Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  28.08.2007 20:44 bič na prostý lid
 
Koncepce snížení nehodovosti a zkvalitnění práce pořádkové policie donutí další a další kolegy k opuštění tohoto sboru. Nelze dělat muziku bez kvalitního zázemí a finančního ocenění. Nelze při současné technice, početních stavech a neustálého pracovního vypětí v rámci 150h, bez příplatků a omezení pohonných hmot lidi na ulici neustále perzekuovat a nemotivovat. Služební zákon na lidi dole vlastně nepamatoval a práci nezlepšil, právě naopak.
  28.08.2007 20:34 policie bez policistů
 
Tak vidím, že opravdu bude lepší zajít na kmenovku a podívat se po práci. Když vidím jak jsou dosazování ti dobytci na posty šéfů dopravní a pořádkové policie a začínají ždímat obyčejné a služebním zákonem postižené lidí v nejnižších třídách, tak po zhodnocení si musí soudný a poctivý policista zařazený na hlídkové službě odplivnout a rychle odejít.
  28.08.2007 09:59 malovenkovan <malovenkovan@seznam.cz>
 
Nejen že se mi od prvního ledna bezdůvodně snížil reálný plat, který mi dodnes nikdo nevykompenzoval, dále že jsem již odsloužil 88 hodin bez nároku na mzdu, ale navíc jsem si dnes přečetl v nových daňových tabulkách ODS, že budu ještě platit o =1.000,- Kč měsíčně větší daň. Po 18 letech služby v přímém výkonu toho začínám mít už opravdu ale opravdu dost. Začínám být zcela bez motivace a tak se ta práce prostě dělat nedá. Z této vlády už nevěřím nikomu a ministru Langrovi jsem nevěřil už v prosinci na policejním sjezdu v Praze. Jestliže si polda nemá možnost pořídit za celý život ani vlastní bydlení je mu nějakéjch 10 pilířů jánevím čeho úplně ukradenejch.
Pane ministře ! Už jsem to zde jednou psal. Na jakoukoliv reformu, kterou chcete u policie realizovat musíte mít motivované policisty, a to především řadové + vyšetřovařčka a kriminálka, protože především tito dělají policejní práci a vytváří image policie. Ptal jsem se v rámci služby řady občanů, co je skutečně trápí na policii. Pane ministře, opravdu to nejsou recepce, služebny a rychlovarné konvice. Je to absence aktivního a profesionálního přístupu policisty k jejich problému a nemožnost jim opravdu pomoci. Nic víc, nic míň. Časem to možná pochopíte. Doufám, že v té době už budete v hluboké opozici na hodně hodně let.
  28.08.2007 13:56 pepe
 
O co se snažíš, vždyť to nikdo kompetentní nečte.
Běž do civilu, tam se taky dá žít. Když jsem před dvěmi lety po 20 letech na chodníku odcházel, měl jsem stejné pocity jako ty. Málem jsme si vypsal klávesnici a k ničemu. Šetři si nervy , podívej co zřizují ve zdravotnictví V.I.P pacienti. To asi budou ti poctiví policajti co slouží po nocích a svátcích, co myslíš. Prober se a začni se starat sám o sebe. To platí pro všechny. Mějte se.
  28.08.2007 07:51 Dnes
 
to podal dalsi Polda s velkym P {temer 15 let sluzby}, jde vam to skvele panove........
  28.08.2007 12:05 Petr
 
U vás jedom jeden?
  28.08.2007 13:08 EsPe
 
Konečně.
  28.08.2007 17:38 Ano Petře,
 
dnes jen jeden, zítra další a co bude dál, nikdo neví...... Koncem roku to chce zabalit celé vedení policejní správy, tak se asi "něco" chystá, nebo se vyplňují mé předpoklady, že si počkají na solidní podmínky k odchodu a vykašlou se na ten nekonečný mlýn, kdy po nich šlapou z MV (za neschopnost naplnit tabulky) a přitom jim nedají finanční prostředky, aby lidi motivovali a k PČR vůbec chtěli. A jiné to nebude, Ivánek, kamarád slibuje už 3/4 roku, že po analýze bude jasno a zjistí se, že se mají všichni lépe, média zahlcuje tím, jak se máme božsky a že je člověk za stenou práci jako loni přes 20 tis.čistého v mínusu (za půl roku) ho nezajímá. Jen kolem sebe vidím, že už jim na ty lži lidi kašlou a odcházejí... A kdo za prázdné tabulkové místa bude pracovat? Balíček 150hodin, v práci téměř nonstop a rodinu na fotce, takhle se to nedá řešit dál, opravdu ne....
  28.08.2007 04:40 devastace sboru
 
