1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

http://www.policejniveteran.cz/node/10

Prosil jsem je o radu, psal jsem jim někdy v březnu letošního roku. Nikdo se neobtěžoval mi odpovědět jakýmkoliv způsobem. Takové udržování vztahů veteránů si nepředstavuji. Vidím v tom veliký podvod. Seru na ně.

Nechci tady dělat chytrýho. Přečetl jsem si asi 3 stránky a vidím, že si tady naříkají jen policisté z obvodních odd. Nevidím SKPV ani vedení. Navíc jsem si všimnul, že Langer s jeho trapnýma řečíčkama o generačním špuntu se spoléhá na Martinů který veřejnosti předhazuje řešení problémů s dopravní policií( a dosazení velitelů s K.Hradeckého kraje po jistě náročném výb.řízení). Toto není generační špunt, to odcházejí "policisté" kteří něco umí. Generační špunt na velit.místech zavinil nějakej blbec,který před asi před cca 7lety zrušil nařízení,kdy platilo že velitel který dosáhne důch.věku, musí odejít z funkce. Může sloužit dál,ale ne na velitelské funkci. Kdyby toto platilo dál, nemuselo se hovořit o držení se důchodců na velit.místech. Nechápu proč se toto nevrátí zpět. Nechápu také proč jsou jako policisté na tabulkáých vedeni počítačoví kluci,kteří jsou navíc na důstoj.funkcích- do civilu. Nechápu také proč jsou na okresech vedeni náměstci v takovém počtu. Stačil ředitel s jedním náměstkem a velitelé služeb-nechápu proč nestačí i nyní. Navíc námestek pro ekonomiku ekonomice vůbec nerozumí a velí počítačovým(kterým taky nerozumí) ekonom.odd.,které má svého vedoucího a bojařům,kterým taky nerozumí.(a navíc tam mají svého šéfa). To jsou zbytečná policejní placená místa-tabulky a peníze které by mohly být přesunuty na základní útvary.(důstojnické tab. a peníze) A bylo by toho víc. Chce to sáhnout na tabulky a přemístit a zrušit zbytečné.Jen se nebát. Langer i Martinů se můžou jít vycpat i s celým check pointem - mimochodem už umíte pořádně anglicky? Za chvíli budou i rozkazy z MV anglicky a na slidech...:-)) Tak ti co tam zůstáváte, nedejte se a držte se. Sakra někdo to dělat musí..přestaňte brečet na internetu a jděte jim nakopat přes odbory..stávky nic neřeší..musíte s konstr.návrhama a třeba i přes media. Koukal jsem že mědia vědí jen to co jim Martinů a Langer napovídaj.A to jsou bláboly.

Ty asi dlouho civil nejsi, že? Je to vidět podle obsahu i podle pravopisu. Když někomu radíš, aby se naučil anglicky, nauč se napřed pořádně česky.

SKT SKPV - stačí ? Už vidíš ?

NEVÍM O ČEM TADY MLUVÍŠ. Vůbec nereaguješ na to co píšu. tzn. že tě to ani nezajímá. A pokud se týká té angličtiny ...to byla narážka na výstupy Langera a Martinů v médiích. Je mi líto, že to musím vysvětlovat. . A s tou češtinou jsem to zase nepochopil já :-)

Naprostý souhlas s civilem!!!

Chlapče, v době, o které hovoříš, tak ještě bylo vyšetřování, takže dnešní zástupce ředitele OŘ byl ředitelem vyšetřovačky. Po nekompetentním zrušení vyšetřování ty lidi, tedy ředitele a jeho náměstka z vyšetřovačky bylo nutno někam zařadit. Takže dnes, pokud ještě přežívají, jsou zástupci ředitele OŘ (bývalý ředitel OÚV) a velitel či zástupce velitele SKPV. Ve vyšetřování jsem byl činným dlouhá léta, takže o tom i něco vím, a to včetně toho, jak bylo zrušeno. Byl to můj koníček, životní osud, vše, co mě u policie drželo. Za současného stavu však pomalu začínám balit, ať si to zkusí ti mladí, vzdělaní a lavně všehoschopní.

