4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

To máš asi tak.Jelikož tam Červíčka dosadil sám velký I.L. po ukázkových výběrových řízeních,tak tam bude Červíček sedět až do dalších voleb. Tady už se na nehodovost nehraje.

Musím s tebou souhlasit, ale počítám, že až bude zase velká kritika od medii a veřejnosti tak ho vymění. Langer udělá podle mne cokoliv, aby si zachoval tvář viz nová kritéria pro přijímání uchazečů k PČR.

Jaká nová a v čem nová kritéria máš na mysli? Rozepiš se!

Pro Jana
No jaká asi snížená.

Tak povídej, v čem a o kolik?

Pro Jana
Přečti si pár příspěvků na této sekci nebo na www.policista.cz a pochopíš v čem se snížila kritéria. Nejvíce je to patrné na fyzických prověrkách, kdy pro mnohé 20-leté uchazeče je problém je udělat. Ty stejné prověrky musí udělat i kolegové ve věku 47 let co sedí na dozorčím a třeba u nás je všichni udělali.

Pro všechny co reagovali.
Kolegové o co vám jde. Já ve svém již skoro důchodcovském věku nemám problém natrhnout prdel i mladíkovi ve věku 20 let a trochu více. K tomu můžu dodat jen to, že nijak netrénuji ani neposiluji. Samozřejmě podle našeho neministra vnitra a PP jsou přijímáni samí borci - však se podiví až půjde do tuhého. Jde so zkrátka od deseti k pěti.

Reakce na Mirka.
Jen, aby nebyla většina takových, jak říkáš ty, kteří budou natrhávat prdele, třeba mladým skautům při různých srazech.l

Pro Poplatníka.
Drahý Poplatníku, jsem si jistý, že skautům tu prdel natrhávat nebudu - ti nejzdí na Czech Teck a nedělají bordel. I já jsem byl dost dlouho v mládí skautem, tak vím o čem mluvím.
Co se týká nově náborovaných borců, tak někteří na to nebudou mít nikdy.

Mirku, nechtěl jsem se tě dotknout. Měl jsem na mysli nedávný případ policisty, zneužívajícího chlapce. Věřím, že těchto policistů bude u policie co něméně.

Tak jsem jenom zvědavý, kdy pan Langer odvolá p. Červíčka ? Nehod s mrtvými a těžce zraněnými přibývá nebo nás opět přesvědčí o tom, že zhoršující stav na silnicích byl pouze záminka k odvolání p. Bambase.

Proč je policie v takovým srabu, proč je převážná většina policejního stavu na krajských a okresních správách tak znechucena novým služebním zákonem? Podle mě je policista daleko hůře placen jak voják AČR a přesto je daleko více vytížen, úkolován a vzdělán než voják. Kde je problém, v počtu policistů nebo policejním prezidiu jako zbytečného aparátu?

prilis mnoho koryt a pote nezaplacena prace. zajdi na jakekoliv OR a zjistis co tam je funkcionaru :-))) - reditel, zastupce reditele, velitel sluzby poradkove policie, namestek pro trestni rizeni, namestek pro ekonomiku, velitel SKPV a nejakej ten zastupce zastupce takze .......asi tak

Flákají se tam s rukama v kapsách a lelkují. Čekají, až jim padne.

Pan Brázda - jasnovidec, který je na výplatní listině Langrova MV. Má hodnost vrchního policejního rady a je expertem na předvídání výbuchu bomb, hledání ztracených osob a předpovídání zbývající doby vládnutí Langrovi a jeho soukmenovcům z ODS....:-))))

Myslíš toho pana Brázdu který mi jednou na intranetu odpověděl, že pokud netoužím po kariérním růstu a chci sloužit na ulici lidem tak že nejsem normální, nebo že není něco vpořádku? Ten který nám házel klacky pod nohy nejen tím, že zakazoval čerňáky? Ten u něhož, dle mého názoru, vítězila jeho neomylná vize a teorie nad praxí? Hmmm. Doufám že se jako poradce splete a bouchne mu ten pomyslný výbuch pod pr..lí a vyletí z MV taky aniž by si zařídil další pohodlné místečko! Tento pán se svými názory a keci nemalou měrou podílel na tom, že jsem znechucen po 22letech odešel do civilu.

Takových budoucích Brázdů je......

