1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pane ministře,
jsem ráda, že se budete zabývat image pilicie.

Bohužel jsme se naše rodiny dostali do soudní pře s vaším příslušníkem ohledně přístupu na naší chatu. Váš příslušník si koupil pozemek na chatu nad naším pozemkem a znemožňuje nám přístup na naše pozemeky.Když potřeboval pro stavební úřad od nás povolení/mimochodem už měl hrubou stavbu/ tak byl jak mílius a jen co jsme mu vše podepsali tak obrátil a zakazuje nám přístup k chatám.Tento přístup je od roku 1956 a naše rodina se bohužel s novým majitelem /vašim příslušníkem/ nedohodla o užívání cesty.Byli jsme nucení požádat soud o věc. břemeno na užívání cesty,nemáme bohužel jinou přístupovou cestu na naše chaty než přes pozemek vašeho příslušníka.Ale proč vlastně Vám o tomto píši. Jsme z jeho chování tost nešťastný, protože při každě návštěvě chaty my a naši příbuzní a návštěvy jsou častovány arogantním jednáním a zastrašováním, že se prý žaloba nedostane ani k soudu ,a že nemáme šanci a že se o to postará a jiné vyhrůžky to na imege policie nepřidá. !Podle starousedlíků za ním stojí prý místní mafie!!!
Tento člověk je labilní a nemá u policie podle našeho názoru co dělat. Všechno jsme chtěli vyřešit v klidu a obě rodiny jsme se s ním chtěli dohodnou o tom,že oni naopak můžou chodit přes naše pozemky k řece.A ještě za námi nepřišel,že bude upravovat terén a když jsme přijeli na jaře na chatu tak jsme měli nasypaný 180 cm val zeminy až do půli oken.
Nedodržel ani cm od hranice pozemku a když jsem za ním šla jak si to teda představuje tak řekl,že ho to nezajímá a že mu to tak vyšlo. Za týden tam byly vysázené stromky a ted mám v chatě tmu. Toto arogantní jednání se neslučuje s jeho postavením u policie/zástupce pol.služebny/. Jeho jistota,že soud prohrajeme jestli se to tam dostane mě zaráží, ale i našeho pravního zástupce, který byl na místě a souhlasil s námi,že vám mám napsat tento dopis.Pane ministře děkuji Vám že jste si tento dopis přečetl /snad/ a že mě alespoň odpovíte na tento problém chování příslušníka policie. Jest-li se tím budete chtít zabývat tak Vám napiši kdo to je, abyste mohl toto prošetřit.

Vaši občané Vám děkují

Proboha, proč píšete Langerovi? Policisté jsou taky jen lidi, někteří dobří, jiní špatní, a jako ve všech ostatních profesích se mezi nimi najsou i hajzlové. A těch bude přibývat, to mi věřte, protože za současných podmínek se k policii kvalitní lidé zrovna nehrnou, nemá jim co nabídnout...
Doporučuju vše nechat opravdu na těch soudech a neplakat na špatným hrobě! A pokud opravdu věříte, že Vám pan ministr pomůže, napište mu do sekce Volné, tady jste v sekci Diskuse, sem pan ministr nechodí, příspěvky nečte a neodpovídá! Zde diskutují účastníci mezi sebou.

Musím souhlasit s kolegou, že pana ministra obyčejní policisté a lidi nezajímají. Ve vašem případě Vám doporučuji pana rádoby kolegu ve funkci natočit na kameru jak Vám vyhrožuje a podat na něho trestní oznámení na Okresním státním zastupitelství.

Malinký dotaz. Jak Vám máme věřit, že to tak je a jen nešpiníte policisty (obecně, jak jen obecně jste to napsala). Nešpiňte zde policisty a jestli jen část je pravdou, tak se obraťte na správná místa (soud, inspekce) a nebalamuťte nás obecnou špínou ve Vašem anonymním podání. Míru zdar.

A ještě. Dle toho jak líčíte Vašeho právního zástupce (opravdu?) tak jej ihned vymněnte za pravého a placeného a nebudete muset takhle trapnit!

Vzhledem k tomu, že Váš problém není možné vyřešit nejsnažším způsobem se sousedem dohodou musíte zvolit jiný způsob. Je-li to tak, jak uvádíte, jste nepochybně v právu ve smyslu § 127 Obč. zákoníku. Soused se podle tohoto ustanovení musí zdržet jednání, které by nad přiměřenou míru obtěžovalo či omezovalo sousedy. Podstatné je posouzení, že jde o omezování nad přiměřenou míru. To jak stavba byla či nebyla povolena je rovněž ne nepodstatné. V každém případě je potřeba vše zdokumentovat a obrátit se se stížností na Obecní úřad, který by měl zajistit nápravu, pak se v případě neúspěchu budete muset domáhat svého práva soudní cestou. Rovněž Vám doporučuji bez otálení osobně navštívit spádové okresní státní zastupitelství a zde podat trestní oznámení na Vašeho souseda, potažmo policistu. Zda státní zástupce věc postoupí Inspekci MV je pro Vás vedlejší, hlavní bude, že vše posoudí a rozhodne odobrník k tomu příslušný. Rovněž Vám doporučuji změnu právníka.

