Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

6. 9. 2007 jsem slyšel v rozhlase, že pan ministr vnitra si představuje policistu hrdého na svou práci. Na svou práci jsem byl hrdý, ale hrdost už není a nakonec po 20 letech odcházím. Pane ministře, díky !

Nedivím se ti, já mám odslouženo jen 10 let a uvažuji také o odchodu. Jak si máme vážit pana ministra co jen slibuje a lže a snad i těm svým lžím i věří a balamutí veřejnost ... Práci mám moc rád, ale co je moc toho je příliž ...

Poslechl jsem si to, co oba "vážení" pánové vykládali v rádiu. Nevím co si mám o tom všem myslet, ale každopádně se mi chce až plakat. Jestli to co říkali myslí vážně, tak se asi my všichni máme na co těšit. Vypadá to, že nás do obchůzek budou v 65-ti letech vyvážet do obchůzek na invalidním vozíku naši mladí a perspektivní dvacetiletí plukovníci z Prezidia a na vnoučata si budeme muset udělat čas až potom, co pro vlas odsloužíme ne 150, ale minimálně 300 hodin přesčasů zdarma ....

poldou, co má za sebou 150 hodin ZDARMA a slyšet Salivara, jak mele tu svou o 2hodinách na policistu měsíčně, tak si ho najdu a všechny hodiny, které jsou nad uváděné 2 na něj ve vteřině vysypu takovou rychlostí, že by se styděl ještě doma před manželkou, proč je tak pocuchaný.

Pánové, že vám není hanba se takto vyjadřovat v těch vašich průměrech, jestli chcete lidi v přímém výkonu na.rat, pokračujte ve stejném rytmu.....

dále no comment

by se styděl vždyť jeho manželka prý také dělá také u policie, v Plzni

dnešní služby u PČR: svou práci děláte jak máte, pachatele a piráty silnic se snažíte chytit a předát spravedlnosti k potrestání a pak se po vás takoví "vozí" a volají na vás inspekci. V médiích udělají z celé policie bandu neschopných břídilů a lidé tleskají darebákům a na policii plivou.......

Verze pro TV Nova

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=114243&238p=TNOVINY&238d=31.08 .2007&238o=

a záznam z kamery v služebním autě, který ve zprávách asi neuvidíte

http://webtv.idnes.cz/?relation=070907140954380

Jj, Ivan říkal, jak je práce u policie "sexy". V překladu to nejspíš znamená, budeme z vás dělat čů**** a vyje*ávat s váma jak to půjde.

A takto si myslím, že to funguje v 99% všech reportáží na naší slavné NOVĚ. Jen doufám, že ten záznam služ. kamery klukům pomůže a že se jak "na sviňu" zrovinka někde neztratí....!!

jj taky doufám že klukům z PMJ tento záznam pmůže a je vidět jak to i ten pozoruhodný svědek viděl ... že chůdáka motocyklistu srazilo policejní auto ... asi pro nic za nic ...

A prý ať ho zastaví normálním způsobem, on tedy asi neujížděl a kolegové si ho asi zaměnili z jiným motorkářem a srazili uplně někoho jiného, který zrovna měl stejnou motorku i z ohlou RZ ... To jsou ale náhody ... Už jen za to lhaní by měl dostat vyšší flastr ... Jen tak na ně na frajery!

Pane Langer jestlipak jste již viděl videoklip k demonstraci, která se koná 15.9. ve 14:00 hodin v Praze na Staromáku. Zřejmě ne, protože jinak by jste nemohl na veřejnosti vystupovat tak jak vystupujete!?!!!!Pro mě jste nikdy nebyl MV a nikdy také nebudete!!!!!A celá vaše ODS ať jde do haj*lu!!!!
http://www.youtube.com/watch?v=UGoorc1VylY&eurl=

Pan ministr z naší demonstrace nemá žádný "vítr" vše mu totiž jde nádherně na ruku co pane ministře... 15.9 nemělo být žádné fotbalové utkání a najednou jen v Praze je jedno z nejrizikovějších a to Baník Ostrava, samozřejmě vy v tom prsty nemáte ani nikdo na MV a PP je to prostě náhoda, že? V Tv jste se krásně pochválil a všichni se máme dobře, lžete a zase jen lžete! Nebo se mi tedy asi ti kolegové z mého okolí co jsou nespokojení jen zdají co? Jak máme ctít někoho, kdo jen lže a slibuje!!!!

