Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  26.09.2007 19:57 Jo
 
Úplně poslední zítra není.
V Praze na Hlavní poště (u Václaváku) ti doporučený dopis s výpovědí vezmou i v neděli (30.9.2007) až do 23.59 hod.
  26.09.2007 19:03 Hary
 
Pro všechny, kdo má odsloženo 10-14 let a chce odejít podle starého zákona, zítra má poslední den na podání výpovědi. Pro ty co tomu nevěří, tak ať si to zítra ověří na kmenové knize, zítra je poslední den!
  26.09.2007 19:38 Petr
 
Něco podobného jsem už zaslechl ale nevěřil jsem tomu. Tak to asi pravda bude, taky zvažuji odchod mám odslouženo 18 let a hledám něco v civilu
  26.09.2007 19:57 Jo
 
Úplně poslední zítra není.
V Praze na Hlavní poště (u Václaváku) ti doporučený dopis s výpovědí vezmou i v neděli (30.9.2007) až do 23.59 hod.
  26.09.2007 20:25 .
 
Pro Petra máš odslouženo 18 let nemáš na výber už pouze NOVÝ ZÁKON
  26.09.2007 21:57 realista
 
Přečti si zákon - přechodné období je tři roky a ne jeden.
Důležité však je nepřekročit 15 let. máš-li odslouženo např.
12, můžeš sloužit ještě dva roky a odejít podle 186-ky.
Já mám těch 12 a ještě počkám - četl jsem, že návrh rozpočtu na příští rok počítá u policie s citelným nárůstem platů, tak jim dám ještě šanci....
  26.09.2007 22:18 Hary
 
Zopakuji pro nechápající: loňský průměr jsem měl cca 29.600,-Kč. hrubého ( měl jsem v tom samozřejmě započetené přesčasové hodiny, svátky atd.) Letos i s tímto v () mám 27.070,-Kč. Pokud neuzavřu tento rok, tak mi náležitosti budou počítat z posledního platu + průměr z pohyblivých složek za loňský rok, pokud ukončím rok 2007, tak bez těchto položek. Takže u mne dělá výpočet z cca 33.200,-Kč. hrubého, tj. po 14 letech cca 8.000,-Kč., jakmile uzavřu rok tak mi to bude dělat cca 6.500,-Kč., ( pohyblivé složky platu nemám). Takže ať si to každý spočítá sám, já tuto výsluhu bych měl za cca 5-6 let. Děkuji, odcházím.
  27.09.2007 07:33 for realista
 
"že návrh rozpočtu na příští rok počítá u policie s citelným nárůstem platů, tak jim dám ještě šanci...."
To máš pravdu,že policie počítá s citelným nárůstem,ale ne platů.Plat půjde nahoru o celých 1,5%,jako v celé státní správě.Tyto finance budou použity v největší míře na odchodné a to ještě možná nebude stačit.Děláš dobře,že jim dáváš ještě šanci,kolikátou.............?
  27.09.2007 15:19 realisto
 
Je velice naivní si myslet,že za dva roky se bude ještě psát v 361 o přechodném období.
  27.09.2007 16:18 Franta.Š.
 
Pánové nedělejte si srandičky z kolegů. Poslední termín, kdy lze využit možnosti přechodného období a odejít podle 186 je 31.12.2009! Kdo teda chce ať odejde. Ale mám dost kolegů, kteří už to udělali a olitovali! Proč to zjistíte až odevzdáte služebák. Samozřejmě je to Vaše věc. Ale nedojde zase až k tak veliké tragédii. Kdyby jste vydrželi do 30 let, tak by jste zjistili, že jste trochu podle mě naivní i hloupí. Tak pouvažujte.
  27.09.2007 17:58 pepa
 
Pánové zůstaňte. Věřte, bude líp. Když odejde každý kdo tím vyhrožuje, bude muset pomoci armáda. My co zůstaneme neumíme pracovat za tři
  27.09.2007 23:04 jééééééé
 
A vo tom to je, vysát, zmačkat a zahodit.
  26.09.2007 17:27 Petr
 
Tak a jedna žhavá aktualita zde kterou stojí za to si přečíst http://www.ctk.cz/zpravy/vseobecne_view.php?id=273404
opět důvod zvažovat odchod.
  26.09.2007 18:17 Lenka
 
No,já už mám jasno
  27.09.2007 00:20 Zvýhodněný
 
Povinnost odpracovat prvních 150 hodin přesčasů zdarma je podle něj totiž v novém zákoně vyvážena zkrácením týdenní pracovní doby, delší dovolenou a dalšími výhodami.

