Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tento pán na jehož foru diskutujeme, by měl okamžitě rezignovat na svojí funkci, neboť se jedná přímo o demagoga a člověka který nerozumí téměř ničemu do čeho se angažuje. Za co dostal pokutu? Vyhodi ho měli, on by to jistě navrhl komukoliv.

Ja, ja, už tam neměl být.

Ve Vratimově zatčena půlka odvodního oddělení, policisté jsou podezřelí z braní úplatků. Super. Doufám, že vedoucí oddělení okamžitě bude odvolán. Pánové pěkně jste udělali zase dobré jméno policii. A ať mi nikdo neříká, že brali úplatky, protože měli málo peněz. Když to vidím koho ze zoufalství berou v dnešní době k policii, tak se pomalu přestávám divit, jaké nám dělají někteří policisté "dobré jméno". A to není první případ, kdy bylo odhaleno oddělení, kde policisté brali úplatky. Tohle se stát za ministra p. Bublana, tak už vidím jak pak Langer vykřikuje, aby ihned odstoupil policej. prezident ba i ministr vnitra, jak on to vždycky uměl. Ale pan Langer se z toho zase vykroutí, že? Nespokojení policisté s novým zákonem, odcházející zkušení policisté do civilu, scházejících 3500 policistů (zatím), policisté beroucí úplatky. A my pořád slyšíme, že se nic neděje. Aby jednou pane ministře nebylo už pozdě.

No čím to asi bude snad né těma výhodama co máme o 2.5 h kratší pracovní doba v týdnu hi ve skutečnosti ji máme tak o 10 hodin týdně delší, nebo ten supr týden dovolené navíc hmm kvalita zvláště když dovolenou z důvodu nedostatku lidí dostanu po třech dnech každej měsíc a ještě, když ji nechci. 14 dnů rehabilitace no co na to říct snad jen to, že to využijí jen staří pardálové co jsou tam ted, protože z mladých v takovým bordelu nikdo tak dlouho nezůstane, aby měl nárok na rehabilitaci. A ke každé výhodě by se dalo něco říct, ale to je marný to je jako házet perly sviním. Prostě dokud policista nebude na úrovni po všech stránkách jak vědomostních, fyzických i platových tak budeme všem jen pro smích a bude to jen horší a horší a to mi věřte. A tak se ani nějak těm klukům nedivím, ale ona to je vizitka především jednoho člověka, že a my všichni víme koho.

a ty si myslíš,že všichni co byli odvoláni jsou nováčci,kteří byli vybráni letos za zjednodušených podmínek??Já myslim,že ne,že tam najdem i nějakého "důchodce".Tak všechno nesvalujte na nováčky..

Pro Tomáše
Nevím kolego, ale schvalovat braní úplatků tím, že nás okradli o proplácení příplatků za soboty, neděle a noční je podle mne ujeté. Je pravda, že nás okrádají, ale přece to nejde řešit tím, že si necháš zaplatit od opilce nebo piráta silnic. Jestli je pravda, že to tak kolegové ve Vratimově praktikovali tak mi jich vůbec není líto.

Já si myslím, že chyba je v systému. Městská policie vybrané pokuty odvádí městu a to naoplátku MP dává pěkné odmněny. Proč by to nemohlo platit u PČR? Pokuty dávají převážně policisté z oddělění zařazení v nejnižších plat. třídách, aspoň by jim to kompenzovalo plat. třídy např. SKPV kde se začíná od 5 třídy nahoru.

Inu k někomu se 361 nastavil krásně čelem s hrstmi cukru a některým nastavil záda s bičem a 150h marasmu a dalších sraček.

Propánakrále, co je to za blbost, omlouvat braní bez bloků snížením platu, případně to vydávat za chybu systému?!? Je to profesní selhání těch několika dotyčných, kteří tím jenom nahráli všem "inteligentům", kteří nás mají za tlupu zkorumpovaných tupých nemakačenků. Díky vám, kolegové, hůř jste nám posloužit nemohli. Fakt tleskám!!

Souhlasím Pavle, každý slušný polda se musí za ty prodejné onuce stydět. Bohužel veřejnost vychází (nemá-li osobní zkušenost) z médií, no a ty se zajímají jen o ty černé ovce. Nicméně i takové jednání lumpů mezi námi vyhání ty slušné, takže kdo vlastně zůstane ?!

Další morální kazatel. A odkud si své informace čerpal ty yiorko ? Ne tak z médií ? Než začneš o onucích počkej co jim prokážou, protože pokud potíráš prezunkci neviny, jsi slušný policista ? V každém stádě se najde černá ovce, ale hodně a zdůrazňuji opravdu velmi hodně záleží i na pastýři. Jinak stádo zvlčí.

