden z těch zamindrákovanejch chudáků, co to nikam nedotáh a tak se vzmůže jenom na to, aby na diskuzních fórech nadával ostatním. A každej kdo je trošku nad nim, je automaticky řiťolezec a vyžírka. Jenže nahoru se dá taky dostat vlastní pílí, ale toho ty nejsi asi schopen.

čERVÍČKOVA koncepce - kecy, kecy, kecy,
výběrové řízení - utajená fraška
kariérní řád - pro známého ohneme i traverzu

Nezdá se vám, že už se vše změnilo v jakousi frašku? Poslední události kolem výběru a zvolení nového šéfa dopravní policie to jen potvrzují.
Policie se dala místo priority potírání zločinnosti na jakousi pochybnou cestu prezentování své práce veřejnosti. Teď na různých článcích policie sedí dobře placení lidé, kteří jakoby vyvíjejí činnost, která vzhledem k celkovému stavu nemá a ani nemůže mít žádný viditelný účinek. Tito lidé chodí domů s čistou hlavou, pyšní se policejní hodností a každý měsíc dostanou pěknou výplatu, akorát jen, že jejich práce s tou policejní nemá nic co do činění. Bez souvislostí jsou do české policie vkládány vytržené prvky policií jiných zemí. To, že roste kriminalita čím dál víc už nikoho moc nezajímá. Vše se prostě změnilo v jakousi FRAŠKU.

Myslím, že za pár týdnů se zvedne velká vlna odchodů dopravních policistů po celé zemi. Přijdou zase další biče a rány na řadové policisty.

Pane Červíčku dopravní policii poslal nový služební zákon do kolen a nevím čím chcete zvýšit činnost těchto složek. Problematika ADR, AETR, KAUCÍ řadí tuto složku trochu víc než na 3TT a 4TT což by si měli všichni blbečci na prezidiu uvědomit.