Celý služební zákon je fraška pro vyvolené a manažéry této upadající instituce. Mladí policisté jsou silně znechuceni a rozladěni jak s nimi služební zákon zametl.
  28.08.2007 09:55 aa
 
Myšlenka kariérního řádu není špatná, ale provedení v tomto zákoně je absolutně nevhodné. Původně kariérní řád měl být řešen samostatnými IAŘ, ale v zákoně se z toho stal paskvil. Aby si polda přišel na lepší plat, tak je tlačen do vyšších tříd = do kanceláří = vyklízí se hlídková služba = snižuje se přímý výkon služby. Myslím, že každý normální člověk pochopí, že pokud nebude polda na ulici, tak ani dvojnásobek poldů v kancelářích nestačí všechny spisy zpracovat. Jediná možná cesta je: novelizovat půl století starý tr. řád, snížit administrativní náročnost spisů a policajty dostat do ulic.
  28.08.2007 04:40 devastace sboru
 
Celý služební zákon je fraška pro vyvolené a manažéry této upadající instituce. Mladí policisté jsou silně znechuceni a rozladěni jak s nimi služební zákon zametl.
  28.08.2007 16:05 ----
 
Ano,ano ano. Proč tam chodí, když ví, jaké to tam je?
  27.08.2007 19:01 Ä
 
Tak už to taky balím a těším se na novou práci v civilu....
  28.08.2007 13:59 pepe
 
Máš pravdu, začni se starat sám o sebe. Budeš mít klid a nervy v poho. Hodně štěstí.
  26.08.2007 20:56 polda z Vyškova 1
 
Na staromák nás jedou tři autobusy skoro celé OŘ Vyškov. Snad nás tam bude víc než na manifestu.
  27.08.2007 09:36 Petr
 
O tom vůbec nepochybuj.Jen od nás jede asi 40 poldů a hasičů + rod.příslušníků. VS je jako tradičně připosraná a zůstává doma.
  27.08.2007 11:18 Praha
 
nebude chybět, to si pište :-))
  28.08.2007 08:27 otto
 
pro Petra, VS není připosraná, ale jak jsem zde již jednou uvedl, oproti Vám, jsme si podle zák. 361/2003 finančně velmi polepšili. Naše platy šly o několik tisíc směrem nahoru! Naše třídy se srovnaly. Na Moravě se ani zdaleka nepřibížíme k 150-ti hodinám, co jde na oltář vlasti. Máme plné stavy, tak neplníme ani dané hodiny. V Čechách je to jiné, tam mají mnohdy 150 hod. splněno. Nemluvím za nikoho, jen za sebe. Neznám situaci u Justiční stráže. Souhlasím, zákon je v některých bodech velmi špatný, hlavně pro policisty. Tak se nedivte, že na demonstraci přijede málo bachařů, skoro nikdo. Služba ve věznici a služba policisty se nedá vůbec srovnávat. Pokud mi chcete někdo nadávat, prosím. Píši jen to, co je pravda. Mejsem žádný vedoucí pracovní, jen se v tomto prostředí pohybuji 2o let. Věřte mi, že přeji policii úplně jiné platové podmínky, ale jenom těm v přímém výkonu služby, co nasazují denně krk. Papaláši jsou mi ukradeni.
  28.08.2007 09:48 aa
 
Pro Ottu: Těším se na Vánoce, v červenci jsem naplnil "150" a srpen už jedu na tvrdej přesčas s proplacením za 3 měsíce!!!! Máš pravdu, v Čechách je úplně jiná situace, na našem oddělení má naplněna 150 již 1/3 kolegů.
  28.08.2007 10:44 David
 
for otto

Jsem rád,že aspoň bachaři na moravě jsou spokojeni s paskvilem 361,ale solidarita a podpora demonstrace jim asi nic neříká,škoda.
  28.08.2007 14:03 cip
 
