Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

To máš asi tak.Jelikož tam Červíčka dosadil sám velký I.L. po ukázkových výběrových řízeních,tak tam bude Červíček sedět až do dalších voleb. Tady už se na nehodovost nehraje.

Musím s tebou souhlasit, ale počítám, že až bude zase velká kritika od medii a veřejnosti tak ho vymění. Langer udělá podle mne cokoliv, aby si zachoval tvář viz nová kritéria pro přijímání uchazečů k PČR.

Jaká nová a v čem nová kritéria máš na mysli? Rozepiš se!

Pro Jana
No jaká asi snížená.

Tak povídej, v čem a o kolik?

Pro Jana
Přečti si pár příspěvků na této sekci nebo na www.policista.cz a pochopíš v čem se snížila kritéria. Nejvíce je to patrné na fyzických prověrkách, kdy pro mnohé 20-leté uchazeče je problém je udělat. Ty stejné prověrky musí udělat i kolegové ve věku 47 let co sedí na dozorčím a třeba u nás je všichni udělali.

Pro všechny co reagovali.
Kolegové o co vám jde. Já ve svém již skoro důchodcovském věku nemám problém natrhnout prdel i mladíkovi ve věku 20 let a trochu více. K tomu můžu dodat jen to, že nijak netrénuji ani neposiluji. Samozřejmě podle našeho neministra vnitra a PP jsou přijímáni samí borci - však se podiví až půjde do tuhého. Jde so zkrátka od deseti k pěti.

Reakce na Mirka.
Jen, aby nebyla většina takových, jak říkáš ty, kteří budou natrhávat prdele, třeba mladým skautům při různých srazech.l

Pro Poplatníka.
Drahý Poplatníku, jsem si jistý, že skautům tu prdel natrhávat nebudu - ti nejzdí na Czech Teck a nedělají bordel. I já jsem byl dost dlouho v mládí skautem, tak vím o čem mluvím.
Co se týká nově náborovaných borců, tak někteří na to nebudou mít nikdy.

Mirku, nechtěl jsem se tě dotknout. Měl jsem na mysli nedávný případ policisty, zneužívajícího chlapce. Věřím, že těchto policistů bude u policie co něméně.

Tak jsem jenom zvědavý, kdy pan Langer odvolá p. Červíčka ? Nehod s mrtvými a těžce zraněnými přibývá nebo nás opět přesvědčí o tom, že zhoršující stav na silnicích byl pouze záminka k odvolání p. Bambase.

Proč je policie v takovým srabu, proč je převážná většina policejního stavu na krajských a okresních správách tak znechucena novým služebním zákonem? Podle mě je policista daleko hůře placen jak voják AČR a přesto je daleko více vytížen, úkolován a vzdělán než voják. Kde je problém, v počtu policistů nebo policejním prezidiu jako zbytečného aparátu?

prilis mnoho koryt a pote nezaplacena prace. zajdi na jakekoliv OR a zjistis co tam je funkcionaru :-))) - reditel, zastupce reditele, velitel sluzby poradkove policie, namestek pro trestni rizeni, namestek pro ekonomiku, velitel SKPV a nejakej ten zastupce zastupce takze .......asi tak

Flákají se tam s rukama v kapsách a lelkují. Čekají, až jim padne.

Pan Brázda - jasnovidec, který je na výplatní listině Langrova MV. Má hodnost vrchního policejního rady a je expertem na předvídání výbuchu bomb, hledání ztracených osob a předpovídání zbývající doby vládnutí Langrovi a jeho soukmenovcům z ODS....:-))))

Myslíš toho pana Brázdu který mi jednou na intranetu odpověděl, že pokud netoužím po kariérním růstu a chci sloužit na ulici lidem tak že nejsem normální, nebo že není něco vpořádku? Ten který nám házel klacky pod nohy nejen tím, že zakazoval čerňáky? Ten u něhož, dle mého názoru, vítězila jeho neomylná vize a teorie nad praxí? Hmmm. Doufám že se jako poradce splete a bouchne mu ten pomyslný výbuch pod pr..lí a vyletí z MV taky aniž by si zařídil další pohodlné místečko! Tento pán se svými názory a keci nemalou měrou podílel na tom, že jsem znechucen po 22letech odešel do civilu.

Takových budoucích Brázdů je......

