1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

6. 9. 2007 jsem slyšel v rozhlase, že pan ministr vnitra si představuje policistu hrdého na svou práci. Na svou práci jsem byl hrdý, ale hrdost už není a nakonec po 20 letech odcházím. Pane ministře, díky !

Nedivím se ti, já mám odslouženo jen 10 let a uvažuji také o odchodu. Jak si máme vážit pana ministra co jen slibuje a lže a snad i těm svým lžím i věří a balamutí veřejnost ... Práci mám moc rád, ale co je moc toho je příliž ...

Poslechl jsem si to, co oba "vážení" pánové vykládali v rádiu. Nevím co si mám o tom všem myslet, ale každopádně se mi chce až plakat. Jestli to co říkali myslí vážně, tak se asi my všichni máme na co těšit. Vypadá to, že nás do obchůzek budou v 65-ti letech vyvážet do obchůzek na invalidním vozíku naši mladí a perspektivní dvacetiletí plukovníci z Prezidia a na vnoučata si budeme muset udělat čas až potom, co pro vlas odsloužíme ne 150, ale minimálně 300 hodin přesčasů zdarma ....

poldou, co má za sebou 150 hodin ZDARMA a slyšet Salivara, jak mele tu svou o 2hodinách na policistu měsíčně, tak si ho najdu a všechny hodiny, které jsou nad uváděné 2 na něj ve vteřině vysypu takovou rychlostí, že by se styděl ještě doma před manželkou, proč je tak pocuchaný.

Pánové, že vám není hanba se takto vyjadřovat v těch vašich průměrech, jestli chcete lidi v přímém výkonu na.rat, pokračujte ve stejném rytmu.....

dále no comment

by se styděl vždyť jeho manželka prý také dělá také u policie, v Plzni

dnešní služby u PČR: svou práci děláte jak máte, pachatele a piráty silnic se snažíte chytit a předát spravedlnosti k potrestání a pak se po vás takoví "vozí" a volají na vás inspekci. V médiích udělají z celé policie bandu neschopných břídilů a lidé tleskají darebákům a na policii plivou.......

Verze pro TV Nova

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=114243&238p=TNOVINY&238d=31.08 .2007&238o=

a záznam z kamery v služebním autě, který ve zprávách asi neuvidíte

http://webtv.idnes.cz/?relation=070907140954380

Jj, Ivan říkal, jak je práce u policie "sexy". V překladu to nejspíš znamená, budeme z vás dělat čů**** a vyje*ávat s váma jak to půjde.

A takto si myslím, že to funguje v 99% všech reportáží na naší slavné NOVĚ. Jen doufám, že ten záznam služ. kamery klukům pomůže a že se jak "na sviňu" zrovinka někde neztratí....!!

jj taky doufám že klukům z PMJ tento záznam pmůže a je vidět jak to i ten pozoruhodný svědek viděl ... že chůdáka motocyklistu srazilo policejní auto ... asi pro nic za nic ...

A prý ať ho zastaví normálním způsobem, on tedy asi neujížděl a kolegové si ho asi zaměnili z jiným motorkářem a srazili uplně někoho jiného, který zrovna měl stejnou motorku i z ohlou RZ ... To jsou ale náhody ... Už jen za to lhaní by měl dostat vyšší flastr ... Jen tak na ně na frajery!

Pane Langer jestlipak jste již viděl videoklip k demonstraci, která se koná 15.9. ve 14:00 hodin v Praze na Staromáku. Zřejmě ne, protože jinak by jste nemohl na veřejnosti vystupovat tak jak vystupujete!?!!!!Pro mě jste nikdy nebyl MV a nikdy také nebudete!!!!!A celá vaše ODS ať jde do haj*lu!!!!
http://www.youtube.com/watch?v=UGoorc1VylY&eurl=

Pan ministr z naší demonstrace nemá žádný "vítr" vše mu totiž jde nádherně na ruku co pane ministře... 15.9 nemělo být žádné fotbalové utkání a najednou jen v Praze je jedno z nejrizikovějších a to Baník Ostrava, samozřejmě vy v tom prsty nemáte ani nikdo na MV a PP je to prostě náhoda, že? V Tv jste se krásně pochválil a všichni se máme dobře, lžete a zase jen lžete! Nebo se mi tedy asi ti kolegové z mého okolí co jsou nespokojení jen zdají co? Jak máme ctít někoho, kdo jen lže a slibuje!!!!

