Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jak to bude s valorizací, kolik dostaneme v roce 2008

Jóó milej-zlatej, asi pěkný kulový, max 2%, a to ještě při příznivé konstalaci hvězd. Jen tak pro info, nezapomeň na to při příštích volbách!!!

2% to nebudou,ale max 1,5 %

Ono to těm vepřům v 8-11 třídách moc vadit nebude, nový služební zákon jim byl přišit na míru.

Pokud jsi řadovej polda, tedy ten, kterej dělá policejní práci, tak raději nečekej nic...

Co je to kariérní řád- pouze špína a zlořád pro poctivé a mladé policisty.

Takových prasat co jsou poschovávaný a lezou po zádech druhých je u policie moc, vidět moc nejsou ale strašně moc škodí.

co ti které tato práce baví m,á se nechat jenom buzerovat od těch jak zde bylo už řečeno rádoby zvolených a nebo svým patolízalstvím dosazených do funkce, hezký den,já ho mám zkažený těmi bezpáteřními

Nejsi sám.

VZKAZ PRO VŠECHNY!!!Vězeňská jde 15.09. s vámi.Nevím kolik nás bude.Týká se nás to,protože ty víkendy,svátky,noční,150.Máme taky neplacené(jen 10%).A každý z naší směny má 150 už dávno za sebou.!!!!!

Super,jen jsem zvědav co na to připosraný OTTO bachař z Moravy

pro Petra, špatně čteš, to co jsem popisoval není můj názor. Tak myslí 80% mých kolegů v naší věznici. Toho jsem se obával, nějaký namistrovaný, možná policista, nepochopí obsah, ale bude mi nadávat. Kdyby jsi četl denní tisk, tak by jsi zamindrákovaný chlapče mohl sem tam číst moje články. Potom by jsi mluvil jinak. Méžná budeš ten policajt, co nosí sešmajdané polobotky, pomačkanou a špinavou uniformu, na hlavě přehatovačku a budeš osočovat všechny, protože jsi zamindrákovaný!! Omlouvám se Vám slušným policistům!

Pro Petra
Taky jsi už mohl pochopit, že nový služební zákon se dotkl především policajtů a hasičů, kteří si platy pohoršili. To se nedá říct o většině bachařů a celníků. Nevím jak ty, ale mám plno známých mezi nimi a nikdo z nich si neztěžuje na plat. Dělám zpracovatele na OOP a mám 5 TT a tuto stejnou třídu má řadový celník, který staví kamiony s kolegy z dopravky co mají 3 TT nebo 4 TT. Kámoš bachař za to, že dělá chodbaře má také 5 TT.

Pánové jsem bachař v 5. plat. sloužím jako operační.Víkendy,svátky,noční teď mám 130 hodin zadáčo a to mám nejmíň z celé směny!Pořád v práci!A na demonstraci se uvidíme,protože i já jsem přišel o peníze,které mi vzali z.361/2003 A ještě jedna věc, mysleme trochu na kolegialitu.Dnes mají problémy policisté,hasiči a zítra to můžou být třeba bachaři(někteří) nebo někdo jiný.Tak proč nepřijed kolegy podpořit!!! Příště podpoří oni nás,vás!Ale to by jste nesměli být tak posratí,že?I vaši kolegové z VSČR jsou v tom namočeni a mají problémy tak jim přijďte vyjádřit,že jste s nimi.Příště pomůžou oni vám.Ahoj a chceto zamyslet se !

odskákali to především směnaři ti co jsou na osmičkách Po- PÁ jsou na tom dobře.A po jiných ať chcípna pes,že?Chtěl bych,aby se to otočilo a byli na tom špatně ti denňáci.To by bylo řvaní co OTTO?Škoda,že nevíte co je soudržnost s kolegy,KOLEGIALITA nás spojuje,ale jen někoho

pro bachaře: 1.- já sám pracuji v nepřetržitém provozu, ne na denních směnách. ( 5.TT)
2.- nepíši o tom, co si myslím já, ale jak smýšlejí kolegové!!!
3.- nový zákon vzal hlavně peníze bachařům v Čechách. Protože měli oproti nám na Moravě plno let pozpátku placeny svákty i přesčasy. Tak měli i platy o několik tisíc větší než na Moravě. To nemluvím o odměnách, to raději ani nebudu zveřejňovat ty rozdíly. To věřím, že v Čechách řvete. GŘ do Vás vždy cpalo co se dalo.
4.- Teď máte již splněno 150 hodin pro vlast, kdyby platil starý zákon, platili by Vám je jako přesčasy, nám ne. Tak teď si u nás myslíme, že jsme si konečně rovni, jsme jedna složka a ne Praha a potom zbytek republiky!!!
5.- jak vidím, je jednoduché nadávat někomu, kdo napíše něco jiného, než se líbí, i když nejde o jeho názor. Ale jsme
jenom lidi, já to chápu.

