4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jak to bude s valorizací, kolik dostaneme v roce 2008

Jóó milej-zlatej, asi pěkný kulový, max 2%, a to ještě při příznivé konstalaci hvězd. Jen tak pro info, nezapomeň na to při příštích volbách!!!

2% to nebudou,ale max 1,5 %

Ono to těm vepřům v 8-11 třídách moc vadit nebude, nový služební zákon jim byl přišit na míru.

Pokud jsi řadovej polda, tedy ten, kterej dělá policejní práci, tak raději nečekej nic...

Co je to kariérní řád- pouze špína a zlořád pro poctivé a mladé policisty.

Takových prasat co jsou poschovávaný a lezou po zádech druhých je u policie moc, vidět moc nejsou ale strašně moc škodí.

co ti které tato práce baví m,á se nechat jenom buzerovat od těch jak zde bylo už řečeno rádoby zvolených a nebo svým patolízalstvím dosazených do funkce, hezký den,já ho mám zkažený těmi bezpáteřními

Nejsi sám.

VZKAZ PRO VŠECHNY!!!Vězeňská jde 15.09. s vámi.Nevím kolik nás bude.Týká se nás to,protože ty víkendy,svátky,noční,150.Máme taky neplacené(jen 10%).A každý z naší směny má 150 už dávno za sebou.!!!!!

Super,jen jsem zvědav co na to připosraný OTTO bachař z Moravy

pro Petra, špatně čteš, to co jsem popisoval není můj názor. Tak myslí 80% mých kolegů v naší věznici. Toho jsem se obával, nějaký namistrovaný, možná policista, nepochopí obsah, ale bude mi nadávat. Kdyby jsi četl denní tisk, tak by jsi zamindrákovaný chlapče mohl sem tam číst moje články. Potom by jsi mluvil jinak. Méžná budeš ten policajt, co nosí sešmajdané polobotky, pomačkanou a špinavou uniformu, na hlavě přehatovačku a budeš osočovat všechny, protože jsi zamindrákovaný!! Omlouvám se Vám slušným policistům!

Pro Petra
Taky jsi už mohl pochopit, že nový služební zákon se dotkl především policajtů a hasičů, kteří si platy pohoršili. To se nedá říct o většině bachařů a celníků. Nevím jak ty, ale mám plno známých mezi nimi a nikdo z nich si neztěžuje na plat. Dělám zpracovatele na OOP a mám 5 TT a tuto stejnou třídu má řadový celník, který staví kamiony s kolegy z dopravky co mají 3 TT nebo 4 TT. Kámoš bachař za to, že dělá chodbaře má také 5 TT.

Pánové jsem bachař v 5. plat. sloužím jako operační.Víkendy,svátky,noční teď mám 130 hodin zadáčo a to mám nejmíň z celé směny!Pořád v práci!A na demonstraci se uvidíme,protože i já jsem přišel o peníze,které mi vzali z.361/2003 A ještě jedna věc, mysleme trochu na kolegialitu.Dnes mají problémy policisté,hasiči a zítra to můžou být třeba bachaři(někteří) nebo někdo jiný.Tak proč nepřijed kolegy podpořit!!! Příště podpoří oni nás,vás!Ale to by jste nesměli být tak posratí,že?I vaši kolegové z VSČR jsou v tom namočeni a mají problémy tak jim přijďte vyjádřit,že jste s nimi.Příště pomůžou oni vám.Ahoj a chceto zamyslet se !

odskákali to především směnaři ti co jsou na osmičkách Po- PÁ jsou na tom dobře.A po jiných ať chcípna pes,že?Chtěl bych,aby se to otočilo a byli na tom špatně ti denňáci.To by bylo řvaní co OTTO?Škoda,že nevíte co je soudržnost s kolegy,KOLEGIALITA nás spojuje,ale jen někoho

pro bachaře: 1.- já sám pracuji v nepřetržitém provozu, ne na denních směnách. ( 5.TT)
2.- nepíši o tom, co si myslím já, ale jak smýšlejí kolegové!!!
3.- nový zákon vzal hlavně peníze bachařům v Čechách. Protože měli oproti nám na Moravě plno let pozpátku placeny svákty i přesčasy. Tak měli i platy o několik tisíc větší než na Moravě. To nemluvím o odměnách, to raději ani nebudu zveřejňovat ty rozdíly. To věřím, že v Čechách řvete. GŘ do Vás vždy cpalo co se dalo.
4.- Teď máte již splněno 150 hodin pro vlast, kdyby platil starý zákon, platili by Vám je jako přesčasy, nám ne. Tak teď si u nás myslíme, že jsme si konečně rovni, jsme jedna složka a ne Praha a potom zbytek republiky!!!
5.- jak vidím, je jednoduché nadávat někomu, kdo napíše něco jiného, než se líbí, i když nejde o jeho názor. Ale jsme
jenom lidi, já to chápu.