NÁBORY MAJÍ ÚSPĚCH A PŘICHÁZÍ DALEKO VÍCE POLICISTŮ NEŽ ODCHÁZÍ. PANEBOŽE VŽDYŤ ONI TI GAUNEŘI Z VEDENÍ UŽ LŽOU SAMI SOBĚ-SNÍŽILI POŽADAVKY NA TĚLESNÉ, SNÍŽILI DOBU POLICEJNÍ ŠKOLY A BEROU KDEJAKÁ INDIVIDUA, KTERÁ PAK ZA PÁR LET BUDOU DĚLAT TOMUTO ROZPADAJÍCÍMU SE SBORU OSTUDU.

Čemu se divíš? Vždyť jsou ve vedení policie samí bývalí komunisté a obdivovatelé Stb(Komorous). Ti přece vždy lhali sami sobě. Jsou v této činnosti školeni. Asi mluví O zemi, kde zítra znamená včera!!

Je to smutné, ale máš pravdu.

pravda, toto jsem už panu MV psal tak před měsícem, zase lhal, že to tak není že nároky jsou stejné atd. ale jak je tedy možné, že znám případ člověka co neuděl psychotesty a zhruba do 2 měsíců mu zavolali, že došlo k chybě a že má přijít na fyzické testy ... Fuj a síla a takové kolegy budeme mít ve svých řadách a pak se veřejnost bude teprve divit jak ta naše policie jde od 9 k 5! Děkujeme pane ministře!!!

Nechápu, proč urážíš Komorouse, jseš úplně mimo mísu. Plně souhlasím se Štěpánkem, který se k vašim obdobným výrokům již vyjádřil. Pokud budeš mít ambice jako Komorous, tak máš také šanci to někam dotáhnout, ale to bys musel mít věci v hlavě srovnané. Proč neustále ve svých řadách někoho urážíte, je to tou anonymitou, nebo něčím jiným, třeba jste psychicky narušení, nebo já už nevím, kde je ta policejní hrdost a úcta k nadřízeným ? Co zde urážíte např. v tomto případě Komorouse, tak si myslím, že si zde akorát léčite svoje mindráky a myslím si, že to snad ani nemyslíte vážně , nebo úmyslně a cíleně navozujete špatnou náladu u policejního sboru. Jsem proto, aby nikdo netrpěl za to, že začal sloužit před rokem 1989. Na jednu stranu brečíte, že u sboru nezůstane kvalitní policista a na druhou stranu, byste jej, tohoto dobrého policistu ukamenovali. Myslím si, že se vám to nepovede, neboť by ty kameny sejmuly Vás.

Pro xxx, mýlíš se, nikoho rozhodně nechci urážet!! Sám jsem zažil dobu před rokem 1989 a mám právo v tomto směru říci svůj názor. Mluvím o bezpáteřních lidech, co lezli do zadku tehdy a dělají to i dnes. Asi jsi patrně nezažil, jak tito opěvovali stranu a honili nestraníky za účelem vstupu. Vysokou školu SNB studovali jenom kovaní kádři, kteří by pro stranu udělali cokoliv. Ti samí dnes znovu mluví o demokracii a o morálce. V tomto smyslu jsem psal. Prostě ať to jsou sebelepší odborníci, po morální stránce nestojí za podání ruky. Ano, Komorous je odborník, to přiznávám. Ale došlo Ti, co to bylo za darebáky v Stb? Že pronásledovali vlastní lidi, to Ti nedošlo? Nikoho neurážím, ale za takové policisty se stydím!!!

Stále nevím,proč ministr tak naříká, že je málo četníků, když na jaře, možná i v leétě sděloval veřejnosti, že chybí pouze 3000 četníků, to nemůže ohrozit stav policie. Nyní je podzim a už naříká. Asi neví kolik je četníků ....

Také jsem měl minulý rok nárok na REHABILITACI a letos bohužel nikoliv. Mimořádné povýšení skončilo také na smetišti, protože slavný zákon na tyto oceněné policisty nemyslí.

