4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Teda to nám zase v diskusi lepil Ivan med kolem huby..je to lhář!!!

průměrný plat u firmy 31000,- sakra, tak a teď se přiznejte uličnící, kdo má těch mejch 17t

upřesńuji, těch co mi chybí :-)

Má je vedoucí Tvého oddělení, nebo okresu, to by tomu tak odpovídalo, ale v průměru máte oba těch 31 kolíků (ach ten průměr). Jenže on má zodpovědnost a hlavně PRAXI, takže určitě uznáš, že by měl mít vyšší plat, jako Ty. Nicméně KAŽDOPÁDNĚ nesouhlasím s tím, abys měl špatnou systemizací služebních míst a nastavením tarifních tabulek menší plat, jako v loňském roce. Pokud tomu tak je, a já předpokládám, že ano, tak někde je chyba, ale určitě ne na Tvé straně, i když jsi pravděpodobně služebně mladší kolega s minimální praxí.
Aaaa vovovotomtoje - DEMONSTRACE

já si taky nijak moc nestěžuju, akorát si lidi myslej, že vydělávám 3pětky, a pak se divý, když řeknu že jsem rád za 15. Je to klamání lidí. Proč neřeknou rovnou, my papáláši máme 50 a kluci na chodníku kolem 15ti.

Ty máš 14.000,- hrubého? Nelži, to u nás nemá předškolačka ve 2.TT!

Tak to by mě teda taky zajímalo kdo má těch 8000 mého hrubého platu, když já mám 23.100,-Kč (bez občasných odměn) na ulici za svátky, noční SO a NE. Je to výsměch, už nemám slov. A jen tak mimochodem na nás pořádkářích a dopravce je PČR zavislá, jsme totiž základní pilíř a všude jako první, ale to si asi někdo neuvědomuje?

RADAR ANO nebo NE !!!

DALŠÍ VAROVÁNÍ PŘED ATOMOVOU ENERGIÍ (Předal: Prof. R. N. Hernandes) r.1972-84. )

„Tyto ochranné pásy,“ jak pravila Lya, „jsou poškozeny a důsledky toho se projevují v klimatických změnách, které již byly zjištěny na celém světě a které v osmdesátých a devadesátých letech ještě dále zesílí.“

„Nyní se díváš na hlavní příčinu klimatických reakcí, které vedly k teplotním změnám na Zemi a ještě k dalším takovýmto změnám povedou. Jeden z důvodů těchto změn spočívá v tom, že nukleární a chemické pokusy neutralizovaly ochrannou ozónovou vrstvu, která chrání před slunečním zářením. Tím utrpěla atmosféra silnou ionizační ztrátu, která opět vedla k tomu, že molekuly plynů byly vystaveny ultrafialovému záření. Kondenzace vody spolu s plyny vedla ke klimatickým změnám, vyvolává vichřice atd. V budoucnosti na Zemi zažijete silné klimatické změny. Suché oblasti se změní v pouště. Sluneční záření bude dopadat přímo a bez filtrace na Zemi, zvláště do oblastí pólů, kde způsobí tání velkých mas ledu. V důsledku toho dojde k záplavám. V polovině osmdesátých a v devadesátých letech dojde k silným dešťům a sněžení.

Nyní pod námi leží město Kansk na Sibiři. Podívej se do refraktoru. Stiskni tento žlutý knoflík a ukáže se ti teplota. V minulých letech zde v dubnu teplota dosahovala -60 °C, nyní je to pouhých -40 °C. I zde se klima otepluje a oblasti, které ještě před několika lety byly pokryty vrstvou ledu, dnes mají vegetaci. Sluneční záření, které vyvolává změny na Zemi, ve vodě a ve vzduchu, mění rovněž život flóry i fauny. Zesílené sluneční záření vede k určité stimulaci jejich molekul. Solární záření je energie, která se vymkla kontrole bez přirozené filtrace ozónovou vrstvou, a tak působí přímo na všechny molekuly. Podněcuje větší růst. Mouchy, včely, hmyz všeho druhu prodělají organické změny, přičemž totéž platí pro flóru a faunu a také pro člověka. Tyto změny se promítnou nejen do roviny organické, ale i do roviny mentální. Namísto ochranné vrstvy se vytváří nový „pás“ ze sloučených plynů, který však nejenže ničí ozónový pás, ale i ještě kondenzuje sluneční záření, místo aby je filtroval (jedná se o skleníkový efekt, jak se dnes tento jev nazývá - pozn. autora). Tento pás je následným produktem atomových pokusů a obsahuje též neorganické zbytky výfukových plynů z našich měst. Čím více se plyny ohřívají, tím více stoupají vzhůru. Jediným řešením tohoto latentního nebezpečí je okamžité zastavení všech atomových zkoušek,
„I potom bude ještě čtyřicet let trvat, než se rozpustí umělý pás a než se zregeneruje ozónová vrstva;“