Dám takový příklad, jak vznikají. Když jsem nastoupil k PČR v roce 1995, tak byl se mnou kolega, který byl intelektuálně schopný. Já se můžu také pochválit neboť jsem běh ukončil s vyznamenáním a byl jsem mezi 11 nejlepšími z celkového počtu 200 lidí v běhu právě s tímto kolegou, kdy nám ředitel školy potřásl rukou a asi to budu mít někde v osobním svazku, ale tím jsem skončil a nikam se " nehrnul " na nikoho ze šefů se neusmíval a v pravdě ambice jsem neměl.
Zmiňovaný kolega začal se mnou na oddělení, ale v pravdě na činnost na ulici nebyl moc vhodný pro svůj kinder vzhled, malou postavu a těžko u něj hledat nějakou autoritu. Tohle asi on dobře pochopil, že na ulici nebude mít nikdy šanci a ještě v době, kdy nebyly nároky na VŠ a nikdo nevěděl, jaká hysterie s VŠ u PČR nastane, si udělal Bc. a brzo z oddělení odešel. Dneska sedí v blízkosti ředitele OŘ na veledůležité zašívácké funkci " utajované skutečnosti a krizové řídící centrum ".
Dneska již ví úplně prd, jak to chodí na oddělení, úroveň zatížení lidí, administrativa je pracnější detailnější, dosst se toho změnilo a je zkrátka odtržený od reality dnešní doby.
Úplně si dokáži představit Brázdy a jiné, jak jsou po těch létech odtrženi od reality základní práce na těch obyčejných odděleních. Jejich doba byla jiná a dnes je zase jiná a přemýšlejí jaksi mimo mísu. A to již nemluvě o těch, kteří se " vynořili " odněkud na důležitém místě z povolání lesního Ing. a dneska například vymýšlejí metodické pokyny při zákrocích. Takoví jistě také jsou na PP. Nebo né ???

Pro Espozito
Není fér, takhle o tom člověku mluvit. On pro to něco udělal, aby se dostal vejš, na tom není přece nic špatnýho. Každej pro to může něco udělat, ale spoustě lidem u tohoto sboru spíš vyhovuje nic nedělat a jenom nadávat, jak to nejde a těm co to jde, že jsou řiťolezci.

Znám co je fér a nefér a zrovna to slovo fér mám rád.

Téměř všichni co si dělají VŠ co znám, to dělají jen s cílem, aby nemuseli, tak urputně policejně dělat a získali " teplé " místečko a vypadnuli ze základního útvaru. Tak nevím jestli je to ten správný důvod. Základní úvar je prostě fuj a SKPV - kriminálka je huj. A dneska nejde o žádné zkušenosti. To nikoho nezajímá, je to jen o VŠ nebo o ne VŠ, nic jiného už nehraje roli. Dost špatný systém, který lidem říká, že kvalita lidí, což je u Policie ČR na prvním místě zkušenost v policejní práci, nic již dnes neznamená.
Možná je to o tom, že " málo let (4 rok ) " sloužícímu kolegovi, co jsem ještě nedávno říkal, co má špatně napsáno v zahajovačce, si dělá VŠ a hle již je na vyšší pozici, tváří se neomylně a radí, jak se to má dělat. Je to trochu k smíchu a nebo možná k pláči a takových rádoby zkušených lidí je dost a dost, kteří se bez uzardění tlačí na místa, kde by měl být asi někdo opravdu zkušený a konkrétně je to také člověk, který zjistil, že není schopen být univerzálním pěšákem, včetně se postavit i uličním problémům. Ale dost již toho, abych nebyl jak pomlouvačná bába, prostě koukám kolem sebe a nestačím se divit při své skromnosti a soudnosti, férovosti a dalších lidských vlastnostech, které je lepší dneska odhodit.

Neznám horší charakterovou zrůdu

Ahoj, chtěla jsem se zeptat. Na jiné diskusi - kde PAN langer odpovídá - jsem kdysi četla, že by bylo dobré udělat srovnání platu za půl roku loni a letos, aby pan ministr opravdu viděl ty propady u policistů např. ve 4 tarifní skupině. A tak se ptám: dal si někdo tu práci a poslal mu tohle srovnání? zajímalo by mě, jak na to pan nejvyšší reagoval. díky moc

Pro Manželku
Nejsem jsem si jistý, ale Langer toto neudělá, protože by to narušilo jeho báchorku o zvýšení platů v nejnižších třídách.

Langera stál únik Kubiceho zprávy devět tisíc...

... příště volím dragunovem, soudruzi soukmenovci...a každou ránu mimo budu považovat za národní tragedii, čest práci!!!

... jistě, jinak to ani nejde.

K těm novým kolegům, dejme jim čas. Každý nějak začíná, v našem ročníku 1996, bylo několik vejlupků, které museli po několika letech vyhodit. Takže uvidíme.
K zamyšlení, gauneři ve vládě potřebují a) kvalitní policii plnou zkušeností a odborníků b) frustrovanou policii doplňovanou podprůměrným výběrem společnosti?

Gaunerská vláda samozřejmě potřebuje naprosto neschopnou policii, aby si mohla dělat to, co chce a nikdo jí na to nepřišel. Současná policie k takovému stavu spěje mílovými kroky. Pokud v čele MV stojí člověk, který naprosto bez skrupulí nechá ležet na takřka veřejně přístupném místě písemnosti, které podléhají utajovanému režimu, tak celá policie jde do kelu. Kdyby řadový policajt nechal na stole v uzamčené kanceláři dokument podléhající režimu utajení, ať již v jakémkoliv stupni, tak je to to poslední, co u policie udělá, když se mu na to přijde. Pan ministr dostane směšnou pokutu a je div, že se mu NBÚ ještě neomluví.

