1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Je mne ze všeho smutno,takový neskutečný bordel není ani v Arkartidě, nebo v Artidě. Je jasné, že komunističtí pohlaváři odejdou v pohodě, dělníci policie budou přístí rok dělat 2 x tolik, za menší peníz, protože se rozkradla republika, justice stíhá jeno hudáky, nejsme demokratický stát, jenom, džugle, žádné žádné zastání, u moci jsou kapitalisté, ODS, hnus balíček, jeden panák rozhoduje o osudu státu, vše se zdraží, lidé řvali na Václaváku v roce 1989, též pak dopad zákona, jedině demonstrace státních zaměstnanců, jinak je to k ničemu, nás rentiéry též okradli, snad příští rok budou nějaké výsluhy, pak žebračenka, žádná jistota pro poctivého člověka, daňového poplatníka, je to můj názor, jsem zhnusen.....................

Nejsi sjetej? Co to meleš ?

Když si zahulíš, tak si dej trochu přestávku než si sedneš k netu.

Ty si Marku opravdu blbej nebo navedenej, sám si byl ve výboru KSČM a teď kecáš protože tě vylili, máš možnost dělat Langrovi agenta, však víš co a jak, máš zkušeností až až...

Milý Mirdo,nepřekvapil jsi mě.O svém postavení ti psát nebudu,jednak ti do toho nic není a jednak by se tvůj mindrák prohloubil ještě více.Vlastní pílí se nahoru sice dostat lze,ale lidé s tvými názory znají pouze jednu cestu:bonzáctví a prdelolezectví,to znamená co nejvíce se zalíbit svému nadřízenému, nejlépe na úkor svých kolegů,uplakánků,jak ty jim říkáš. I u nás je jich dostatečné množství,takže lidi tvého ražení znám velice dobře.A na školu se dej,není nic lepšího než vysokoškolsky vzdělaný primitiv,možná to nevíš,ale VŠ ti inteligenci nepřidá a respekt už vůbec ne.Protože člověk,který pohrdá svými spolupracovníky ho ani mít nemůže.Takže tu dál tlachej své nesmysly a těš se na svůj titul.

Nad tim se můžu jenom pousmát :-)

Klíííd! Ten "MIRDA", to je jenom provokatérek, ten u policie není a nikdy nebyl ! To je jenom smradlavá mlha !

Jsta takoví malí chudáci oba...

For Mirda
Doufám, že jsi jenom civilista, který si urážením řadových poldů na tomto DF léčí svoje mindráky.
V případě, že jsi policajt tak musím souhlasit s kolegou, že budeš ten typ vychcánka co nemá fyzické předpoklady a ani žaludek na práci řadového poldy. Velmi brzo ti došlo, že rektálním alpinizmem se dostaneš výš, ale pamatuj na staré české přísloví KAŽDÁ SVINĚ MÁ SVÉHO ŘEZNÍKA viz Kubice.

Mýlíte se všichni, ale váš názor vám brát nebudu, je mi to úplně šumák...

V kom ty vidíš uplakánky, ja vidím nasraný chlapy. A to tak, že nasraný dost.

Tak pro ty, kteří jsou rozhodnuti odejít podle překlenovacího období, tak vzhledem k výpočtu "výsluhy" mají čas na opodání " výpovědi" do konce září 2007. Tuto informaci si ověřte na své kmenové knize ať nelitujete . Nás má být na OOP 28 lidí, je nás tam 23 a v září to podáváme 4. A to nepočítám další, kteří koncem roku a po něm to podají, těm se to však 2x vyplatí. Děkuji, jsem v TT 5/5 a jsem v průměru o 2.500,-Kč. měsíčně dolů o proti minulému roku a to jsem měl cca 60 hodin přesčas za celý rok. Ale MV řekl, že systém je nastaven správně. Děkuji, 30.11.2007 končím.

