4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://www.novinky.cz/domaci/namestci-policejniho-prezidenta-pro -sve-funkce-obesli-zakon_121266_d26b4.html

Plný souhlas.Červíčka neznám, nechci mu křivdit, ale zákonitě se musím ptát, kolika dalším policistům, kteří se kvůli svému zařazení nemohli přihlásit do výběrového řízení, bylo umožněno účelově je přeřadit o třídu výš? Takhle to vypadá, že mu někdo vyšlapal cestičku a vytvořil možnost se přihlásit do výběrového řízení jen jemu. Možná že časem se zjistí jeho provázanost na někoho vlivného, nakonec jak jinak se funkce obsazují? Zkrátka je to hnus včetně toho vysvětlení vrchnosti, kterým zdůvodňovali v odvoláních proč několu snížili plat s účinností nového zákona. Nikoho ale již nezajímá, že stejné zdůvodnění by se mělo vztahovat i na ně, proč si oni naopak několikanásobně navýšili osobní ohodnocení a začali vytvářet podmínky pro to, aby pracovití policisté raději sami odcházeli do civilu? Takto z policejnío sboru vzniká "dědkostroj". Jak je vidět asi to této společnosti vyhovuje, když policie místo aby korupci potírala,.... není to tak dlouho co jsme byli poučováni o personální korupci, její nepřijatelnosti, ale jak nazvat způsob, jakým jsou některá místa obsazována?

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Milý Honzíku,když to máš v civilu tak špatné,tak se dej k policii,abys poznal,jaké to tam je,ale ty nemůžeš!Dle tvého vyjadřování soudím,že máš sotva ukončené základní vzdělání a tudíž nemáš šanci.To víš,takový hlupáček,jako ty,se na nic nehodí a to je asi důvod toho,proč s tebou všude zametají.Měl jsi se líp učit ,ale s tvým IQ to asi nešlo.Takže si zase nasaď rukavice a šup do práce.

Když si to necháš líbit ! Budeš pořád jenom žebrota !

Pane Honzo, jsi trochu na jiné frekvenci, v civilu zavřeš dveře po práci, ale u policie ne. Jdeš domů a přemýšlíš jak jsi ten zákrok provedl, jestli si na tebe tento hajzl nepodá trestní oznámení, který si poté musíš vyřídit sám. V civilu tě postaví ke stroji a řeknou makat a poučí tě co maš a nemáš dělat atd.

Opravuji slovo rentiér, v návalu zlosti, jak se k nám současným a bývalým policistům, hasičům, bachařům stát chová, v každém zaměstnání jsou nějaké výhody, ale zde se každým rokem požitky oklešťují.Toto není nářek, jak si zde někteří civilisté a provokatéři myslí, ale nikdo zadarmo dělat nebude.

Po Silvestru odejde většina z vedení, je jim to přáno, ale dělníci policie budou dělat pořád za menší peníz, bez úcty od státu, jestli se otevře zákon, tak se výslužky pak v novém roce orubou, nulová valorizace a další zvěrstva. Všude v Evropě je normální zákon pro policisty, hasiče, bachaře a ostatní. Dále odhlasován balíček, jeden člověk rozhoduje o osudu národa, budou platit nejenom děti a důchodci , ale i pak asi duchové. Tímto chci říci, že není žádná jistota, sloužit třeba 25 let, jako já v přímém výkonu, poslanci se špatně vyspí a žádné jistoty, výsluhový příspěvek není a podobně, ve věku 40 ti let Vás pak nikdo nechce, je to můj názor, ale služba u policie je neperspektivní, jsem v civilu, všude se musí makat, ale dělat zadarmo 150 hodin, nadělávat 10 svátků a podobně, to ani u soukromníka není, mladý člověk, v tomto případě jde o dům dál, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy.

Naprostý souhlas - 150 zdarma + 75 zdarma (za 10 svátků) = naddělaná celá dovolená.

Takovou znechucenost policistů na ulici jsem už dlouho neviděl. Myslím, že 47000 policistů v zemi je třeba přehodnotit a zredukovat policejní prezidium a všechny řídící složky, aby tady nepracovalo nakonec jen pár stovek lidí ve výkonu a zbytek si neužíval důchodů a dobrých podmínek které služební zákon pro funkcionáře a pupkáče připravil.

Stále nemohu pochopit, kdy už konečně udělá pan ministr audit. O tom hovořil na počátku své funkce. Poté by bylo vidět, kolik zbytečných nadřízených a ředitelů a dalších je zcela zbytečných. Proč poslednímu policistovi má velet nejméně 5 možná že i více velitelů až po PP. K tomu uvádím, že jeden kontrolní orgán přijde zkontrolovat jestl máš u sebě bloky, druhý jesdtli máš čistou obuv a tak bych mohl poukazovat dál.

