Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

http://www.policejniveteran.cz/node/10

Prosil jsem je o radu, psal jsem jim někdy v březnu letošního roku. Nikdo se neobtěžoval mi odpovědět jakýmkoliv způsobem. Takové udržování vztahů veteránů si nepředstavuji. Vidím v tom veliký podvod. Seru na ně.

Nechci tady dělat chytrýho. Přečetl jsem si asi 3 stránky a vidím, že si tady naříkají jen policisté z obvodních odd. Nevidím SKPV ani vedení. Navíc jsem si všimnul, že Langer s jeho trapnýma řečíčkama o generačním špuntu se spoléhá na Martinů který veřejnosti předhazuje řešení problémů s dopravní policií( a dosazení velitelů s K.Hradeckého kraje po jistě náročném výb.řízení). Toto není generační špunt, to odcházejí "policisté" kteří něco umí. Generační špunt na velit.místech zavinil nějakej blbec,který před asi před cca 7lety zrušil nařízení,kdy platilo že velitel který dosáhne důch.věku, musí odejít z funkce. Může sloužit dál,ale ne na velitelské funkci. Kdyby toto platilo dál, nemuselo se hovořit o držení se důchodců na velit.místech. Nechápu proč se toto nevrátí zpět. Nechápu také proč jsou jako policisté na tabulkáých vedeni počítačoví kluci,kteří jsou navíc na důstoj.funkcích- do civilu. Nechápu také proč jsou na okresech vedeni náměstci v takovém počtu. Stačil ředitel s jedním náměstkem a velitelé služeb-nechápu proč nestačí i nyní. Navíc námestek pro ekonomiku ekonomice vůbec nerozumí a velí počítačovým(kterým taky nerozumí) ekonom.odd.,které má svého vedoucího a bojařům,kterým taky nerozumí.(a navíc tam mají svého šéfa). To jsou zbytečná policejní placená místa-tabulky a peníze které by mohly být přesunuty na základní útvary.(důstojnické tab. a peníze) A bylo by toho víc. Chce to sáhnout na tabulky a přemístit a zrušit zbytečné.Jen se nebát. Langer i Martinů se můžou jít vycpat i s celým check pointem - mimochodem už umíte pořádně anglicky? Za chvíli budou i rozkazy z MV anglicky a na slidech...:-)) Tak ti co tam zůstáváte, nedejte se a držte se. Sakra někdo to dělat musí..přestaňte brečet na internetu a jděte jim nakopat přes odbory..stávky nic neřeší..musíte s konstr.návrhama a třeba i přes media. Koukal jsem že mědia vědí jen to co jim Martinů a Langer napovídaj.A to jsou bláboly.

Ty asi dlouho civil nejsi, že? Je to vidět podle obsahu i podle pravopisu. Když někomu radíš, aby se naučil anglicky, nauč se napřed pořádně česky.

SKT SKPV - stačí ? Už vidíš ?

NEVÍM O ČEM TADY MLUVÍŠ. Vůbec nereaguješ na to co píšu. tzn. že tě to ani nezajímá. A pokud se týká té angličtiny ...to byla narážka na výstupy Langera a Martinů v médiích. Je mi líto, že to musím vysvětlovat. . A s tou češtinou jsem to zase nepochopil já :-)

Naprostý souhlas s civilem!!!

Chlapče, v době, o které hovoříš, tak ještě bylo vyšetřování, takže dnešní zástupce ředitele OŘ byl ředitelem vyšetřovačky. Po nekompetentním zrušení vyšetřování ty lidi, tedy ředitele a jeho náměstka z vyšetřovačky bylo nutno někam zařadit. Takže dnes, pokud ještě přežívají, jsou zástupci ředitele OŘ (bývalý ředitel OÚV) a velitel či zástupce velitele SKPV. Ve vyšetřování jsem byl činným dlouhá léta, takže o tom i něco vím, a to včetně toho, jak bylo zrušeno. Byl to můj koníček, životní osud, vše, co mě u policie drželo. Za současného stavu však pomalu začínám balit, ať si to zkusí ti mladí, vzdělaní a lavně všehoschopní.

