4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Je mne ze všeho smutno,takový neskutečný bordel není ani v Arkartidě, nebo v Artidě. Je jasné, že komunističtí pohlaváři odejdou v pohodě, dělníci policie budou přístí rok dělat 2 x tolik, za menší peníz, protože se rozkradla republika, justice stíhá jeno hudáky, nejsme demokratický stát, jenom, džugle, žádné žádné zastání, u moci jsou kapitalisté, ODS, hnus balíček, jeden panák rozhoduje o osudu státu, vše se zdraží, lidé řvali na Václaváku v roce 1989, též pak dopad zákona, jedině demonstrace státních zaměstnanců, jinak je to k ničemu, nás rentiéry též okradli, snad příští rok budou nějaké výsluhy, pak žebračenka, žádná jistota pro poctivého člověka, daňového poplatníka, je to můj názor, jsem zhnusen.....................

Nejsi sjetej? Co to meleš ?

Když si zahulíš, tak si dej trochu přestávku než si sedneš k netu.

Ty si Marku opravdu blbej nebo navedenej, sám si byl ve výboru KSČM a teď kecáš protože tě vylili, máš možnost dělat Langrovi agenta, však víš co a jak, máš zkušeností až až...

Milý Mirdo,nepřekvapil jsi mě.O svém postavení ti psát nebudu,jednak ti do toho nic není a jednak by se tvůj mindrák prohloubil ještě více.Vlastní pílí se nahoru sice dostat lze,ale lidé s tvými názory znají pouze jednu cestu:bonzáctví a prdelolezectví,to znamená co nejvíce se zalíbit svému nadřízenému, nejlépe na úkor svých kolegů,uplakánků,jak ty jim říkáš. I u nás je jich dostatečné množství,takže lidi tvého ražení znám velice dobře.A na školu se dej,není nic lepšího než vysokoškolsky vzdělaný primitiv,možná to nevíš,ale VŠ ti inteligenci nepřidá a respekt už vůbec ne.Protože člověk,který pohrdá svými spolupracovníky ho ani mít nemůže.Takže tu dál tlachej své nesmysly a těš se na svůj titul.

Nad tim se můžu jenom pousmát :-)

Klíííd! Ten "MIRDA", to je jenom provokatérek, ten u policie není a nikdy nebyl ! To je jenom smradlavá mlha !

Jsta takoví malí chudáci oba...

For Mirda
Doufám, že jsi jenom civilista, který si urážením řadových poldů na tomto DF léčí svoje mindráky.
V případě, že jsi policajt tak musím souhlasit s kolegou, že budeš ten typ vychcánka co nemá fyzické předpoklady a ani žaludek na práci řadového poldy. Velmi brzo ti došlo, že rektálním alpinizmem se dostaneš výš, ale pamatuj na staré české přísloví KAŽDÁ SVINĚ MÁ SVÉHO ŘEZNÍKA viz Kubice.

Mýlíte se všichni, ale váš názor vám brát nebudu, je mi to úplně šumák...

V kom ty vidíš uplakánky, ja vidím nasraný chlapy. A to tak, že nasraný dost.

Tak pro ty, kteří jsou rozhodnuti odejít podle překlenovacího období, tak vzhledem k výpočtu "výsluhy" mají čas na opodání " výpovědi" do konce září 2007. Tuto informaci si ověřte na své kmenové knize ať nelitujete . Nás má být na OOP 28 lidí, je nás tam 23 a v září to podáváme 4. A to nepočítám další, kteří koncem roku a po něm to podají, těm se to však 2x vyplatí. Děkuji, jsem v TT 5/5 a jsem v průměru o 2.500,-Kč. měsíčně dolů o proti minulému roku a to jsem měl cca 60 hodin přesčas za celý rok. Ale MV řekl, že systém je nastaven správně. Děkuji, 30.11.2007 končím.