For Otto:
Buď v pohodě, to je na těhle stránkách normální: Jakmile máš jinej názor, hned ti nějakej chytrolín začne nadávat. :-)

Nikomu nenadávám,každý má svůj názor.Ale kolik hodin odděláte na moravě vy a kolik v Praze?V naší věznici je cca 88% moraváků,dojíždíme, platíme ubytovnu.....Ale svátky platili všude to mi nevyvrátíš.Zatímco ty se válíš doma ve volnu my jsme v práci 6 dní práce,2 dny volno!Jestli myslíš,že je to spravedlivý,tak mi to stačí o představě o tobě.A odměny? jsi směšný,vážně.Shrábnou to jen ti nahoře.Ale letos tě můžu uchlácholit, odměny nejsou.A jestli měl někdo o pár korun víc,kvůli tomu,že byl v práci na přesčasech,tak si myslím,že za to mají nárok na mzdu(příplatky-proplacení),protože jsou v té práci opravdu pořád.A je to jen čistá hnusná ZÁVIST.A to máš pravdu,že jsme jen lidi a to k tomu patří.U nás mají kolegové k dnešnímu dni i 300 hod. přesčasů.Tak přemýšlej!jinak každý den cca 40 lidí chybí tak to můžeš v Praze zkusit co toje!Měj se hezky a přeji ti,aby jsi pochopil,že závist je hnusná věc.

pro demo 361, nikomu nic nezávidím, svátky nám opravdu z nařízení bývalého ředitele, odešel v dubnu, neplatili!! Mohli jsme psát na GŘ a nic, byla to jeho pravomoc. Tak si trhni a neurážej!!!!

jestli vám neplatili příplatky za svátky dle 186/92Sb., a to dokonce z nějakého nařízení, tak bylo jejich rozhodnutí v rozporu se zákonem a je tvým právem se bránit. Pokud jste psali na GŘ a reakce nebyla žádná, měli jste podat stížnost ministrovi příp.žalobu k soudu. Jestli jsi tohle neudělal, tak si nestěžuj...

OTTO OTTO je mi z tebe na blití.Dej si facku a už se vzpamatuj!!ZÁVIST ZÁVIST a zase ZÁVIST.SV platili a už neplatěj pane chytrý.Byl jsem i na koberečku u genmjr. mu říct ,že se mi to nelíbí.Takže se ničeho nebojím a ty si seď na své prdeli doma a drž hubu a krok.A ty jsi se odvolal někam,když vám je ředitel zrušil?Asi né ,co?Končím debatu tady s tebou ,protože se za tebe stydím,že jsi můj kolega.HNUS HNUS

OTTO sedí doma popíjí svého lahváče nožky nahoře a má se fajn.Závidím mu.

Doufám,že ty své bláboly o práci u VS neprezentuješ v denním tisku moc často,aby veřejnost viděla,jak jsme "spokojeni".

Pro Vás, co urážíte Ottu!!!! Bohužel se strefujete do toho nepravého. Nechtěl jsem psát, ale nedá mi to. Otta psal stížnost na GŘ a udělal tu pitomost, že se pod ní podepsal. GŘ postoupila věc bývalému řediteli, odešel letos a ten si povolal Ottu na kobereček. Jasně mu řekl, že ať si dá žádost do civilu, příslušníky, co nejsou spokojeni nepotřebuje!!!!! Než soudruh ředitel odešel, pěkně mu to dal sežrat. Staří dědci jsou tu spokojeni, to se kolega snažil říci, Otta je poslední, kdo by Vám cokoli záviděl. Je to od Vás ubohé, pořádně si to přečtěte, potom mu nadávejte. Mimochodem, ten nikdy nedržel hubu a krok!!!!

Sehnoutkové, Červíčkové, Salivarové a další podivně zvolení do svých funkcí co děláte pozitivního a motivujícího pro své podřízené kromě propadů platů a nárustu nesmyslných nařízení ztěžujících policejní práci.

