Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Určeno výhradně pro pobavení příslušníků, jež dokážou držet při sobě, a mají oproti mrzoutům, moralistům své kamarády. Takže klobáso, a koumesi, radši to ani nečtěte soudruzi...

IVÁNKU, IVÁNKU, NIC JSI NEPOCHOPIL, HLUPÁKU...

Vzpomeňme na populární ruskou pohádku MRAZÍK, jež se dá považovat za demonstratitvní příklad...
IVAN si myslí, že je všemohoucí, nevyhrává souboj předem jasně prohraný s dědečkem Hříbečkem. Přesto od něj dostává do ruky zbraň, jež nakonec ukáže jeho charakter - mocnou zbraň, která může být k užitku, nebo naopak ... Ivan si vybírá užitek, avšak jen pro sebe a pro svou pýchu ... a zastřelí medvědici, která drží pohromadě medvědí rodinu a vychovává svá mláďata - medvíďata. Dědeček Hříbeček mu pravil : "na něco jsi zapomněl, IVANE?!!!" IVAN se přiblble zatváří, jak to umí jen on: "na co jsem zapomněl?!!!" ,,Poklonit se starému člověku a poděkovat..." na to hříbeček a IVAN pyšně : "ať se ti medvěd klaní k zemi ..." a dědeček Hříbeček řekně : "no jak myslíš..., medvěd se mi pokloní k zemi, ale TVŮJ HŘBET se při tom bude ohýbat.. ".
Nabízí se přirovnání jak český Ivan zachází se svou mocí ..., nemyslíte?:
... IVAN se chopí své funkce a sebevědomě se pustí do boje proti přírodě...
Zákon číslo 361 odstřelí dobré jádro zkušených příslušníků (medvědice), jež tvoří základ dobře fungující rodiny bezpečnostních sborů a nestihne dovychovat své mladší nástupce.
Rozjede se evidentně viditelná a logická mašinérie hromadných odchodů, kterou IVÁNEK a spol naivně přehlíží a zakrývá ji. Začne se psát o uvolnění generačního špuntu (omlazování složek). Ve skutečnosti dochází k podajnosti policie k obrazu MODRÉMU SVÉMU...

V pohádkách se správně ukazuje, jak se nevyplácí dělat někomu zle, protože to nakonec viníka spravedlivě potrestá... v pohádkách ...
ČILI:
"MEDVĚD SE NAKONEC KLANÍ K ZEMI, ALE VINÍKŮV HŘBET SE OHÝBÁ."
Myslíte, že Ivánkův hřbet se bude někdy bolestivě ohýbat? Asi ne ...?! To by musel mít páteř a to jak všichni víme, hadi v těle nemají. !!!
A čí hřbet se tedy ohne?
V první řadě hřbet příslušníků, jež zůstanou a nezbyde jim nic jiného než čelit nástrahám: například - podstav, ještě větší buzerace, řízené provokace, neustálý strach, že se nedočkáte zasloužené výsluhy a důchodu, a zase strach z moci ve špatných a neprofesiálních rukou, strach z věty : když se ti to nelíbí, tak běž ...
Sněženky a machři: je špatné čeho se dopouštíme na druhých, ale ještě horší je, čeho jsme se dopustili na sobě ...
Nejvíce však hřbet ohne společnost, na kterou bude mít největší katastrofální dopad stav současné a budoucí policie, který nemusel být vůbec takový, a nikomu není třeba říkat, věřte mi : bude to drahý ....
Dasvidánja VÁŇA..., Alois Jirásek

To má být jako pro pobavení ??? Hmm...

Pro pobavení? Spíš pro mentály!

A nezastřelil Ivan náhodou divokou husu nebo něco podobného?

Nebyla to husa, byl to předražený gripen.

12.10.2007 11:44 Zavření úst politické moci

Předložte na jaře 2008 mediím kopie daňových prohlášení za rok 2006 a 2007, tam je vaše reálná mzda. Totéž možno najít ve výpisu SSZ.

Může v případně společné zdanění manželů, s mím souhlasem toto předložit i partner - manžel, manželka? Jak se k tomuto staví UBS, popřípadě NOSP

Jelikož je svoboda slova a demokracie tak tu mají oprávněné osoby právo poukazovat svou nespokojenost a emoce. Tato stránka je určena pro PČR a dost lidí cítí příkoří nastolením 361.

Nikdo je nevyhání, jde mi spíš o úroveň příspěvků. Někdy je to dost otřesný a to po obsahové i gramatické stránce, s diskuzí to nemá nic společnýho. Je to vesměs házení pořád stejnejch hesel ve smyslu: všechno je na hovno, vysokoškoláci jsou blbí lemplové, nováčci jsou k ničemu, kancelářští nic nedělaj, na ulici jsme chudáci, manažeři a důchodci jsou vyžírkové a budižkničemu, Langer může za všechno zlo na světě, atd., atd... Co to jako do prdele je? To je diskuze lidí se středoškolským vzděláním ? Úroveň jak ve čtvrtý cenový... ( čest výjimkám )

Zřejmě si spokojený se stavem,který je nyní u PČR,nebo tak naivní, nebo dobře zašitý. Ale každopádně tady neurčuj co má kdo psát.Ta doba je naštěstí dávno pryč.

