4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tento pán na jehož foru diskutujeme, by měl okamžitě rezignovat na svojí funkci, neboť se jedná přímo o demagoga a člověka který nerozumí téměř ničemu do čeho se angažuje. Za co dostal pokutu? Vyhodi ho měli, on by to jistě navrhl komukoliv.

Ja, ja, už tam neměl být.

Ve Vratimově zatčena půlka odvodního oddělení, policisté jsou podezřelí z braní úplatků. Super. Doufám, že vedoucí oddělení okamžitě bude odvolán. Pánové pěkně jste udělali zase dobré jméno policii. A ať mi nikdo neříká, že brali úplatky, protože měli málo peněz. Když to vidím koho ze zoufalství berou v dnešní době k policii, tak se pomalu přestávám divit, jaké nám dělají někteří policisté "dobré jméno". A to není první případ, kdy bylo odhaleno oddělení, kde policisté brali úplatky. Tohle se stát za ministra p. Bublana, tak už vidím jak pak Langer vykřikuje, aby ihned odstoupil policej. prezident ba i ministr vnitra, jak on to vždycky uměl. Ale pan Langer se z toho zase vykroutí, že? Nespokojení policisté s novým zákonem, odcházející zkušení policisté do civilu, scházejících 3500 policistů (zatím), policisté beroucí úplatky. A my pořád slyšíme, že se nic neděje. Aby jednou pane ministře nebylo už pozdě.

No čím to asi bude snad né těma výhodama co máme o 2.5 h kratší pracovní doba v týdnu hi ve skutečnosti ji máme tak o 10 hodin týdně delší, nebo ten supr týden dovolené navíc hmm kvalita zvláště když dovolenou z důvodu nedostatku lidí dostanu po třech dnech každej měsíc a ještě, když ji nechci. 14 dnů rehabilitace no co na to říct snad jen to, že to využijí jen staří pardálové co jsou tam ted, protože z mladých v takovým bordelu nikdo tak dlouho nezůstane, aby měl nárok na rehabilitaci. A ke každé výhodě by se dalo něco říct, ale to je marný to je jako házet perly sviním. Prostě dokud policista nebude na úrovni po všech stránkách jak vědomostních, fyzických i platových tak budeme všem jen pro smích a bude to jen horší a horší a to mi věřte. A tak se ani nějak těm klukům nedivím, ale ona to je vizitka především jednoho člověka, že a my všichni víme koho.

a ty si myslíš,že všichni co byli odvoláni jsou nováčci,kteří byli vybráni letos za zjednodušených podmínek??Já myslim,že ne,že tam najdem i nějakého "důchodce".Tak všechno nesvalujte na nováčky..

Pro Tomáše
Nevím kolego, ale schvalovat braní úplatků tím, že nás okradli o proplácení příplatků za soboty, neděle a noční je podle mne ujeté. Je pravda, že nás okrádají, ale přece to nejde řešit tím, že si necháš zaplatit od opilce nebo piráta silnic. Jestli je pravda, že to tak kolegové ve Vratimově praktikovali tak mi jich vůbec není líto.

Já si myslím, že chyba je v systému. Městská policie vybrané pokuty odvádí městu a to naoplátku MP dává pěkné odmněny. Proč by to nemohlo platit u PČR? Pokuty dávají převážně policisté z oddělění zařazení v nejnižších plat. třídách, aspoň by jim to kompenzovalo plat. třídy např. SKPV kde se začíná od 5 třídy nahoru.

Inu k někomu se 361 nastavil krásně čelem s hrstmi cukru a některým nastavil záda s bičem a 150h marasmu a dalších sraček.

Propánakrále, co je to za blbost, omlouvat braní bez bloků snížením platu, případně to vydávat za chybu systému?!? Je to profesní selhání těch několika dotyčných, kteří tím jenom nahráli všem "inteligentům", kteří nás mají za tlupu zkorumpovaných tupých nemakačenků. Díky vám, kolegové, hůř jste nám posloužit nemohli. Fakt tleskám!!

Souhlasím Pavle, každý slušný polda se musí za ty prodejné onuce stydět. Bohužel veřejnost vychází (nemá-li osobní zkušenost) z médií, no a ty se zajímají jen o ty černé ovce. Nicméně i takové jednání lumpů mezi námi vyhání ty slušné, takže kdo vlastně zůstane ?!

Další morální kazatel. A odkud si své informace čerpal ty yiorko ? Ne tak z médií ? Než začneš o onucích počkej co jim prokážou, protože pokud potíráš prezunkci neviny, jsi slušný policista ? V každém stádě se najde černá ovce, ale hodně a zdůrazňuji opravdu velmi hodně záleží i na pastýři. Jinak stádo zvlčí.