Přesně tak, pupkáčůje v kancelářích jako much a vymýšlejí jen samé nesmysly. mají obrovské prachy a kluci ve výkonu jsou za nuzáky. je potřeba, aby to veřejnost věděla. policistů je dost, ale v kancelářích.

Zdar všem policejním uplakánkům !!!

Ty jsi ale debil!

Upír: :-)))

Souhlasím, Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!

Já už v civilu makám a jsem s rentou spokojený. U fízlů to bylo horší.

Zase další polointeligent, které si plete dojmy a pojmy. Jestli je poukazování na realitu fňukání tak na toto DF nechoď. Kritizovat a urážet poldy ti jde, kdy se ti zvedne sebevědomí co hrdino ? V reálu to bude už horší, kdy budeš takový ten typ co nic nevidí a v životě by někomu nepomohl, ale na prvním rohu bude vykřikovat, že policajti hovno dělají a nic nevyšetří.

Robocop:
Ty se nauč češtinu, jasnovidectví ti oc nejde. To tvý KDY je hrozný, chtěl bych to po tobě někde na úřadech číst. Jinak já jsem policajt 10 let, takže vím, co policajti dělají a nedělají moc dobře. A stojim si za tim, všichni pořád brečíte, jaký jste chudinky, nadáváte na odbory, ale většina z těch uplakánků pro zlepšení nikdy nic neudělala. Jo a jsem řadovej, než mě zase někdo napadne, že jsem pupík z managementu.

30-ti letý policisto sloužící na Severu Čech. Dle tvé kritiky jseš asi nikdy nechybující policejní stroj, tedy takový ideální stroj, jaký mají ve svých představách naši nadřízení. Nic nezkazíš, máš vždy dobrý úsudek na hranici 6 smyslu. Ve 30 letech uvažuješ, že již nejseš cucák, ale na druhou stranu je 50 polda na odstřel - nebo se mýlím ?
Co jsi udělal ze své nicotné pozice pěšáka ty ? Hádáš se s nadřízenými, píšeš sebezničující stížnosti ? Z čeho soudíš, že policajti ( takto je to adresováno na všechny ) dělají špatně ? Ty děláš jen dobře, nikdy nechybuješ ? Neznám nikoho kolem sebe, kdo by občas nepochybil ( jak v civilu tak u policie ) a myslím si při své " skromnosti " a reálného pohledu na svět kolem sebe a množství administrativní práce, že lidé kolem mě dělají s ohledem k časově vypjatým situacím v " lidských mezích ".

Pokud jsi nadčlověk ( a někteří si to mohou i myslet ), tak tento názor rychle přejdi a vůbec se tím nerozptyluj.

Jinak všude jsou ti " méně schopní ", ale je to jako všude jinde, ale na oddělení, kde se nestíhá se nikdo flákat nemůže - jednoduše to není možné.

A jako poslední sdělím, že já občas chybuji také, ačkoliv nechci, takže " nedělám moc dobře ", také si stěžuji, protože je to v současnosti nejhorší období u Policie ČR, nevím proč bych měl dělat zadarmo, proč si nadělávat svátky a pod. a ztotožňuji se zde s takovými názory, tedy se MIRDO hlásím k uplakánkům.

Počkej, jak jsi na to přišel, že se nikdy nepletu, nebo že odsuzuju starší kolegy ? O tom se snad nebavíme, ne? Možná si nepochopil mojí větu, myslel jsem tím že vím moc dobře, co policajti dělají a nedělají. Ne co dělají dobře a špatně. To jsme si asi nerozuměli.
Jinak jsem sice řadový, ale šlapka na ulici už taky nejsem. A co jsem udělal pro to, abych nebyl nicotný pěšák já? Udělal jsem přijímačky na PA a až jí vystuduju tak se něco lepšího najde, to se spolehni.