Chlapče...ját ady nemluvím a době před sloučením. Já hovořím o současném stavu. A mj.hovořím o tom, že náměstci jsou naprosto zbyteční. Postačí (alespoň na okresech ), pouze jeden a jinak stačí velitelé služeb se svými zástupci a vedoucími. To že se stal ředitel OÚV náměstkem ředitele pro tr.řízení je sice správná informace,ale nevýhodná pouze pro toho daného jednotlivce v danou chvíli. Já hovořil o něčem jiném.

Neboj, náhradníků bude dost. U nás jsou už snížené nároky na nováčky tak, že k přijetí k policii stačí udělat na fyzických testech 12 kliků a zaběhnout 1km za nějakých 5:40min ( takže se projdeš a přečteš si u toho noviny ). Teď už se k nám dostane každý. To bude panečku sbor. Ale pan Langer pak bude moci říct v tv s úsměvem, že se mu podařilo naplnit stavy u policie a nažene zase pár politických bodů.

Ta fyzička by mi snad ani tak nevadila. Od zásahů jsou mlátičky, a těch bude vždycky dost. Horší je, když nastoupí noví policajti a mají IQ tykve, v lepším případě houpacího koně. Co se z toho dá uvařit? Vím, Bc. si přes své tatíčky, mamičky, strýčky, kamarádíčky tatíčků, mamiček, strýčků pořídí vždy. Když to nepůjde jinak, tak si ho zaplatí. Ale co pak v praxi? Vždyť ti poldové musí dělat s občany!

Od 1.11.2007 jsem po "dvaceti" venku. Bože, venku je krásně bez SIAŘ, ZPPP a jiných hovadin ve kterých každý potentát musel dát na vědomí všem policistům, že si zrovna ráno dobře prdnul. V civilu je hezky a proto neváhejte ! Ať si slouží Vaňuška sám i s jeho štábem perohryzů !

Civil táhnu už třetím rokem a mohu potvrdit - je to nádhera, je to jiný svět. Ten kus plechu za to nestojí. Stydím se, že jsem byl policistou a sloužil pro takové darebáky bafuňáře. S odchodem opravdu nevajte!!!!!!!!!

pro vete:
Je dobře, že už jsi táhnul, když se stydíš za to, že jsi byl policista.....

pro "vete":
Táhlo ti to napsal stručně a výstižně! Asi tvoje působení jako polda nebylo moc dlouhé a stejně tak si toho asi ani moc nedokázal. V opačném případě bys nenapsal takovou volovinu! Ještě snad nikdo tady ani na jiných stránkách nenapsal to co TY! Maxim. že se stydí za svého ministra-neministra a jeho řitní alpinisty. ALE NIKDY ZA TO, ŽE BYL NĚKDO POLDOU!!! Kdoví, proč už jsi 3 roky od sboru,že...!?
P.S.- já jsem v "C" 4 měsíce po 12ti letech a pořád mě drží "Jednou polda - navždy polda!" Žij blaze........čusík

- pro vete-
Je špatné, když se stydíš za to, že jsi býval kdysi poldou. Asi je dobře, že jsi pryč. Já se za to, že jsem polda NESTYDÍM, a i u mne platí JEDNOU polda - NAVŽDY polda. Jen to NAVŽDY zůstane brzy jen "duchem", protože velmi vážně uvažuji o odchodu, neboť současný stav u Policie je kritický, a dovolím si i tvrdit, že KATASTROFÁLNÍ. Horší stav za 14 let mého policajtování nepamatuji.

pro vete a spol.