Omyl kolegové vzhledem k tomu, že p. Langer se už zbavil Finanční policie potřebuje už neschopné policisty pouze u ÚOOZ a Protikorupční policie. U pořádkové a dopravní policie, která řeší kauzy normálních lidí potřebuje schopné policisty, aby veřejnost byla spokojená.

Ve 4. tř. a za ty peňouzky, Ty si snad děláš srandu?!

Měla by se udělat nějaká veřejná nezmanipulovaná anketa o spokojenosti u MV.

Tady už nepomůže ani anketa. Je to v takových sračkách, že to potřebuje radikální řez...

A kdo by, podle tebe, měl takovou anketu zorganizovat? Když to zorganizuje současné vedení MV, tak respondenti budou jen a jen z osazenstva sekretariátu na Jánském vršku. Jedna z organizací, která měla ve svém původním statutu sledování vládních aktivit z hlediska možné korupce, se nechala zkorumpovat platbami za tzv. protikorupční linku. Mám pokračovat? Tento stát je odsouzen k záhubě, zvláště pak pod vedením současného státního menežmentu.

Jestli proběhne anketa u MV tak na jediné téma, kdo zůstane a kdo odejde.

Na našem oddělení si můžem i s touto anketou vytřít pr.el. Odešlo za poslední rok už 60% stavu a to ještě není konec roku.A nikdo nepřišel.

Tak to při takovém Vašem podstavu udělali chybu, když původních 300 hodin zdarma ve sl. zákoně snížili na " jen 150 ". Těch 300 hodn zdarma by u Vás krásně využili v důležitém zájmu služby.

KVALITA NOVÝCH KOLEGŮ JE KATASTROFÁLNÍ, COPAK TADY PAN MINISTR CHCE ASI VYBUDOVAT, KDYŽ 90% POLICISTŮ PO NABYTÍ ÚČINNOSTI NOVÉHO ZÁKONA JE TOTÁLNĚ ZKLAMÁNO A OTRÁVENO CELÝM NASTAVENÍM TOHOTO BLUDU.

Jsem po první noční směně se svým novým nizkorozpočtovým parťákem, kdy jiné slušné pojmenování pro tohoto nového kolegu nemám. Tento kolega se tak hodí někam k ochrance do marketu, ale ne k policii. Je mi záhadou jak si chce naše vedení zvýšit prestiž u veřejnosti, když se v současné době nabírají takový kolegové o které nestojí ani MP.

Ja se jenom slušně ptám co si nového kolegu naučil, každý začíná.

Neměl jsem vůbec na mysli policejní odbornost, ale styl chování a vystupování. Nechci si tady hrát na moralistu, ale nepřijde mi normální přijít v uniformě na benzínku ani slušně nepozdravit a hned si vzít do ruky porno časopis a zvučným hlasem všem dotyčným sdělit Ty vole ta má kozy.

Něco podobného přišlo i k nám, úplně jsou mimo realitu a služba je pro ně až na posledním místě-budoucnost policie je opravdu v troskách.

A co si budeme povídat takových kolegů bude přibývat. Mě osobně tato skutečnost už docela štve, protože dostávám práci za neschopné kolegy. Na našem oddělení máme kromě nového zmiňovaného kolegy, ještě další dva takové kolegy exoty. Mají už po škole a na oddělení jsou už více jak půl roku a ani jeden z nich nedokáže napsat výslech.
Z kolegou z druhé směny jako zpracovatele dostáváme i jejich PŘ a Č.j., protože kolegové nedokáži zpracovat v měsíci více jak 2 PŘ a 10 Č.j. Navíc odešel z OHS do civilu další kolega a dali mě ještě do Pořádkové jednotky, protože kolegové nemají na PJ fyzický fond.
P.S. Pro závodčího se mnou a dalšími kolegy se také nikdo nemazlil, kdy jsme od starších kolegů dostali vzory. Jestliže máš přirozenou inteligenci tak bez problémů zvládneš odepisování Č.j. a u PŘ ti ZVO píše co máš všechno udělat. Nikdo po nich nic složitějšího nechce, ale je smutné, že tento kolega píše ÚZ o šetření z MČ tak dlouho jako já PTO a OMČ.

Z kolegou - kdy - kdy - kdy - - - napiš nám ještě něco o přirozené inteligenci.

Tak jej pošli na personálku k ochrance. Zdravit ho tam naučej a to bude vše co ve 4. třídě (platové) potřebuje. Jiní než jemu podobní tam s touhle perspektivou stejně nezbudou!