Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Současnému ministru vnitra Martinu Pecinovi nabízeli před šesti roky, když se stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu, aby za podezřelých podmínek studoval na plzeňské právnické fakultě. Pecina to uvedl v rozhovoru pro pondělní Euro s tím, že už je to dávno a nepamatuje si, od koho nabídku dostal.

lepo

pesimiztický ne, raději pesimistický!!! Jinak jestli tě to nebaví, tak běž do civilu. Tam teprve poznáš pravej kapitalismus. Bereš pravidelnej příjem a není podprůměrný, tak nebreč, protože tě 4% nemůžou porazit. Jestli ano, předveď se v civilním sektoru a vydělej si víc, ono to jde samo!!!!! p.s.: dobrá rada, raději sem nepiš, jsou to hlouposti, někomu vezmou 30% a i třeba rovnou na ÚP

Pro lepu.

Je fajn, že umíš česky, tak by jsi měl vědět, že psát se to dá tak i tak. Stejně jako gymnázium nebo gymnásium. To pro začátek.
Jestli jsi se zamyslel nad tím co jsem napsal tak víš, že nebrečím pro nějaké procenta nebo prachy. Těch mám přeci nad hlavu. Uvádím pouze ten fakt, že stát rozděluje jeden sektor (statní zaměstnance) na několik skupin, což považuji za dost nefér. K policii jsem nešel jako nějaké ucho hned po vojně a pracoval jsem jak v soukromém sektoru ve firmách jiných, tak časem ve firmě vlastní, takže pokud chceš, mohu Ti tady udělat analýzu problematiky. To proč jsem skončil s podnikáním, nebylo krachem, ale podrazem státu v roce 96, změnou jistých zákonů, a po čase chcaní proti proudu člověk zjistil, že i když maká 16 hod. denně a stát nechce, může makat klidně 24 a prostě to nepůjde. Šlo by to, ale musel bych obcházet zákony. Takže o hovně. Asi Tě zklamu, ale zůstávám, už jenom proto, že jsem zvědavý, kam se to celé požene. Neutíkám z boje, na to nemám povahu. Ty asi neděláš u PČR viď? Hájíš si své. To je vpořádku, ale nezapomeň, že všichni co jsou někam někým poslaný, aby pomáhali a chránili, jsou vždycky jednou nohou v průseru a druhou v hrobě. Je jenom hodně málo podobného v soukromém sektoru. Vážím si všech co dneska makaj ve všech možných sektorech a dokážou využít jakékoliv příležitosti, jen aby nebyli závislý na státní podpoře. A jelikož sám nejsem, mohu si dovolit kritizovat. Nekritizuju ovšem jiný sektor, ale pouze ten, ve kterém sám makám. Jenže jak sám vidíš, jiní z jiných sektorů kritizují a otírají se o ten můj. A tím, že napíšu co se mi nelíbí, ještě přeci nepláču.

ok!

Pesimistický se dá psát opravdu různě, třeba:
pesymyztycký
pezimyztický
atd.
Správně je ale bohužel jen jedna varianta. S gymnáziem, -izmem, prezidentem, to nemá nic společného. Základní škola - český jazyk.

Pořád mi nešlo do hlavy, proč na ty zastydlý puberťáky poslal ten Paroubkův prdelvyliž Pecina přepadový komando. Ale možná ví co dělá, kdyby poslal poldy z ulice, tak se mu mezi sebou při akci postřílej. Já vím, jsem provokatér. St.

Podvodníci z policejního prezidia!
Zkratku k vysokoškolskému titulu pro desítky policistů na vedoucích funkcích domlouval před pěti lety na plzeňské právnické fakultě s vedením školy tehdejší náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Sám přitom patří k tzv. rychlostudentům, kteří si z plzeňské právnické fakulty odnesli diplom v rekordně krátké době a jejichž dizertační práce v knihovně chyběla. Brázda si v uplynulých dnech požádal o odchod do civilu, u policie skončí ke konci roku.

