Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Kdyby se konala soutěž o největší pánské přirození, tak by pan Langer s panem Topolánkem patřili k největším favoritům na vítězství.

Pro xyz. Tak co už ti došly argumenty, nebo jsi dostal od manželky večerku?

Souhlasím s C1. Všichni věděli dopředu kolik lidí se chystá jít do céčka. U nás osobně ředitel říkal kdo chce jít, ať jde, že lidí má dost. Teď má málo lidí a plácá to 150-ti hodinami. Já mám odslouženo 75 hodin. Zajímalo by mne, na koho jsem nadělával těch 73 hodin. Asi na ty papaláše z PP a ředitelství. Ale asi to nemá smysl tady řešit, protože veřejnost se stejně doví jen to co PP chce. Dnes tu vládne tvrdý kapitalismus s cenzurou státních složek. Budem muset zase počkat osm let než lidi dostanou rozum a zvolí opět sociální stranu.

Pozor na ty překlepy. AŤ nemá xyz moc práce s opravou.

"y" a "i" jsou na klávesnici dost daleko od sebe na to, aby šlo o překlep. Navíc opakovaný. Fakt je, že nad některými příspěvky, stejně jako úředními záznamy a nedej bože písemnostmi pro OSZ jeden neví, jestli se má smát, nebo plakat.

Dostanou rozum a zvolí Paroubky, Rathy, Grossátka, Škromachy a podobné? To si asi děláš prdel, ne? Co to má společného s rozumem?

Neboj se, tak dlouho to trvat nebude. Počkej jen co budou další volby.

NA KAŽDÉ PRASE SE NAJDE ŘEZNÍK.

milovanou rodinou jsem myslel PČR viz. text nahoře

Už mě to taky přestává u té policie bavit. Jede to všechno od desíti k pěti. S problémem tzv. nucených 150 hodin, kde není zachován § 54 z.č. 361/2003Sb. (někdo si neustále plete běžný nápad TČ s mimořádným zájmem státu dle § 54) se nic nedělá. Jisté ředitelství to neustále porušuje viz. MŘ Brno. Pokyn pol. prezidia není směrodatný? Tak proč máme zbytečné drahé byrokraty na pol. prezidii?

Máš pravdu. Mi jsme jen obyčejný špinavci, nepoctivci a zkorumpovaní darebáci, proto si nezasloužíme nic jen ten bič. Cukr se rozdává pouze na prezidiu a papalášům na ředitelstvích. Mi na ulici mužem dělat sebelépe, ale stejně je to k ničemu. Proto je možná lepší v dobrém to skončit, vzít výsluhu a jít dělat něco jiného. Zedník, když nedostane zaplacený, tak hodí lžíci do malty a odejde do hospody. Mi hodíme flintu do žita a pujdem, taky. Ti mladí cucáci to na té ulici nevytrhnou. Nám to taky trvalo řadu let než jsme se to naučili, aby s námi kdejaký drban nevyběhl. Oni to pochopí asi až tehdy, až začnou padat na ulici hlavy policajtu, jak v letech 1991 - 1996 (36 mrtvých, 241 těžce zraněných viz. HTPOS PČR MV) .

Pro Petra, když chceš nadávat, tak dávej pozor na hrubky!!!
např. mi = mně , my = my všichni atd.
Pro drsňáka: § 54 je otázka výkladu, mám však za to chybí-li lidi, musí někdo udělat i tzv. běžnou práci a využití 150 hodin není určitě v rozporu se zákonem . Jsi u policie pro lidi nebo jen pro peníze ?

Pro lidi tady byli policajti před rokem 89, teď je tady tvrdý kapitalizmus a když nezaplatíš nájem, klidně tě i s rodinou vykopnou na ulici. Nebo, že by tě ubytovali na policejním oddělení?

Ty jseš tady za Komenského,nebo co?

Scházelo málo a v zákoně zústalo 300 hodin. No já nevím, ale s tím, že by měl člověk v obecném blahu zapomenout, že je policista slušný člověk, který má také odpovědnost vůči své rodině, dětem, kterým má věnovat svůj čas a řádně je vychovávat a to zamená býti také doma a když už ne, tak to alespoň kompenzovat nějakou tou korunou navíc, aby bylo doma " spokojeno ".

Prostě s tvým názorem XYZ nemůžu souhlasit - buď nemáš rodinu, jako tady onehdá jeden psal, že pro milovanou rodinu všechno obětoval včetně rodiny a byl to tedy blb, tenhle člověk a fanatismus nezná mezí, nebo pro tebe rodina a její blaho není důležité.
Jako policista rád pomůžu lidem, kteří to potřebují, ale pokud jsem v práci a je to tedy potřebné chci být normálně zaplacen.
Příplatek za svátky také jasně definoval náhradu za stav, kdy jiní lidí se např. na Vánoce radují a skutečně ty Vánoce prožívají, umějí si to kouzlo okolo pečení a zdobení náležitě vychutnat ( hlavně ženský ) a my policajti ve stejnou dobu, vyslýcháme přepadenou uplakanou ženskou, řešíme rvačku a pod. Příplatek za svátek byla tedy vždy satisfakce za absenci u Štědrovečerní večere a případně i u jiných méně významných svátku, kdy je ale ta moje rodina přeci jen doma oproti mě.

