1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

ČR ZŘEJMĚ BOJUJE O TITUL NEJDEVASTOVANĚJŠÍ POLICIE V EU JINAK TOHLE NENÍ MOŽNÉ.

Pro Fikus : Jde vidět, že jsi můj člověk ! Ten idiot, který nás uráží, je jej synáček papaláše nebo papaláš sám. !
Jak je možné, pane záhadný,že na severní moravě vedou oddělení vedoucí bez vysoké školy , kteří berou zároveň starobní plný důchod a plný plat vedoucího ?! Na to ty blbe odpověď nemáš co ? Jelikož počítám, že to je tvůj tatík !
Takže to shrnu, stát chce šetřit, ale platí důchodce ve vedoucích funkcích ! O toto mi tady jde. Makal jsem 14 let na obvodě, ale bez známostí jsi mimo .

No jasná věc. Můžeš mít škol kolik chceš, ale bez známých to opravdu nejde a většinou lidi, kteří makaj jako duhy nebudou mít nikdy nic.

Makaj jako duhy? To jsem ještě neslyšel. ale často se říká, že někdo chlastá jako duha.Takže jsi měl na mysli spíš chlastačku než makačku, že ano ?

Já když to vidím u nás na okrese, tak každý z těch nejvyšších papalášů tam má buď synáčka, dcerušku nebo oba a ještě další příbuzenstvo. Zajímavé ale je, že ani jeden, zdůrazňuji ani jeden z nich neprošel obvodním oddělením. A to si myslíte, že se na ty teplé fleky dostaly bez protekce? Odpovím ANI NÁHODOU.

A to je ten problém, že strašná spousta lidí na okrese ani pořádně neví " jaká je to strašná flákárna " na tom obvodním oddělení, že z toho ti poldové sero.... magi, zatímco oni mezi kantýnou - kafíčkem a kouřovou dělají tabulky výsledků aniž mají tušení ....... Jak snadné vymýšlet dopravní akce pořádkářům na obvodech, kde ani nestíhají přijímat oznámení.

To je zvláštní, většina lidí, co znám z okresu, si prošla obvodními odděleními. Z vás mluví jenom závist, že někdo je vejš než vy, nebo má víc peněz, než vy, případně, že je důchodce a bere plat i důchod - viz. Majkl. To je opravdu ubohý. Snažte se a taky se dostanete vejš, zrovna teď je na to ideální doba.
A než mě začnete kamenovat, že jsem jeden z těch protekčáků na okrese, tak vás ubezpečuji, že nejsem.

Pro Táhlo,

Jo nějakých pár kolegů, kteří tam odešli v poslední době, mají jistě poznání, jak se to na těch zatížených odděleních, kde i oni ještě poměrně nedávno sloužili, během posledních let připodělalo, přibylo papírů, nestíhá se, člověk se honí jako ta pí.... a lidi z okresu umějí lidi na obvodech jen buzerovat k vůli kravinám.
To není závist, jen by to trochu chtělo nastavit rovnocené podmínky a ne nutit lidi doslova " utíkat " z těch pracovních podmínek na odděleních do " podmínek na okresech ", které tady raději nebudu přetřásat ( nějakou dobu již sloužím ). Nebudu tady přetřásat ten systém policejních elévů, kteří strávili tak možná 2 roky na hlídkové a cestou oddechu od hlídkové služby při denním studiu a získání Bc. ( název pro tento polotitul - blbec jak se všeobecně ví) se tito totálně nezkušený lidi dostali v dnešní době na kriminálku, kde vždycky platila zásada nabitých zkušeností. Dnes je svět titulů, který u Policie ČR s až hysterickou " prozřetelností " nastolili vysoce inteligentní lidé vytvořením, toho perfektního služebního zákona ( zajímavé, jak je to v zahraničí ? ), Řekněme rovnou, že na základních postech kriminální policie naprosto zbytečně.
U policie ČR je v současné době hysterie s VŠ. Kdo není " prostudován " , tak aby skoro zalezl pod stůl. Pomalu začíná panika " co budu dělat, když nemám VŠ " ježíš marjá. Přijde nějaký trouba z civilu, který viděl Polici ČR akorát v televizi a najednou bude na místě zkušeného kriminalisty, který má ničím nenahraditelným 20 letou praxi.

