Vážený pane Langer,
ráda bych se s Vámi podělila o zážitek s policisty při dopravní
kontrole. Ve městě jsem předjela auto na plné čáře a hned poté
na mě mávla hlídka. Hned jsem si také uvědomila, že u sebe ani
nemám doklady a už jsem věděla, že bude zle, resp. že to pěkně
provětrá moji peněženku. Nikdy předtím jsem se s prací policisty
osobně nesetkala. Pánu policistovi jsem ihned oznámila, že nemám
u sebe doklady, ale aby si mě mohli ověřit, že zavolám, aby mi
je sestra přinesla ( byla jsem cca 200 metrů od domu ). Ne,
nechtěli to a zeptali se mě, zda vím, co jsem udělala za
přestupek. Řekla jsem, že vím, že jsem si toho plně vědoma a
hlavou mi prolétalo, jaké následky to pro mě bude mít. A náhle
jsem uslyšela - Jeďte! Všichni mi říkají, buď ráda, ale jak je
to možné? Ani si neověřili, zda mám vůbec řidičské oprávnění!
Jakož to slušný a poctivý občan z toho mám hrůzu, protože jsem
prostě udělala přestupek a čekala bych zpětnou vazbu od lidí,
kteří mají pravomoc bránit, aby podobných lidí ze silnic
vymizelo. Běžně přes plnou opravdu nejezdím. Při překročení
rychlosti mi byla udělena pokuta 1000,- Kč a policista se mi
několikrát omlouval, že to nemůžeme vyřešit ústně, protože jsem
nafocená, ale body mi uděleny nebudou, protože to nikam
nepošlou... Tak já tomu ale opravdu nerozumím. Za své činy jsem
si odpovědná, ale děsí mě představa, že jsou lidi, kteří s
policisty jednají a uplácejí a odjíždějí bez pokuty a bodů. (
nehledě na to, co se děje i mimo silnice ). S tímto opravdu nic
neuděláte, je to na svědomí každého člověka, jak bude vykonávat
svoji práci, ale ve veřejném odvětví je mi z toho opravdu úzko.
Po této zkušenosti moje autorita k policistům rapidně klesla.
|