4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení,

přestávám psát dotazy na pana Langera v sekci policie ČR, neboť to nemá smysl. On sice odpovídá, ale jenom na to, co chce on a jak se mu to hodí. Sami si všimněte. Tento hybrid (MUDr-PUDr) nikdy pro řadové policisty v opozici nikdy nic neudělal a taky v trojkoalici nikdy nic neudělá. Gross nebyl bez chyby, ale jak jsem ho zažil, hodně pro "nejspodnější" udělal, zařídil a staral se. Tento současný teoretik je jenom kecálek a kecálkem zůstane. Za člověka, byť politika nebo ministra, svědčí jeho činy a né jen kecy, které jsou u dotčeného zjevné od účinnosti 361-ky.
PS: Lepší je být v civilu a pracovat, než sloužit pro tlučhubu.

Langer je vážně jen tlučhuba a lhář.

Hlavně zdravíčko klucí.

Vážený pane Mistře,
předem těchto řádek přjměte pozdravy z vnitřních sborů PČR, jistě se Vám takových pozdravů vůbec nedostalo, protože v současné době žijete obklopen poze ve světě lží a iluzí, kterou Vám "připravují" podřízení. Máte vůbec představu jaká je realita, při výkonu a výkladu služebního zákona? Byl jste se někdy podívat na nějakém oddělení bez ohlášení a bez toho, aby vše bylo předem domluveno a připraveno? Zeptal jste se někdy řadovýho policisty (za zavřenými dveřmi bez řídících složek) na obvodním, či jiném oddělení, nebo jste se ptal pouze "Vašeho" vedení? Nepochybuji o tom, že kdyby jste vedl dialog s řadovými policisty, jistě by jste věděl, co je vnitřním problémem. Z vašich řádek na interneu i v médiích "trpím" dojmem, že je u PČR vše v nejlepším pořádku. O tom pochybuji a jsem přesvědčen o opaku. Kdyby jste chtěl, jen čirou náhodou, zjistit pravdu, rád Vám odpovím na vaše otázky a to "bez servítek".
S pozdravem Pavel K.

Zdravím kolegové.Přečetl jsem si zde, za 14 dní dozadu, co se děje u vnitra.Mašinérie jede dál, ale mašině začíná docházet palivo. Co se týče podpory z nezaměstnanosti, toto jsem zažil také půl roku, protože maminka byla těžce nemocná, nešlo jít pracovat. Nechápu, proč jsem platil ccc 16,000,-Kč daně, je to z 40000,-Kč hrubého, v tom všechny víkendy, noční služby, 2 svátky, aspoň byly peníze, abych zabezpečil rodinu, tedy dle starého zákona, skončil jsem v roce 2005. Jenže takto sloužit dále, to je o zdraví, nebyli lidi do služby.V tomto paskvilu, při těch hodinách by byl propad cc na 29000,-Kč, tedy hrubého, dle tabulek, funkce , dle odsloužených let 25 let, asi pak praporčík. sloužil bych přibližně stějně, normohodiny, fixní plat. protože je dále málo policistů v přímém výkonu. Pak vyjde zajímavé číslo Kč na hodinu služby, jako dělník ve výrobě, ale jenom jeho základ.Tímto chci říci, že bylo spravedlivé platit všechny příplatky dle zákona č. 186/1992 Sb. Mně by ani nevadilo, že se funkcionářům bylo dosti přidano na platu,, kdo má kvalifikaci, vzdělání, praxi, v pořádku, ale na všechny funkce bych udělal výběrová řízení, ale opravdu výběrová řízení.......Ani se nedivím, že policisté odcházejí v přechodné době, protože cc 30 let je krásný věk se někde ještě chytit, a žít jako normální člověk, pro všechny policisty, bachaře, hasiče toto dále nemusím rozebírat. Policejní práce má být prestiž, celoživotní poslání, sloužit lidem, ale stát na nás kašle, na řadové.Jak jsem ve světe, potkal jsem mnoho kolegů z OOP , velmi špatné, zkušení policisté odcházejí, a nováčci jsou v jiném světě, kdo je bude učit. Bylo by dobré, aby se zveřejnily odchody za posledních 10 let, jak je tabulka na webovkách policie, krasný graf, délka služby, počet odchodů, je zde zřejmé, že zde zůstavají policisté na vysokých funkcích z minulého řežimu. Slova pana Langra, policista na ulici musí být zaplacen a rozpráším policejní presidium. Mluvil jsem s několika kolegy, co jsem v civilu, zde to není také žádná sranda, ale bez stresu, ale nasazovat život a zdraví.Nás okrádají o poloviční valorizaci, prostě hnus, po odchodu do civilu též v zákonné době souběh marodění a výsluhy, proč jsme platili daně státu. Samé okrádání, již při odchodu do 1 dne civilu. Musí se předělat zákon vyhovující každnému policistovi, musí být 10 pěšáku a jeden plukovník, ne opačný poměr, jinak nic nebude fuingovat. Poslouchám lidi na ulici, nadávají na pana Langra, co to je za člověka, lže, pak čtu noviny, luxusní kancelář, toto jeprovokace řadovým policistům, kteří mají hypotéky, musí živit rodiny, když se jim ptám, co je motivuje u policie, kdo nemá přechopdné období, tak musí makat, protože má tyto závazky, někteří to vzdávají již po 5 a více letech, vybavení policistů, vystrojit, vystudovat, praxe, toto jsou v korunách nevyčíslitelné ztráty, jsme asi bohatý stát, že jsou defakto řadoví policisté většina z nich donucena finančně odejít do civilu, c c 10 let, většina z nás a i já bychom sloužili dále, třeba i do důchodu, cc 55 let na ulici, ne 65 let, to kdybych vyšel z OOP Česká Lípa, nedošel bych na náměstí v České Lípě, protože je toto nesmysl. Toto je veřejný web, napsal jsem, co jsem prožil, nevím, jestli veřejnost tyto věci chápe, ale začíná jim vadit, že na ulici chybí policisté, byl jsem rebel, řekl jsem i vrchnosti na okrese, co se mne nelíbí, ale stav dále trvá, ještě horší podmínky pro službu,přeji příjemnou službu, dejte na sebe kolegové pozor, zdraví a život máte jenom jeden, bývalý kolega por Marek Ladislav Marek sloužící přes 24 let v přímém výkonu na PČR OOP Česká Lípa..