Je jedno jestli zůstaneš nebo odejdeš v téhle rádoby demokratické zemi o policisty nestojí. Když zůstaneš, máš šanci jednou na slušnou výsluhu dosáhnout, oč víc se stýkáš v zaměstnání s lidmi, tím více se tvoje šance na výsluhu snižuje. Druhou stránkou věci je to, že ještě větší šancí je skutečnnost, že budou výsluhy sníženy, nebo zdaněny. Pak už je jedno, zdali si odešel včera, dnes, nebo zítra. Základem tvojí práce by mělo být, brát ji jen jako povolání, umět říci v zaměstnání ne. Netahat si v hlavě práci domů, chodit po ulici ve stavu ( nevidím, neslyším). Nepracovat navíc ani hodinu a snažit se zabezpečit na stáří. Namísto do zaměstní si jdi raději přivydělat někam jinam.

Tuhle informaci jsi vzal kde? Překlenovací období je do konce roku 2009, výsluha se vypočítavá z průměru za předchozí tři roky, neb poslední kalendářní rok... Tak jaký do září 2007. To mně prosím zajímá.

To jsi nepochopil.
Aby odešel za slušné peníze, protože v roce 2006 měl lepší průměr než má letos!!! (= rentu musí mít počítanou za r. 2006) musí to podat a odejít do 30.12.2007 ne 31.12.2007.
To již by mu počítali průměr za letošní rok.
K 30.12. 2007 mu to však šéf nepodepíše, takže, aby splnil, musí odejít k 30.11.2006, t.j. podat výpověď do 30.9.2007!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ten rozdíl může být značný, u mne dle propočtů to dělá 1800kč/měs. Takže na stejný příspěvek bych musel čekat dalších dva a půl roku při mzdě dle 361/2003, tedy paskvilu. který ukradl hodnost, dva roky ZVS, slušné vztahy s kolegy.

Panebože i kdyby jste měl deset vysokých škol umíte vůbec počítat?Já mám dnes jako směnař,který je v práci dnes a denně už 130 hodin zdarma kolega jako deňák má 10.A to za stejný plat!!!!!Jak můžete počítat průměr??!!Nevidím rodinu,nevím co je volno ,ale vím co je svátek,noční,víkendy a to jen za 10% už se zpamatujte pane ministře!!!Jste arogantní hulvát,který myslí jen na sebe a svou rodinu.Né na lidi,kteří ho volili!!Já jsem Vás nevolil!!To bych se musel teď fackovat!!Jste doktor běžte léčit,jinak budete muset za chvíli léčit řadové příslušníky(fyzicky i psychicky)a nedělejte věci,kterým nerozumíte.

Tohle hoď tomu vychechtanému slizounovi do sekce Názory - policie ČR, hasiči. Tady on to nečte a jestli vůbec něco čte.

Analýza dopadů služebního zákona na příjmy pracovníků bezpečnostních sborů ukázala následující:
- U pracovníků Hasičského záchranného sboru se oproti prvnímu čtvrtletí výrazně snížil počet těch, u kterých došlo k poklesu příjmů na 56.
- Průměrný plat stoupl v 1. pololetí 2007 ve srovnání s 1. pololetím 2006 o téměř 2301 Kč.
- Průměrný plat u Policie ČR v 1. pololetí 2007 stoupl o 3400 Kč ve srovnání s 1. pololetím 2006.
- Výrazně poklesl počet příslušníků policie, kteří zaznamenali propad v příjmech z 5287 na 2440.
- 94% policistů jejich příjem stoupl.
- Ministr vnitra si v této souvislosti vyžádal podrobnou informaci o tom, proč propady u příslušníků stále existují.

Výsledky analýzy ukázaly, že každý příslušník PČR v průměru odpracuje 2 neplacené přesčasové hodiny měsíčně. Analýza dále ukázala, že aplikační praxe uplatňovaná při čerpání přesčasů je v jednotlivých krajských policejních správách rozdílná.

Odchody příslušníků PČR a HZS
HZS přijal do svých řad 81 příslušníků za 1. pololetí 2007. Za tuto dobu odešlo 289 příslušníků, 170 z nich sloužilo u HZS přes 20 let.

Od Policie ČR v 1. pololetí 2007 odešlo 2330 příslušníků a 718 jich bylo přijato. 61 % příslušníků, kteří odešli, sloužilo u policie déle, než 25 let.