Dám takový příklad, jak vznikají. Když jsem nastoupil k PČR v roce 1995, tak byl se mnou kolega, který byl intelektuálně schopný. Já se můžu také pochválit neboť jsem běh ukončil s vyznamenáním a byl jsem mezi 11 nejlepšími z celkového počtu 200 lidí v běhu právě s tímto kolegou, kdy nám ředitel školy potřásl rukou a asi to budu mít někde v osobním svazku, ale tím jsem skončil a nikam se " nehrnul " na nikoho ze šefů se neusmíval a v pravdě ambice jsem neměl.
Zmiňovaný kolega začal se mnou na oddělení, ale v pravdě na činnost na ulici nebyl moc vhodný pro svůj kinder vzhled, malou postavu a těžko u něj hledat nějakou autoritu. Tohle asi on dobře pochopil, že na ulici nebude mít nikdy šanci a ještě v době, kdy nebyly nároky na VŠ a nikdo nevěděl, jaká hysterie s VŠ u PČR nastane, si udělal Bc. a brzo z oddělení odešel. Dneska sedí v blízkosti ředitele OŘ na veledůležité zašívácké funkci " utajované skutečnosti a krizové řídící centrum ".
Dneska již ví úplně prd, jak to chodí na oddělení, úroveň zatížení lidí, administrativa je pracnější detailnější, dosst se toho změnilo a je zkrátka odtržený od reality dnešní doby.
Úplně si dokáži představit Brázdy a jiné, jak jsou po těch létech odtrženi od reality základní práce na těch obyčejných odděleních. Jejich doba byla jiná a dnes je zase jiná a přemýšlejí jaksi mimo mísu. A to již nemluvě o těch, kteří se " vynořili " odněkud na důležitém místě z povolání lesního Ing. a dneska například vymýšlejí metodické pokyny při zákrocích. Takoví jistě také jsou na PP. Nebo né ???

Pro Espozito
Není fér, takhle o tom člověku mluvit. On pro to něco udělal, aby se dostal vejš, na tom není přece nic špatnýho. Každej pro to může něco udělat, ale spoustě lidem u tohoto sboru spíš vyhovuje nic nedělat a jenom nadávat, jak to nejde a těm co to jde, že jsou řiťolezci.

Znám co je fér a nefér a zrovna to slovo fér mám rád.

Téměř všichni co si dělají VŠ co znám, to dělají jen s cílem, aby nemuseli, tak urputně policejně dělat a získali " teplé " místečko a vypadnuli ze základního útvaru. Tak nevím jestli je to ten správný důvod. Základní úvar je prostě fuj a SKPV - kriminálka je huj. A dneska nejde o žádné zkušenosti. To nikoho nezajímá, je to jen o VŠ nebo o ne VŠ, nic jiného už nehraje roli. Dost špatný systém, který lidem říká, že kvalita lidí, což je u Policie ČR na prvním místě zkušenost v policejní práci, nic již dnes neznamená.
Možná je to o tom, že " málo let (4 rok ) " sloužícímu kolegovi, co jsem ještě nedávno říkal, co má špatně napsáno v zahajovačce, si dělá VŠ a hle již je na vyšší pozici, tváří se neomylně a radí, jak se to má dělat. Je to trochu k smíchu a nebo možná k pláči a takových rádoby zkušených lidí je dost a dost, kteří se bez uzardění tlačí na místa, kde by měl být asi někdo opravdu zkušený a konkrétně je to také člověk, který zjistil, že není schopen být univerzálním pěšákem, včetně se postavit i uličním problémům. Ale dost již toho, abych nebyl jak pomlouvačná bába, prostě koukám kolem sebe a nestačím se divit při své skromnosti a soudnosti, férovosti a dalších lidských vlastnostech, které je lepší dneska odhodit.

Neznám horší charakterovou zrůdu

Ahoj, chtěla jsem se zeptat. Na jiné diskusi - kde PAN langer odpovídá - jsem kdysi četla, že by bylo dobré udělat srovnání platu za půl roku loni a letos, aby pan ministr opravdu viděl ty propady u policistů např. ve 4 tarifní skupině. A tak se ptám: dal si někdo tu práci a poslal mu tohle srovnání? zajímalo by mě, jak na to pan nejvyšší reagoval. díky moc

Pro Manželku
Nejsem jsem si jistý, ale Langer toto neudělá, protože by to narušilo jeho báchorku o zvýšení platů v nejnižších třídách.

Langera stál únik Kubiceho zprávy devět tisíc...

... příště volím dragunovem, soudruzi soukmenovci...a každou ránu mimo budu považovat za národní tragedii, čest práci!!!

... jistě, jinak to ani nejde.

K těm novým kolegům, dejme jim čas. Každý nějak začíná, v našem ročníku 1996, bylo několik vejlupků, které museli po několika letech vyhodit. Takže uvidíme.
K zamyšlení, gauneři ve vládě potřebují a) kvalitní policii plnou zkušeností a odborníků b) frustrovanou policii doplňovanou podprůměrným výběrem společnosti?

Gaunerská vláda samozřejmě potřebuje naprosto neschopnou policii, aby si mohla dělat to, co chce a nikdo jí na to nepřišel. Současná policie k takovému stavu spěje mílovými kroky. Pokud v čele MV stojí člověk, který naprosto bez skrupulí nechá ležet na takřka veřejně přístupném místě písemnosti, které podléhají utajovanému režimu, tak celá policie jde do kelu. Kdyby řadový policajt nechal na stole v uzamčené kanceláři dokument podléhající režimu utajení, ať již v jakémkoliv stupni, tak je to to poslední, co u policie udělá, když se mu na to přijde. Pan ministr dostane směšnou pokutu a je div, že se mu NBÚ ještě neomluví.