NÁBORY MAJÍ ÚSPĚCH A PŘICHÁZÍ DALEKO VÍCE POLICISTŮ NEŽ ODCHÁZÍ. PANEBOŽE VŽDYŤ ONI TI GAUNEŘI Z VEDENÍ UŽ LŽOU SAMI SOBĚ-SNÍŽILI POŽADAVKY NA TĚLESNÉ, SNÍŽILI DOBU POLICEJNÍ ŠKOLY A BEROU KDEJAKÁ INDIVIDUA, KTERÁ PAK ZA PÁR LET BUDOU DĚLAT TOMUTO ROZPADAJÍCÍMU SE SBORU OSTUDU.

Čemu se divíš? Vždyť jsou ve vedení policie samí bývalí komunisté a obdivovatelé Stb(Komorous). Ti přece vždy lhali sami sobě. Jsou v této činnosti školeni. Asi mluví O zemi, kde zítra znamená včera!!

Je to smutné, ale máš pravdu.

pravda, toto jsem už panu MV psal tak před měsícem, zase lhal, že to tak není že nároky jsou stejné atd. ale jak je tedy možné, že znám případ člověka co neuděl psychotesty a zhruba do 2 měsíců mu zavolali, že došlo k chybě a že má přijít na fyzické testy ... Fuj a síla a takové kolegy budeme mít ve svých řadách a pak se veřejnost bude teprve divit jak ta naše policie jde od 9 k 5! Děkujeme pane ministře!!!

Nechápu, proč urážíš Komorouse, jseš úplně mimo mísu. Plně souhlasím se Štěpánkem, který se k vašim obdobným výrokům již vyjádřil. Pokud budeš mít ambice jako Komorous, tak máš také šanci to někam dotáhnout, ale to bys musel mít věci v hlavě srovnané. Proč neustále ve svých řadách někoho urážíte, je to tou anonymitou, nebo něčím jiným, třeba jste psychicky narušení, nebo já už nevím, kde je ta policejní hrdost a úcta k nadřízeným ? Co zde urážíte např. v tomto případě Komorouse, tak si myslím, že si zde akorát léčite svoje mindráky a myslím si, že to snad ani nemyslíte vážně , nebo úmyslně a cíleně navozujete špatnou náladu u policejního sboru. Jsem proto, aby nikdo netrpěl za to, že začal sloužit před rokem 1989. Na jednu stranu brečíte, že u sboru nezůstane kvalitní policista a na druhou stranu, byste jej, tohoto dobrého policistu ukamenovali. Myslím si, že se vám to nepovede, neboť by ty kameny sejmuly Vás.

Pro xxx, mýlíš se, nikoho rozhodně nechci urážet!! Sám jsem zažil dobu před rokem 1989 a mám právo v tomto směru říci svůj názor. Mluvím o bezpáteřních lidech, co lezli do zadku tehdy a dělají to i dnes. Asi jsi patrně nezažil, jak tito opěvovali stranu a honili nestraníky za účelem vstupu. Vysokou školu SNB studovali jenom kovaní kádři, kteří by pro stranu udělali cokoliv. Ti samí dnes znovu mluví o demokracii a o morálce. V tomto smyslu jsem psal. Prostě ať to jsou sebelepší odborníci, po morální stránce nestojí za podání ruky. Ano, Komorous je odborník, to přiznávám. Ale došlo Ti, co to bylo za darebáky v Stb? Že pronásledovali vlastní lidi, to Ti nedošlo? Nikoho neurážím, ale za takové policisty se stydím!!!

Stále nevím,proč ministr tak naříká, že je málo četníků, když na jaře, možná i v leétě sděloval veřejnosti, že chybí pouze 3000 četníků, to nemůže ohrozit stav policie. Nyní je podzim a už naříká. Asi neví kolik je četníků ....

Také jsem měl minulý rok nárok na REHABILITACI a letos bohužel nikoliv. Mimořádné povýšení skončilo také na smetišti, protože slavný zákon na tyto oceněné policisty nemyslí.