Správně.Ještě bych připoměl slova I.L.,které rád pronášel, před rokem: Nový zákon 361 zamete s korupčním jednáním policistů,jejich platy se zvýší řádově o tísícekoruny.A teď prohlašuje,že každý policista si polepšil o 3500Kč.Tak sakra,proč bere úplatky,když je na tom tak dobře? To bude asi tím,že policie je v současné době stabilizovaná:-) Ono všechno souvisí se vším.

for Lupus:
Prezunkcí dozajista myslíš presumpci, nicht wahr?-)

Každej, kdo se zastává těch úplatnejch rádobykolegů, je idiot.
A ty Lupusi, jestli jseš policajt, tak jseš ještě něco navíc. "Prezunkce" - to je teda opravdu hustý :-)))

Pro Canis :Děkuji za upozornění, to slovo je z jiného světa.
Pro Karlos :Závidím ti tvůj zjednodušený pohled na svět. Na jedné straně neomylný a poctivý Karlos a té druhé, idioti . Nezastávám se , ale chápu že ovečka může klopýtnout když přežvykuje bodláky a kouká, jak se skot cpe jetelem.

Vžádném případě se nezastáván policistů, kteří brali úplatky, ale sáhni si do svědomí, ty jsi nikdy ve službě při nějaké příležitosti nedostal kafe, colu nebo čaj zadarmo? A ten co ti to dal, tak ti to dal proto aby si příště při kontrole přihmouřil oči, a v tom případě se už také jedná o ůplatek nebo ne?

Nejsem neomylný, ale jekékoliv zastávání se úplatných kolegů mi přijde amorální a v mých očích je neomlouvá vůbec nic! Veškerý omluvy typu, že je to špatnou situací a podobné kecy tady vážně neobstojí.
A vy, co se jich zastáváte - jděte už do hajzlu s touhle kolegialitou naruby !!!

pro "Z.":
Ano, občas si o noční zajedu na pumpu na kafčo a někdy mi ho holky ani neúčtují - ovšem je to na pumpě, kde se nám sem tam povede chytit nějakého toho filutu, který se neobtěžuje s placením benzínu, a tedy šetříme děvčatům z obsluhy peníze, které by jinak doplácely do kasy ze svého. Nedostávám to kafe v očekávání nějaké úlevy při řešení přestupku. Naproti tomu pokud někoho chytím ožralého, bez papírů, s propadlou technickou či v zákazu, rozhodně si mě kolou, stovkou či taškou jižního ovoce nekoupí. A to je docela rozdíl, ne?

Kdo je čerstvý generál Moltaš? Nejstarší krajský policejní ředitel, který sloužil i komunistickému režimu. • Média
ÚTERNÍ GLOSY 13.09.2005 Miroslava Macka
(ViditelnýMacek.cz, 13. září 2005)

Velmi zajímavý text mi poslal čtenář glos O. L.: V poslední době se hovoří o zvýšeném počtu odcházejících příslušníků Policie České republiky a to policistů střední generace. Tuto skutečnost dokonce potvrdil i ministr vnitra. Zamyslel se však někdo nad důvody, které vedou tyto policisty k rozhodnutí ukončit služební poměr? Obecně je to znechucení nikoliv nad politiky a politickou situaci, jak se nám pan minstr snažil včera v pořadu televize Prima namluvit, ale nad situací uvnitř policie.