Pro kolegu s hlavičkou PLEPA : Plně s tebou souhlasím, dělal jsem spisy 19 let jako zpracovatel na OOP Česká Lípa.Stačí odejít na ŠPO 1 x ročně, pak si dovolit jít na 14 dní na dovolenou. Vždy, když jsem otevřel 3 kaslíky, byla to velká stěna s čísly, tak se to na mne vyvalilo. Trvalo pak 14 dní, než jsem si pozval lidi, odepsal na urgence z OSZ Č.Lípa a podobně. Minulý režim byly přečiny , bylo tzv vyhledávání. Pak přišla novela, šetření 158/1 tr.ř., filtr pro vyšetřovatele ČR nebo § 158/3 tr řádu ZÚTŘ, přibírat znalce, pol. orgán též prováděl neodkladné úkony, rekonstrukci, rekognici. Zavalen spisy. Když jsem si pozval lidi k výslechu, tak nějaký blb dal poplašný telefonát, a další spisy, šíření poplašné zprávy, nebo dopravní akce a podobně. Takže na to byl okrskář na obvodě lépe, než zpracovatel. Pak vymysleli ZPŘ, abych se nenudil. Takže dokumentraci,důkazy prováděl pol. orgán, vyšetřovatel dostal vše se spisem, s podrobným obsahem a vysvětlením. Byl v uvozovkách vysmátý. Jednalo se o spisy se sazdbou do dvou let. Nejlepší byli nezletilci, k tomu patřičné zprávy, pohovory a úchvatná na hodinu statistika. Dělala se elektronicky a papírově. Takže, aby policejní orgán dělal práci na ulici, tak suploval vyšetřovatele.To nemluvím o OMČ a podobně. Toto ještě chápu. Měl jsem dobré vztahy s kriminálkou, s operativou, tak si přebírali některá složitější zvěrstva, ale spis byl psán na mne. Nejlepší šetřit dle § 158/1 tr řádu, poškozený si pochopitelně ztěžoval a pak pimponk s OSZ Č.Lípa. Poté si spis ofotil zadáčo a použil spis pro občanskoprávní spor. Takže pol. orgán děvečka pro všechny. To vše na úkor hodin, zdraví, rodiny. Odešel jsem dle starého zákona, na nový jsem nečekal, dělat 150 hodin zadarmo, nadělávat svátky, když je sloužit zadarmo, bez příplatků. Pak se jedná o práci, nasazení života a zdraví. Je to naše práce, ale ,když jsem zjistil a stále doufal po letech, že zákonodárce si neváží policisty, tak jsem po 25 letech vyhořel. Kdo z mladíků měl opravdu zájem o práci, tak jsem mu předal šanon, jak se co dokumentuje. Je zde problém mladí a starší, tedy služebně, ne ale vždycky. Není to dobré, ještě policisté jdou s penězi dolů, mně sebrali usmolených 130,-Kč na výslužce, valorizace. To zkousnu, ale šáhlo se na moje těžce nemocné rodiče, peníze na plně invalidnímu synovi, tzv úchvatný Janotův balíček. Je přechodné období, na www.policista.cz v položká přechodné období ,již astronomické číslo shlédnutí celkém 12000, to něco svědčí. Všude je chleba o dvou kúrkách, ale žádný stát si nedovolí pustit ccc 20000 zkušených policistů během 5 let do civilu, Asi jsme bohatý stát.Co chceme, když se mocipáni v parlamentu častují xxxxx. co x tak sprosté slově. Jinak ti přeji pevné nervy, hodně zdraví, dej na sebe ve službě pozor s pozdravem rentiér Ladislav Marek. Čtou to zde i civilisté, ale je to pravda. Také provokatéři, ale nevědí, o co se jedná.Já se mám dobře, ale již bych se nevracel.Nejsem sám. Hlídat 18 ti leté kluky je dosti o hubu.

No co si budeme povídat ten pán vpravo nahoře sliboval reformu PČR a to zejména snížení funkcionářů tedy managerů a co se stalo většina z nich si nahrabala a teďka jako p. Brázda odejdou do civilu s bohatou výslužkou. Díky odchodům balík peněz na renty narostl o miliardu a podle odhadů jestli skutečně odejde tolik lidí tak v příštím roce bude stát vyplácení rent státní kasu 3 miliardy. Na co nějaký audit a přehodnocení zbytečných lidí jak to funguje v soukromém sektoru, to je moc složité, vždyť je přece jednoduší všem plošně snížit plat o x procent. K čemu jsou nějaké statistiky, které sledují i počet napsaných ÚZ, když není vůle něco změnit.

Kolego nemáš tak docela pravdu, případy ve ZPŘ se nepostupovaly vyšetřovateli, nýbrž na příslušné OSZ. Dále šlo a stále ještě jde o případy s horním hranicí sazby do 3 roků, toto platí od počátku. A co se týká statistiky, nepamatuji že by se kdy dělala elektronicky, vždy byla v papírové podobě, teprve až nyní v rámci ETŘ je tato zpracovávána elektronicky.