Kdo tenhle stav v současné době nechápe, jako negativní, nemůže být normálně uvažující člověk. Dále to již vysvětlovat nebudu, kdo chápe pochopí, kde má problémy pochopit ať ho to nerozčiluje, je to zbytečné.

Nevím, kde sloužíš, ale já ani jednoho z potomků vedení opravdu neznám, který by prošel odbvodním oddělením. Nikomu nic nezávidím a nejsou to jen děti vedení ale i jejich kamarádů. Buď teda rád, kde sloužíš, jste asi vyjímka, poněvadž na našem okrese a i na většině jinde bys to asi zabalil. Krásně, úplně tak jak je to teď to napsala F1. S pozdravem.

Ta diskuse je docela zajímavá. Jenom bych dodal, že pokud jde o přetížená tisková oddělení, tak tam jsou povětšině dětičky pupíků. Ta děvčátka a hezouni můžou stejně jenom kecat.

Kdepak tenhle sbor jde do kopru, je mi líto těch mladých kluků co nastoupí za pár šupů a nedočkají se vůbec ničeho, protože brzy utečou až poznají podstatu a práci u této složky.

Nezastrašuj

Asi máš pravdu, leda by se jim ve 3. a 4. třídách za ty prachy sloužit líbilo.

BIS zjistila zprávu novou: Topol píchá Talmanovou.
Kdo teď v BISce ztratí práci? - Je to únik informací !!!

Jeden ožralý řidič z Brna, a hlavní velitel je asi i.... .

Vážený pame ministře, to co předvádíte Vy a ODS s novým nařízením o možnosti trestně stíhat zkorumpované politiky jen se souhlasem policejního presidia, už hraničí se zdravým rozumem. Nevím někdo z nás dvou je asi blázen, ale já to určitě nejsem. Čekám na Vaše zdůvodnění proč se má takto postupovat. Děkuji.

Je to víc než jasný. Politik vládnoucí strany nesmí být trestně stíhán. Koaliční politik, pouze se souhlasem vládnoucího politika, opozičního politika stíhat lze. To však platí jen do dalších voleb.

porád stejný humus !!!! u Policie kluci a holky makají a rodina funkcionářů studuje vysoké školy a vládne !!! I Když na to nemají a jsou blbější než nevím kdo ! Na konci roku berou odměny v desetitisících a řadoví policisté ? Na vánoce když chytne tři podnapilé řidiče 500 Kč !!!
Zkušení policisté, kteří dokážete, že máte na víc, než poslouchat blby v důchodu, utečte ! Já to udělal a pokud nejsi lempl, v civilu se chytneš. A čistá hlava!

Tak si to užij, přiblblej demagogu!

Proč mu nadáváš do přiblblejch demagogů? Má naprostou pravdu. Synáčkové a dcerušky vrcholného managenentu jsou ve většině případech IQ tykve či houpacího koně ( avšak mají bakláře a velí ), a jak se maj. Oni se o ně tatínkové nebo maminky ppluk a plk. postarají a školu bez školy zařídí. Nejseš náhodou jeden z nich? Jestli jó, tak zmlkni a zmiz.

Ty jsi úplně stejnej pablb, závistivej a zřejmě i neschopnej.