Demonstrace je řešení, Langer si nechá předělat kancelář za několik milionů a někteří policisté se nemají ani kde převléct-je hnus a tragedie.

nic, nic, nic, nic a když něco, tak beru plat

Tak budeme mít agenty provokatéry, určitě budou stát hodně peněz. Je vidět, že radši zaplatí všechno možné jen ne policistu ve výkonu.

Po lebkách přijde nášivka, nejsem agent provokatér. Možno tuto připevnit na uniformu?

Přeji všem zúčastněným krásný a bezproblémový den ve službě, v činné záloze a samozřejmě i všem "vysloužilcům"! Nerad se Vám všem pletu do debaty, ale píšu proto, že všechny ty Vaše a Naše řeči jsou sice zatím k ničemu, ale je vidět, že lidi, kteří mají ke službě nějaký vztah, tak jsou zdravě nasraní a votom to je, protože je spousta kolegů, kteří slušně řečeno na všechno rezignovali( velmi slušně řečeno ) a jenom tupě přežívají. Tak VámNám všem přeji, aby nikdo nemusel na službu vlasti rezignovat, ale aby s dobrým pocitem, že něco smysluplného dělá chodil do a ze služby. Jinak doufám, že novela 361 dopadne ku prospěchu věci, každopádně mám trochu lepenku z toho, že to dopadne stylem - otevřu okno- zavřu dveře, tzn. dávám bacha na § 4 odst. 1 písm. o) z. 586/1992 Sb.

Hádanka – karierní postup
Uvolní se jedno vysoké managerské místo na které lze postoupit jen z pozice o třídu nižší. Tam ale nikdo není nebo jsou jiné důvody proč odtud nikdo jiný podle 361 nemá možnost se do výběrového řízení přihlásit. Jak místo managera obsadit a kým?
Odpověď: Obsadím si ho kým chci já – velký šéf. Vzpomenu si na kamarády, na kamarády kamarádů, …. A hele, tamhle dole na ulici hlídkuje můj kamarád… „hele kámo, nechceš dělat managera? Chceš ale myslíš si, že na to nemáš a nevyhraješ výběrové řízení, že se tam ani nemáš možnost přihlásit vzhledem ke kariérnímu postupu? Vyhraješ, za to Ti ručím. Papírově Tě příštím týdnem přeřadím do vyšší třídy - na místo policejního rady, Ty se pak přihlásíš do výběrového řízení, budeš jediný, jiného takhle fiktivně na místo policejního rady nepovýšíme a tak nikdo jiný nemá podle zákona možnost se do výběrového řízení přihlásit…“
Otázky : Kdo vyhrál výběrové řízení? A pak že řadový policista nemá možnost postupu… Ale je tento postup právně čistý? Jak to že vedení policie obchází zákon, když především oni jej mají dodržovat? Ona asi i Inspekce MV nad nimi drží ochrannou ruku, když s tím nic nedělá, jen když si na teplé místečko můžeme dosadit kamarády. Nepřipomíná vám to obsazování managerských míst i na okresní či krajské úrovni, když je dopředu známo, kdo výběrové řízení vyhraje?

..asi by to chtělo být konkrétnější a dát podnět na patřičná místa, jinak se s tím nehne...vím, že je to těžký, ale jinak to nejde..Honza

všude se preferuje kariérní řád ale aby polista ( schopný a možná schopnější než ti co tam jsou zrovna teď) postoupil na vyšší místo tak někdo před ním musí buď odejít nebo umřít jinak nemá šanci, ale podle vedení to prý není pravda

u nás je to úplně stejný,prý to přišlo shora,dotyčný poškozený za to nemůže

U policie se nikdy čistá hra nehrála, nehraje a hrát ani nebude.

Jestli chceš švindlfunkci, tak pro to taky něco dělej, ubrečánku !

Á zjevil se nám tu análník Mirda se svou rádoby vtipnou poznámkou.Při své chabé inteligenci není ani schopen žádnou jinou vyprodukovat a to se hlásí na VŠ.Pokud ho někdo znáte,dejte mu jednu po kebuli,ať se mu v ní konečně rozsvítí.Mirdo běž už se spláchnout a neotravuj svou demencí.

Ta poznámka nemá být vtipná, ta je pravdivá. Na zbytek příspěvku slaboduchého Upíra nemá cenu reagovat.