Tuto situaci zavinili nevyšší představitelé ministerstva i policie a to po nástupu sociální demokracie. Perspektivní generace policistů, která mnohdy dostudovala po roce 1989 (nikoliv Vysokou školu SNB se svou marxistickou teorií řízení), se do vedoucích funkcí nedostane, neboť funkce "okupuje" generace téměř šedesátníků, mnohdy starších. Mohl bych zde jmenovat průřezově: plk. JUDr. MOLTAŠ – nejstarší krajský ředitel, jež byl v této funkci před rokem 1989, tedy řídil i jednotky Stb, plk. JUDr. KADEŘÁBEK, zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia, ale i jeho nadřízený plk. JUDr. ŽELÁSKO, vedoucí pracovníci Inspekce ministra vnitra např. plk. JUDr. SCHWARZ, jež před drahným časem dovršil úctyhodnou šedesátku, a mnoho jiných na úrovni okresů i krajů, jež jen a pouze vyčkávají na ty nejvýhodnější podmínky, aniž by byli přínosem pro rezort (pro jejich rigiditu jsou spíše na obtíž). V této souvislosti si vzpomínám na vynucený odchod do důchodu tehdejšího krajského ředitele východočeské policie plk. JUDr. FLORIANA a to vzápětí po nástupu ministra vnitra Grulicha do funkce v roce 1998. Zdůvodnění? Pan Florian je starý, už dosáhnul důchodového věku 55 let!!! V té době však neexistovala zrůdnost ve formě souběhu služebního příjmu a důchodu, z čehož se těší výše uvedení pánové a mnoho dalších. Mnoho daňových poplatníků pravděpodobně neví, že nejen plat, ale i důchod těmto pánům je vyplácen z rozpočtu ministerstva vnitra. Počítejme: 40.000,- služební příjem (s odvody na sociální a zdravotní pojištění je to již 54.000,- Kč) plus důchod v průměrné výši 11.000,- Kč, dohromady na každého "MOLTAŠE" 65 tisíc korun z kapes daňového poplatníka. Velmi by mne zajímalo, kolik je oněch "MOLTAŠŮ" (omlouvám se, že jsem si jméno vypůjčil a generalizoval) ve služebním poměru pobírajících spravedlivou odměnu ve formě důchodu (poslední myšlenku nemyslím pejorativně, někteří z nich si to skutečně zaslouží, ale nechť odejdou taky na spravedlivý odpočinek) ve služebním poměru dosud "vegetuje". Právě tyto skutečnosti jsou pravým důvodem odchodu mladší a střední generace policistů a nikoliv jejich "nezažranost" a touha po příspěvku za službu, na který v současné době mají nárok policisté, kteří jsou ve služebním poměru 10 a více let.

Ty ses asi zbláznil!!! Za 40000 by Moltaš ani ráno nevstal z postele. Minimálně dvacku přidej.

Protože tento zákon poslal do kolen mladé policisty a staré vynáší do nebes. Hnus..

Pana doktora Schwarze vynech. Byl za totáče vyhozen a 1990 znovu reaktivován. Tak pozor, necpi všechny do jednoho pytle.

Já nepatřím pod vašeho ministra, přestože jsem ve služebním poměru také. O panu Moltašovi nic nevím, jen jméno jsem zaslechl. Nelíbí se mně ale váš pohled, vaše skoro nenávist vůči starším příslušníkům vašeho sboru. Vy jistě budete mladí až do důchodového věku, viďte. Vaše pohrdání jimi vás přejde až jiní budou jednou takto psát o vás. Já jsem celník. A s úctou a obrovským respektem vzpomínám na kolegy, kteří jimi byli již za první republiky, kteří mě učili nejen řemeslu ale i takové poctivosti, o jaké si vy (ne osobně) můžete nechat jen zdát. Říkáte nám spáči a podobnými ještě výrazy nás označujete. Buťe si jisti, že jednou budete psát stejnou odpověď, jako píši nyní já.

Apropó přidat dvacku by zřejmě nestačilo, když jeho náměstkové berou skoro stovku, alespoň ZŘTŘ se tím vychloubá, a to konkrétní částkou koli má přes devadesátku. A nám přece také narostly několikanásobně platy, nebo ne, pochopitelně, že NE!

Tady přece vůbec nejde o pohrdání věkem,jak se pořád domníváte.
S úctou a obrovským respektem vzpomínáte na kolegy, kteří jimi byli již za první republiky, kteří vás učili nejen řemeslu ale i takové poctivosti.
A měli za vás tito starší kolegové po odchodu větší rentu nebo důchod,než vy plat?

No je vidět jak moc je pisatel hloupý. Tedy kolik důchodců dle pisatele v e g e t u j e v jiných oblastech ? Důchodci přece nemají zakázáno pracovat. Nebo ano ? To ,že různí služební funkcionáři pracovali již před revolucí a neměli by? A proč ? Kolik řídících pracovníků, podnikatelů učitelů,politiků pracovalo před revolucí? A tito dnes nesmí pracovat v řídících fumkcích? Jestliže zákony platí pro občany, kteří nebyli komunusty tak platí i pro bývalé nebo i pro současné komunisty. Nechci se autora osobně dotknout, ale kdyby opravdu hloupost nadnášela, tak by mohl zdarma cestovat do vesmíru, ale tam by asi nepotkal moc bývalých komunistů…………..

Pro K.K.K. Trefil jsi hřebík na hlavičku, lépe to ani nejde.