Chlapče...ját ady nemluvím a době před sloučením. Já hovořím o současném stavu. A mj.hovořím o tom, že náměstci jsou naprosto zbyteční. Postačí (alespoň na okresech ), pouze jeden a jinak stačí velitelé služeb se svými zástupci a vedoucími. To že se stal ředitel OÚV náměstkem ředitele pro tr.řízení je sice správná informace,ale nevýhodná pouze pro toho daného jednotlivce v danou chvíli. Já hovořil o něčem jiném.

Neboj, náhradníků bude dost. U nás jsou už snížené nároky na nováčky tak, že k přijetí k policii stačí udělat na fyzických testech 12 kliků a zaběhnout 1km za nějakých 5:40min ( takže se projdeš a přečteš si u toho noviny ). Teď už se k nám dostane každý. To bude panečku sbor. Ale pan Langer pak bude moci říct v tv s úsměvem, že se mu podařilo naplnit stavy u policie a nažene zase pár politických bodů.

Ta fyzička by mi snad ani tak nevadila. Od zásahů jsou mlátičky, a těch bude vždycky dost. Horší je, když nastoupí noví policajti a mají IQ tykve, v lepším případě houpacího koně. Co se z toho dá uvařit? Vím, Bc. si přes své tatíčky, mamičky, strýčky, kamarádíčky tatíčků, mamiček, strýčků pořídí vždy. Když to nepůjde jinak, tak si ho zaplatí. Ale co pak v praxi? Vždyť ti poldové musí dělat s občany!

Od 1.11.2007 jsem po "dvaceti" venku. Bože, venku je krásně bez SIAŘ, ZPPP a jiných hovadin ve kterých každý potentát musel dát na vědomí všem policistům, že si zrovna ráno dobře prdnul. V civilu je hezky a proto neváhejte ! Ať si slouží Vaňuška sám i s jeho štábem perohryzů !

Civil táhnu už třetím rokem a mohu potvrdit - je to nádhera, je to jiný svět. Ten kus plechu za to nestojí. Stydím se, že jsem byl policistou a sloužil pro takové darebáky bafuňáře. S odchodem opravdu nevajte!!!!!!!!!

pro vete:
Je dobře, že už jsi táhnul, když se stydíš za to, že jsi byl policista.....

pro "vete":
Táhlo ti to napsal stručně a výstižně! Asi tvoje působení jako polda nebylo moc dlouhé a stejně tak si toho asi ani moc nedokázal. V opačném případě bys nenapsal takovou volovinu! Ještě snad nikdo tady ani na jiných stránkách nenapsal to co TY! Maxim. že se stydí za svého ministra-neministra a jeho řitní alpinisty. ALE NIKDY ZA TO, ŽE BYL NĚKDO POLDOU!!! Kdoví, proč už jsi 3 roky od sboru,že...!?
P.S.- já jsem v "C" 4 měsíce po 12ti letech a pořád mě drží "Jednou polda - navždy polda!" Žij blaze........čusík

- pro vete-
Je špatné, když se stydíš za to, že jsi býval kdysi poldou. Asi je dobře, že jsi pryč. Já se za to, že jsem polda NESTYDÍM, a i u mne platí JEDNOU polda - NAVŽDY polda. Jen to NAVŽDY zůstane brzy jen "duchem", protože velmi vážně uvažuji o odchodu, neboť současný stav u Policie je kritický, a dovolím si i tvrdit, že KATASTROFÁLNÍ. Horší stav za 14 let mého policajtování nepamatuji.

pro vete a spol.