For Otto:
Buď v pohodě, to je na těhle stránkách normální: Jakmile máš jinej názor, hned ti nějakej chytrolín začne nadávat. :-)

Nikomu nenadávám,každý má svůj názor.Ale kolik hodin odděláte na moravě vy a kolik v Praze?V naší věznici je cca 88% moraváků,dojíždíme, platíme ubytovnu.....Ale svátky platili všude to mi nevyvrátíš.Zatímco ty se válíš doma ve volnu my jsme v práci 6 dní práce,2 dny volno!Jestli myslíš,že je to spravedlivý,tak mi to stačí o představě o tobě.A odměny? jsi směšný,vážně.Shrábnou to jen ti nahoře.Ale letos tě můžu uchlácholit, odměny nejsou.A jestli měl někdo o pár korun víc,kvůli tomu,že byl v práci na přesčasech,tak si myslím,že za to mají nárok na mzdu(příplatky-proplacení),protože jsou v té práci opravdu pořád.A je to jen čistá hnusná ZÁVIST.A to máš pravdu,že jsme jen lidi a to k tomu patří.U nás mají kolegové k dnešnímu dni i 300 hod. přesčasů.Tak přemýšlej!jinak každý den cca 40 lidí chybí tak to můžeš v Praze zkusit co toje!Měj se hezky a přeji ti,aby jsi pochopil,že závist je hnusná věc.

pro demo 361, nikomu nic nezávidím, svátky nám opravdu z nařízení bývalého ředitele, odešel v dubnu, neplatili!! Mohli jsme psát na GŘ a nic, byla to jeho pravomoc. Tak si trhni a neurážej!!!!

jestli vám neplatili příplatky za svátky dle 186/92Sb., a to dokonce z nějakého nařízení, tak bylo jejich rozhodnutí v rozporu se zákonem a je tvým právem se bránit. Pokud jste psali na GŘ a reakce nebyla žádná, měli jste podat stížnost ministrovi příp.žalobu k soudu. Jestli jsi tohle neudělal, tak si nestěžuj...

OTTO OTTO je mi z tebe na blití.Dej si facku a už se vzpamatuj!!ZÁVIST ZÁVIST a zase ZÁVIST.SV platili a už neplatěj pane chytrý.Byl jsem i na koberečku u genmjr. mu říct ,že se mi to nelíbí.Takže se ničeho nebojím a ty si seď na své prdeli doma a drž hubu a krok.A ty jsi se odvolal někam,když vám je ředitel zrušil?Asi né ,co?Končím debatu tady s tebou ,protože se za tebe stydím,že jsi můj kolega.HNUS HNUS

OTTO sedí doma popíjí svého lahváče nožky nahoře a má se fajn.Závidím mu.

Doufám,že ty své bláboly o práci u VS neprezentuješ v denním tisku moc často,aby veřejnost viděla,jak jsme "spokojeni".

Pro Vás, co urážíte Ottu!!!! Bohužel se strefujete do toho nepravého. Nechtěl jsem psát, ale nedá mi to. Otta psal stížnost na GŘ a udělal tu pitomost, že se pod ní podepsal. GŘ postoupila věc bývalému řediteli, odešel letos a ten si povolal Ottu na kobereček. Jasně mu řekl, že ať si dá žádost do civilu, příslušníky, co nejsou spokojeni nepotřebuje!!!!! Než soudruh ředitel odešel, pěkně mu to dal sežrat. Staří dědci jsou tu spokojeni, to se kolega snažil říci, Otta je poslední, kdo by Vám cokoli záviděl. Je to od Vás ubohé, pořádně si to přečtěte, potom mu nadávejte. Mimochodem, ten nikdy nedržel hubu a krok!!!!

Sehnoutkové, Červíčkové, Salivarové a další podivně zvolení do svých funkcí co děláte pozitivního a motivujícího pro své podřízené kromě propadů platů a nárustu nesmyslných nařízení ztěžujících policejní práci.

