Zaměstnavatelé motivují zaměstnance příspěvky

---------------------------------------------------------------- ----------------
zpět na rubriku přeposlat e-mailem tisknout článek zobrazit komentáře přidat komentář

---------------------------------------------------------------- ----------------

[PRAHA, 27. února 2008] - Mezi hojně využívané zaměstnanecké výhody patří příspěvky zaměstnavatele placené zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění. Jaké novinky v této oblasti přinesl rok 2008?

Převzato ze serveru Finance.cz

Poslední statistiky ukazují, že nezaměstnaných stále ubývá. Pro mnoho zaměstnavatelů začíná být shánění vhodných zaměstnanců černou můrou. Stále více profesí se dostává na seznam těch povolání, o které je mezi zaměstnavateli zájem, ale na pracovním trhu chybí.

Jedním z řešení, jak přilákat nové zaměstnance může být zvýšení mzdy. Existují i jiné možnosti, kterými zaměstnavatelé mohou získat nové zaměstnance a co víc, své současné zaměstnance si udržet a zajistit si jejich loajálnost. Jednou z využívaných zaměstnaneckých výhod, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízí jsou příspěvky na finanční produkty. V současné době mohou takto zaměstnavatelé přispívat na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Především penzijní připojištění, ale částečně také životní pojištění, patří mezi produkty, které klient může v budoucnu, po odchodu do důchodového věku, využít ke zlepšení své životní úrovně po ukončení produktivního života. Již z tohoto pohledu je tedy příspěvek zaměstnavatele více než vítaným.

Zaměstnavatelé v současné době raději využívají možnosti příspěvku na tyto produkty, než navyšování mzdy. Výhoda oproti navýšení mzdy je zřejmá, zatímco v případě, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci například 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění, je tato částka pro něj daňově uznatelná a pro zaměstnance představuje čistý příjem, pokud by zaměstnavatel zaměstnanci zvýšil mzdu zaplatí z tohoto navýšení zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění a také daň. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodne-li se zaměstnavatel přispívat svým zaměstnancům v rámci životního pojištění nebo penzijního připojištění dostane zaměstnanec plnou výši příspěvku.

V příspěvcích zaměstnavatele od roku 2008 změna
Rok 2008 přišel s řadou změn. Jednou z nich je také změna ve výši přispívaní na životní pojištění a penzijní připojištění. U penzijního připojištění byl do konce roku 2007 osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u zaměstnance do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. zjednodušeně z hrubé mzdy. Pro zaměstnavatele byl přípěvek, který hradí na penzijní připojištění zaměstnance automaticky považován za daňový náklad, maximálně však do limitu 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období nebo jeho část. U životního pojištění byl osvobozen příspěvek zaměstnavatele, který platí pojištění svým zaměstnancům, až do výše 8000 korun za zdaňovací období nebo jeho část.
Od nového roku, díky reformě veřejných financí došlo ke změně. Maximální výše limitu příjmu z příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění je stanoven na 24.000 korun ročně. Je zcela na zaměstnavateli v jakém poměru se rozhodne svým zaměstnancům na oba produkty přispívat. Je tedy stanoven pouze jeden limit a je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží. Nově tak může zaměstnanci zaplatit třeba celých 24 tisíc na penzijní připojištění, nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění a nebo do třetice tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 24.000 Kč, což může, nebude již tento příjem pro zaměstnance daňově osvobozen a bude podléhat i povinným odvodům.

Příspěvek je daňovým nákladem zaměstnavatele, ale…
Do konce roku 2007 byly v zákoně o daních z příjmů uvedeny limity příspěvků, a pokud zaměstnavatel přispíval v rámci jejich výše, byly tyto příspěvky automaticky považovány za daňově uznatelné. Reforma tyto ustanovení zrušila. Pokud v současné době chce i nadále zaměstnavatel přispívat a uplatnit si své příspěvky do daňových nákladů, může tak učinit s využitím § 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, tzn. že musí mít daňovou uznatelnost podloženu zakotvením nároku zaměstnance vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.

Tak se zase panáček směje, jak mu ta demonstrace vyšla. Všichni jsou s dobře nastaveným zákonem spokojeni, až na tu stovečku demonstrantů, co někde něco vykřikovali. Přeju vám všem hodně zdaru u bezpečnostního sboru!

Ale zajisté že jsou spokojeni, neboť místo demonstrace a naplánovaných dopravních akcí na tento den se při přeščasu již nějakejch 20 hodin už za tento měsíc, také "musejí" věnovat rodině a nebo rozvodovému řízení ...

Jen tak dál pánové ...

2 Poldik:
Tohle ale skutečně nikoho nedojme...

žádný strom ječtě nevyrostl až do nebe. Ani MV nevyroste. Na každou svini se voda vaří. Užse začíná přehřívat. Atd.........

co jste čekali o policistů prdelkářů???

I z malých potoků jsou poté velké řeky, které se mohou rozvodnit, nechmuřte. Jde o to, že ten malý potok existuje.

Jsi kus hovada -o tom nemám pochyb protože tě znám...

Tak podle radiožurnálu je nás na Staromáku asi jen 100... Jestli je to tak - solidní propadák :-)

to je škoda

Já jsem nemohl, fásnul jsem službu...

já jsem taky nemohl, protože jsem zrovna lezl svému nadřizenému do prdele!

To je jasný,nikdo jste nemoh... Asi to tak horký skutečně nebude...

A komu co mají natřít ? Vždyť žádného šéfa nahoře to nesere. Potentáty zajímá pouze a jen jejich koryto a řadový četník nikoho nezajímá. Vlastně ano, zajímá, kontrolní chrousty.

netahej mě za slovo.jen vyjadřuju podporu.Je mi jasný že to nikoho nahoře nesere.

natřete jim dneska v Praze prdel..fandim na dálku..

Limit 150 hodin ? Připomíná mi to silně období SNB - tam existovala Kniha úspor. Ta sloužila k evidenci všech přesčasových hodin, odloužených nad rámec standartní pracovní doby a přitom neexistovalo proplácení přesčasů. S knihou nejvíce "pracoval" politruk ( pro služebně mladší - političeskij rukovoditěl = zástupce náčelníka, např. OS SNB, pro věci politické ). Proto mě napadá zda neexistuje nějaká spojitost mezi Knihou úspor a Limitem 150 hodin. Že by někdo opisoval ?
P.S.
Fakt je ten, že Kniha úspor nebyla nijak limitována, čím víc - tím líp.

Jeden hrdě bojoval, hruhý jen zbaběle stál. Podívejte se do zrcadla, a potom se zařaďte, jak uznáte za vhodné.

Trasa Plzeň - Praha a zpět, bylo by jedno místo 15.09.2007, nutně potřebuji být někde na Staromáku u Husa ve 13,30 hod.