Pro Mirdu
Pokud bych chtěl švindlfunkci, tak bych asi opravdu musel někomu lézt do řiti, aby si mi všiml a aby mi protekčně vytáhl z místa, ze kterého se do výběrového řízení nemohu hlásit. Nevím o tom, že by nějak bylo vedením PČR zveřejňováno, že na tu a tu funkci se mohou hlásit do výběrového řízení i jiní, kteří kritéria výběrového řízení nesplňují, že budou přeřazení na funkci, ze které se mohou do výběrového řízení přihlásit.Tak si Mirdo představ, že např. 10 šéfů okresních SKPV se chtějí přihlásit na místo po p.Bambasovi. To pan policejní prezident všech 10 posadí na nějakou funkci, aby se mohli přihlásit do výběrového řízení? To je přece nesmysl. Takže platí to, že si někdo nahoře z nějakých důvodů vybere někoho a tomu jedinému umožní se zúčastnit výběrového řízení, které pochopitelně musí vyhrát. Zamysli se, vždyť si z nás ze všech dělají legraci. Jen by bylo zajímavé vědět na základě jakých kvalit nebo vůbec na základě jakých podkladů jsou konkrétní jedinci uvedeným způsobem posazeni na vysokou funkci. Určitě ale nějaké zásluhy mají...
Tak Mirdo, co mám pro to konkrétně udělat, abych se mohl přihlásit do výběrového řízení na místo, na které se přihlásit podle zákona nemohu???? Nejsem ubrečánek, ani bych o funkci nestál, ale jde o princip, že jsou tu rovní, rovnější a vyvolení.

Pro Mirdu
Už nás nemusíš neustále přesvědčovat o tom, že jsi ubohý patolízal. Od nás z oddělení se několik kolegů přihlásilo na ten švindl kurz, ale bez šance, protože každý žadatel z řad vedení má nárok na 50 bodů navíc oproti řadovému poldovi. To je opravdu férová hra. Možná ty keci o možnosti kariérního postupu ti bude věřit veřejnost, ale řadový poldové ne. Naše slavné vedení si přece nepodřízne větev a nebude se obklopovat někým stejně schopným nebo schopnějším, protože konkurenci nepotřebuje.

Předpokládám, že jsi jeden z těch chudáčků, co nic nedokázal, tak nadává na všechny kolem, každá škola je pro ně švindlkurz, atd... Směju se vám !

Mirda,ty jsi opravdu idiot a nejhorší na tom je,jak si myslíš,že jsi nad věcí.Ty jsi toho už dokázal asi hodně.:-)))))).Proto sedíš tam kde sedíš.Tímto končí mé reakce na tvé přízpěvky,protože bavit se s volem o sobotě,když jde v pátek na porážku,nemá cenu.

Upír:
Skutečně nevím, co ti na tvůj inteligentní příspěvek odpovědět. Snad jen, že jsem opravdu nad věcí:-) S tupci, jako jseš ty a polda 33, se namá cenu bavit...
P.S. Nauč se trošku pravopis, díky takovejm jako ty vznikají vtipy o policajtech a nutno dodat, že oprávněně...

Pro Mirdu
Když ti chybí argument tak se akorát zmůžeš na urážení a ještě tady píšeš jak jsi nad věcí. To jednoho pobaví. Nebudeš tomu věřit, ale dle několika psychotestů a to i od služebních psychologů mám dosti nadprůměrné IQ a není pro mě problém udělat jakoukoliv VŠ. Takových kolegů je u nás na oddělení více. Nikdo z nás se však na Vysokou školu nehrne, protože někdo má také svojí hrdost a čest, kdy tyto povahové vlastnosti Ty už asi nebudeš znát ? A někdo musí také u té Policie makat ?

Pro Mirdu
A jestli tady chceš poukazovat na pravopis tak buď soudný a podívej se na své příspěvky. Jinak ti přeji hezký den a nezlom si páteř ?

Na můj pravopis? Ale no táák...:-)

Tak vidím, že opravdu bude lepší zajít na kmenovku a podívat se po práci. Když vidím jak jsou dosazování ti dobytci na posty šéfů dopravní a pořádkové policie a začínají ždímat obyčejné a služebním zákonem postižené lidí v nejnižších třídách, tak po zhodnocení si musí soudný a poctivý policista zařazený na hlídkové službě odplivnout a rychle odejít.