Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Je mne ze všeho smutno,takový neskutečný bordel není ani v Arkartidě, nebo v Artidě. Je jasné, že komunističtí pohlaváři odejdou v pohodě, dělníci policie budou přístí rok dělat 2 x tolik, za menší peníz, protože se rozkradla republika, justice stíhá jeno hudáky, nejsme demokratický stát, jenom, džugle, žádné žádné zastání, u moci jsou kapitalisté, ODS, hnus balíček, jeden panák rozhoduje o osudu státu, vše se zdraží, lidé řvali na Václaváku v roce 1989, též pak dopad zákona, jedině demonstrace státních zaměstnanců, jinak je to k ničemu, nás rentiéry též okradli, snad příští rok budou nějaké výsluhy, pak žebračenka, žádná jistota pro poctivého člověka, daňového poplatníka, je to můj názor, jsem zhnusen.....................

Nejsi sjetej? Co to meleš ?

Když si zahulíš, tak si dej trochu přestávku než si sedneš k netu.

Ty si Marku opravdu blbej nebo navedenej, sám si byl ve výboru KSČM a teď kecáš protože tě vylili, máš možnost dělat Langrovi agenta, však víš co a jak, máš zkušeností až až...

Milý Mirdo,nepřekvapil jsi mě.O svém postavení ti psát nebudu,jednak ti do toho nic není a jednak by se tvůj mindrák prohloubil ještě více.Vlastní pílí se nahoru sice dostat lze,ale lidé s tvými názory znají pouze jednu cestu:bonzáctví a prdelolezectví,to znamená co nejvíce se zalíbit svému nadřízenému, nejlépe na úkor svých kolegů,uplakánků,jak ty jim říkáš. I u nás je jich dostatečné množství,takže lidi tvého ražení znám velice dobře.A na školu se dej,není nic lepšího než vysokoškolsky vzdělaný primitiv,možná to nevíš,ale VŠ ti inteligenci nepřidá a respekt už vůbec ne.Protože člověk,který pohrdá svými spolupracovníky ho ani mít nemůže.Takže tu dál tlachej své nesmysly a těš se na svůj titul.

Nad tim se můžu jenom pousmát :-)

Klíííd! Ten "MIRDA", to je jenom provokatérek, ten u policie není a nikdy nebyl ! To je jenom smradlavá mlha !

Jsta takoví malí chudáci oba...

For Mirda
Doufám, že jsi jenom civilista, který si urážením řadových poldů na tomto DF léčí svoje mindráky.
V případě, že jsi policajt tak musím souhlasit s kolegou, že budeš ten typ vychcánka co nemá fyzické předpoklady a ani žaludek na práci řadového poldy. Velmi brzo ti došlo, že rektálním alpinizmem se dostaneš výš, ale pamatuj na staré české přísloví KAŽDÁ SVINĚ MÁ SVÉHO ŘEZNÍKA viz Kubice.

Mýlíte se všichni, ale váš názor vám brát nebudu, je mi to úplně šumák...

V kom ty vidíš uplakánky, ja vidím nasraný chlapy. A to tak, že nasraný dost.

Tak pro ty, kteří jsou rozhodnuti odejít podle překlenovacího období, tak vzhledem k výpočtu "výsluhy" mají čas na opodání " výpovědi" do konce září 2007. Tuto informaci si ověřte na své kmenové knize ať nelitujete . Nás má být na OOP 28 lidí, je nás tam 23 a v září to podáváme 4. A to nepočítám další, kteří koncem roku a po něm to podají, těm se to však 2x vyplatí. Děkuji, jsem v TT 5/5 a jsem v průměru o 2.500,-Kč. měsíčně dolů o proti minulému roku a to jsem měl cca 60 hodin přesčas za celý rok. Ale MV řekl, že systém je nastaven správně. Děkuji, 30.11.2007 končím.