to ovšem bylo řečeno za situace v roce 1975.

Více a pokračování na našem webu(www.andele-svetla.cz)- sdělení 1661

navrhuji studený zábal a ledovat hlavně hlavu!

Chudáci a ubožáci vládnou policii České republiky. Snižovat se a zlehčovat nábory to je jediné co umí, ale perpektivu a budoucnost tohoto sboru to jednou zničí. Odcházím.....

Tak si běž, myslíš, že někoho rozpláčeš?

Pro "poldu"
tohle je diskuze a píší sem lidé kteří chtějí vyjádřit svůj názor, někdy píšou ve vzteku a tak se stává, že mají překlep sem tam a za toto je odsuzovat je myslím směšné, hlavní je myšlenka, urážět a osduzovat člověka umí každý primitiv "POLDO" zamysli se nad sebou, jestli takhle jednáš s lidmi na ulici tak to image policie nezvedeneš, nazdar

pro POLDU
výrok "tak si běž,..." mi velmi připomíná některé naše nadřízené, kteří jednají zrovna tak a po nich třeba potopa. Hlavně že oni vydrží... Ne nezávidím jim jejich důchod a plat ale vadí mi, že parazitují na ostatních a sami jsou příčinou toho, že mladší a perspektivní, zkušení policisté odcházejí do civilu.

Chudáci a ubožáci vládnou policii České republiky. Snižovat se a zlehčovat nábory to je jediné co umí, ale perpektivu a budoucnost tohoto sboru to jednou zničí. Odcházím.....

Úř. pr. v regionech s vysokou nezaměstnaností mají povinnost dlouhod. nez. na pokyn m.v. přednostně nabízet práci u pčr, ten kdo se na doporučení úř.pr. nepřihlásí do výb. říz. je z evidence vyřazen, špatný zdravotní i duševní stav není překážkou. :-))))

Myslím, že si v tomto děláš legraci a zbytečně těmito ostrými řádky čeříš hladinu. Až na malé výjimky u různých specialistů se nepříjímají noví policisté formou výběrového řízení, ale musí projít klasickým přijímacím řízením. Nicméně nevylučuji, že o volných místech u Policie na Úřadu práce vědí. Pokud chceš obhájit to, co jsi napsal, uveď konkrétně Úřad práce, kde se postupuje tak, jak jsi napsal. Děkuji

Rok 2008 v česku bude poslední šancí na důstojnou emigraci.

Na co jsou tabulková místa náměstků pro ekonomiku na OŘ,ldyž se ekonomikou vůbec nezabývají, nemají ani školy a s financemi hospodaří ekonomové na krajích.Ti přidělí řediteli OŘ a ten hospodaří. Náměstky na okresech¨prostě povřit hospodařením s finanšními částkami anebo je zrušit.Jsou tam na nic. O dalších náměstcích by se dalo také s úspěchem pochybovat.Jsou tam vělitelé služeb se svými zástupcu a náměstci jsou jen styčnými důstojníky mezi nimi a ředitelem....zbytečné. Přehodnotit personální politiku policie.- ale pokud to budou dělat a mluvit do toho ředitelé policie,bude to na nic.

Nauč se česky, votroubku...