Tak už toho začínám mít docela plné zuby. Sloužím 25 let. Letošní rok mi sebrali důstojnickou hodnost, cca 2500,- Kč z platu a přitom se ze všech stran dovídám, že hodnost mi nesebrali ale změnili, plat mi nesnížili ale naopak zvýšili. Práce mě sice baví, dělám na malém Obvodním oddělení a je to opravdu různorodá práce, ale to opravdu není všechno. Nyní čekám, že od příštího roku nám de facto zmrazí plat. Co bude ještě za změny (samozřejmě k horšímu), jiné ani nečekám, se můžu jen dohadovat. Slavný manifest, který jsme podepisovali, se změnil pouze na hru o 150 hodin, odsloužených zadarmo. 15.9.2007 jsem chtěl jít na demonstraci na Staromák, bohužel mám službu. Asi to zabalím i když si uvědomuji, že obyčejným zaměstnancům také není v práci dobře kvůli jednání soukromých podnikatelů. Když vidím, jak se nám, obyčejným lidem, náš management a potažmo politici doslova vysmívají, je mi z toho smutno. Normální, přemýšlející člověk, má v této společnosti opravdu těžkou pozici. To se mám celý zbytek svého života dívat jak jiní hrabou plnými hrstmi pod sebe a druhým se vysmívají a pomalu jim snižují plat a "dokonalými" zákony ztěžují práci ?
Asi jo ! Změnu k lepšímu už nečekám, to co předvádí naši politici a vrcholový management naší firmy je už opravdu hnus. Čus !

Máš pravdu nový zákon je celý postavený na hlavu. Nechápu jak na malém oddělení o 14 lidech můžou být tři platové třídy (čtvrtá vedoucí a zástupce), když je stejně každému jasné, že všichni dělají převážně všechno. Můj názor je, že dvě platové třídy by byly až dost. Buhužel si asi stěžuji, jelikož jsem v nejnižší třídě, ale rodiče mě bohužel do zadnice lézt nenaučili. Co se týče letošního platu, tak musím být ticho, jelikož jsem na tom stejně, možna i o chloupek lépe, ale to jenom díky odměnám, které jsou pomalu každé dva měsíce. Pochybuji, že tomu tak bude i příští rok, to platy zmrazej , odměny tak často nebudou a mám takový obavy, abych na tom nebyl ještě hůř než v roce 2006. Rád bych se pletl, ale bohuž věci, u kterých se domnívám, že tak budou, tak většinou později takhle skutečně jsou.

Po víc jak dvou desítkách let jsem odešel z ulice do civilu, je to moje reakce na skutečnost, že v plné síle jsem nechtěl čekat na dobu kdy podle nového služebního zákona bych nemohl sloužit (například když bych nesplňoval zdravotní klasifikaci "A".. a to nesplňuje polda třeba i jen při podebraném nehtu plísní z tak velmi "kvalitních" bot). Naskytla se mi práce a tak sem šel, nerad, ale musel. Přišel čas, kdy jsem byl po tak dlouhé době ve službě byl donucen myslet i na sebe. Čekat až budu z některých důvodů služebního zákona pro službu nevyhovující a do důchodu skutečně daleko, se mi nechtělo, protože řada těchto aspektů se prostě ovlivnit nedá a další čekání by byla trochu sebevražda. Je mi už přes řtyřicet a šance na shánění jiného zaměstnání tím klesá. Výsluha není vážně vše i potom bych potřeboval práci a tu mi žádné přilepšení k platu nezajistí! Skončilo mé sebeobětování na všech úrovních, protože jsem začal získávat pocit, že jsme na ulici sami a stát jako takový nás nepodporuje (a to vážně není moje chyba, že jsem došel k tomuto názoru). Chránil jsem všechny, ale mě vlastně nikdo. Pokud se něco stalo, zůstal jsem v tom sám. Od svých nadřízených jsem se dočkal jen odpovědi, že pokud chci být jen na ulici tak že něco není vpořádku, což bylo velmi ponižující a skličující (viz diskuze a dotazy ve sl.intranetu). Nikdy jsem se neměl ve své práci zač stydět a hrdě se hlásím k veteránům policie, tedy alespoň k té části kteří prožili svoji službu v přímém výkonu při ochraně slušných lidí.