Tak už toho začínám mít docela plné zuby. Sloužím 25 let. Letošní rok mi sebrali důstojnickou hodnost, cca 2500,- Kč z platu a přitom se ze všech stran dovídám, že hodnost mi nesebrali ale změnili, plat mi nesnížili ale naopak zvýšili. Práce mě sice baví, dělám na malém Obvodním oddělení a je to opravdu různorodá práce, ale to opravdu není všechno. Nyní čekám, že od příštího roku nám de facto zmrazí plat. Co bude ještě za změny (samozřejmě k horšímu), jiné ani nečekám, se můžu jen dohadovat. Slavný manifest, který jsme podepisovali, se změnil pouze na hru o 150 hodin, odsloužených zadarmo. 15.9.2007 jsem chtěl jít na demonstraci na Staromák, bohužel mám službu. Asi to zabalím i když si uvědomuji, že obyčejným zaměstnancům také není v práci dobře kvůli jednání soukromých podnikatelů. Když vidím, jak se nám, obyčejným lidem, náš management a potažmo politici doslova vysmívají, je mi z toho smutno. Normální, přemýšlející člověk, má v této společnosti opravdu těžkou pozici. To se mám celý zbytek svého života dívat jak jiní hrabou plnými hrstmi pod sebe a druhým se vysmívají a pomalu jim snižují plat a "dokonalými" zákony ztěžují práci ?
Asi jo ! Změnu k lepšímu už nečekám, to co předvádí naši politici a vrcholový management naší firmy je už opravdu hnus. Čus !

Máš pravdu nový zákon je celý postavený na hlavu. Nechápu jak na malém oddělení o 14 lidech můžou být tři platové třídy (čtvrtá vedoucí a zástupce), když je stejně každému jasné, že všichni dělají převážně všechno. Můj názor je, že dvě platové třídy by byly až dost. Buhužel si asi stěžuji, jelikož jsem v nejnižší třídě, ale rodiče mě bohužel do zadnice lézt nenaučili. Co se týče letošního platu, tak musím být ticho, jelikož jsem na tom stejně, možna i o chloupek lépe, ale to jenom díky odměnám, které jsou pomalu každé dva měsíce. Pochybuji, že tomu tak bude i příští rok, to platy zmrazej , odměny tak často nebudou a mám takový obavy, abych na tom nebyl ještě hůř než v roce 2006. Rád bych se pletl, ale bohuž věci, u kterých se domnívám, že tak budou, tak většinou později takhle skutečně jsou.

Po víc jak dvou desítkách let jsem odešel z ulice do civilu, je to moje reakce na skutečnost, že v plné síle jsem nechtěl čekat na dobu kdy podle nového služebního zákona bych nemohl sloužit (například když bych nesplňoval zdravotní klasifikaci "A".. a to nesplňuje polda třeba i jen při podebraném nehtu plísní z tak velmi "kvalitních" bot). Naskytla se mi práce a tak sem šel, nerad, ale musel. Přišel čas, kdy jsem byl po tak dlouhé době ve službě byl donucen myslet i na sebe. Čekat až budu z některých důvodů služebního zákona pro službu nevyhovující a do důchodu skutečně daleko, se mi nechtělo, protože řada těchto aspektů se prostě ovlivnit nedá a další čekání by byla trochu sebevražda. Je mi už přes řtyřicet a šance na shánění jiného zaměstnání tím klesá. Výsluha není vážně vše i potom bych potřeboval práci a tu mi žádné přilepšení k platu nezajistí! Skončilo mé sebeobětování na všech úrovních, protože jsem začal získávat pocit, že jsme na ulici sami a stát jako takový nás nepodporuje (a to vážně není moje chyba, že jsem došel k tomuto názoru). Chránil jsem všechny, ale mě vlastně nikdo. Pokud se něco stalo, zůstal jsem v tom sám. Od svých nadřízených jsem se dočkal jen odpovědi, že pokud chci být jen na ulici tak že něco není vpořádku, což bylo velmi ponižující a skličující (viz diskuze a dotazy ve sl.intranetu). Nikdy jsem se neměl ve své práci zač stydět a hrdě se hlásím k veteránům policie, tedy alespoň k té části kteří prožili svoji službu v přímém výkonu při ochraně slušných lidí.