Správně.Ještě bych připoměl slova I.L.,které rád pronášel, před rokem: Nový zákon 361 zamete s korupčním jednáním policistů,jejich platy se zvýší řádově o tísícekoruny.A teď prohlašuje,že každý policista si polepšil o 3500Kč.Tak sakra,proč bere úplatky,když je na tom tak dobře? To bude asi tím,že policie je v současné době stabilizovaná:-) Ono všechno souvisí se vším.

for Lupus:
Prezunkcí dozajista myslíš presumpci, nicht wahr?-)

Každej, kdo se zastává těch úplatnejch rádobykolegů, je idiot.
A ty Lupusi, jestli jseš policajt, tak jseš ještě něco navíc. "Prezunkce" - to je teda opravdu hustý :-)))

Pro Canis :Děkuji za upozornění, to slovo je z jiného světa.
Pro Karlos :Závidím ti tvůj zjednodušený pohled na svět. Na jedné straně neomylný a poctivý Karlos a té druhé, idioti . Nezastávám se , ale chápu že ovečka může klopýtnout když přežvykuje bodláky a kouká, jak se skot cpe jetelem.

Vžádném případě se nezastáván policistů, kteří brali úplatky, ale sáhni si do svědomí, ty jsi nikdy ve službě při nějaké příležitosti nedostal kafe, colu nebo čaj zadarmo? A ten co ti to dal, tak ti to dal proto aby si příště při kontrole přihmouřil oči, a v tom případě se už také jedná o ůplatek nebo ne?

Nejsem neomylný, ale jekékoliv zastávání se úplatných kolegů mi přijde amorální a v mých očích je neomlouvá vůbec nic! Veškerý omluvy typu, že je to špatnou situací a podobné kecy tady vážně neobstojí.
A vy, co se jich zastáváte - jděte už do hajzlu s touhle kolegialitou naruby !!!

pro "Z.":
Ano, občas si o noční zajedu na pumpu na kafčo a někdy mi ho holky ani neúčtují - ovšem je to na pumpě, kde se nám sem tam povede chytit nějakého toho filutu, který se neobtěžuje s placením benzínu, a tedy šetříme děvčatům z obsluhy peníze, které by jinak doplácely do kasy ze svého. Nedostávám to kafe v očekávání nějaké úlevy při řešení přestupku. Naproti tomu pokud někoho chytím ožralého, bez papírů, s propadlou technickou či v zákazu, rozhodně si mě kolou, stovkou či taškou jižního ovoce nekoupí. A to je docela rozdíl, ne?

Kdo je čerstvý generál Moltaš? Nejstarší krajský policejní ředitel, který sloužil i komunistickému režimu. • Média
ÚTERNÍ GLOSY 13.09.2005 Miroslava Macka
(ViditelnýMacek.cz, 13. září 2005)

Velmi zajímavý text mi poslal čtenář glos O. L.: V poslední době se hovoří o zvýšeném počtu odcházejících příslušníků Policie České republiky a to policistů střední generace. Tuto skutečnost dokonce potvrdil i ministr vnitra. Zamyslel se však někdo nad důvody, které vedou tyto policisty k rozhodnutí ukončit služební poměr? Obecně je to znechucení nikoliv nad politiky a politickou situaci, jak se nám pan minstr snažil včera v pořadu televize Prima namluvit, ale nad situací uvnitř policie.