A také analýza ukázala, že je to hra s čísly. Na to je policie mistr na mistry, to každý ví. Realita v přímém výkonu je úplně totiž jiná. Znechucení lidí se totiž změřit dá těžko.

v platech jsou to opět jen průměry

Přesně tak jenom hra s čísly a nic jiného. Placené přesčasy v roce 2006 se do průměru nezapočítají a tím pádem bude plat za rok 2007 v nárůstu. Ve skutečnosti díky 150 hodinám zadarmo každý řadový polda odpracuje v roce 2007 více hodin než za rok minulý a to za stejný nebo nižší plat.
Já osobně už mám do balíčku odpracovaných 128 hodin, kdy jsem tedy do průměru odpracoval uváděné hodiny za 63 managerů z PP. Co bych chtěl dostal jsem za to přece pracovní odměnu ve výši 2.500,- Kč hrubého po zdanění asi 2.200,- Kč čistého.

To je dobrý letos mám pomalu každý dva měsíce nějakou tu drobnou odměnu, aby u mě nedošlo k propadu mzdy oproti minulosti, kdy jsem ji měl tak dvakrát do roku. Jsem moc zvědav co bude příští rok to už odměny jako teď určitě nebudou, tak jsem opravdu zvědav co bude (už po nás ani pes neštěkne a bude vše OK)?

K uvedené anlýze sděluji, že uvedená čísla je hra jako ve sportce. jednou to jsou velká a na druhé strané jiná. Ministr jeden den řekne, že počet odchodů policistů nemůže rozhodit policií, ale na druhé straně uvádí, že nejsou policisté, dávám jednu radu, jako je to v civilu, mohu zaměstnat i cizince...

Vlastně se po osmi měsících vůbec nic závratného nezměnilo. Ze 3 TT do 4TT s odebráním již přiznaného rizika při stejné práci a stejném zařazení-hotová Sodoma Gomora.

Já jsem slyšel na začátku letošního roku, že v druhé polovině roku budou platy mnohem vyšší. Z platových tříd je trochu problém postoupit, nyní stále je to stejné.

Nevěřím už nikomu z vedení policie opravdu serou na všechny dole.

Jestli zruší valorizaci tzv. výsluhového příspěvku a pak uvažují otevřít zákon a snížit poslední jistotu pro ty co na ni mají nárok a nechali půl nebo většinu života pro tuhle společnost, zdraví, životy, nervy, rodinné štěstí a další nejistoty, tak je opravdu služba pro stát, jako policista, hasič, bachař a další neperspektivní, kdo pak má nárok na výslužku, tak většina půjde do civilu, dokud je mladý a má možnost ještě ve věku ccc do 35 let se uchytit, v civilu se musí makat, + renta, jak zde již bylo prezentováno, pochopitelně praxe a vzdělání z civilního sektoru pryč, v případě .že by nebyly renty, tak je sebevražda vykonávat službu pro společnost, protože například po 20 ti a více letech, tak by o Vás neměl zájem někdo ze zaměstnavatelů, v civilu, bez stresu, ponižování, jak je zde níže psáno. Blíží se opravdu katastrofa, je vidět, že zákonodárci kašlou na policisty, schválili balíček a pak jich několik lituje, že si spletli tlačítko, tak bych jim nalepil účet u lékaře za syna a nemocné rodiče na čelo, platit u nich polatky u lékaře a za léky,prostě lumpárna, na co rodiče pracovali leta, pro tehle bordel, nechápu, je to můj názor, ale dotýká se tento další paskvil nás všech, bohatí se smějí, přeji hezký slunečný den, příjemnou službu, zdraví bývalý kolega por Marek.

Pak nastane apokalypsa a vyjimečný stav.

Co to je za mail? manželky? To je divný.

Radím Vám bývalí kolegové a kolegyně: utečte všichni dokud to jde a neživte darmožrouty, stejně jste pro ně jenom póvl s číslem. Vykašlete se na celé p o s r á n í, uživit se dá i jinak.

V minulosti ZVO na MOP v Praze

Byl jsem u spolku 26 let a odešel jsem. V současné době jsem v civilní sféře a nenaříkám si. Renta + výdělek = 2 x více než u spolku, ale hlavně čistá hlava a klid na duši.