každýho věc, ale nemyslím si, že v ČR by měl být člověk hrdný na to že je policista, když si sním doslavo každý vytře prdel atd, taková řeči toto není práce ale poslání dnes nikoho nezajímají ale příjem ten dnes každý řeší při zdražování a odsuzovat člověka že není na něco hrdý, proč? protože mě už nic jiného nezbývá ? buď z vás mluví závist a nebo jste opravdu jen policajti kteří neumí nic jiného a tak si nenechají šáhnout na to své "poslání"

Jenom takový detailík - prdel si každý vytře pouze s tím, kdo se sebou prdel vytírat nechá. Na profesi nezáleží. Na rozdíl od předchozího přispěvatele si nemyslím, že by si s policisty paušálně každý vytíral prdel. A kdo se sebou nechá zametat, ten ať jde dělat přidavače k zedníkům nebo pomocného dělníka - pro policejní práci evidentně nemá předpoklady.

Tak se mi dostal do rukou dotazník spokojenosti policistů, jedno z posledních dílek Policejního prezídia ČR. Vážení, nevím kolik lidí se na tvorbě těchto dotazníků podílí, ale konstatuji, že je to práce zbytečná. Stačí je zabrousit na zrcadlo serveru MV a na počet volných míst, aby i obyčejný člověk zjistil, jak na tom se spokojeností u PČR jsme. Pokud v tomto bezpečnostním sboru schází k 1.11.2007 víc jak 4.100 lidí, tak je to na pováženou. Kolik bude scházet lidí k 1.1.2008, tedy k datu, kdy svoji činnost ukončí policisté, kteří si podali žádost o propuštění k 31.12.2007? A kdo že ty lidi nahradí? Bude mV také rozdávat tzv. modré karty? A pokud si pan ministr myslí, že rozbouřenou hladinu důvěry může uklidnit svým otevřeným dopisem, tak velmi pochybuji o jeho soudnosti. Policii jsem věnoval většinu svého života, ale až za současného vedení MV a PČR si začínám uvědomovat, že další působení u této "firmy" je neúnosné. A to vše dělá hlavně nekompetentní vedení na všech stupních. Jinak PČR přeji vše dobré, hlavně však jiné a lepší vedení, které pochopí, že tam není samo pro sebe, ale že má skutečně někoho vést, přenášet zkušenosti, umět kvalifikovaně poradit... Né trestat, pronásledovat a buzerovat podřízené, aniž by na konkrétní věc mělo nějaký názor. To je pak tupost nejhrubšího zrna, nic více.

Velice často sleduji na stránkách MV čísla o počtu volných pracovních míst u policie a už jim nevěřím ani slovo (číslo). Jak je možné,že k 30.10.2007 chybělo 4783 policistů a o dva dny později "jen" 4100 policistů,že by nábor,nebo zase hra s čísly? Nebo míchám jablka a hrušky?

Pro Dušana: To asi skutečně mícháš mišmaš. Musíš si nastavit filtr, tedy jen příslušný bezpečnostní sbor, v našem případě Policii ČR. Pak ti to vyleze. Ovšem nevylučuji, že jsi vše dobře nastavil k 30.10.2007 a druhý den bylo vše jinak. U PČR je přeci možné vše, že? I to uhlí umí být bílé a krychle kulatá. Stačí je úhel pohledu našich nadřízených.

Pro Dušana: Jo,jo ta poslední věta je správně,taky se na ty stránky dívám a filtr mám dobře.

Odchody pocítí jen ti co zůstali, máme psané dvojité směny jedny v elektonické podobě - EKIS - kde to sedí podle zákona a druhé jsou papírově kde to sedí tak aby byly pokryty směny takže není nic mimořádného že jsem teď sloužil bez jediného dne volna 8 směn, což je po odečtení bezp. přestávek 67 hodin, kde pak asi je ten týden s 37.5 hodinami, a výsledek je ten že ke konci měsíce mi chybí hodiny protože tak naplánované směny nejdou dát ani do 150 a když VO ZVO něco na to řeknu tak jsem CH.. a neumím počítat, problém je ten že jsem ze severní moravy a tady bohužel práce není a na to všichni spoléhají včetně soukromníku, kteří s úsměvem vyplácejí minimální mzdy