Je jedno jestli zůstaneš nebo odejdeš v téhle rádoby demokratické zemi o policisty nestojí. Když zůstaneš, máš šanci jednou na slušnou výsluhu dosáhnout, oč víc se stýkáš v zaměstnání s lidmi, tím více se tvoje šance na výsluhu snižuje. Druhou stránkou věci je to, že ještě větší šancí je skutečnnost, že budou výsluhy sníženy, nebo zdaněny. Pak už je jedno, zdali si odešel včera, dnes, nebo zítra. Základem tvojí práce by mělo být, brát ji jen jako povolání, umět říci v zaměstnání ne. Netahat si v hlavě práci domů, chodit po ulici ve stavu ( nevidím, neslyším). Nepracovat navíc ani hodinu a snažit se zabezpečit na stáří. Namísto do zaměstní si jdi raději přivydělat někam jinam.

Tuhle informaci jsi vzal kde? Překlenovací období je do konce roku 2009, výsluha se vypočítavá z průměru za předchozí tři roky, neb poslední kalendářní rok... Tak jaký do září 2007. To mně prosím zajímá.

To jsi nepochopil.
Aby odešel za slušné peníze, protože v roce 2006 měl lepší průměr než má letos!!! (= rentu musí mít počítanou za r. 2006) musí to podat a odejít do 30.12.2007 ne 31.12.2007.
To již by mu počítali průměr za letošní rok.
K 30.12. 2007 mu to však šéf nepodepíše, takže, aby splnil, musí odejít k 30.11.2006, t.j. podat výpověď do 30.9.2007!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ten rozdíl může být značný, u mne dle propočtů to dělá 1800kč/měs. Takže na stejný příspěvek bych musel čekat dalších dva a půl roku při mzdě dle 361/2003, tedy paskvilu. který ukradl hodnost, dva roky ZVS, slušné vztahy s kolegy.

Panebože i kdyby jste měl deset vysokých škol umíte vůbec počítat?Já mám dnes jako směnař,který je v práci dnes a denně už 130 hodin zdarma kolega jako deňák má 10.A to za stejný plat!!!!!Jak můžete počítat průměr??!!Nevidím rodinu,nevím co je volno ,ale vím co je svátek,noční,víkendy a to jen za 10% už se zpamatujte pane ministře!!!Jste arogantní hulvát,který myslí jen na sebe a svou rodinu.Né na lidi,kteří ho volili!!Já jsem Vás nevolil!!To bych se musel teď fackovat!!Jste doktor běžte léčit,jinak budete muset za chvíli léčit řadové příslušníky(fyzicky i psychicky)a nedělejte věci,kterým nerozumíte.

Tohle hoď tomu vychechtanému slizounovi do sekce Názory - policie ČR, hasiči. Tady on to nečte a jestli vůbec něco čte.

Analýza dopadů služebního zákona na příjmy pracovníků bezpečnostních sborů ukázala následující:
- U pracovníků Hasičského záchranného sboru se oproti prvnímu čtvrtletí výrazně snížil počet těch, u kterých došlo k poklesu příjmů na 56.
- Průměrný plat stoupl v 1. pololetí 2007 ve srovnání s 1. pololetím 2006 o téměř 2301 Kč.
- Průměrný plat u Policie ČR v 1. pololetí 2007 stoupl o 3400 Kč ve srovnání s 1. pololetím 2006.
- Výrazně poklesl počet příslušníků policie, kteří zaznamenali propad v příjmech z 5287 na 2440.
- 94% policistů jejich příjem stoupl.
- Ministr vnitra si v této souvislosti vyžádal podrobnou informaci o tom, proč propady u příslušníků stále existují.

Výsledky analýzy ukázaly, že každý příslušník PČR v průměru odpracuje 2 neplacené přesčasové hodiny měsíčně. Analýza dále ukázala, že aplikační praxe uplatňovaná při čerpání přesčasů je v jednotlivých krajských policejních správách rozdílná.

Odchody příslušníků PČR a HZS
HZS přijal do svých řad 81 příslušníků za 1. pololetí 2007. Za tuto dobu odešlo 289 příslušníků, 170 z nich sloužilo u HZS přes 20 let.

Od Policie ČR v 1. pololetí 2007 odešlo 2330 příslušníků a 718 jich bylo přijato. 61 % příslušníků, kteří odešli, sloužilo u policie déle, než 25 let.