už to nehul!!!

Toho vola " Trávy " si nevšímej, stejně je to mladej smrad dle projevu, který nepochopí co je to věnovat 24 let policii a tedy tím pádem drbanům, feťákům, psychopatům ve společnosti. Poldové co nějaký ten pátek na " ulici " slouží to moc dobře chápou, včetně mě.

No jestli se člověk po 24 letech u policie vyjadřuje takhle zmateně, plácá páté přes deváté a "páchá" takové výtvory, jako ex-por. Marek, pak by pro to měla být zvláštní diagnóza. Nebo by se mělo povinně končit dříve - tohle je fakt těžká psýcha.

chlape párkrát jsem si přečetl tvé příspěvky a musím potvrdit, že jsi fakt na léčbu. Osobně tě asi neznám, i když jsme se museli někdy vidět, takže vycházím jen z písemnýho projevu. Z toho ale vychází těžká deprese.

Už toho nech. třepeš voloviny.Kdybys sloužil venku tak bys neměl tolik peněz.

Mám za sebou 35 let v přímém výkonu, ale takhle brutálně, jako por. Marka mě policejní služba snad nepoznamenala :-), poznamenali mě ale městští strážníci, už jsem dostal 2500,-kč pokuty a dva prémiové body za rychlost. Po dvou měsících civilního života.

proč už se neozve nikdo z OOP ČL aby nám řekl, co to bylo za vola ten Marek a proč ho vylili , nebo toje v ČL normální, znal jsem ředitele a byl normální tak jak je to - nedá si pokoj nedá a nedá...

na masové odchody po novém roce zase doplatí všichni, kteří nemají kdovíjaké renty. Po tom obrovským nárůstu fin. prostředků na pokrytí odchodnýho a rent začnou Nečas s Kalouskem zase špekulovat, kde ušetřit, jak renty okleštit. Před 8 lety jsem odcházel s 4.790,- a žádnej šlágr to tedy dneska není a tím, jak se vyvíjí otázka rent, nikdy nebude. A tak se mi líbí, jak chválí Langer uvolněný generační špunt, ale při své inteligenci by mu mělo dojít, že takovýto postup není zrovna nejlepší a to pro nikoho.