S těmi hodinami je mi to jasné. Mám sice kratší pracovní dobu, ale chodím déle z práce. Ale co myslel těmi dalšími výhodami ? Rád se nechám poučit , tak sem s nimi………
  27.09.2007 18:15 150
 
Ti co odpracovali nějaké hodiny navíc za měsíc = snížení průměru a tím pádem i mzdy !!! Koukněte na výplatní pásky, čím víc hodin odpracuješ tím víc se ti sníží plat. Podotýkám, že průměr se vypočítává čtvrtletně.
  26.09.2007 12:51 rizikové ohodnocení
 
Pánové také u vás má kancelářský člověk stejné rizikové jako člověk na ulici, který slouží ve dne v noci? Jak je to vůbec možné?
  28.09.2007 04:12 Efendi
 
Spolu s Crazym jste jenom závistiví chudáčci.
  28.09.2007 09:37 David
 
Aáááááááááá,další kancelářský s rizikovým,že by jste si spálil makovici od kávovaru? To je přece nad slunce jasné,proč vznikl před několika lety riz.příplatek,ale pro vás určitě ne,vy jste si ho jen kapánek přivlastnil.
  26.09.2007 10:12 Crazy
 
Ale ti co nikoho nestridaji, jsou tam jen na ranní, nejsou na hlídkové, tak mají v plánech jednou ranní poté jednou odpolední atd...tak berou příplatek za nic, takový by ho neměli dostavat.
  25.09.2007 16:31 Crazy
 
Právě že se s kolegama střídám, sem na hlídkové. Takže podle toho bych měl mít nárok na příplatek, pokud to chápu správně. Třeba znám chlápky, co mají ránní a odpolední a přitom jsou tam jen na ráno a téměř nic nedělají. Takže takovej neprávem přiznanej příplatek :/
  25.09.2007 18:23 Nespokojený Policista
 
Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Co vím, a znám kluky, tak na hlídkové mají všichni příplatek za směnnost. Jsi asi výjimka, která potvrzuje pravidlo.
  24.09.2007 22:43 Crazy
 
Ahoj, chci se zeptat, kdy mám právo na příplatek za směnnost?? Na čem to je důležité. Personalistka říkala, že stačí alespon jednou mít noční a mám právo na něj. KDežto zástupce říkal, že to není v žádném případě pravda. Tak by mě zajímalo, co je teda pravda.
Díky za odpověď
  25.09.2007 09:19 Nespokojený Policista
 
Musíš někoho střídat tak, aby ta služba pokračovala dále. Třísměnný a nepřetržitý režim je jasný! Může to být i jen dvousměnný provoz, kdy třeba v noční době už nikdo na oddělení není z různých a jiných důvodů, ale ta služba, kterou konáš je poskytována občanům například až do 22:00 hodin, zdůrazňuji NAPŘÍKLAD, není to taxativně stanoveno. NELZE to ale praktikovat tak, jak se nyní běžně stává, že budeš převážně na denní a jen tak, sem tam, si napíšeš odpolední a budeš požadovat příplatek za směnnost. Toto je sice v současné době běžná praxe a někteří mají přiznaný příplatek za směnnost, šoupnou si semtam odpolední a myslí si, že jsou ve směnném režimu služeb, bohužel se mýlí, ale to je věcí příslušného služebního funkcionáře, že jim ten příplatek přiznal.
Takže jednoduše, pokud někoho "vystřídáš", jedná se o směnný režim, a máš nárok na příplatek, pokud jen příjdeš někdy na odpolední a v kanclu budeš dělat na spisech třeba až do 22hod., nejedná se o směnný režim. Snad Ti to takto bude stačit.
  25.09.2007 11:07 hijack
 
Hlavně o tom rozhoduje služební funkcionář, který může, ale také nemusí příplatek přiznat, je to nenároková složka platu. A můžete bouchat odpoledních, nočních kolik chcete:)
  25.09.2007 13:05 JO
 