A také analýza ukázala, že je to hra s čísly. Na to je policie mistr na mistry, to každý ví. Realita v přímém výkonu je úplně totiž jiná. Znechucení lidí se totiž změřit dá těžko.

v platech jsou to opět jen průměry

Přesně tak jenom hra s čísly a nic jiného. Placené přesčasy v roce 2006 se do průměru nezapočítají a tím pádem bude plat za rok 2007 v nárůstu. Ve skutečnosti díky 150 hodinám zadarmo každý řadový polda odpracuje v roce 2007 více hodin než za rok minulý a to za stejný nebo nižší plat.
Já osobně už mám do balíčku odpracovaných 128 hodin, kdy jsem tedy do průměru odpracoval uváděné hodiny za 63 managerů z PP. Co bych chtěl dostal jsem za to přece pracovní odměnu ve výši 2.500,- Kč hrubého po zdanění asi 2.200,- Kč čistého.

To je dobrý letos mám pomalu každý dva měsíce nějakou tu drobnou odměnu, aby u mě nedošlo k propadu mzdy oproti minulosti, kdy jsem ji měl tak dvakrát do roku. Jsem moc zvědav co bude příští rok to už odměny jako teď určitě nebudou, tak jsem opravdu zvědav co bude (už po nás ani pes neštěkne a bude vše OK)?

K uvedené anlýze sděluji, že uvedená čísla je hra jako ve sportce. jednou to jsou velká a na druhé strané jiná. Ministr jeden den řekne, že počet odchodů policistů nemůže rozhodit policií, ale na druhé straně uvádí, že nejsou policisté, dávám jednu radu, jako je to v civilu, mohu zaměstnat i cizince...

Vlastně se po osmi měsících vůbec nic závratného nezměnilo. Ze 3 TT do 4TT s odebráním již přiznaného rizika při stejné práci a stejném zařazení-hotová Sodoma Gomora.

Já jsem slyšel na začátku letošního roku, že v druhé polovině roku budou platy mnohem vyšší. Z platových tříd je trochu problém postoupit, nyní stále je to stejné.

Nevěřím už nikomu z vedení policie opravdu serou na všechny dole.

Jestli zruší valorizaci tzv. výsluhového příspěvku a pak uvažují otevřít zákon a snížit poslední jistotu pro ty co na ni mají nárok a nechali půl nebo většinu života pro tuhle společnost, zdraví, životy, nervy, rodinné štěstí a další nejistoty, tak je opravdu služba pro stát, jako policista, hasič, bachař a další neperspektivní, kdo pak má nárok na výslužku, tak většina půjde do civilu, dokud je mladý a má možnost ještě ve věku ccc do 35 let se uchytit, v civilu se musí makat, + renta, jak zde již bylo prezentováno, pochopitelně praxe a vzdělání z civilního sektoru pryč, v případě .že by nebyly renty, tak je sebevražda vykonávat službu pro společnost, protože například po 20 ti a více letech, tak by o Vás neměl zájem někdo ze zaměstnavatelů, v civilu, bez stresu, ponižování, jak je zde níže psáno. Blíží se opravdu katastrofa, je vidět, že zákonodárci kašlou na policisty, schválili balíček a pak jich několik lituje, že si spletli tlačítko, tak bych jim nalepil účet u lékaře za syna a nemocné rodiče na čelo, platit u nich polatky u lékaře a za léky,prostě lumpárna, na co rodiče pracovali leta, pro tehle bordel, nechápu, je to můj názor, ale dotýká se tento další paskvil nás všech, bohatí se smějí, přeji hezký slunečný den, příjemnou službu, zdraví bývalý kolega por Marek.

Pak nastane apokalypsa a vyjimečný stav.

Co to je za mail? manželky? To je divný.

Radím Vám bývalí kolegové a kolegyně: utečte všichni dokud to jde a neživte darmožrouty, stejně jste pro ně jenom póvl s číslem. Vykašlete se na celé p o s r á n í, uživit se dá i jinak.

V minulosti ZVO na MOP v Praze

Byl jsem u spolku 26 let a odešel jsem. V současné době jsem v civilní sféře a nenaříkám si. Renta + výdělek = 2 x více než u spolku, ale hlavně čistá hlava a klid na duši.