Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

Co se tady v poslední době děje a hlavně u Policie je bordel na bordelem

Vláda dá na prevenci kriminality 400 milionů

Praha 15. října (ČTK) - Stát vynaloží v příštích čtyřech letech na prevenci kriminality dohromady 400 milionů korun. Rozhodla o tom dnes vláda. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) novinářům řekl, že kabinet chce v této oblasti posílit roli krajů a také se zaměřit na předcházení kriminality ve větších městech.

Materiál Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011 předpokládá také větší důraz na výzkumnou činnost. "Vláda se jednoznačně shodla na tom, že prevence kriminality patří mezi její priority," uvedl Langer.

Škála preventivních programů je podle něj široká - od výchovných programů pro školní i předškolní děti, přes kamerové monitorovací systémy, propagační akce pro veřejnost až k akcím varujícím cestující městské hromadné dopravy před kapsáři.

V letech 1996 až 2007 podpořil stát více než 4000 projektů ve 230 obcích částkou téměř 900 milionů korun. Až dosud ale o akcích rozhodoval centrálně stát. Nyní by výběr projektů měly více ovlivňovat kraje.

Na celostátní úrovni však bude i nadále republikový výbor pro prevenci kriminality podporovat preventivní programy, které vláda považuje za závažné a jejichž řešení není na místní nebo regionální úrovni možné, uvádí se v dokumentu.

Další změna se týká velkých měst s více než 25.000 obyvateli, kterých je v České republice 47. Těm by by mělo být při splnění stanovených podmínek zaručeno čerpání finančních prostředků na jejich preventivní programy po dobu čtyř let. Dosud musely vycházet z jednoročních projektů. Změna jim má podle Langra zaručit vytváření ucelenějších programů.

Strategie prevence kriminality na příští čtyři roky má podle vnitra především zvyšovat pocit bezpečí občanů a snižovat míru a závažnost trestné činnosti. Základními prioritami, které stát v této oblasti má, jsou především snižování majetkové a násilné kriminality, eliminace rizikových sociálně patologických jevů, omezování příležitostí k páchání trestné činnosti nebo zvyšování rizika pro pachatele, že bude dopaden.

Cílovými skupinami jsou pak především děti a mladiství, recidivisté a sociálně vyloučené komunity.

09.09.2007 22:06 z netu

Re: Re: Pravda je trochu jiná - 9.9.2007 Poplatník
Vymyslíme agenty na vše možné, ale na bezpečnost občanů a jejich majetku nikoliv. Lumpové před tzv. / ránou / trestnou činností se v době mobilní techniky a vysílaček o rozsahu do 5 km velmi dobře ochrání, před možným výskytem policejní uniformy, civilistům však vysokou pozornost nevěnují. Podle vojenského hesla /dokola je to blíž/ vše evidovat, vyšetřovat a k ničemu nedospět, nebo pod kontrolou nechat páchat lumpárny, aby to byla rána pořádná a někteří policisté byli slavní, kde je pánové prevence i v civilním oděvu. Občané se chtějí cítit bezpečně na ulici, nemít strach o děti, vracející se z diskoték. Při dnešní migraci cizinců, ale i lumpů domorodců bude objasněnost stále klesat, dokud někdo nepochopí, že nejlepší je chytat lumpy přímo při krádežích, loupežích, a pod. Jiná doba přináší jiné jednání ve všech oblastech.

Do školství katechismus, do zákonů příživu. Bude te se divit, jak to bude v české kotlině vypadat. Ovšem po zavedení uvedeného nebudou mít politici mladou členskou základnu, vždyť někteří političtí lumpové jsou vzorem společnosti a proto to zde v pseudodemokracii vypadá, tak, jak vypadá.

Pane ministře udělejte statistiku průměrných platů u policistů v přímém výkonu, udělejte rozbor kolik policistů je díky tomuto "poslání" rozvedeno a sociálně zmrzačeno!

Nikdo s tím nic neudělá, dopravní policisté všichni utíkají pryč, prestiž žádná, vymahatelnost nulová, blízké osoby jsou velice populární a aktuální.

Další tragický víkend na silnicích, zemřelo 13 lidí.

Vyměnit šéfa dopravní policie a myslet si, že se lidi přestanou na silnicích zabíjet, tak takhle to asi jednoduché není viďte p.ministře. Ono asi vůbec není nic tak jednoduché jak se na začátku zdálo.

Až bude policista v ČR zaplacen, bude chodit rád do zaměstnání a nebude jen onucí na kterou si mohou všichni jen stěžovat, tak se něco změní.

