1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

http://www.novinky.cz/domaci/namestci-policejniho-prezidenta-pro -sve-funkce-obesli-zakon_121266_d26b4.html

Plný souhlas.Červíčka neznám, nechci mu křivdit, ale zákonitě se musím ptát, kolika dalším policistům, kteří se kvůli svému zařazení nemohli přihlásit do výběrového řízení, bylo umožněno účelově je přeřadit o třídu výš? Takhle to vypadá, že mu někdo vyšlapal cestičku a vytvořil možnost se přihlásit do výběrového řízení jen jemu. Možná že časem se zjistí jeho provázanost na někoho vlivného, nakonec jak jinak se funkce obsazují? Zkrátka je to hnus včetně toho vysvětlení vrchnosti, kterým zdůvodňovali v odvoláních proč několu snížili plat s účinností nového zákona. Nikoho ale již nezajímá, že stejné zdůvodnění by se mělo vztahovat i na ně, proč si oni naopak několikanásobně navýšili osobní ohodnocení a začali vytvářet podmínky pro to, aby pracovití policisté raději sami odcházeli do civilu? Takto z policejnío sboru vzniká "dědkostroj". Jak je vidět asi to této společnosti vyhovuje, když policie místo aby korupci potírala,.... není to tak dlouho co jsme byli poučováni o personální korupci, její nepřijatelnosti, ale jak nazvat způsob, jakým jsou některá místa obsazována?

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Milý Honzíku,když to máš v civilu tak špatné,tak se dej k policii,abys poznal,jaké to tam je,ale ty nemůžeš!Dle tvého vyjadřování soudím,že máš sotva ukončené základní vzdělání a tudíž nemáš šanci.To víš,takový hlupáček,jako ty,se na nic nehodí a to je asi důvod toho,proč s tebou všude zametají.Měl jsi se líp učit ,ale s tvým IQ to asi nešlo.Takže si zase nasaď rukavice a šup do práce.

Když si to necháš líbit ! Budeš pořád jenom žebrota !

Pane Honzo, jsi trochu na jiné frekvenci, v civilu zavřeš dveře po práci, ale u policie ne. Jdeš domů a přemýšlíš jak jsi ten zákrok provedl, jestli si na tebe tento hajzl nepodá trestní oznámení, který si poté musíš vyřídit sám. V civilu tě postaví ke stroji a řeknou makat a poučí tě co maš a nemáš dělat atd.

Opravuji slovo rentiér, v návalu zlosti, jak se k nám současným a bývalým policistům, hasičům, bachařům stát chová, v každém zaměstnání jsou nějaké výhody, ale zde se každým rokem požitky oklešťují.Toto není nářek, jak si zde někteří civilisté a provokatéři myslí, ale nikdo zadarmo dělat nebude.

Po Silvestru odejde většina z vedení, je jim to přáno, ale dělníci policie budou dělat pořád za menší peníz, bez úcty od státu, jestli se otevře zákon, tak se výslužky pak v novém roce orubou, nulová valorizace a další zvěrstva. Všude v Evropě je normální zákon pro policisty, hasiče, bachaře a ostatní. Dále odhlasován balíček, jeden člověk rozhoduje o osudu národa, budou platit nejenom děti a důchodci , ale i pak asi duchové. Tímto chci říci, že není žádná jistota, sloužit třeba 25 let, jako já v přímém výkonu, poslanci se špatně vyspí a žádné jistoty, výsluhový příspěvek není a podobně, ve věku 40 ti let Vás pak nikdo nechce, je to můj názor, ale služba u policie je neperspektivní, jsem v civilu, všude se musí makat, ale dělat zadarmo 150 hodin, nadělávat 10 svátků a podobně, to ani u soukromníka není, mladý člověk, v tomto případě jde o dům dál, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy.

Naprostý souhlas - 150 zdarma + 75 zdarma (za 10 svátků) = naddělaná celá dovolená.

Takovou znechucenost policistů na ulici jsem už dlouho neviděl. Myslím, že 47000 policistů v zemi je třeba přehodnotit a zredukovat policejní prezidium a všechny řídící složky, aby tady nepracovalo nakonec jen pár stovek lidí ve výkonu a zbytek si neužíval důchodů a dobrých podmínek které služební zákon pro funkcionáře a pupkáče připravil.