každýho věc, ale nemyslím si, že v ČR by měl být člověk hrdný na to že je policista, když si sním doslavo každý vytře prdel atd, taková řeči toto není práce ale poslání dnes nikoho nezajímají ale příjem ten dnes každý řeší při zdražování a odsuzovat člověka že není na něco hrdý, proč? protože mě už nic jiného nezbývá ? buď z vás mluví závist a nebo jste opravdu jen policajti kteří neumí nic jiného a tak si nenechají šáhnout na to své "poslání"

Jenom takový detailík - prdel si každý vytře pouze s tím, kdo se sebou prdel vytírat nechá. Na profesi nezáleží. Na rozdíl od předchozího přispěvatele si nemyslím, že by si s policisty paušálně každý vytíral prdel. A kdo se sebou nechá zametat, ten ať jde dělat přidavače k zedníkům nebo pomocného dělníka - pro policejní práci evidentně nemá předpoklady.

Tak se mi dostal do rukou dotazník spokojenosti policistů, jedno z posledních dílek Policejního prezídia ČR. Vážení, nevím kolik lidí se na tvorbě těchto dotazníků podílí, ale konstatuji, že je to práce zbytečná. Stačí je zabrousit na zrcadlo serveru MV a na počet volných míst, aby i obyčejný člověk zjistil, jak na tom se spokojeností u PČR jsme. Pokud v tomto bezpečnostním sboru schází k 1.11.2007 víc jak 4.100 lidí, tak je to na pováženou. Kolik bude scházet lidí k 1.1.2008, tedy k datu, kdy svoji činnost ukončí policisté, kteří si podali žádost o propuštění k 31.12.2007? A kdo že ty lidi nahradí? Bude mV také rozdávat tzv. modré karty? A pokud si pan ministr myslí, že rozbouřenou hladinu důvěry může uklidnit svým otevřeným dopisem, tak velmi pochybuji o jeho soudnosti. Policii jsem věnoval většinu svého života, ale až za současného vedení MV a PČR si začínám uvědomovat, že další působení u této "firmy" je neúnosné. A to vše dělá hlavně nekompetentní vedení na všech stupních. Jinak PČR přeji vše dobré, hlavně však jiné a lepší vedení, které pochopí, že tam není samo pro sebe, ale že má skutečně někoho vést, přenášet zkušenosti, umět kvalifikovaně poradit... Né trestat, pronásledovat a buzerovat podřízené, aniž by na konkrétní věc mělo nějaký názor. To je pak tupost nejhrubšího zrna, nic více.

Velice často sleduji na stránkách MV čísla o počtu volných pracovních míst u policie a už jim nevěřím ani slovo (číslo). Jak je možné,že k 30.10.2007 chybělo 4783 policistů a o dva dny později "jen" 4100 policistů,že by nábor,nebo zase hra s čísly? Nebo míchám jablka a hrušky?

Pro Dušana: To asi skutečně mícháš mišmaš. Musíš si nastavit filtr, tedy jen příslušný bezpečnostní sbor, v našem případě Policii ČR. Pak ti to vyleze. Ovšem nevylučuji, že jsi vše dobře nastavil k 30.10.2007 a druhý den bylo vše jinak. U PČR je přeci možné vše, že? I to uhlí umí být bílé a krychle kulatá. Stačí je úhel pohledu našich nadřízených.

Pro Dušana: Jo,jo ta poslední věta je správně,taky se na ty stránky dívám a filtr mám dobře.

Odchody pocítí jen ti co zůstali, máme psané dvojité směny jedny v elektonické podobě - EKIS - kde to sedí podle zákona a druhé jsou papírově kde to sedí tak aby byly pokryty směny takže není nic mimořádného že jsem teď sloužil bez jediného dne volna 8 směn, což je po odečtení bezp. přestávek 67 hodin, kde pak asi je ten týden s 37.5 hodinami, a výsledek je ten že ke konci měsíce mi chybí hodiny protože tak naplánované směny nejdou dát ani do 150 a když VO ZVO něco na to řeknu tak jsem CH.. a neumím počítat, problém je ten že jsem ze severní moravy a tady bohužel práce není a na to všichni spoléhají včetně soukromníku, kteří s úsměvem vyplácejí minimální mzdy