Vážená dámo, asi jste si trochu spletla dobu. Doba, kdy se chodilo práskat na policajty jejich ministrovi či na stranickou organizaci, je naštěstí již pryč. Zkuste řádnou cestu, t. j. cestu občansko-právního řízení, pokud by v dané věci mohl být spatřován nějaký trestný čin, obraťte se na příslušné státní zastupitelství. Ale takovýto dopis na tuto diskusi určitě nepatří, zvláště pak v okamžiku, kdy toto diskusní fórum ministr stejně nečte, i když si to zřejmě nechává monitorovat. Jinak ve způsobu zveřejnění vašeho dopisu také spatřuji nějakou provokaci, i když mi není jasné, co tímto veřejným dopisem sledujete.

Tak co, pane ministře?
ministr vnitra Ivan Langer, tak i jeho opoziční kolega František Bublan.


Důvodem k odchodům ze sboru není jen "generační špunt", o kterém hovoří ministr vnitra Langer, ale též výrazný pokles platů především u složek působících v přímém výkonu. Tak v diskusi argumentoval stínový ministr Bublan. Za letošní rok odešlo ze služby asi 2700 lidí - podle Ivana Langera se trend odchodů v září už zastavil.

Zákon zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby a nařizuje policistům odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a měl jim plošně zvýšit základní platy.

Policii v současné době chybí 3300 policistů a to především v terénu - tuto skutečnost kritizují i hejtmani z různých krajů. Šéf resortu však tento pokles nevidí dramaticky a obhajuje odchody jako potřebnou generační výměnu. A jak také dodal, po Novém roce se dají očekávat další výpovědi.
Poslední fází generační výměny má být podle plánu ministerstva a vedení policie přijetí nových policistů - v nejbližších týdnech by měla být spuštěna další vlna náborové kampaně. K náboru jsou motivováni i stávající policisté - za za přivedení nového příslušníka k Policii ČR získají odměnu 3 až 5 tisíc korun.

Ministr vnitra v televizní debatě představil také informační brožuru vydanou v nákladu 1000 ks, kde dle vlastních slov "skládá účty". František Bublan vydání této publikace obratem kritizoval jako spíše fotografickou prezentaci vnitra. Bublan považuje publikaci za zbytečnou - Ivana Langera označil spíše za ministra reklamy než vnitra. Langer se však hájí, že politický marketing by měl být standardní součástí výkonu politických funkcí.





Text: Jiří Vítek



Publikováno: 11. 09. 2007



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.


jméno
heslo



noname: Povinná četba dnes na iHned:
Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra

Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.

Přínosy obměny lidí

Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.

Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.

Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.

"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.

V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.

Čechům záleží na vztazích

Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.

Šéfovi pomůže personalista

Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.

Jak si udržet zaměstnance

Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.

Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.

Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.

Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová
20:24:32 18. 09. 2007

Jak to, že na Slovensku to jde, zadarmo se neslouží, příplatky jsou nepaušální - dle skutečně odsloužených hodin nočních, sobot, nedělí svátků, tedy jistě spravedlivější systém než v Čechách.


§ 98
Príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni

(1) Ak policajt vykonáva štátnu službu nad základný čas služby v
týždni, patrí mu za každú hodinu takej služby príplatok, ktorý tvorí
príslušná časť služobného platu priznaného v čase výkonu štátnej
služby nad základný čas služby v týždni zvýšený o 20 %, a ak ide o deň
služobného pokoja, zvýšený o 50 %.

(2) Príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v
týždni podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt s nadriadeným
dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Náhradné voľno je nadriadený
povinný poskytnúť najneskôr do 60 dní od skončenia tejto služby.

(3) Ak sa štátna služba nad základný čas služby v týždni
vykonáva v noci, v sobotu, v nedeľu alebo vo sviatok, patria policajtovi
aj príplatky podľa § 99 až 101. Tieto príplatky mu patria aj vtedy, ak sa
mu za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni poskytlo
náhradné voľno.

§ 99
Príplatok za štátnu službu v noci
Za hodinu štátnej služby v noci patrí policajtovi príplatok v sume
25 % z príslušnej časti služobného platu.

§ 100
Príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu
Za hodinu štátnej služby v sobotu a v nedeľu patrí policajtovi
príplatok v sume 30 % z príslušnej časti služobného platu.

§ 101
Príplatok za štátnu službu vo sviatok
Za hodinu štátnej služby vo sviatok patrí policajtovi príplatok v
sume príslušnej časti služobného platu.

Škoda slov, předposraní, ovce, žampióni, tupé h....a, mezci, šašci, hlupáci, tlučhuby, to jsme všichni my, kteří jsme na demonstraci nebyli pánové, tak je to s námi, jsme pohřbeni zaživa v těchto dnech a v dnech budoucích nám to budou dávat hlasitě najevo, jak už to někde probíhá...

Je to tak, pánové. Jak chcete bránit práva moje, když neumíte bránit práva vaše? Těm odvážným se omlouvám, vy ostatní - nemám slov.