Stále nemohu pochopit, kdy už konečně udělá pan ministr audit. O tom hovořil na počátku své funkce. Poté by bylo vidět, kolik zbytečných nadřízených a ředitelů a dalších je zcela zbytečných. Proč poslednímu policistovi má velet nejméně 5 možná že i více velitelů až po PP. K tomu uvádím, že jeden kontrolní orgán přijde zkontrolovat jestl máš u sebě bloky, druhý jesdtli máš čistou obuv a tak bych mohl poukazovat dál.

Přesně tak, pupkáčůje v kancelářích jako much a vymýšlejí jen samé nesmysly. mají obrovské prachy a kluci ve výkonu jsou za nuzáky. je potřeba, aby to veřejnost věděla. policistů je dost, ale v kancelářích.

Zdar všem policejním uplakánkům !!!

Ty jsi ale debil!

Upír: :-)))

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Já už v civilu makám a jsem s rentou spokojený. U fízlů to bylo horší.

Zase další polointeligent, které si plete dojmy a pojmy. Jestli je poukazování na realitu fňukání tak na toto DF nechoď. Kritizovat a urážet poldy ti jde, kdy se ti zvedne sebevědomí co hrdino ? V reálu to bude už horší, kdy budeš takový ten typ co nic nevidí a v životě by někomu nepomohl, ale na prvním rohu bude vykřikovat, že policajti hovno dělají a nic nevyšetří.

Robocop:
Ty se nauč češtinu, jasnovidectví ti oc nejde. To tvý KDY je hrozný, chtěl bych to po tobě někde na úřadech číst. Jinak já jsem policajt 10 let, takže vím, co policajti dělají a nedělají moc dobře. A stojim si za tim, všichni pořád brečíte, jaký jste chudinky, nadáváte na odbory, ale většina z těch uplakánků pro zlepšení nikdy nic neudělala. Jo a jsem řadovej, než mě zase někdo napadne, že jsem pupík z managementu.

30-ti letý policisto sloužící na Severu Čech. Dle tvé kritiky jseš asi nikdy nechybující policejní stroj, tedy takový ideální stroj, jaký mají ve svých představách naši nadřízení. Nic nezkazíš, máš vždy dobrý úsudek na hranici 6 smyslu. Ve 30 letech uvažuješ, že již nejseš cucák, ale na druhou stranu je 50 polda na odstřel - nebo se mýlím ?
Co jsi udělal ze své nicotné pozice pěšáka ty ? Hádáš se s nadřízenými, píšeš sebezničující stížnosti ? Z čeho soudíš, že policajti ( takto je to adresováno na všechny ) dělají špatně ? Ty děláš jen dobře, nikdy nechybuješ ? Neznám nikoho kolem sebe, kdo by občas nepochybil ( jak v civilu tak u policie ) a myslím si při své " skromnosti " a reálného pohledu na svět kolem sebe a množství administrativní práce, že lidé kolem mě dělají s ohledem k časově vypjatým situacím v " lidských mezích ".

Pokud jsi nadčlověk ( a někteří si to mohou i myslet ), tak tento názor rychle přejdi a vůbec se tím nerozptyluj.

Jinak všude jsou ti " méně schopní ", ale je to jako všude jinde, ale na oddělení, kde se nestíhá se nikdo flákat nemůže - jednoduše to není možné.

A jako poslední sdělím, že já občas chybuji také, ačkoliv nechci, takže " nedělám moc dobře ", také si stěžuji, protože je to v současnosti nejhorší období u Policie ČR, nevím proč bych měl dělat zadarmo, proč si nadělávat svátky a pod. a ztotožňuji se zde s takovými názory, tedy se MIRDO hlásím k uplakánkům.

Počkej, jak jsi na to přišel, že se nikdy nepletu, nebo že odsuzuju starší kolegy ? O tom se snad nebavíme, ne? Možná si nepochopil mojí větu, myslel jsem tím že vím moc dobře, co policajti dělají a nedělají. Ne co dělají dobře a špatně. To jsme si asi nerozuměli.
Jinak jsem sice řadový, ale šlapka na ulici už taky nejsem. A co jsem udělal pro to, abych nebyl nicotný pěšák já? Udělal jsem přijímačky na PA a až jí vystuduju tak se něco lepšího najde, to se spolehni.