K článku z r.2005 se vyjadřovat nebudu, dnes je zcela odlišná doba. Nemohu se ale ztotožnit s názorem na důchodce. Každý stárneme jinak a nelze asi věc posuzovat plošně. Zákon stanoví důchodový věk v 65 letech. Dobře, tak proč ale máme penzisty, proč nejdou do důchodu až v důchodovém věku 65 let, ale již v 55 letech si o důchod požádají a pak se většinou jen vezou v židli a bačkorách? To je to se mě se nelíbí a zřejmě mám pravdu, když díky tomuhle managementu, většinou přestárlých, vyhořelých důchodců je PČR ve stavu v jakém je. Ano i jinde dělají důchodci, ale ne tak, že by pan ředitel začal pobírat důchod a dál vysedával nečinně na své židli na velmi vysoký peníz. Tak to v civilu nefunguje, to by všechny firmy zkrachovaly. Pokud jsi tedy policajt např. věku 60 let, jsi fyzicky a psychicky zdatný, nevyhořelý, apod. buď dál policistou, šéfem, ale proboha jen jedno, buď důchodce a nebo policista. Dost dobře si neumím představit, až zestárne generace dívek, co si tito naši nadřízení znáborovali. To si také myslíte, že budeme mít na ulici statné více jak šedesátileté babičky???? Dříve důchodci u policie vykřikovali, že si důchodu neužijí, že jsou opotřebovaní. Dnes se zakonzervují a parazitují na dvou platech. Jak má stát mít prostředky na sociální podpory mladých rodin, jejichž otcové nemohou mnohdy sehnat práci jen proto, že na dobrých místech (na řadových jen vyjímečně) sedí nenažraní důchodci? Podotýkám, že jim peníze nezávidím, ani nejsem o moc mladší ale tuhle sociální nespravedlnost odsuzuji.A ještě: páni důchodce - funkcionáři, co takhle rotace kádrů, proč to usnulo, že by jste jinde neuspěli nebo přišli o své známé?

Já myslím,že není o čem............

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=510254

Problém se spisy pana Kubiceho má ještě jeden rozměr bez ohledu kdo zveřejnil/nezveřejnil. Kdybych já, jako zaměstnanec státu ve služebním poměru svojí nedbalostí nechal někoho nahlédnout (o pořízení fotografie se ani neodvážím napsat) byť na jednu stránku spisu a kdyby to vyšlo najevo, letěl bych na minutu možná i nohama napřed. Hrubé porušení kázně je už to, když vyjdu na chodbu, vzdálím se poněkud, ale ještě tak, že na dveře vidím a nezamknu. I na rehabilitaci v lázních jsem přistoupil k recepci a recepční okamžitě bleskově ukryla písemnosti pacientů a bylo jí úplně jedno, jak to bilo do očí. Tak se chová zodpovědný pracovník. Ministr jej ovšem učí něčemu jinému. Ledabylosti. Nezodpovědnosti. A jako zaměstnanci, který je placen (s nadsázkou) aby "nevěřil" mě nutně musí napadnout i jiné varianty: vědomě/nevědomě; úmyslně/neúmyslně . . .

Všude ve světě by takový politik skončil a stáhl se do ústraní, ale u nás je z něho ministr vnitra. Jenom díky tomuto nemůže mít policie žádnou důvěru.

nikde ve svete nedela funkci MV clovek ktery byl podezrely a proverovany policii. ustanovenim do funkce tohoto cloveka nastalo jedine - rozpraseni IMV, ktera mela Ivanka rozpracovaneho a zruseni FIPO ktere zase melo rozdelane jeho kamarady a proverovalo jeho obchody v OL - viz dum na namesti. doufam ze pro priste vite koho nevoli

jak je vidět povedlo se o co šlo, otrávit to všem lidem a pomalu upadat do zapomnění,

Stává se z tohoto místa ráj provokatérů.

no když to tady tak čtu,tak jsem nějakej nejistej kam sem to vlezl:-))

Kdysi jsem ti fandil,ale taď když tě vidím je mi zle.

Dnes byla krásná DBA od 03,00 h. Opravdu ti panáčci z prezídia neví v kolik vyhnat policisty do ulic aby se zavděčili.

On panáček musel něco dělat a nemohl spinkat, tak je naštvanej, že ???

Kdyby jsi to měl zadarmo a ještě k tomu,tak brzo ráno a v neděli,tak by jsi byl na 1000% nasraný taky ty lamo.

To máš pravdu, to bych byl nasranej, ale otázka je, jestli sis to nevymyslel jenom proto, abys mě mohl trumfnout. Každopádně bych z takové DBA nepřinesl jedinou pokutu.