U POLICIE NAŠTĚSTÍ JEN DO 31.12. TOHO ROKU, KDY TI BUDE 65 LET!!!
  26.09.2007 18:37 Robocop
 
Pro Jen ať odchází.
Nikoho tady neoblbuji a doporučuji ti si přečíst článek kolegy Eastmenna na sekci Policie ČR a hasiči.
  28.09.2007 20:45 Ivan
 
Pokud se střídají raní odpolední, je nárok na příplatek ze zákona a měl jsi to mít v platovém výměru a pokud ne, podívej se na stránky NOS a požádej o pomoc, jistě rádi poradí.
  23.09.2007 20:59 odchody perpektivních
 
Tak odcházejí spíš kolegové co mají...náct let, ale důchodci zatím zůstávají. Čím to asi je?
  24.09.2007 13:46 Job
 
Tím, že neumíš počítat. Plat + 9 - 10.000 Kč důchodu je víc než plat. Tak proč to nevydržet do 65 let? Nu, ale zase si ti nenahrabanci zkrátí či úplně zruší krásné prožívání důchodu, kdy ještě na něco mají.
  24.09.2007 14:03 Jen ať odchází.
 
Jen ať odchází kolegové, kteří mají nást. let. Nikdo je taky nedrží. Čák důchodci to zatím ještě podrží.
  24.09.2007 14:13 zneviditelnili se
 
A jestlipak jste si kolegové všimli, že tito důchodci ve funkcích se dříve neustále zviditelňovali, neustále vše hlásili novinářům, neustále někde byla jejich jména. A ejhle, teď už sedí na židli a ani nedutají, aby si jich nikdo nevšiml a dožili se k důchodu ještě pohádkového příspěvku z našich platů. Jen se divím panu ministrovi, že je ve funkcích trpí. Po jejich odchodu zřejmě už jejich místa obsazována nebudou, takže vlastně oni berou peníze za nic!!!!On je ale opravdu některé nikdo nepotřebuje.
  24.09.2007 18:28 Robocop
 
Pro Jen ať odchází.
Koukám, že jsi provokatér nebo další netáhlo u sboru, protože normální polda ve výkonu tohle nemůže napsat. Každého řadového poldy s 10 a více letou praxí, který odejde je škoda.
  24.09.2007 18:39 Jen ať odchází.
 
Robocope, oblbovat můžeš veřejnost , ale mě ne.
  24.09.2007 18:42 Z.
 
Ale pánové v civilu také lidé co jsou na funkcích a v kanclu zůstávají pracovat i v důchodovém věku a pobírají plat + důchod. Takhle to je a bude vždycky.
  25.09.2007 13:06 jo
 
U POLICIE NAŠTĚSTÍ JEN DO 31.12. TOHO ROKU, KDY TI BUDE 65 LET!!!
  23.09.2007 20:32 JO
 
NENECH SE ZBLBNOUT OD VEDENÍ, ŽE NEJDŘÍVE MUSÍŠ MÍT TO A TO VYPLNĚNÉ. I KDYBY JSI TO PODAL POSLEDNÍ DEN V ZÁŘÍ (NECH SI TO NA KOPII SAMOZŘEJMĚ POTVRDIT!!!!!!! NEBO TO POŠLI DOPORUČENĚ POŠTOU, VŠE JE PLATNÉ!!!!!!!!!!) BEZ JAKÝCHKOLIV FORMALIT (TISKOPIS, POTVRZENÍ OD LÉKAŘE A PODOBNÉ KRAVINKY) NAPSANÉ NA ČISTÉM PAPÍŘE MUSÍ TI TO VZÍT A PODEPSAT RESP. VYHOVĚT TI V ZÁKONNÉM TERMÍNU 2 KALENDÁŘNÍCH MĚSÍCŮ (DO 30.11.2007). "FORMALITY" DOŽENEŠ V DALŠÍCH DVOU MĚSÍCÍCH DO ODCHODU. PÁČKO.
  24.09.2007 13:44 Petr
 
Jo těm co mohou odejít je hej. Ale co my co na to nemáme (roky ani platy).
  23.09.2007 18:30 May day
 
Mně vadí spíš jeho bezcharakterní a bezpáteřní úsměv vůči policejním problémům.