Spolehnout se skutečně můžu na to, že je u policie hysterie s " vysokoškolstvím " a že kdo nemá VŠ není " IN ". Od nás si spousta lidí dělá PA, lesnické VŠ a jiné VŠ zajímavých směrů - důvod ? Dle jejich slov jen útěk z té " klidné služby na základním oddělení ".
Jaká je dnes realita ? Ti co se již vrátili z denních studií, které jeden čas povolovali, nyní slouží zpět na místech odkud původně odešli ( aby se tam již nemuseli vrátit ) a nemuseli se tak honit - pracovat a byli na teplém místě. Nyní jsou zařazeni jako územáci ve 4 PT a mohou začít svůj kariérní postup. Akorát to má jeden háček. Vysokoškoláků je už v nynější době jako nas......o. Funkce jsou dosti obsazeny novými často mladými lidmi s VŠ, další lidé jsou na těch všelijakých " tématicky zajímavých " VŠ a ti se brzo budou také hlásit o " teplá karierní místa ".
No jen doufám, že nás ty neschopné pitomce bez VŠ, kteří jsme jaksi nenaběhli na tu vlnu hysterie si honem dělat lesnickou VŠ, případně PA, abychom byli také "IN" s VŠ, že nás nebudou kamenovat za to, že se tak málo snažíme - kolega již byl totiž v hodnocení vedoucího za nestudování na VŠ sníženě hodnocen v kolonce sebezdělávání, tedy jak říkám kdo nemá VŠ je dle jistého přemýšlení určitých " chytrých " lidí břídil a do značné míry lze z tohoto usuzovat, že optimální by bylo, kdybychom všichni studovali VŠ, sledovaná prostudovanost by byla 100 %, samé studijní volno a pod. Personálně by byl stav na odděleních ještě ve větším srabu než teď a zřejmě ještě asi i budce.

Za své prvotní prohlášení,že jsi debil,se omlouvám všem debilům.To co tu předvádíš je naprosto ubíjející.
Nad tvými názory je se třeba zamyslet a bát se o budoucnost policie jako celku a modlit se,aby lidé tvého ražení z PČR rychle vymizeli.Takové řiťolezy,jako jsi ty také znám,je jich všude kolem nás dost,usmívají se člověku do očí a za zády ho natřou u nadřízeného a těší se,jak si budují kariéru.
A místečko po výšce už máš tím pádem určitě zařízené,vždyť na tom už teď usilovně pracuješ.
Nejmenuješ se náhodou Mirda Langer?

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

Upír:
To je paráda, ty mě znáš, nebo co? Podle tvýho projevu zase já soudím, že jsi jeden z těch zamindrákovanejch chudáků, co to nikam nedotáh a tak se vzmůže jenom na to, aby na diskuzních fórech nadával ostatním. A každej kdo je trošku nad nim, je automaticky řiťolezec a vyžírka. Jenže nahoru se dá taky dostat vlastní pílí, ale toho ty nejsi asi schopen.

čERVÍČKOVA koncepce - kecy, kecy, kecy,
výběrové řízení - utajená fraška
kariérní řád - pro známého ohneme i traverzu

Nezdá se vám, že už se vše změnilo v jakousi frašku? Poslední události kolem výběru a zvolení nového šéfa dopravní policie to jen potvrzují.
Policie se dala místo priority potírání zločinnosti na jakousi pochybnou cestu prezentování své práce veřejnosti. Teď na různých článcích policie sedí dobře placení lidé, kteří jakoby vyvíjejí činnost, která vzhledem k celkovému stavu nemá a ani nemůže mít žádný viditelný účinek. Tito lidé chodí domů s čistou hlavou, pyšní se policejní hodností a každý měsíc dostanou pěknou výplatu, akorát jen, že jejich práce s tou policejní nemá nic co do činění. Bez souvislostí jsou do české policie vkládány vytržené prvky policií jiných zemí. To, že roste kriminalita čím dál víc už nikoho moc nezajímá. Vše se prostě změnilo v jakousi FRAŠKU.

Myslím, že za pár týdnů se zvedne velká vlna odchodů dopravních policistů po celé zemi. Přijdou zase další biče a rány na řadové policisty.

Pane Červíčku dopravní policii poslal nový služební zákon do kolen a nevím čím chcete zvýšit činnost těchto složek. Problematika ADR, AETR, KAUCÍ řadí tuto složku trochu víc než na 3TT a 4TT což by si měli všichni blbečci na prezidiu uvědomit.