Alena: koho myslíš tím ostatní? Jestli ty, kteří u piva hulákali, jak pojedou, nebo všechny policajty ?

for Kája - No, já to chápu tak, že ty, kteří ač nespokojeni - (nespojovat prosím s těmi 6-ti % o kterých stále papouškuje jeden tlučhuba) - prostě nepřišli. Mimochodem jsem jeden z nich a nemám z toho dobrý pocit :-(

Přesně. Je jich spousta, co měli plnou hubu keců a nakonec nepřišli. Já jsem na demonstraci také nebyl, ale to proto, že jsem v práci celkem v pohodě :-)

TU DEMONSTRACI JE TŘEBA NAPLÁNOVAT DO BRUSELU.

Policie České republiky
Správa východočeského kraje
Hradec Králové

K rukám ředitele správy Police ČR



ROZVÁZÁNÍ SLUŹEBNÍHO POMĚRU DOHODOU




Žádám tímto o rozvázání mého služebního poměru v termínu daném zákonem . K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodu účinnosti nového služebního zákona. Dle mého názoru je tento zákon diskriminující v otázkách finanční kde následně na toto navazují další problémy nastávající v mém osobním životě.Za současného vedení Policie nechci již sloužit, jelikož se podmínky pro výkon služby zhoršily a jedná se s obyčejným policistou jako s kusem hadru bez nároku na řádnou mzdu za odvedenou práci- viz noční soboty neděle svátky.
Děkuji za propuštění ze služebního poměru co v nejbližší době

Super.Do konce měsíce to přidám ke své žádosti a doplním ještě o degradaci.

Taky dobrý, ještě do dopíši k té mé žádosti. Čau

Pa, pa , tak se nezdržujte, Nikoho to moc nezajímá. Čím spíše vyvrhelové jako vy odejdou tak tím bude lépe. Neděkujeme ......

Tak nevím jestli jsi se pomátl teď, nebo je to u tebe dlouhodbým vývojem. Jen to napiš a uvidíš co se bude dít - vyhodí tě bez náležitostí za porušení služebního zákona a znevažování policie.

Jací vyvrhelové ? To jsou ti co nemají rádi nespravedlnost a zametání s lidským duchem ?

Policie České republiky
Správa východočeského kraje
Hradec Králové

K rukám ředitele správy Police ČR



ROZVÁZÁNÍ SLUŹEBNÍHO POMĚRU DOHODOU




Žádám tímto o rozvázání mého pracovního poměru v termínu daném zákonem . K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodu účinnosti nového služebního zákona. Dle mého názoru je tento zákon diskriminující v otázkách finanční kde následně na toto navazují další problémy nastávající v mém osobním životě.Za současného vedení Policie nechci již sloužit, jelikož se podmínky pro výkon služby zhoršily a jedná se s obyčejným policistou jako s kusem hadru bez nároku na řádnou mzdu za odvedenou práci- viz noční soboty neděle svátky.
Děkuji za propuštění ze služebního poměru co v nejbližší době

Kurva chlapi, furt tady nadáváte na Langera a vůbec si ho nevážíte, ale on je to vlastně diamant. Styďte se!
viz. závěr rozhovoru na
http://www.lidovky.cz/tohle-je-firma-0f1-/ln_rozhovory.asp?c=A07 0916_164119_ln_rozhovory_svo

Nasoupil jsem k Policii ČR v roce 1991. Když jsem po 15 letch a po předchozích zkušenostech zjistil. že nesloužím občanům tohoto státu, ale sloužím prto vládu a jejich statistiky, když se z objasněných přestupků vyráběly objasněné tr. činy a z neznámých tr. činů se vyráběly neznámé přestupky, tak jsem se rozhnodl, že od Policie ČR odejdu a že už se nbudu podílet na tom klamání občanů ČR.
Ejhle! V lednu 2007 začali služební funkcioníři bezpečnostního sboru se mnou vést řízení a dokonce mne tímto řízením poškodili na mých právech, ačkoliv se zákon 361/2003 Sb. na mne nevztahuje a nikdy jsem podle tohoto zákona ndebyl ve služebním poměru.
Tak jen seďte na prdeli a čekejte až vám nasertou na hlavičku.
Na výsluhové příspěvky rovněž zapomeňte, ty vám zmrdi rozhodnutím zruší.

demonstrace=komedie a pan I.Langer ten se bavil na tenise s píčkem v ruce, hoši nikoho ale opravdu nikoho ta vaše komedie nezajímala, přestat fňukat a makat makat makat,

SOUHLAS!

děcka, už stačilo, najděte si zase jiný fórum

Na vysvětlenou toho nic nedělání :

V civilu ( fyzicky pracující ) jsem nebyl pracovně tak vytížený, jako u té nemakačenkové Policie ČR, ale težko to vysvětlit pitomcům, co o tom nic neví, ale asi si myslí že ví.

Třeba mít zkušenost, pak přijde vystřízlivení. Chytřejší to pochopí, pitomci nikoliv.