Autorovi zcela jistě nešlo o spisovnou češtinu a správnou gramatiku ale o podstatu. Tak se POLDO zamysli Ty sám nad sebou, o co Ti jde? Podporovat zašíváky a flákače, zbytečné funkcionáře? Nejsi nakonec jeden z nich a nebojíš se o svou židli? Já jsem pro všechny zbytečné funkce zrušit. K čemu je třeba zástupce pro trestní řízení na kraji? Vše řídí šéfové odboru! atd. Ale POLDO bojuj o svou židli, možná k tomu bereš i důchod...

Pro "pro Poldu"

Nejsi nic jinýho, než chudinka, která se užírá závistí, že někteří k platu berou ještě důchod. Fakt ubohý...

Pro Poldu a Karlose
Koukám, že Vám přebyteční nadřízení nevadí, ale většině kolegů asi ano a každému plátci daní. Na co mají lidí platit zbytečně někoho, kdo tam být nemusí ? Místo nějakého zbytečného náměstka můžou mít minimálně tři řadové poldy na ulici.
To, že je máme přebujelé vedení není žádná novinka a za tuto skutečnost nás kritizuje i EU.

To že policisté neodcházejí v prázdninových měsících, se nedicím. Jinak ti co chtěli letos odejít, ti odešli. Ti co chtějí mít větší výsluhový příspěvek, ti to proflákají až do konce roku a půjdou na začátku příštího. Nevím kde pan ministr žije a koho chce svými báchorkami oblouznit. Dále k interfnetu. Je hezké že je napojen na hodně místech polic.služeben,ale k čemu to je dobré? Poldové si buď hrají anebo serfují místo služby.(neříkám že všichni). Na počítačích hromada policistů a policistek neumí a na školení PC nechodí. Pokud se týká policistů pracujících na odd. a odb.zabývajících se počítači - nechápu proč jsou tam zařazeni jak civilní zam. tak policisté.Civil je nadřízený policistovi a naopak. Nechápu proč to nejsou civilní zaměstnanci všichni (OIKT) Navíc mají vyšší hodnoszi než policisté na ZÚ...hrůza. Bylo by toho více,ale myslím že by se vnitro mělo zabývat tabulkovými místy policie a jejich obsazováním. Výběrová řízení kam se údajně hlásí jen jeden(viz nám.PP,velitelé služeb PP,ředitel OŘ Praha III,neobsazená místa ředitelů jižních čech...svědčí o něčem nečistém ve státě policejním

měl ses také přihlásit do výběr. řízení

Musím krotit své vášně a proto slušně. Nemohl jsem se přihlásit do výběrového řízení, protože byl osloven někdo jiný, vyvolený... VOTROBKU. Když je dopředu rozhodnuto koho na kterou funkci dosadí, komu umožní kterou funkci předskočit... K čemu je kariérní řád? Jen pro podvodníky a anální šplhouny.Přešti si zákon tupče, ten jasně stanoví, kdo se může do konkrétního výběrového řízení přihlásit.Jen vyvolení jsou předem osloveni a zařazeni do vyšších funkcí... Ale nikomu to zřejmě nevadí!

pravda..jak je vidět,tak nikoho ze základních útvarů neštve,že počítačoví mají důstojnické hodnosti a daleko vyšší platy než chlapci ze základních útvarů.To je přeci nesmyslnej bordel.A je pravda,že tam i velí civil policistům..to taky nechápu. Tam si chrochtaj. Měli by být civilisti,protože nemaj s policejní prací nic společného,krom+ě toho že udržují počítače v chodu.

pro "C" - nejde o to proč jsem se nepřihlásil.To není důležité.Ale proč se nepřihlásili jiní,kteří by určitě rádi do toho šli. Je řada bývalých ředitelů,kteří přišli o své židle při slučování vyšetřovaček s policií, sloučením okresů v Praze a dalších mladších ambiciozních kteří na funkce čekají. Proč se oni nepřihlásili? Věděli o výběrovém řízení? Probíhá výb.řízení tak jak má? Kdo je v komisích?...atd Není to divné? ...blábolo

Ja mám odslouženo 11let a již 8dní jsem v civilu a jsem hoodně spokojen........

mám již několik týdnů civilního života za sebou a jsem velnmi spokojen a hlavně pozitivně hodnotím vstřícnost a nenadřazenost a nebuzeranost v mém zaměstnání.Jen lituji, že jsem nedostal odvahu a neodešel do civilu dřív!