Neber to osobně,ale takových blbečků co jdou do služby a nemají to napsané v EKISU potřebuje náš lodivod co nejvíc. A to jsem ze SČ kraje,kde je ta nezaměstnanost ještě horší.Nick "Polda 33" ti vůbec nesedí.

http://bodovy-system.blog.cz/0611/prace-u-policie-cr-1700-volnyc h-mist

VYKYDAT MODRÝ HNŮJ NEBO ZNIČÍ CELOU POLICII.

Čím to bude , že za hrobaře pana Langera jsou policisté tak otupělí, vyhaslí a unavení. Návaly předpisů, administrativních úkonů a nařízení z nich dělá pochodující opice v režii byrokracie

Všichni už jsou v civilu,
buenos dias já taky jdu.
Nálada tu klesá pod nulu,
takže všichni už jsou v civilu.
Všichni už jsou v civilu,
zhasnu, zapečetím, zamknu a taky jdu.
Už jsme tu jen já a Ivan L.
a s tím tu radši nebudu.
Kde je zastupce a vedoucí,
snad v důchodu to jen personálka ví.
Kde je Honza, Petr a Renata,
ta ocházela brzy, asi jako devátá.
Kde je kinolog a jeho pes,
Kde je technik zrovna dnes.
Jen Ivan dělá, že se ho to netýká,
že je to zbytečná panika.
Všichni už jsou v civilu,
takže já taky jdu,
nikomu to stejně nevadí,
snížíme nároky a on nás někdo nahradí.

PERFEKT, že by nová odbörová hymna PČR.

Kinolog - to je fakt mazec....

Pravděpodobně jakási osoba mající na nějakou funkci v kině :-))))))))))

oprava, mělo tam být "mající nějakou"

uš nykdy nyc nebudu zkládat, nefděčnýci :)))

K čemu je tahle diskuze... Už to pozbývá smyslu - neomylná ODS a její přisluhovači, neomylný premier, neomylný ministr vnitra... za situaci u PČR může minulá vláda, od PČR odcházejí pouze "přestárlí" policisté, důsledkem odchodu policistů je pouze jejich finanční motivace, mzdy se razantně navyšují, spokojenost je téměř stoprocentní.. kdo má tyhle blbosti pořád poslouchat? Oni dokáží žít skromně jako obyčejní lidé a dovedou nám poradit, jak se uskromnit... jo to jsem viděl při službě na parlamentu, když si pro poslance přijela v noci obrovská černá limuzína, která se skoro nevytočila v uličkách...určitě to bylo služební auto že jo..to je jasné.. Jo takhle skromně se žije... Poslancům těm je tu hej...ty nikam nezablouděj...
Kurnik jak dlouho bude náš národ tak blbý a bude stále volit tyhle struktury? Stále nám přednáší jak se chovat, co a jak dělat.. Oni ví vše nejlépe a jsou zkušení..znalí problémů.. Vždyť se stačí podívat na životopis pana Langera - co v životě udělal, jaké zkušenosti posbíral, jak dlouho pracoval mezi obyčejnými lidmi, že může tyto lidi řídit a dávat jim rady? Celý život jen škola a nebo politika - to jsou zkušenosti, které ho opravňují říkat nám co se má a jak se má?? Měl jsem ho za dobrého člověka , ale jako policista říkám - nemá na to a je to nad jeho síly... Zklamal na plné čáře a neumí si to přiznat.
Ve vládě a v politice to je jedna finanční machinace za druhou, jsou toho plné noviny a televize... a stále se jede a vše je v pořádku. Stačí se z toho jen šikovně " vyč(L)unkovat"
Víte moje babička říkala - " myslí si o sobě, že je nějaký hogo-fogo, ale na hajzlu smrdí stejně jako my"