Takto se příjímá oznámení občanů v Holandsku, kdeže byrokracie jako u nás a ohledávání i u ukradené registrační značky z vozidla včetně jiných banálních " ptákovin " ( z www.policista.cz ). To že je to v zahraniční zjednodušené se ví již velice dlouho ze zahraničních cest hlavounů " Brázda spol. " , ale nikdo neměl odvahu přijít se změnou u PČR a debyrokratizovat tento náš " efektivní model " :

- Přijetí oznámení. Zajímavosti je, že holandská policie trestné činy, u kterých není od prvopočátku známá totožnost pachatele, pouze evidují a nikterak ho již nešetří (pravidlo neplatí pro závažné trestné činy). Občan na obvodním oddělení sepíše pod dohledem recepční pracovnice policie (školené občanské pracovnice - viz. obr. 3) dvoustránkový formulář pro pojišťovnu a po přidělení čísla jednacího spisu, odchází občan s formulářem na pojišťovnu uplatňovat škodu. Když budeme doslova citovat holandského policistu: „pokud občan hlásí krádež a nemá podezření na konkrétní osobu, policie nemusí do případu vstupovat, vždyť se jedná o právní vztah mezi občanem a pojišťovnou! Policie Vstupuje na do procesu až při uplatňování práva proti pachateli, je-li znám“.

Jenže to by právě ty policajti co se na tom z kanceláří živí museli pryč nebo na ulici a tak pořád produkují nové a nové pokyny a ačkoliv se v tom už nikdo neorientuje nikomu to nevadí a to ani našemu p. ministrovi, který proklamoval, že to omezí. Jó, jako vždy jen a jen zase řeči.

Musím s tebou souhlasit kolego, že by zjednodušením systému přišlo hodně našich managerů o teplé a zbytečné místečko. Tím pádem výhledově k žádné radikálnější změně nedojde a postupně se budou dělat pouze kosmetické úpravy ve stylu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Jinak kolegové Vám doporučuji si tento článek " Jak to dělají v Holandsku ? " přečíst celý.

Jenže u nás je hlavním kritériem objasněnost a ta se dělá tím, že z objasněných přestupků se vyrábějí objasněné tr. činy a z neobjasněných tr. činů se dělají neobajsněné přestupky. Nebýt toho, tak potom nevím, čím by se ty zvířecí hlavy chlubily, kdyby to u nás fungovalo, jako v jiných vyspělých státech EU?

bývalí, původně jsem chtěl psát o jednom konkrétním

A je to tady.OŘ to má taky za pár.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

To je dáreček pod stromeček. U mnohých asi budou špatné vánoce.

Snad si nemyslíte, že bývalý ředitelé a jejich náměstci půjdou na ulici. To se budete divit, co bude potřeba za funkcionáře na nových oblastech...

bývalí, původně jsem chtěl psát o jednom konkrétním

O ředitele a jejich náměstky strach nemám,ale co ten zbytek.No hlavně,že se jich změny,které chystá I.L. netýkají,no jako bych je ještě slyšel,když jsem je upozorňoval na demonstraci v Praze.

Linka 199 neoznamuje korupci a vnitro tím obchází zákon!!!
Paradoxně největším prokorupčním počinem ministerstva vnitra je zřízení a financování "protikorupční" linky 199, jejímž provozováním vnitro pověřilo uvedené TIC (podle smlouvy s TIC má stát 1.810.611,- Kč bez DPH).
V tisku prošlo, že protikorupční linku 199 zřídilo vnitro, ale jejím vlastníkem zřejmě není - provozuje ji zřejmě TIC takto (pro vnitro) jenom proto, aby nemuselo vnitro plnit oznamovací povinnost státních orgánů a organizací danou § 8 trestního řádu.
Pracovníci TIC totiž nejsou státní organizace, nevztahuje se tedy na ně ani povinnost podle uvedeného § 8 trestního řádu. Mají sice smlouvou danou jakousi povinnost mlčenlivosti, ale když ji poruší mohou být obtížně postiženi pro zneužití pravomoci veřejného činitele, protože státní organizací nejsou. Ze smlouvy zveřejněné na stránkách TIC je vidět, že mají povinnost pouze podávání měsíčních přehledů o své činnosti a struktuře hovorů. Žádná povinnost oznámit ihned zjištěné podezření z trestné činnost - tak, aby jí mohlo být včas policií nebo jinými orgány zabráněno!!!
Toto financování ministerstvem vnitra je proto zřejmě porušením rozpočtových pravidel, protože vnitro tím neplní své oznamovací povinnosti dané zákonem; mj. oním § 8 trestního řádu, resp. svoje povinnosti tímto protiprávně obchází. Pokud jde o "přímé" financování nestátního subjektu, který nemá "oznamovací" povinnost, tedy k účelu, který je v rozporu s účelem státních orgánů (s účelem oznamovací povinnosti dané § 8 tr. řádu) jde o financování evidentně nepřípustné.

Ty teda meleš pěkný hovna...

http://www.youtube.com/watch?v=QAOUwIdXKlc&mode=related&search=< br />
Myslim ze neni co dodat :D