Tuto situaci zavinili nevyšší představitelé ministerstva i policie a to po nástupu sociální demokracie. Perspektivní generace policistů, která mnohdy dostudovala po roce 1989 (nikoliv Vysokou školu SNB se svou marxistickou teorií řízení), se do vedoucích funkcí nedostane, neboť funkce "okupuje" generace téměř šedesátníků, mnohdy starších. Mohl bych zde jmenovat průřezově: plk. JUDr. MOLTAŠ – nejstarší krajský ředitel, jež byl v této funkci před rokem 1989, tedy řídil i jednotky Stb, plk. JUDr. KADEŘÁBEK, zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia, ale i jeho nadřízený plk. JUDr. ŽELÁSKO, vedoucí pracovníci Inspekce ministra vnitra např. plk. JUDr. SCHWARZ, jež před drahným časem dovršil úctyhodnou šedesátku, a mnoho jiných na úrovni okresů i krajů, jež jen a pouze vyčkávají na ty nejvýhodnější podmínky, aniž by byli přínosem pro rezort (pro jejich rigiditu jsou spíše na obtíž). V této souvislosti si vzpomínám na vynucený odchod do důchodu tehdejšího krajského ředitele východočeské policie plk. JUDr. FLORIANA a to vzápětí po nástupu ministra vnitra Grulicha do funkce v roce 1998. Zdůvodnění? Pan Florian je starý, už dosáhnul důchodového věku 55 let!!! V té době však neexistovala zrůdnost ve formě souběhu služebního příjmu a důchodu, z čehož se těší výše uvedení pánové a mnoho dalších. Mnoho daňových poplatníků pravděpodobně neví, že nejen plat, ale i důchod těmto pánům je vyplácen z rozpočtu ministerstva vnitra. Počítejme: 40.000,- služební příjem (s odvody na sociální a zdravotní pojištění je to již 54.000,- Kč) plus důchod v průměrné výši 11.000,- Kč, dohromady na každého "MOLTAŠE" 65 tisíc korun z kapes daňového poplatníka. Velmi by mne zajímalo, kolik je oněch "MOLTAŠŮ" (omlouvám se, že jsem si jméno vypůjčil a generalizoval) ve služebním poměru pobírajících spravedlivou odměnu ve formě důchodu (poslední myšlenku nemyslím pejorativně, někteří z nich si to skutečně zaslouží, ale nechť odejdou taky na spravedlivý odpočinek) ve služebním poměru dosud "vegetuje". Právě tyto skutečnosti jsou pravým důvodem odchodu mladší a střední generace policistů a nikoliv jejich "nezažranost" a touha po příspěvku za službu, na který v současné době mají nárok policisté, kteří jsou ve služebním poměru 10 a více let.

Ty ses asi zbláznil!!! Za 40000 by Moltaš ani ráno nevstal z postele. Minimálně dvacku přidej.

Protože tento zákon poslal do kolen mladé policisty a staré vynáší do nebes. Hnus..

Pana doktora Schwarze vynech. Byl za totáče vyhozen a 1990 znovu reaktivován. Tak pozor, necpi všechny do jednoho pytle.

Já nepatřím pod vašeho ministra, přestože jsem ve služebním poměru také. O panu Moltašovi nic nevím, jen jméno jsem zaslechl. Nelíbí se mně ale váš pohled, vaše skoro nenávist vůči starším příslušníkům vašeho sboru. Vy jistě budete mladí až do důchodového věku, viďte. Vaše pohrdání jimi vás přejde až jiní budou jednou takto psát o vás. Já jsem celník. A s úctou a obrovským respektem vzpomínám na kolegy, kteří jimi byli již za první republiky, kteří mě učili nejen řemeslu ale i takové poctivosti, o jaké si vy (ne osobně) můžete nechat jen zdát. Říkáte nám spáči a podobnými ještě výrazy nás označujete. Buťe si jisti, že jednou budete psát stejnou odpověď, jako píši nyní já.

Apropó přidat dvacku by zřejmě nestačilo, když jeho náměstkové berou skoro stovku, alespoň ZŘTŘ se tím vychloubá, a to konkrétní částkou koli má přes devadesátku. A nám přece také narostly několikanásobně platy, nebo ne, pochopitelně, že NE!

Tady přece vůbec nejde o pohrdání věkem,jak se pořád domníváte.
S úctou a obrovským respektem vzpomínáte na kolegy, kteří jimi byli již za první republiky, kteří vás učili nejen řemeslu ale i takové poctivosti.
A měli za vás tito starší kolegové po odchodu větší rentu nebo důchod,než vy plat?

No je vidět jak moc je pisatel hloupý. Tedy kolik důchodců dle pisatele v e g e t u j e v jiných oblastech ? Důchodci přece nemají zakázáno pracovat. Nebo ano ? To ,že různí služební funkcionáři pracovali již před revolucí a neměli by? A proč ? Kolik řídících pracovníků, podnikatelů učitelů,politiků pracovalo před revolucí? A tito dnes nesmí pracovat v řídících fumkcích? Jestliže zákony platí pro občany, kteří nebyli komunusty tak platí i pro bývalé nebo i pro současné komunisty. Nechci se autora osobně dotknout, ale kdyby opravdu hloupost nadnášela, tak by mohl zdarma cestovat do vesmíru, ale tam by asi nepotkal moc bývalých komunistů…………..

Pro K.K.K. Trefil jsi hřebík na hlavičku, lépe to ani nejde.