Policisté neodchází? Tak proč mi bylo na kmenové knize sděleno, že výsluhový příspěvek budu pobírat nejdříve za půl roku, protože to holky nestačí pro velký odliv lidí počítat. Kdybych neměl práci, tak na podporu v nezaměstnanosti nárok býv.polda nemá. Nestěžuji si na to, že na podporu v nezaměstnanosti nemá býv.polda nárok, ale na skutečnost, že kdybych neměl jinou práci šel bych za daných okolností asi žebrat. No, nezbývá mi než Vám všem zbývajícím popřát hodně štěstí a chlapi držte se! Pokud bude nutno, přijdu Vás kamkoliv podpořit!

Máš pravdu, že výsluhový příspěvek začneš pobírat až tak po půl roce, mám s tím vlastní zkušenost. A na podporu nemáš nárok protože zákon je postaven tak, že ten kdo má nárok na výsluhový příspěvek nemá nárok na podporu, resp. jen na rozdíl mezi podporou a příspěvkem. Jelikož rozhodnutí o výši příspěvku policie vypracuje až za půl roku, tak do té doby nic nebereš. Přitom na výpočtu nic není, je to dané odslouženými léty a příjmem. Přesto to trvá tak dlouho. To když nám sebrali osobní ohodnocení k 1.1.2007 tak to jim šlo rychle. Jsem v civilu a jsem rád, měl jsem jít dávno a netrpět šikanu od nadřízených důchodců o jejichž charakterových a morálních vlastnostech je lépe pomlčet. Jak je vidět ale ani panu ministrovi nevadí si na většině vysokých manažerských místech stále držet důchodce za dva platy, kteří sice neudrží mnohdy prd ani myšlenku, ale v klídku si počkají do příštího roku na výsluhový příspěvek vyšší než mají ředitelé prosperujících firem. Co na tom, že ještě nedávno nejen tleskali na stranických schůzích a dnes pochlebují jinde.

Čau Pavle, poznal jsem Tě podle textu. Už jsme to probrali několikrát, ale teď to napíšu i sem. Jednoznačně jsi udělal dobře, že jsi to zabalil zavčasu jako jeden z prvních na našem OOP. Skutečnost je ta, že u policie řadové poldy v přímém výkonu a jen těch je třeba si skutečně vážit, do budoucnosti už nic dobrého nečeká. Pokrytecká česká společnost si naší práce neváží, všichni jsou přechytralí, přitom 90 % naší populace nemá ani na to, aby tuhle práci sami mohli dělat. Ministr nám i nadále opakovaně a upřímně lže, příští rok nám díky zmrazení opět poklesne plat. (1,5 % navýšení nepokryje ani částečně inflaci a zdražování). Nějak mi to pořád nejde dohromady s tím, že máme v "pracovní smlouvě" podepsáno, že v případě potřeby nasadíme i život. No naštěstí mám na papíře rozpracovanej jeden solidní podnikatelskej záměr (znáš mě) a pokud mi vyjdou odhady, tak to vypadá, že v dubnu 2008 dám policii po 19 letech služby také pá pá.... Dnes už vím bezpečně, že mi tahle práce skutečně chybět nebude. Jinak ty se koukej pořádně zaměřit na to, co opravdu umíš, tzn. tvorba WEBU, zaměř se i na design a budoucnost máš zaručenou. Zatím čauky a drž nám pace.... R.

je zajímavé, že na některých okresních správávch stále slouží příslušníci, kteří nesmí nosit zbraně a jejich zdravotní stav je skupina C. Nyní nevím, jestli si to vůbec pan ministr přečte a mohl by provést řádnou kontrolu. Vlastně on není ministr policice, ale mohl by si tyto články někdy přečíst pan policejní prezident.

Tož ja su z té moravy a kurňa už zase vymyšleji cypoviny ti hoši z kraja . Přišli s tím, že budeme jak krypli stát na přechodach a hlídat jak jdu chlapi do roboty a baby přechadzaju cestu do obchodu a to v dešti i nedešti . Tož si přestavte, že to vše bude na ukor i veřejného pořadku a dalších pazgřivců co kradu, bo doprava to je priorita. Tož sem řikal, dajte nám bilé košile a budeme všichni dopravaci, bo v ulicach nebude živa duše. Kurna, chlapi su nasraní jak moja roba popřed vyplatu, bo z nas dopravaky zrobili. A to, že přijedaš kajsi pozdě k vlupačce, to nikoho nezajima, bo ta doprava to je priorita.