Policisté neodchází? Tak proč mi bylo na kmenové knize sděleno, že výsluhový příspěvek budu pobírat nejdříve za půl roku, protože to holky nestačí pro velký odliv lidí počítat. Kdybych neměl práci, tak na podporu v nezaměstnanosti nárok býv.polda nemá. Nestěžuji si na to, že na podporu v nezaměstnanosti nemá býv.polda nárok, ale na skutečnost, že kdybych neměl jinou práci šel bych za daných okolností asi žebrat. No, nezbývá mi než Vám všem zbývajícím popřát hodně štěstí a chlapi držte se! Pokud bude nutno, přijdu Vás kamkoliv podpořit!

Máš pravdu, že výsluhový příspěvek začneš pobírat až tak po půl roce, mám s tím vlastní zkušenost. A na podporu nemáš nárok protože zákon je postaven tak, že ten kdo má nárok na výsluhový příspěvek nemá nárok na podporu, resp. jen na rozdíl mezi podporou a příspěvkem. Jelikož rozhodnutí o výši příspěvku policie vypracuje až za půl roku, tak do té doby nic nebereš. Přitom na výpočtu nic není, je to dané odslouženými léty a příjmem. Přesto to trvá tak dlouho. To když nám sebrali osobní ohodnocení k 1.1.2007 tak to jim šlo rychle. Jsem v civilu a jsem rád, měl jsem jít dávno a netrpět šikanu od nadřízených důchodců o jejichž charakterových a morálních vlastnostech je lépe pomlčet. Jak je vidět ale ani panu ministrovi nevadí si na většině vysokých manažerských místech stále držet důchodce za dva platy, kteří sice neudrží mnohdy prd ani myšlenku, ale v klídku si počkají do příštího roku na výsluhový příspěvek vyšší než mají ředitelé prosperujících firem. Co na tom, že ještě nedávno nejen tleskali na stranických schůzích a dnes pochlebují jinde.

Čau Pavle, poznal jsem Tě podle textu. Už jsme to probrali několikrát, ale teď to napíšu i sem. Jednoznačně jsi udělal dobře, že jsi to zabalil zavčasu jako jeden z prvních na našem OOP. Skutečnost je ta, že u policie řadové poldy v přímém výkonu a jen těch je třeba si skutečně vážit, do budoucnosti už nic dobrého nečeká. Pokrytecká česká společnost si naší práce neváží, všichni jsou přechytralí, přitom 90 % naší populace nemá ani na to, aby tuhle práci sami mohli dělat. Ministr nám i nadále opakovaně a upřímně lže, příští rok nám díky zmrazení opět poklesne plat. (1,5 % navýšení nepokryje ani částečně inflaci a zdražování). Nějak mi to pořád nejde dohromady s tím, že máme v "pracovní smlouvě" podepsáno, že v případě potřeby nasadíme i život. No naštěstí mám na papíře rozpracovanej jeden solidní podnikatelskej záměr (znáš mě) a pokud mi vyjdou odhady, tak to vypadá, že v dubnu 2008 dám policii po 19 letech služby také pá pá.... Dnes už vím bezpečně, že mi tahle práce skutečně chybět nebude. Jinak ty se koukej pořádně zaměřit na to, co opravdu umíš, tzn. tvorba WEBU, zaměř se i na design a budoucnost máš zaručenou. Zatím čauky a drž nám pace.... R.

je zajímavé, že na některých okresních správávch stále slouží příslušníci, kteří nesmí nosit zbraně a jejich zdravotní stav je skupina C. Nyní nevím, jestli si to vůbec pan ministr přečte a mohl by provést řádnou kontrolu. Vlastně on není ministr policice, ale mohl by si tyto články někdy přečíst pan policejní prezident.

Tož ja su z té moravy a kurňa už zase vymyšleji cypoviny ti hoši z kraja . Přišli s tím, že budeme jak krypli stát na přechodach a hlídat jak jdu chlapi do roboty a baby přechadzaju cestu do obchodu a to v dešti i nedešti . Tož si přestavte, že to vše bude na ukor i veřejného pořadku a dalších pazgřivců co kradu, bo doprava to je priorita. Tož sem řikal, dajte nám bilé košile a budeme všichni dopravaci, bo v ulicach nebude živa duše. Kurna, chlapi su nasraní jak moja roba popřed vyplatu, bo z nas dopravaky zrobili. A to, že přijedaš kajsi pozdě k vlupačce, to nikoho nezajima, bo ta doprava to je priorita.