Ředitelé mlčí, manažéři slibujou, vedoucí se modlí a řadoví kluci jsou jak hadry na nádobí. Pěkný přínos ten služební zákon.....

Proč nedovolíte policistům podnikat, nebo si něco přivydělat k tomu demotivujícímu příjmu, plného stresu, nevyspání a výjezdů.

Právě proto, aby si odpočinuli od stresu, nevyspání a výjezdů;-)

Proč nedovolíte policistům podnikat, nebo si něco přivydělat k tomu demotivujícímu příjmu, plného stresu, nevyspání a výjezdů.

Ses zbláznil? Ještě budu podnikat!!! Mám toho dost v práci. Asi jsi málo vytížený, že jo?

Tak mi vysvětlete pracovní náplň policisty a jeho vytížení a celodenní činnost vojáka armády ČR. Rozdíl je markantní nejen v pracovním zatížení, ale i příjmech. Jediný voják nepracuje za takové peníze co policista po mnoha letech služby! Nástupní plat policie ČR je ostuda této země.

Evropa i svět na vás kálí (sere). Vás taky dojímá špatná situace učitelů v Maďarsku či nízké platy velrybářů z Grónska? 96% zaměstnanců bezpečnostních složek je na tom lépe než loni. Zbývající 4% jsou v nenižžších třídách, kteří si s odslouženejma rokama přijdou taky na své. TAK VO CO VÁM DE? Ostudu uděláte sami sobě! ( z wwwPolicista)

Jsi vedle jak ta jedle, Evropa na nás kálet nemůže, protože na kvalitě naší policie závisí i její bezpečnost! Ale tobě pojmy jako Schenghen asi nic neříkají...

lžeš si do kapsy, kdyby na kvalitě naší policie závisela bezpečnost Evropy, tak Pán Bůh s celou Evropou.

Oni bohužel v Evropě o té naší kvalitě ještě nic moc nevědí, když jim o ni referují pan Langer a jemu podobní! Jinak by určitě v souvislosi s našim vstupen do Schenghenu klidné spaní neměli...

No já si odslouženými lety na své nepřišel

Vážený Diskutující.
O co jde Tobě. Co jsi zač. Evropa na nás možná kálí. O to víc by si nás měli považovat naši občané a představitelé této země. Protože když bude v republice bordel, tak přijdou různá omezení právě z Evropy a to přeci naši představitelé nomohou potřebovat. potom by byli v Evropě (a nejen v Evropě ale v celém světě) za blbce. Z těch 94% spokojených je 85% v kancelářích a teprve ten zbytek je na ulicích a zabezpečuje bezpečnost všech občanů teto republiky. Jestli umím počítat tak do 100% zbývá 15% a z těch je 6% nespokojených a to je myslým dost hodně, nezdá se Ti. Teď mi řekni TAK O CO TI JDE. Přeji pěkný večer.

Vy trubky, vždyť to neumíte ani napsat. SCHENGEN vy Schengheni. Vy patříte tak do Šanghajskýho prostoru.

Jdi tedy také do kanceláře !

Milý Diskutující.
Evidentně jsi nepochopil co jsem napsal a co jsem tím chtěl říci. Přeji pěkný den.

Nesnáším kastování na: ty, co "dělaj" a ty v kancelářích. Je to ubohé. Toť vše, přeji rovněž pěkný den.

Milý Diskutující.
Ty jsi opravdu velmi natvrdlý. Nikde jsem nikoho nekastoval. Já zastávám názor, mimochodem ten platí od doby prvobytne pospolné), že někdo musí být vedoucí a někdo musí pracovat. Tedy někdo pracuje hlavou a někdo rukama. Každý podle svýho uvážení a schopností. Přečti si moje reakce na tvoje téma a ještě jednou se zamysli. Možná pochopíš co jsem chtěl tím vším říci. Já sám sloužím již cca 27 let. Vyskoušel jsem si práci v kanceláři i na ulici, tak že vím velice dobře o čem mluvím.Pěkný den.

tato tzv. "diskuze" je opravdu o ničem, lepší by bylo jí zrušit než to tady číst...

I když sloužím delší dobu u PČR tak musím říct, že v podstatě je to pravda.

Chtěl bych jako řadový policista EU pobírat aspoň těch 30000 hrubého, ale pro 3 a 4 TT je to bohužel utopie. Škoda těch 14 let u sboru.