K článku z r.2005 se vyjadřovat nebudu, dnes je zcela odlišná doba. Nemohu se ale ztotožnit s názorem na důchodce. Každý stárneme jinak a nelze asi věc posuzovat plošně. Zákon stanoví důchodový věk v 65 letech. Dobře, tak proč ale máme penzisty, proč nejdou do důchodu až v důchodovém věku 65 let, ale již v 55 letech si o důchod požádají a pak se většinou jen vezou v židli a bačkorách? To je to se mě se nelíbí a zřejmě mám pravdu, když díky tomuhle managementu, většinou přestárlých, vyhořelých důchodců je PČR ve stavu v jakém je. Ano i jinde dělají důchodci, ale ne tak, že by pan ředitel začal pobírat důchod a dál vysedával nečinně na své židli na velmi vysoký peníz. Tak to v civilu nefunguje, to by všechny firmy zkrachovaly. Pokud jsi tedy policajt např. věku 60 let, jsi fyzicky a psychicky zdatný, nevyhořelý, apod. buď dál policistou, šéfem, ale proboha jen jedno, buď důchodce a nebo policista. Dost dobře si neumím představit, až zestárne generace dívek, co si tito naši nadřízení znáborovali. To si také myslíte, že budeme mít na ulici statné více jak šedesátileté babičky???? Dříve důchodci u policie vykřikovali, že si důchodu neužijí, že jsou opotřebovaní. Dnes se zakonzervují a parazitují na dvou platech. Jak má stát mít prostředky na sociální podpory mladých rodin, jejichž otcové nemohou mnohdy sehnat práci jen proto, že na dobrých místech (na řadových jen vyjímečně) sedí nenažraní důchodci? Podotýkám, že jim peníze nezávidím, ani nejsem o moc mladší ale tuhle sociální nespravedlnost odsuzuji.A ještě: páni důchodce - funkcionáři, co takhle rotace kádrů, proč to usnulo, že by jste jinde neuspěli nebo přišli o své známé?

Já myslím,že není o čem............

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=510254

Problém se spisy pana Kubiceho má ještě jeden rozměr bez ohledu kdo zveřejnil/nezveřejnil. Kdybych já, jako zaměstnanec státu ve služebním poměru svojí nedbalostí nechal někoho nahlédnout (o pořízení fotografie se ani neodvážím napsat) byť na jednu stránku spisu a kdyby to vyšlo najevo, letěl bych na minutu možná i nohama napřed. Hrubé porušení kázně je už to, když vyjdu na chodbu, vzdálím se poněkud, ale ještě tak, že na dveře vidím a nezamknu. I na rehabilitaci v lázních jsem přistoupil k recepci a recepční okamžitě bleskově ukryla písemnosti pacientů a bylo jí úplně jedno, jak to bilo do očí. Tak se chová zodpovědný pracovník. Ministr jej ovšem učí něčemu jinému. Ledabylosti. Nezodpovědnosti. A jako zaměstnanci, který je placen (s nadsázkou) aby "nevěřil" mě nutně musí napadnout i jiné varianty: vědomě/nevědomě; úmyslně/neúmyslně . . .

Všude ve světě by takový politik skončil a stáhl se do ústraní, ale u nás je z něho ministr vnitra. Jenom díky tomuto nemůže mít policie žádnou důvěru.

nikde ve svete nedela funkci MV clovek ktery byl podezrely a proverovany policii. ustanovenim do funkce tohoto cloveka nastalo jedine - rozpraseni IMV, ktera mela Ivanka rozpracovaneho a zruseni FIPO ktere zase melo rozdelane jeho kamarady a proverovalo jeho obchody v OL - viz dum na namesti. doufam ze pro priste vite koho nevoli

jak je vidět povedlo se o co šlo, otrávit to všem lidem a pomalu upadat do zapomnění,

Stává se z tohoto místa ráj provokatérů.

no když to tady tak čtu,tak jsem nějakej nejistej kam sem to vlezl:-))

Kdysi jsem ti fandil,ale taď když tě vidím je mi zle.

Dnes byla krásná DBA od 03,00 h. Opravdu ti panáčci z prezídia neví v kolik vyhnat policisty do ulic aby se zavděčili.

On panáček musel něco dělat a nemohl spinkat, tak je naštvanej, že ???

Kdyby jsi to měl zadarmo a ještě k tomu,tak brzo ráno a v neděli,tak by jsi byl na 1000% nasraný taky ty lamo.

To máš pravdu, to bych byl nasranej, ale otázka je, jestli sis to nevymyslel jenom proto, abys mě mohl trumfnout. Každopádně bych z takové DBA nepřinesl jedinou pokutu.