Je jedno jestli zůstaneš nebo odejdeš v téhle rádoby demokratické zemi o policisty nestojí. Když zůstaneš, máš šanci jednou na slušnou výsluhu dosáhnout, oč víc se stýkáš v zaměstnání s lidmi, tím více se tvoje šance na výsluhu snižuje. Druhou stránkou věci je to, že ještě větší šancí je skutečnnost, že budou výsluhy sníženy, nebo zdaněny. Pak už je jedno, zdali si odešel včera, dnes, nebo zítra. Základem tvojí práce by mělo být, brát ji jen jako povolání, umět říci v zaměstnání ne. Netahat si v hlavě práci domů, chodit po ulici ve stavu ( nevidím, neslyším). Nepracovat navíc ani hodinu a snažit se zabezpečit na stáří. Namísto do zaměstní si jdi raději přivydělat někam jinam.

Tuhle informaci jsi vzal kde? Překlenovací období je do konce roku 2009, výsluha se vypočítavá z průměru za předchozí tři roky, neb poslední kalendářní rok... Tak jaký do září 2007. To mně prosím zajímá.

To jsi nepochopil.
Aby odešel za slušné peníze, protože v roce 2006 měl lepší průměr než má letos!!! (= rentu musí mít počítanou za r. 2006) musí to podat a odejít do 30.12.2007 ne 31.12.2007.
To již by mu počítali průměr za letošní rok.
K 30.12. 2007 mu to však šéf nepodepíše, takže, aby splnil, musí odejít k 30.11.2006, t.j. podat výpověď do 30.9.2007!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ten rozdíl může být značný, u mne dle propočtů to dělá 1800kč/měs. Takže na stejný příspěvek bych musel čekat dalších dva a půl roku při mzdě dle 361/2003, tedy paskvilu. který ukradl hodnost, dva roky ZVS, slušné vztahy s kolegy.

Panebože i kdyby jste měl deset vysokých škol umíte vůbec počítat?Já mám dnes jako směnař,který je v práci dnes a denně už 130 hodin zdarma kolega jako deňák má 10.A to za stejný plat!!!!!Jak můžete počítat průměr??!!Nevidím rodinu,nevím co je volno ,ale vím co je svátek,noční,víkendy a to jen za 10% už se zpamatujte pane ministře!!!Jste arogantní hulvát,který myslí jen na sebe a svou rodinu.Né na lidi,kteří ho volili!!Já jsem Vás nevolil!!To bych se musel teď fackovat!!Jste doktor běžte léčit,jinak budete muset za chvíli léčit řadové příslušníky(fyzicky i psychicky)a nedělejte věci,kterým nerozumíte.

Tohle hoď tomu vychechtanému slizounovi do sekce Názory - policie ČR, hasiči. Tady on to nečte a jestli vůbec něco čte.

Analýza dopadů služebního zákona na příjmy pracovníků bezpečnostních sborů ukázala následující:
- U pracovníků Hasičského záchranného sboru se oproti prvnímu čtvrtletí výrazně snížil počet těch, u kterých došlo k poklesu příjmů na 56.
- Průměrný plat stoupl v 1. pololetí 2007 ve srovnání s 1. pololetím 2006 o téměř 2301 Kč.
- Průměrný plat u Policie ČR v 1. pololetí 2007 stoupl o 3400 Kč ve srovnání s 1. pololetím 2006.
- Výrazně poklesl počet příslušníků policie, kteří zaznamenali propad v příjmech z 5287 na 2440.
- 94% policistů jejich příjem stoupl.
- Ministr vnitra si v této souvislosti vyžádal podrobnou informaci o tom, proč propady u příslušníků stále existují.

Výsledky analýzy ukázaly, že každý příslušník PČR v průměru odpracuje 2 neplacené přesčasové hodiny měsíčně. Analýza dále ukázala, že aplikační praxe uplatňovaná při čerpání přesčasů je v jednotlivých krajských policejních správách rozdílná.

Odchody příslušníků PČR a HZS
HZS přijal do svých řad 81 příslušníků za 1. pololetí 2007. Za tuto dobu odešlo 289 příslušníků, 170 z nich sloužilo u HZS přes 20 let.

Od Policie ČR v 1. pololetí 2007 odešlo 2330 příslušníků a 718 jich bylo přijato. 61 % příslušníků, kteří odešli, sloužilo u policie déle, než 25 let.