Omyl kolegové vzhledem k tomu, že p. Langer se už zbavil Finanční policie potřebuje už neschopné policisty pouze u ÚOOZ a Protikorupční policie. U pořádkové a dopravní policie, která řeší kauzy normálních lidí potřebuje schopné policisty, aby veřejnost byla spokojená.

Ve 4. tř. a za ty peňouzky, Ty si snad děláš srandu?!

Měla by se udělat nějaká veřejná nezmanipulovaná anketa o spokojenosti u MV.

Tady už nepomůže ani anketa. Je to v takových sračkách, že to potřebuje radikální řez...

A kdo by, podle tebe, měl takovou anketu zorganizovat? Když to zorganizuje současné vedení MV, tak respondenti budou jen a jen z osazenstva sekretariátu na Jánském vršku. Jedna z organizací, která měla ve svém původním statutu sledování vládních aktivit z hlediska možné korupce, se nechala zkorumpovat platbami za tzv. protikorupční linku. Mám pokračovat? Tento stát je odsouzen k záhubě, zvláště pak pod vedením současného státního menežmentu.

Jestli proběhne anketa u MV tak na jediné téma, kdo zůstane a kdo odejde.

Na našem oddělení si můžem i s touto anketou vytřít pr.el. Odešlo za poslední rok už 60% stavu a to ještě není konec roku.A nikdo nepřišel.

Tak to při takovém Vašem podstavu udělali chybu, když původních 300 hodin zdarma ve sl. zákoně snížili na " jen 150 ". Těch 300 hodn zdarma by u Vás krásně využili v důležitém zájmu služby.

KVALITA NOVÝCH KOLEGŮ JE KATASTROFÁLNÍ, COPAK TADY PAN MINISTR CHCE ASI VYBUDOVAT, KDYŽ 90% POLICISTŮ PO NABYTÍ ÚČINNOSTI NOVÉHO ZÁKONA JE TOTÁLNĚ ZKLAMÁNO A OTRÁVENO CELÝM NASTAVENÍM TOHOTO BLUDU.

Jsem po první noční směně se svým novým nizkorozpočtovým parťákem, kdy jiné slušné pojmenování pro tohoto nového kolegu nemám. Tento kolega se tak hodí někam k ochrance do marketu, ale ne k policii. Je mi záhadou jak si chce naše vedení zvýšit prestiž u veřejnosti, když se v současné době nabírají takový kolegové o které nestojí ani MP.

Ja se jenom slušně ptám co si nového kolegu naučil, každý začíná.

Neměl jsem vůbec na mysli policejní odbornost, ale styl chování a vystupování. Nechci si tady hrát na moralistu, ale nepřijde mi normální přijít v uniformě na benzínku ani slušně nepozdravit a hned si vzít do ruky porno časopis a zvučným hlasem všem dotyčným sdělit Ty vole ta má kozy.

Něco podobného přišlo i k nám, úplně jsou mimo realitu a služba je pro ně až na posledním místě-budoucnost policie je opravdu v troskách.

A co si budeme povídat takových kolegů bude přibývat. Mě osobně tato skutečnost už docela štve, protože dostávám práci za neschopné kolegy. Na našem oddělení máme kromě nového zmiňovaného kolegy, ještě další dva takové kolegy exoty. Mají už po škole a na oddělení jsou už více jak půl roku a ani jeden z nich nedokáže napsat výslech.
Z kolegou z druhé směny jako zpracovatele dostáváme i jejich PŘ a Č.j., protože kolegové nedokáži zpracovat v měsíci více jak 2 PŘ a 10 Č.j. Navíc odešel z OHS do civilu další kolega a dali mě ještě do Pořádkové jednotky, protože kolegové nemají na PJ fyzický fond.
P.S. Pro závodčího se mnou a dalšími kolegy se také nikdo nemazlil, kdy jsme od starších kolegů dostali vzory. Jestliže máš přirozenou inteligenci tak bez problémů zvládneš odepisování Č.j. a u PŘ ti ZVO píše co máš všechno udělat. Nikdo po nich nic složitějšího nechce, ale je smutné, že tento kolega píše ÚZ o šetření z MČ tak dlouho jako já PTO a OMČ.

Z kolegou - kdy - kdy - kdy - - - napiš nám ještě něco o přirozené inteligenci.

Tak jej pošli na personálku k ochrance. Zdravit ho tam naučej a to bude vše co ve 4. třídě (platové) potřebuje. Jiní než jemu podobní tam s touhle perspektivou stejně nezbudou!