Demonstrace je řešení, Langer si nechá předělat kancelář za několik milionů a někteří policisté se nemají ani kde převléct-je hnus a tragedie.

nic, nic, nic, nic a když něco, tak beru plat

Tak budeme mít agenty provokatéry, určitě budou stát hodně peněz. Je vidět, že radši zaplatí všechno možné jen ne policistu ve výkonu.

Po lebkách přijde nášivka, nejsem agent provokatér. Možno tuto připevnit na uniformu?

Přeji všem zúčastněným krásný a bezproblémový den ve službě, v činné záloze a samozřejmě i všem "vysloužilcům"! Nerad se Vám všem pletu do debaty, ale píšu proto, že všechny ty Vaše a Naše řeči jsou sice zatím k ničemu, ale je vidět, že lidi, kteří mají ke službě nějaký vztah, tak jsou zdravě nasraní a votom to je, protože je spousta kolegů, kteří slušně řečeno na všechno rezignovali( velmi slušně řečeno ) a jenom tupě přežívají. Tak VámNám všem přeji, aby nikdo nemusel na službu vlasti rezignovat, ale aby s dobrým pocitem, že něco smysluplného dělá chodil do a ze služby. Jinak doufám, že novela 361 dopadne ku prospěchu věci, každopádně mám trochu lepenku z toho, že to dopadne stylem - otevřu okno- zavřu dveře, tzn. dávám bacha na § 4 odst. 1 písm. o) z. 586/1992 Sb.

Hádanka – karierní postup
Uvolní se jedno vysoké managerské místo na které lze postoupit jen z pozice o třídu nižší. Tam ale nikdo není nebo jsou jiné důvody proč odtud nikdo jiný podle 361 nemá možnost se do výběrového řízení přihlásit. Jak místo managera obsadit a kým?
Odpověď: Obsadím si ho kým chci já – velký šéf. Vzpomenu si na kamarády, na kamarády kamarádů, …. A hele, tamhle dole na ulici hlídkuje můj kamarád… „hele kámo, nechceš dělat managera? Chceš ale myslíš si, že na to nemáš a nevyhraješ výběrové řízení, že se tam ani nemáš možnost přihlásit vzhledem ke kariérnímu postupu? Vyhraješ, za to Ti ručím. Papírově Tě příštím týdnem přeřadím do vyšší třídy - na místo policejního rady, Ty se pak přihlásíš do výběrového řízení, budeš jediný, jiného takhle fiktivně na místo policejního rady nepovýšíme a tak nikdo jiný nemá podle zákona možnost se do výběrového řízení přihlásit…“
Otázky : Kdo vyhrál výběrové řízení? A pak že řadový policista nemá možnost postupu… Ale je tento postup právně čistý? Jak to že vedení policie obchází zákon, když především oni jej mají dodržovat? Ona asi i Inspekce MV nad nimi drží ochrannou ruku, když s tím nic nedělá, jen když si na teplé místečko můžeme dosadit kamarády. Nepřipomíná vám to obsazování managerských míst i na okresní či krajské úrovni, když je dopředu známo, kdo výběrové řízení vyhraje?

..asi by to chtělo být konkrétnější a dát podnět na patřičná místa, jinak se s tím nehne...vím, že je to těžký, ale jinak to nejde..Honza

všude se preferuje kariérní řád ale aby polista ( schopný a možná schopnější než ti co tam jsou zrovna teď) postoupil na vyšší místo tak někdo před ním musí buď odejít nebo umřít jinak nemá šanci, ale podle vedení to prý není pravda

u nás je to úplně stejný,prý to přišlo shora,dotyčný poškozený za to nemůže

U policie se nikdy čistá hra nehrála, nehraje a hrát ani nebude.

Jestli chceš švindlfunkci, tak pro to taky něco dělej, ubrečánku !

Á zjevil se nám tu análník Mirda se svou rádoby vtipnou poznámkou.Při své chabé inteligenci není ani schopen žádnou jinou vyprodukovat a to se hlásí na VŠ.Pokud ho někdo znáte,dejte mu jednu po kebuli,ať se mu v ní konečně rozsvítí.Mirdo běž už se spláchnout a neotravuj svou demencí.

Ta poznámka nemá být vtipná, ta je pravdivá. Na zbytek příspěvku slaboduchého Upíra nemá cenu reagovat.