Takže přesto, že jsem toho napsal nějak již moc, důrazně říkám NESOUHLASÍM s XYZ, že nová doba, která dala do zákona 150 hodin zdarma je v pohodě a budem čekat, že při personálních problémech, které narůstají vinou kohosi nahoře, se to hravě zvládne třebas dalšími hodinami zdarma. Nemám zájem, aby krizi v BS, kterou vyvolali chytráci v parlamentu, odskákala moje rodina, tím že budu zdarma v práci, rodina mě neuvidí a závěrem z toho nic nebude ani finančně.
Vychcánku je u PČR dost. Do dnešního dne mám 124 hodin zadara a panáčkové z PP z momentálního vyhodnocení oficiálně sdělili, že v průměru každý policista odsloužil jen 2 hodiny přesčasů. Kde je tedy těch mých 122 hodin, kdo je má ?, komu jsem je předal, nebo spíš kdo si je přivlastnil ?
Takže čeho je moc toho je příliš a už jsem zase nasranej, takže končím.

xyz je známej provokatér, mění nicky jak na běžícím pásu...

Je vidět, že asi platově na tom nejsi špatně a osobní máš také vysoké. To se pak píšou takové pí... . Souhlasím s Drsňákem i s Petrem. Kdo si neváží dobrých policistů ofoukaných větrem a s nějakým tým šrámem ze zákroku, tak je utopista a jednou na to doplatí o i celý zdrbaný systém.

Jo ještě jsem zapomněl dodat. Já práci osobně dělám pro peníze. Musím živit rodinu, platit pojistky a stavebka. Vnitro mi byt zdarma nedalo a jídlo si musím taky platit sám. Jo vlastně dostáváme stravenky 30-ti korunové, ale 12,. Kč si musím stejně zaplatit.

Tak jsme plni očekávání co bude v budoucnu s ETŘ, které se nuceně zavedlo bez ohledu na klady a zápory, když jeho propagátoři jsou od válu.

ETŘ není tak úplně špatný. Na SU už běží od začátku roku. Má ale dost vad, které až se vychytají, tak to snad bude dobrý. V té podobě v jaké je ETŘ dnes vyčteš méně informací jako ze ZISu 2000.

Já jsem z ETŘ spokojen. Jen to chce trochu doladit. Na těch menších okresech to chce novou techniku (PC) a zlepšit rychlost přenosu dat, protože to je katastrofa čekat 20 minut na ztotožnění osoby.

Tak vám taky srdečně děkuji za pěknou akci ZEBRA. Opravdu děláte z policistů cvičené opice navlečené do vest. Ubohost a bezduchost celého policejního prezídia.

Já jsem se musel také zůčastnit a nestačil jsem se divit, co zase vymysleli. Tím , že budeme stát na přechodech asi nehodovost nesníží. Ne bo jo?

Já ti reknu kde, od jednoho z řidičů pánů náměstků na PPČR.Proto mě to zarazilo. Už jim neverím.

Pane ministře a Policejní presidente - POLICISTA BY MĚL LIDEM SLOUŽIT, ALE NÉ P O S L U H O V A T !!!!! Policista není převaděč neposlušných dětiček na přechodech, kde je mnohdy nucen trčet celé hodiny u přechodu jako " HYDRANT" . Nebo kašpar o kterého si každý pabl brousí nevymáchanou hubu a jazyk. Policista má být slušný ? Ano , slušný ke slušnému ! Strkat policistu se svázanýma rukama hulvátů, do prdele jenom v zájmu udržení si vašich pohodlných seslí je hnusné ! Můžete nám říci, kdy se policie a její vedení zasadili o omluvu ve sdělovacích prostředcích při nepravdivém nařčení policistů !

Naprosto souhlasím, dělat pitomce u přechodů aby se nové vedení policie zalíbilo je ubohé. Městská policie jezdí okolo autem a jen se směje-tohle je součástí reformy, tak sbohem komedianti.

Nejsem příznivcem takových akci, ale někteří řidiči jezdi jak hovada. Zrovna jsem vedl svého syna poprvé do první třídy. 50% řidičů malé děti naprosto ignoruje a vůbec je nepouští. To by chtělo zastavovací pasy a trochu jim poladit gumy i jednomu nejmenovanému náměstku ze SSčK. P.S. Ten prst neznamenal že jsi jednička, ale něco jiného.