Spolehnout se skutečně můžu na to, že je u policie hysterie s " vysokoškolstvím " a že kdo nemá VŠ není " IN ". Od nás si spousta lidí dělá PA, lesnické VŠ a jiné VŠ zajímavých směrů - důvod ? Dle jejich slov jen útěk z té " klidné služby na základním oddělení ".
Jaká je dnes realita ? Ti co se již vrátili z denních studií, které jeden čas povolovali, nyní slouží zpět na místech odkud původně odešli ( aby se tam již nemuseli vrátit ) a nemuseli se tak honit - pracovat a byli na teplém místě. Nyní jsou zařazeni jako územáci ve 4 PT a mohou začít svůj kariérní postup. Akorát to má jeden háček. Vysokoškoláků je už v nynější době jako nas......o. Funkce jsou dosti obsazeny novými často mladými lidmi s VŠ, další lidé jsou na těch všelijakých " tématicky zajímavých " VŠ a ti se brzo budou také hlásit o " teplá karierní místa ".
No jen doufám, že nás ty neschopné pitomce bez VŠ, kteří jsme jaksi nenaběhli na tu vlnu hysterie si honem dělat lesnickou VŠ, případně PA, abychom byli také "IN" s VŠ, že nás nebudou kamenovat za to, že se tak málo snažíme - kolega již byl totiž v hodnocení vedoucího za nestudování na VŠ sníženě hodnocen v kolonce sebezdělávání, tedy jak říkám kdo nemá VŠ je dle jistého přemýšlení určitých " chytrých " lidí břídil a do značné míry lze z tohoto usuzovat, že optimální by bylo, kdybychom všichni studovali VŠ, sledovaná prostudovanost by byla 100 %, samé studijní volno a pod. Personálně by byl stav na odděleních ještě ve větším srabu než teď a zřejmě ještě asi i budce.

Za své prvotní prohlášení,že jsi debil,se omlouvám všem debilům.To co tu předvádíš je naprosto ubíjející.
Nad tvými názory je se třeba zamyslet a bát se o budoucnost policie jako celku a modlit se,aby lidé tvého ražení z PČR rychle vymizeli.Takové řiťolezy,jako jsi ty také znám,je jich všude kolem nás dost,usmívají se člověku do očí a za zády ho natřou u nadřízeného a těší se,jak si budují kariéru.
A místečko po výšce už máš tím pádem určitě zařízené,vždyť na tom už teď usilovně pracuješ.
Nejmenuješ se náhodou Mirda Langer?

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

jen jestli nejsi mlaďoučký naivní a "ještě" důvěřivý týpek. U nás je lidí s VŠ víc než 10 a všichni do jednoho slouží ve výkonu a na ten tvůj kariérní postup se dívají jako na science-fiction, protože v tomhle bor.elu to fungovat nebude s 50 zákony a 1000 prohlášeními minstrů, jak je dobře nastaven kariérní řád. Jsou to kecy, tak si to laskavě uvědom. Možná pochopíš časem sám, pokud ti pápínek nevyšlape se školou cestičku za kariérou....

Upír:
To je paráda, ty mě znáš, nebo co? Podle tvýho projevu zase já soudím, že jsi jeden z těch zamindrákovanejch chudáků, co to nikam nedotáh a tak se vzmůže jenom na to, aby na diskuzních fórech nadával ostatním. A každej kdo je trošku nad nim, je automaticky řiťolezec a vyžírka. Jenže nahoru se dá taky dostat vlastní pílí, ale toho ty nejsi asi schopen.

čERVÍČKOVA koncepce - kecy, kecy, kecy,
výběrové řízení - utajená fraška
kariérní řád - pro známého ohneme i traverzu

Nezdá se vám, že už se vše změnilo v jakousi frašku? Poslední události kolem výběru a zvolení nového šéfa dopravní policie to jen potvrzují.
Policie se dala místo priority potírání zločinnosti na jakousi pochybnou cestu prezentování své práce veřejnosti. Teď na různých článcích policie sedí dobře placení lidé, kteří jakoby vyvíjejí činnost, která vzhledem k celkovému stavu nemá a ani nemůže mít žádný viditelný účinek. Tito lidé chodí domů s čistou hlavou, pyšní se policejní hodností a každý měsíc dostanou pěknou výplatu, akorát jen, že jejich práce s tou policejní nemá nic co do činění. Bez souvislostí jsou do české policie vkládány vytržené prvky policií jiných zemí. To, že roste kriminalita čím dál víc už nikoho moc nezajímá. Vše se prostě změnilo v jakousi FRAŠKU.

Myslím, že za pár týdnů se zvedne velká vlna odchodů dopravních policistů po celé zemi. Přijdou zase další biče a rány na řadové policisty.

Pane Červíčku dopravní policii poslal nový služební zákon do kolen a nevím čím chcete zvýšit činnost těchto složek. Problematika ADR, AETR, KAUCÍ řadí tuto složku trochu víc než na 3TT a 4TT což by si měli všichni blbečci na prezidiu uvědomit.