Cituji z novin 19.3.207 a divím se...
Někteří policisté se dostanou na VŠ bez přijímaček
Po novele služebního zákona zavládla mezi příslušníky bezpečnostních složek panika. Většina policistů, hasičů nebo celníků totiž nesplňuje na svých funkcích předepsané vysokoškolské vzdělání a pokud si ho nedoplní, hrozí jim vyhazov. Pro vyvolené se ale našlo řešení tak, aby vysokoškolský titul získali a přitom se vyhnuli klasickému studiu.
19.3. 2007 04:00
PLZEŇ - Stačí, aby je jejich nadřízení nechali zapsat do kurzu celoživotního vzdělávání (CŽV)v oboru veřejná správa při Právnické fakultě v Plzni, ze kterého pak mohou po dvou letech plynule přejít do třetího ročníku bakalářského studia, a to rovnou ke státní zkoušce a obhajobě bakalářské práce.
To všechno za poplatek 34 tisíc korun a za podmínky, že každý rok v rámci CŽV absolvují jedno týdenní soustředění zakončené testem. Žádné přijímačky, zápočty ani zkoušky v průběhu semestru či ročníkové práce, které jiní studenti musejí absolvovat.
"Když se to rozkřiklo, zájem je obrovský. Hlásí se i kandidáti přes 55 let nebo sekretářky. Samozřejmě, že tímto způsobem je cesta k vysokoškolskému titulu mnohem snadnější než třeba dálkovým nebo kombinovaným studiem," řekl zdroj z policejního prezidia, který má přehled o personální politice policejního sboru. Do jednoho kurzu může být vybráno až sto zájemců.
Individuální přihlášky podávat nelze
O možnosti získání vysokoškolského titulu bakalář v oboru veřejná správa formou kurzu CŽV není na oficiálních stránkách plzeňské právnické fakulty ani zmínka. "Do tohoto kurzu se není možné přihlásit individuálně, ale je to vždycky na dohodě někoho z nejvyšších nadřízených ze státní správy s vedením naší fakulty. Kurz je určený pouze pro zaměstnance státních institucí, kteří si ze zákona musejí doplnit vzdělání," sdělila Elena Mrázová ze studijního oddělení.
Proděkan fakulty Ivan Tomažič uvedl, že se jedná o naprosto "čistou" záležitost. "Tyto kurzy musejí být objednány právnickou osobou, se kterou máme smlouvu. Takže tady máme hlavně policisty a celníky, kteří byli vybráni zaměstnavatelem. Je pravda, že nemusejí dělat přijímací zkoušky. Dostanou seznam literatury a na soustředění jim pak přednášejí vyučující z našich kateder, kteří je na závěr přezkušují formou testu. Celé to končí obhajobou bakalářské práce před komisí," prohlásil Tomažič.
Tak snadno to nikde jinde nejde
Individuální zájemci, kteří by se chtěli přihlásit do zmiňovaného kurzu CŽV, mají tuto možnost například na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Platí pro ně ale mnohem přísnější kritéria.
"Především musí úspěšně složit přijímací zkoušky. Do třetího ročníku bakalářského studia mohou být po dvou letech přijati pouze za předpokladu, že získají stanovený počet kreditů za absolvované zkoušky," řekla vedoucí střediska celoživotního vzdělávání Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně Anna Dušíková. Obdobné podmínky jsou i na Právnické fakultě v Olomouci. Skladba předmětů v celoživotním vzdělávání je shodná s denním studiem, účastníci CŽV absolvují zkoušky a zápočty stejně jako řádní studenti.
Patrik Biskup, Právo

Jste nejhorší minisr vnitra po banánové revoluci,Policie Vaším přičiněním je totálně rozvrácena,přesto zůstává záhadou(ale bude to odhaleno)proč jste hodil přes palubu Kubiceho(bez jeho zvratků a lží vláda ODS by nebyla)-stejně budete jednou potrestán za zločiny-zneužití pravomoce veřejného činitele,pomluvy,lži atd.Opravdu chlape se nestydíte být takový křivák?

Pan ministr není křivák on dělá jenom to čemu ho učila modrá diktatura-bohatým přidávat a chudé ožebračovat.

když otevřu tuto stránku a vidím Vaše foto pane Langere, tak se mi chce zvracet. Jste opravdu bezcharakterní člověk. Doufám, že se Vám to jednou pěkně vymstí.

Až bude policista v ČR zaplacen, bude chodit rád do zaměstnání a nebude jen onucí na kterou si mohou všichni jen stěžovat, tak se něco změní.

Viděl jsem dnes kolegy na Václaváku a bylo mi jich líto, jakou lůzu z nás poslední vlády udělaly. Tohle není prestižní poslání, ale obyčejná křivárna.