A také analýza ukázala, že je to hra s čísly. Na to je policie mistr na mistry, to každý ví. Realita v přímém výkonu je úplně totiž jiná. Znechucení lidí se totiž změřit dá těžko.

v platech jsou to opět jen průměry

Přesně tak jenom hra s čísly a nic jiného. Placené přesčasy v roce 2006 se do průměru nezapočítají a tím pádem bude plat za rok 2007 v nárůstu. Ve skutečnosti díky 150 hodinám zadarmo každý řadový polda odpracuje v roce 2007 více hodin než za rok minulý a to za stejný nebo nižší plat.
Já osobně už mám do balíčku odpracovaných 128 hodin, kdy jsem tedy do průměru odpracoval uváděné hodiny za 63 managerů z PP. Co bych chtěl dostal jsem za to přece pracovní odměnu ve výši 2.500,- Kč hrubého po zdanění asi 2.200,- Kč čistého.

To je dobrý letos mám pomalu každý dva měsíce nějakou tu drobnou odměnu, aby u mě nedošlo k propadu mzdy oproti minulosti, kdy jsem ji měl tak dvakrát do roku. Jsem moc zvědav co bude příští rok to už odměny jako teď určitě nebudou, tak jsem opravdu zvědav co bude (už po nás ani pes neštěkne a bude vše OK)?

K uvedené anlýze sděluji, že uvedená čísla je hra jako ve sportce. jednou to jsou velká a na druhé strané jiná. Ministr jeden den řekne, že počet odchodů policistů nemůže rozhodit policií, ale na druhé straně uvádí, že nejsou policisté, dávám jednu radu, jako je to v civilu, mohu zaměstnat i cizince...

Vlastně se po osmi měsících vůbec nic závratného nezměnilo. Ze 3 TT do 4TT s odebráním již přiznaného rizika při stejné práci a stejném zařazení-hotová Sodoma Gomora.

Já jsem slyšel na začátku letošního roku, že v druhé polovině roku budou platy mnohem vyšší. Z platových tříd je trochu problém postoupit, nyní stále je to stejné.

Nevěřím už nikomu z vedení policie opravdu serou na všechny dole.

Jestli zruší valorizaci tzv. výsluhového příspěvku a pak uvažují otevřít zákon a snížit poslední jistotu pro ty co na ni mají nárok a nechali půl nebo většinu života pro tuhle společnost, zdraví, životy, nervy, rodinné štěstí a další nejistoty, tak je opravdu služba pro stát, jako policista, hasič, bachař a další neperspektivní, kdo pak má nárok na výslužku, tak většina půjde do civilu, dokud je mladý a má možnost ještě ve věku ccc do 35 let se uchytit, v civilu se musí makat, + renta, jak zde již bylo prezentováno, pochopitelně praxe a vzdělání z civilního sektoru pryč, v případě .že by nebyly renty, tak je sebevražda vykonávat službu pro společnost, protože například po 20 ti a více letech, tak by o Vás neměl zájem někdo ze zaměstnavatelů, v civilu, bez stresu, ponižování, jak je zde níže psáno. Blíží se opravdu katastrofa, je vidět, že zákonodárci kašlou na policisty, schválili balíček a pak jich několik lituje, že si spletli tlačítko, tak bych jim nalepil účet u lékaře za syna a nemocné rodiče na čelo, platit u nich polatky u lékaře a za léky,prostě lumpárna, na co rodiče pracovali leta, pro tehle bordel, nechápu, je to můj názor, ale dotýká se tento další paskvil nás všech, bohatí se smějí, přeji hezký slunečný den, příjemnou službu, zdraví bývalý kolega por Marek.

Pak nastane apokalypsa a vyjimečný stav.

Co to je za mail? manželky? To je divný.

Radím Vám bývalí kolegové a kolegyně: utečte všichni dokud to jde a neživte darmožrouty, stejně jste pro ně jenom póvl s číslem. Vykašlete se na celé p o s r á n í, uživit se dá i jinak.

V minulosti ZVO na MOP v Praze

Byl jsem u spolku 26 let a odešel jsem. V současné době jsem v civilní sféře a nenaříkám si. Renta + výdělek = 2 x více než u spolku, ale hlavně čistá hlava a klid na duši.