No tak jsem zvědavý, na kolika procentech se to snižování platu nakonec zastaví? Jsem ovšem jako policista potěšen, že se pro občanské zaměstnance u policie, které mimochodem také považuji za státní zaměsntance, peníze našli a proto se jim nic z platu odebírat nebude. No toto ale vedeme. Čekám, jak se vedení policie připravuje na odliv cca. 3,5 tis. stávajících policistů po novém roce. Někdo prostě nevydrží, jen tak sedět na horké židly svého zaměstnání a raději hledá jiné, někdy platově horší jistoty. K vysokoškolským otázkám u PČR se raději vyjadřovat nebudu. Je mi z toho blivno už od té doby, co se upřednostňuje vzdělání nad praxí. Tzn. "jseš velice dobrej, rozumíš problematice, 15 let už šplapeš chodník a zároveň děláš spisy, ale nemáš vejšku a tak prostě a jednoduše na Tvé místo potencionálního postupu přijde někdo s Ing. hnojárna bez praxe a bude řešit ty závažnější, samozřejmě pro něj naprosto přehledné případy." Takový si pak nechávají říkat veliteli či dokonce publikují jedny ze v součásné době platných cca. 4 tis. závazných pokynů, ve kterých se musí a hlavně podle kterých se musí ty "policejní lopaty" na ulicích dnes a denně řídit. Mimochodem, naštěstí je zde dnes "Community policing" a policejní práce se díky této složce z 10 pilířů nové Reformy rozšířila o poněkud úzkoprsé "hraní si na četníky a zloděje", což je nám přeci veřejností výtýkáno, na vyhledávání bezúhoných občanů a pohodovou usměvavou komunikaci s nimi. Proto dnes spisy, které mi díky tomuto leží ve fochu dělám nad rámec pracovní doby a i nad rámec 150 hodin. Prostě jako koníčka. No a k tomu příjdu o pár kaček po novém roce, takže to doma vypadá tak, že si moje žena vezme oblečení ve stylu "oblečená-neoblečená" a půjde nám takto po večerech přivydělat na E55, kterou máme za panelákem. Já bych šel klidně s ní, ale mám strach, že bych mohl porušit neco málo ze zákonů a nařízeních, a mohl bych být tímto "odejit" ze "zaměstnání", tak raději po večerech půjdu něco málo napsat do spisů.
Nějak se nemůžu zbyvit toho rčení, že ryba vždy smrdí od hlavy, ale nejdéle vydrží. Chodí se za mnou ptát spousty mladých, že by měli chuť pracovat u PČR, a já v poslední době hledám, alespoň dva dobrý argumenty, proč by k nám bez vysokoškolského vzdělání měli vůbec chodit. Může mi někdo z Vás v této otázce trochu poradit, protože já jsem již díky praxi, asi trochu pesimiztický nebo realistický.

pesimiztický ne, raději pesimistický!!! Jinak jestli tě to nebaví, tak běž do civilu. Tam teprve poznáš pravej kapitalismus. Bereš pravidelnej příjem a není podprůměrný, tak nebreč, protože tě 4% nemůžou porazit. Jestli ano, předveď se v civilním sektoru a vydělej si víc, ono to jde samo!!!!! p.s.: dobrá rada, raději sem nepiš, jsou to hlouposti, někomu vezmou 30% a i třeba rovnou na ÚP

Hlavně pane Langere ať již nikdy nejste ministr vnitra. Raději jděte bručet.

Takovou demokracii, to by byla úleva:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/182393-okradala-jste-pra cujici-zeny-musi-to-prestat-rekl-britsky-soudce-cesce.html

NEDOSTANETE ANI FLOKA
Víte, že vůbec nemusíme platit pokuty za "přiměřeně" rychlou jízdu? Taky
jsem se to dozvěděla nedávno a řeknu Vám, ze mě mrzí, že jsem těm
bídákům modrým dala peníze za něco na co vůbec nemají ze zákona právo.
V zákoně č.361/2000 o pozemních komunikacích je sice napsáno, ze máme
povinnost jezdit v obci 50km/hod., na okresce 90 km/hod. a na dálnici
max 130 km/hod.. Jenže kluci zelení nás můžou pokutovat jen za
přestupek. A v přestupkovém zákoně č. 200/1990 je
přestupek definován jako překročeni rychlosti v obci o 30 km/hod a mimo
obec o 50 km/hod.
Jo jo, to je ta naše legislativa. Takže, když se fakt budete mírnit a v
obci pojedete do 79km/hod, na okresce do 119km/hod a na dálnici do 179
km/hod, tak jim nemusíte dávat nic a místo peněz vyhozených za pokutu
zajít radši na zmrzlinu. Ověřovala jsem si to u naší
právničky a je to skutečně tak. Opět zase stát spoléhá na to, že
neznáme dobře zákony. Jo a kdyby Vám chtěli argumentovat tím, že celá
tato věc je ošetřena v nějaké vyhlášce, tak to klidně může být,
ale zákon je vyhlášce nadřazen. Tak a mají smůlu. Teď už jen
připravit lékárničky, technický stav vozidla, aby si rozčilení
"neléčili" na něčem jiném. Tak a hurá na rychlejší, ale stále bezpečnou
jízdu