Zase vás nakrmí, jak dlouho sloužíš že jim zase budete věřit. Je to v něčem jiném. Dokud to šlape tak s tím nikdo nic nebude dělat. Za chvíli tady bude i V.I.P policie, co myslíš, budeš tam? Nic ve zlém, přečti si reakci pepeho. Hodně zdaru.
  28.08.2007 15:06 otto
 
pro Davida, máš pravdu v tom, že málokterý bachař půjde na demonstraci. Musíš ale také pochopit, že je rozdíl mezi velkými městy (Praha, Brno Ostrava, Plzeň atd.), tam je daleko více pracovních příležitostí. Když se někomu nebude chtít sloužit, jednoduše se sebere a jde. Na malých městech jsou lidé rádi, že práci mají. Tam jsou rádi, že mají pravidelný příjem, i za cenu paskvilu, bohužel. Ale mají plat a nejsou na podpoře. Pokud máš děti a rodinu, jednoduše se nemůžeš jen tak sebrat a odejít. Ono se to bobře vyřvává, že není solidarita. Ale málokdo si uvědomí, že demonstrace nic nevyřeší. Něco se možná poopraví v zákoně, ale tzv. vrcholový management na spodek kašle. Ti budou mít vždy zákony upravené pro sebe. V dnešní MF Dnes je článek nového ředitele dopravní policie. Pokud to myslí a on to určitě myslí vážně s posíláním policistů, co jsou náchylní ke korupci k psychologovi. tak Vás chlapci lituji. To myšlení muselo stát úsilí! Ale kdo pošle je k psychologovi?
  28.08.2007 15:59 pepe
 
O T T O , prober se . Dřív to byly obušky, potom klíče a teď, dialog? Z jiného soudku. Cena energie e se musí dorovnat cenám v Německu a dotaz, proč se nedorovnají platy jako např. Německo ti nikdo neodpoví. Taková bude i demonstrace. Velké peníze, možná zvýšení o nějaké %, a zavřou všem ústa. A tak to půjde dál, dokud neumřeli. Konec pohádky. Fandím Vám.
  28.08.2007 16:10 ???
 
To je dobré, pokud neumřou, budou se mít dobře. Ha ha, za jak dlouho? Utopie!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  29.08.2007 18:12 David
 
Jak tak čtu tvůj poslední příspěvek,tak Petr má vlastně pravdu a já bych tam ještě přidal JS.
  26.08.2007 20:45 Jan
 
Langrovi hošíci fňukají jak staré kurvy! Běžte makat do civilu a uvidíte, jak se jinde se zaměstnanci zachází!
  27.08.2007 07:55 aa
 
V civilu je pořád nějaká obrana, ale musíš si uvědomit, že dobrou policii potřebuje každý stát a když si stát policistů neváží, tak dobří odejdou a zůstanou ti méně kvalitní, kteří se v civilu neuplatní. Co to znamená? Nikdy nebude DOBRÁ Policie.
  27.08.2007 10:03 Polda 33
 
Kdo tady fňuká ? A jestli mluvíš o civilní sféře tak mi vysvětli, jestli by si soukromá firma držela 5 flákačů na jednoho pracujícího ? Taky by asi žádný soukromník nepřibíral do firmy někoho o kom by věděl, že z něj nikdy nebo až po dlouhé době bude spolehlivý pracovník. A osobně by mě zajímalo jak by se ti zamlouvalo dostat neschopného kolegu a dělat za něj.
  27.08.2007 16:02 Nespokojený Policista
 
pro -aa-
Částečně s Tebou souhlasím. V současné době se i já osobně považuji sebekriticky za méně kvalitního policistu ve vztahu k Policii samotné, nikoliv však ve vztahu ke službě občanům, v tom ohledu pomáhám komukoliv. Jen v práci jsem takový, že nevidím-neslyším-přežívám, hlavně se snažím nedostat se do průseru, nebýt kázeňsky řešen, a s čistou hlavou ukončit službu. Dříve jsem byl iniciativní, snažil se řešit kdeco, nepřehlédl jsem to, co už dnes nevidím, no prostě jsem fungoval přímo úměrně výši svého platu. Ten je však v tomto roce nižší, než vloni, tak přece nemůže po mě nikdo chtít, abych pracoval více!!!, vlastně může, ale já to nemusím akceptovat, čili nyní pracuji jen do výše svého platu. Za méně peněz je i méně lásky!!!
  27.08.2007 16:56 David
 
Zdaleka nejsi sám,kdo letos slouží do výše svého platu a hledá místo v civilu.
  28.08.2007 08:50 upír
 
Á,Honzík sundal pracovní rukavice a sedl ke klávesnici a opět nám napsal jedinou větu,kterou je při své inteligenci schopen napsat.Šikovná opička,umí.
  25.08.2007 21:45 bývalý koega <Ilona.markova@volny.cz>
 
opravuji Artartida.
  25.08.2007 23:01 rtu
 
Nemyslíš třeba takhle Arktidu?
  27.08.2007 23:47 @
 
Bývalý por. Ilona Marek je asi pěkná trotel