Asi neumíš číst, nikdo tu neurčuje, co má kdo psát, je to pouze konstatování úrovně zdejší diskuze, toť vše. Jestli jsem se současným stavem spokojen nebo ne s tím nemá co dělat.

Klobáso, koho by sis představoval u této složky, za ty prachy? Nehynoucí oddanost?

vuřt:
To rozhodně ne, občas by stačilo normální soudný lidi. Mám většinou tu špatnou zkušenost, že ti, co nejvíc řvou, jsou pro policii za korunu drazí. Tím se nechci nikoho dotknout.

Pro klobásu
Pan kolega bude pěkný moralista co ? Jestli ti neuteklo tak i pán nejvyšší co se na tebe směje z vrchu této stránky přiznal, že situace u PČR je kritická.
Ona pravda bolí, ale skutečnost je taková jak zde mnozí kolegové popisují. Vztahy na pracovištích jsou katastrofální a současná doba přeje bezpáteřním jedincům, kterým nevadí podlézat a donášet na své kolegy. Výsledkem je to, že v policejním stádu začínají převažovat chovní jedinci nad tažnými.

Kabanos:
Nejsem moralista, ale nesnášim takový ty věčný křiklouny, co dovedou jenom řvát, kritizovat kdekoho, ale neudělaj nic. Nejvíc mě serou jedinci, co nadávají na odbory, jak nic nedělají, ale sami v žádných odborech nejsou, nikde se z volna neangažujou. Ale vůbec mě to nepřekvapuje, je to naše čecháčkovská povaha - čekat, kdo co udělá za mě a když se mi to nelíbí, ještě ho za to prcat...
Co mají se současným stavem společného vztahy na pracovištích? Ještě bych pochopil, že panuje blbá nálada na pracovištích, ale vztahy mezi kolegy ???

Pro Klobásu
Jinak s tebou s těmi křiklouny souhlasím, kdy většinou ti největší křiklouni bývají pěkný vychcani a netáhla u toho naše spolku. U nás na obvodě vedení nechce nic dělat a svojí práci přeneslo na své oblíbence v duchu rozděl a panuj. Tím pádem ubyli dva kolegové na práci. Dále se v našem kolektivu našli další kolegové, kteří lezou vedení také do zadku a donáší na zbytek kolektivu. Za tuto činnost mají výhodu a to 6 PT, méně přidělených spisů, netýkají se jich výjezdy na MČ, a nedělají noční. Tu jejich práci dostávají ti poctiví tahouni, kteří dělají x krát víc. Odměnou za tuto práci je jim neustále jebání od vedení, protože nestíhají. Já osobně věřím tomu, že na mnohých oddělení to funguje stejně.

To znám, na našem oddělení to funguje dost podobně. Je tu určitá sorta lidí ( převážně ženský, který si všechno vykřičej ), který na výjezdy nikdy muset jít nebudou :-))
S tim donášením bych byl opatrnej, ono pomlouvat je u nás dost oblíbený, ale kolikrát to nemá žádnej reálnej podklad. Je možný, že se to u nás děje, ale o nikom konkrétním nevím. A zvěsti typu "jedna paní povídala" vážně neberu.

Když se podívá civil na tyhle stránky, musí mu bejt na blití. Uvědomujete si pánové, že na tyhle stránky občas zavítají i civilové a ti si z valné většiny příspěvků musí odnést názor, že jsme jenom banda lemplů. Co takhle nechat si ty hesla a slaboduché výkřiky, kterých je zde většina, na Zeď nářků na služební intranet ???

Musím Ti dát skutečně zapravdu. Pár příspěvků jsem si přečetl a s hrůzou zjišťuji, že někteří neumí ani pořádně napsat myšlenku, o českém jazyce, jako rodném jazyku, ani nemluvě... Vzkaz pro některé: Buďte rádi, že jste v PČR...

To si piš, že je mi z vás na blití!

Civile dost dobrý, ale každý pozná, že používáš další nicky, ale máš u mě bod za originalitu.

u mně taky..krásné souvětí plné energie

To se pleteš poldíku, vždycinky sám za sebe. Nemám potřebu používat tvé praktiky schízo.

Ahoj jsem civil,jak jsi to tu čtu tak mi je fakt na blití.A to jsem uvažoval o vstupu do řad policie.

Zůstaňte neodcházejte, bude hůř.

To je pravda, lépe už bylo.

Vědma říká, že budoucnost vidí v nárustu administrativy, řízené provokaci, nulových valorizací, GPS v autech, osekávání výhod a hromadných odchodů od policie.

Celá atmosféra u policie je velice těžká a nepřehledná, vztahy na pracovištích katastrofální a vyhlídky do budoucna jěště horší. Pane Langere jak vidí budoucnost vaše vědma?

Nemíchejte hrušky s jabkama, prosím :-))))))

Upřímně děkuju, že jste mě pomohl se rozhodnout. Teď se starám jen o sebe, své blízké, rodinu, přátele a je mi o dost líp. Čecháčkové jsou hrozná povaha.

Z našeho oddělení to mají také dva připravené a další už jsou znechuceni.

Likvidátor policie Langer mě přesvědčil, že to fakt nestojí za to, zůstávat tam, jsem již pryč :)

Pište něco ať múžu provokovat, strašně se nudím se.