Pro Mirdu
Pokud bych chtěl švindlfunkci, tak bych asi opravdu musel někomu lézt do řiti, aby si mi všiml a aby mi protekčně vytáhl z místa, ze kterého se do výběrového řízení nemohu hlásit. Nevím o tom, že by nějak bylo vedením PČR zveřejňováno, že na tu a tu funkci se mohou hlásit do výběrového řízení i jiní, kteří kritéria výběrového řízení nesplňují, že budou přeřazení na funkci, ze které se mohou do výběrového řízení přihlásit.Tak si Mirdo představ, že např. 10 šéfů okresních SKPV se chtějí přihlásit na místo po p.Bambasovi. To pan policejní prezident všech 10 posadí na nějakou funkci, aby se mohli přihlásit do výběrového řízení? To je přece nesmysl. Takže platí to, že si někdo nahoře z nějakých důvodů vybere někoho a tomu jedinému umožní se zúčastnit výběrového řízení, které pochopitelně musí vyhrát. Zamysli se, vždyť si z nás ze všech dělají legraci. Jen by bylo zajímavé vědět na základě jakých kvalit nebo vůbec na základě jakých podkladů jsou konkrétní jedinci uvedeným způsobem posazeni na vysokou funkci. Určitě ale nějaké zásluhy mají...
Tak Mirdo, co mám pro to konkrétně udělat, abych se mohl přihlásit do výběrového řízení na místo, na které se přihlásit podle zákona nemohu???? Nejsem ubrečánek, ani bych o funkci nestál, ale jde o princip, že jsou tu rovní, rovnější a vyvolení.

Pro Mirdu
Už nás nemusíš neustále přesvědčovat o tom, že jsi ubohý patolízal. Od nás z oddělení se několik kolegů přihlásilo na ten švindl kurz, ale bez šance, protože každý žadatel z řad vedení má nárok na 50 bodů navíc oproti řadovému poldovi. To je opravdu férová hra. Možná ty keci o možnosti kariérního postupu ti bude věřit veřejnost, ale řadový poldové ne. Naše slavné vedení si přece nepodřízne větev a nebude se obklopovat někým stejně schopným nebo schopnějším, protože konkurenci nepotřebuje.

Předpokládám, že jsi jeden z těch chudáčků, co nic nedokázal, tak nadává na všechny kolem, každá škola je pro ně švindlkurz, atd... Směju se vám !

Mirda,ty jsi opravdu idiot a nejhorší na tom je,jak si myslíš,že jsi nad věcí.Ty jsi toho už dokázal asi hodně.:-)))))).Proto sedíš tam kde sedíš.Tímto končí mé reakce na tvé přízpěvky,protože bavit se s volem o sobotě,když jde v pátek na porážku,nemá cenu.

Upír:
Skutečně nevím, co ti na tvůj inteligentní příspěvek odpovědět. Snad jen, že jsem opravdu nad věcí:-) S tupci, jako jseš ty a polda 33, se namá cenu bavit...
P.S. Nauč se trošku pravopis, díky takovejm jako ty vznikají vtipy o policajtech a nutno dodat, že oprávněně...

Pro Mirdu
Když ti chybí argument tak se akorát zmůžeš na urážení a ještě tady píšeš jak jsi nad věcí. To jednoho pobaví. Nebudeš tomu věřit, ale dle několika psychotestů a to i od služebních psychologů mám dosti nadprůměrné IQ a není pro mě problém udělat jakoukoliv VŠ. Takových kolegů je u nás na oddělení více. Nikdo z nás se však na Vysokou školu nehrne, protože někdo má také svojí hrdost a čest, kdy tyto povahové vlastnosti Ty už asi nebudeš znát ? A někdo musí také u té Policie makat ?

Pro Mirdu
A jestli tady chceš poukazovat na pravopis tak buď soudný a podívej se na své příspěvky. Jinak ti přeji hezký den a nezlom si páteř ?

Na můj pravopis? Ale no táák...:-)

Tak vidím, že opravdu bude lepší zajít na kmenovku a podívat se po práci. Když vidím jak jsou dosazování ti dobytci na posty šéfů dopravní a pořádkové policie a začínají ždímat obyčejné a služebním zákonem postižené lidí v nejnižších třídách, tak po zhodnocení si musí soudný a poctivý policista zařazený na hlídkové službě odplivnout a rychle odejít.