Neber to osobně,ale takových blbečků co jdou do služby a nemají to napsané v EKISU potřebuje náš lodivod co nejvíc. A to jsem ze SČ kraje,kde je ta nezaměstnanost ještě horší.Nick "Polda 33" ti vůbec nesedí.

http://bodovy-system.blog.cz/0611/prace-u-policie-cr-1700-volnyc h-mist

VYKYDAT MODRÝ HNŮJ NEBO ZNIČÍ CELOU POLICII.

Čím to bude , že za hrobaře pana Langera jsou policisté tak otupělí, vyhaslí a unavení. Návaly předpisů, administrativních úkonů a nařízení z nich dělá pochodující opice v režii byrokracie

Všichni už jsou v civilu,
buenos dias já taky jdu.
Nálada tu klesá pod nulu,
takže všichni už jsou v civilu.
Všichni už jsou v civilu,
zhasnu, zapečetím, zamknu a taky jdu.
Už jsme tu jen já a Ivan L.
a s tím tu radši nebudu.
Kde je zastupce a vedoucí,
snad v důchodu to jen personálka ví.
Kde je Honza, Petr a Renata,
ta ocházela brzy, asi jako devátá.
Kde je kinolog a jeho pes,
Kde je technik zrovna dnes.
Jen Ivan dělá, že se ho to netýká,
že je to zbytečná panika.
Všichni už jsou v civilu,
takže já taky jdu,
nikomu to stejně nevadí,
snížíme nároky a on nás někdo nahradí.

PERFEKT, že by nová odbörová hymna PČR.

Kinolog - to je fakt mazec....

Pravděpodobně jakási osoba mající na nějakou funkci v kině :-))))))))))

oprava, mělo tam být "mající nějakou"

uš nykdy nyc nebudu zkládat, nefděčnýci :)))

K čemu je tahle diskuze... Už to pozbývá smyslu - neomylná ODS a její přisluhovači, neomylný premier, neomylný ministr vnitra... za situaci u PČR může minulá vláda, od PČR odcházejí pouze "přestárlí" policisté, důsledkem odchodu policistů je pouze jejich finanční motivace, mzdy se razantně navyšují, spokojenost je téměř stoprocentní.. kdo má tyhle blbosti pořád poslouchat? Oni dokáží žít skromně jako obyčejní lidé a dovedou nám poradit, jak se uskromnit... jo to jsem viděl při službě na parlamentu, když si pro poslance přijela v noci obrovská černá limuzína, která se skoro nevytočila v uličkách...určitě to bylo služební auto že jo..to je jasné.. Jo takhle skromně se žije... Poslancům těm je tu hej...ty nikam nezablouděj...
Kurnik jak dlouho bude náš národ tak blbý a bude stále volit tyhle struktury? Stále nám přednáší jak se chovat, co a jak dělat.. Oni ví vše nejlépe a jsou zkušení..znalí problémů.. Vždyť se stačí podívat na životopis pana Langera - co v životě udělal, jaké zkušenosti posbíral, jak dlouho pracoval mezi obyčejnými lidmi, že může tyto lidi řídit a dávat jim rady? Celý život jen škola a nebo politika - to jsou zkušenosti, které ho opravňují říkat nám co se má a jak se má?? Měl jsem ho za dobrého člověka , ale jako policista říkám - nemá na to a je to nad jeho síly... Zklamal na plné čáře a neumí si to přiznat.
Ve vládě a v politice to je jedna finanční machinace za druhou, jsou toho plné noviny a televize... a stále se jede a vše je v pořádku. Stačí se z toho jen šikovně " vyč(L)unkovat"
Víte moje babička říkala - " myslí si o sobě, že je nějaký hogo-fogo, ale na hajzlu smrdí stejně jako my"