Pěkný nesmysl, který mi přišel e-mailem cca. před rokem a je zcela scestný.Kdo chce, může to podle návodu zkusit, ale zcela zbytečně...

Na Vašem místě bych vyměnila právničku, pokud Vám dala skutečně radu, kterou uvádíte. Buď právnička vycházela jen z Vámi předložených neúplných materiálů (což by správný právník neudělal bez znalosti všech souvislostí), nebo nezná sama přestupkový zákon 200/90 Sb. § 22, přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (což je též chyba, pokud někomu dle tohoto § a zákona podává právní rady). Přestupkem dle § 22 zák.č.200/90 Sb. je každé jednání, které je v rozporu se zákonem č.361/2000 Sb.a každý přestupek ve smyslu zákona 200/90 Sb. může být řešen kromě dalšího i blokovou pokutou. Uvádíte, že v obci "bez potrestání" můžete jet rychlostí 79 km/hod, mimo obec 119 km/hod. a na dálnici 179 km/hod., avšak není tomu tak. Dle § 22 odst.1) Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích... dle písm.f) bod 4.) překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem (myšleno zákon 361/2000 Sb.) nebo dopravní značkou v obci o méně než 20km/hod. nebo mimo obec o méně než 30km/hod.,..... a dále jsou zde specifikovány další konkrétně vyjmenované přestupky, které mají danou též konkrétní sankci. Mnou výše uvedené řeší § 22, odst.9, zák.č.200/90 Sb. pokutou. Z výše uvedeného je patrné, že na neznalost zákonů spoléháte Vy, nikoliv stát a na zmrzlinu můžete se svými dětmi jít, ale nikoliv za "ušetřenou" pokutu, ale za nezaplacení pokuty, protože budete respektovat a dodržovat platné zákony ČR. A Vámi uvedenou právničku?? radši bych si zjednala chytřejší a za peníze, které bych za takového právníka - neználka ušetřila bych šla nejen na zmrzlinu, ale třeba na větší hostinu. Doufám, že Vaší mystifikaci nepodlehnou další, Vám podobní, a dodržováním zákona 361/2000Sb. se zasadí o bezpečnost na silnicích.
... a ještě dodatek ,... nevím kdy jste absolvovala autoškolu, ale občas oprášit dnes platný zákon 361/2000 Sb. (v platném znění), by Vám (a jistě i dalším), určitě jen prospělo,... možná by na silnicích ubylo i dopravních nehod,... tak šťastnou cestu přeje Vlasta

Já se Vám omlouvám, já jsem studovala práva v Plzni u profesora Ksindla

Tak to je jiná.

Datové schránky

Budoucnost mám nulovou,
nechci schránku datovou.
Pane Langře smějte se mi,
ostudou jsem v naší zemi....
...Ale nikde v cizině
nemaj schránky povinně:-)


Papír skončí natotata,
potomkům předáme data....
V muzeích maj na ukázku
děrný štítek nebo pásku.:-)
Kdo mi garantuje k dnešku,
za sto let, že přečtou flešku?


Naše data skvěle chrání,
podpisy a šifrování...
Všichni trochu pochybují,
klíče stále prodlužují..
Když to praskne, končí hned
bezpečných dat dnešní svět.
Nový Einstein když se zrodí,
závislosti neodvodí???


Reklama mi říká zas,
schránka šetří prachy, čas...
Je to blbost! Budu platit,
pokud nechci data ztratit.
Drahý archiv datový
bude brzo hotový.


Úřad píše že jsem v právu,
- datovou posílá zprávu...
Na CzechPOINT poputuji,
tam si zprávu "zkonvertuji".
Ne zadarmo Ivánku,
chtěj tři pětky za stránku.:-(


...Já, ač je to k nevíře,
chci mít vše na papíře!
Svých práv domohu se hned,
i když smlouvu sepsal děd....
Zkus to jinde Ivánku,
já nežádám o schránku!!!
:-)))